353/2002 Sb. — Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 zákona (dále jen „zdroj“) do jednotlivých kategorií zdrojů.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na

a) spoluspalování odpadů s palivy ve zdrojích, které je uvedeno ve zvláštním právním předpisu,²)

b) zdroje, které emitují těkavé organické sloučeniny z procesů aplikujících rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.³)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) vyjmenovaným zdrojem – zdroj uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení,

b) nevyjmenovaným zdrojem – zdroj neuvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení,

c) zvláště velkým zdrojem⁴) – zdroj se zvláště významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo příloze č. 2 k tomuto nařízení nebo ve zvláštním právním předpisu,⁴)

d) velkým zdrojem – zdroj s velmi významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení nebo zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je vyšší než 5 MW, nebo zdroj, který při svém projektovaném výkonu a při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající emisnímu limitu překračuje limitní roční hmotnostní tok emise alespoň 1 nebo více z dále uvedených znečišťujících látek množství

1. 200 t tuhých znečišťujících látek,

2. 300 t oxidu siřičitého,

3. 4 t chloru a jeho těkavých anorganických sloučenin uváděných jako chlor,

4. 10 t těkavých organických látek uváděných jako celkový organický uhlík ze zdrojů,

5. 200 t oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako oxid dusičitý (dále jen „oxidy dusíku“),

6. 1 t sulfanu,

7. 2 t těkavých anorganických sloučenin fluoru uváděných jako fluor,

8. 50 t oxidu uhelnatého,

9. 50 t amoniaku, nebo

10. v případě jakékoli další ze znečišťujících látek nebo jejich stanovené skupiny uvedené v seznamu znečišťujících látek překračuje její celková roční emise zjištěná z hodinového průměru desetinásobek hmotnostního toku rozhodujícího pro stanovení limitní koncentrace v odpadním plynu,

e) středním zdrojem – zdroj s významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, nebo zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je roven nebo vyšší než 0,2 kW, nebo zdroj, který překračuje při svém nejvyšším projektovaném výkonu za nejméně příznivých provozních podmínek s ohledem na ochranu ovzduší a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu roční hmotnostní tok emise alespoň u 1 nebo více znečišťujících látek v množství od 10 do 100 % uvedených v písmenu d) bodech 1 až 10 nebo překračuje-li při maximálním projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu hodinovou emisi stanovenou jako rozhodný hmotnostní hodinový tok emisí znečišťující látky, nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, pro stanovení obecného emisního limitu postupem uvedeným ve zvláštním právním předpisu,⁵)

f) malým zdrojem – zdroj, který nelze zařadit podle písmen c) až e),

g) stávajícím zdrojem – zdroj, na který bylo vydáno stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,

h) novým zdrojem – zdroj, na který bylo vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,

i) přímým procesním ohřevem – ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny společně se znečišťujícími látkami emitovanými technologickým procesem,

j) zemědělským zdrojem – zdroj emisí amoniaku a dalších znečišťujících látek z provozu zemědělských technologií uvedený v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 3

Vyjmenované zdroje a jejich kategorizace

(1) Kategorie vyjmenovaných zdrojů, specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu jsou uvedeny v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení. Technické a další podmínky provozu vyjmenovaných zdrojů obsahují požadavky na konstrukci a vybavení zdroje nebo na jeho provozování, které specifické emisní limity doplňují nebo nahrazují.

(2) Pro vyjmenované zdroje platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení a dále lze uplatnit obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny. Obecné emisní limity se uplatňují postupem podle § 9 odst. 4 zákona.

§ 4

Nevyjmenované zdroje

Na zdroje, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, se vztahují obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.⁵) Kategorizace nevyjmenovaných zdrojů se stanoví podle § 2 písm. d) až f) tohoto nařízení.

§ 5

Postup stanovení obecných emisních limitů

(1) Pokud pro danou znečišťující látku nebo stanovenou skupinu látek není u zdroje stanoven specifický emisní limit a dojde-li k vymezení znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin tak, aby byly plněny obecné emisní limity, orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“)

a) stanoví obecné emisní limity těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, u nichž činí při nejvyšším projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající jejich obecnému emisnímu limitu vypočtený roční hmotnostní tok více než 4 % hodnoty ročních hmotnostních toků znečišťujících látek uvedených v § 2 písm. d),

b) stanoví obecné emisní limity jiných látek, jejichž emise lze u zdroje prokazatelně předpokládat a které mají významný vliv na kvalitu ovzduší v místě působení zdroje, především jedná-li se o oblast podle § 7 odst. 1 zákona,

c) stanoví obecné emisní limity dalších látek na základě vlastního posouzení nebo odborného posudku a odůvodní je ve vydaném rozhodnutí,

d) u zvláště velkého zdroje posoudí stanovení emisních limitů podle § 6 u všech znečišťujících látek v tomto ustanovení uvedených, pro které nejsou u zdroje stanoveny specifické emisní limity.

(2) Od plnění stanovených emisních limitů podle odstavce 1 písm. b) a c) lze upustit u těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, u kterých výsledky autorizovaného měření emisí prokáží nebo odborný posudek doloží, že jejich emise jsou pod úrovní 10 % obecného emisního limitu a pod 10 % limitního emisního toku.

§ 6

Emisní limity zvláště velkých zdrojů

Při vydávání povolení podle § 17 odst. 1 a 2 zákona u zvláště velkých zdrojů se stanoví obecné emisní limity a další podmínky jejich uplatňování v souladu s § 5 u těchto znečišťujících látek
pokud pro tyto znečišťující látky nejsou v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení stanoveny specifické emisní limity.

a) tuhé znečišťující látky,

b) oxid siřičitý,

c) oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý (oxidy dusíku),

d) oxid uhelnatý,

e) sulfan,

f) thioethery a thioalkoholy,

g) amoniak a amonné soli vyjádřené jako amoniak (amoniak),

h) těkavé organické látky vyjádřené jako organický uhlík (VOC),

i) těžké kovy a jejich sloučeniny vyjádřené jako kov (těžké kovy),

j) azbest (suspendované částice, vlákna),

k) chlor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako Cl (chlor),

l) fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako F (fluor),

m) arzen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As (arzen),

n) kyanidy vyjádřené jako CN (kyanidy),

o) karcinogenní a mutagenní látky nebo látky ovlivňující reprodukci⁶) (karcinogeny),

p) polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF),

r) pachové látky,

§ 7

Společná ustanovení

Pro účely zpoplatňování emisí znečišťujících látek podle § 19 zákona a vedení provozní evidence podle § 13 zákona se považuje soubor všech zdrojů znečišťování ovzduší téhož provozovatele, které jsou umístěny v jediném provozním celku nebo areálu, za společný zdroj. Kategorii společného zdroje určuje kategorie zdroje, která je podle § 4 odst. 4 písm. a) zákona nejvyšší.

§ 8

Přechodná ustanovení

(1) Splnění zpřísněných nebo nově uložených specifických emisních limitů u všech zdrojů, kterým je toto nařízení stanoví, zajistí provozovatelé nejpozději do 1. ledna 2005. Do té doby provozovatelé dodržují emisní limity platné do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a postupují podle bodu 0.4. přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Toto ustanovení se nevztahuje na emisní limity pro pachové látky.

(2) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje povinnost změnit nebo nově zpracovat soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření (provozní řád) podle § 11 odst. 2 zákona, učiní tak provozovatel nejpozději do 31. května 2003.

(3) Provozovatelé stávajících zdrojů provedou první měření emisí u

a) zvláště velkých zdrojů do 31. března 2003,

b) velkých zdrojů nejpozději do 1 kalendářního roku ode dne posledního jednorázového měření, které bylo prokazatelně provedeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení,

c) středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední jednorázové měření nebylo prokazatelně provedeno po 1. lednu 2000, nejpozději do 31. prosince 2003,

d) středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední jednorázové měření proběhlo prokazatelně po 1. lednu 2000, nejpozději do 3 kalendářních roků od data tohoto měření.

(4) U stávajících zvláště velkých zdrojů, kde nejsou obecné emisní limity stanoveny postupem podle § 5, požádá provozovatel orgán kraje o jejich stanovení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 9

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

k nařízení vlády č. 353/2002 Sb.
Kategorie vyjmenovaných zdrojů, emisní limity a požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu
0. VŠEOBECNÉ ZÁSADY

5. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování
5.1. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, mimo skládky inertního odpadu
Při termické likvidaci skládkových plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

5.2. Kompostárny
Platí pro zařízení určená pro průmyslové kompostování.
Kategorie: střední zdroje znečišťování

5.2.1. Stávající zdroje znečišťování
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

5.2.2. Nové zdroje znečišťování
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

6. OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

6.1. Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, papíru a lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 t denně

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Uplatní se obecné emisní limity podle § 5.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.
6.1.2. Průmyslové závody na výrobu lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 t denně

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování
3) při centrální likvidaci zapáchajících látek, na jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
4) u sulfátového způsobu výroby
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu
Při výrobě buničiny je třeba využít všechna dostupná technická řešení ke snižování nebo likvidaci zapáchajících látek z jednotlivých zdrojů emisí (například varna, odparka, vyvařovací kolona) a provést místní nebo centrální odsávání odpadních plynů do zařízení pro snižování emisí.
6.1.1. Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³]				Měrná výrobní	Vztažné podmínky	Pozn.
znečišťující látka	zjišťovaná v odpadním plynu			emise [g/t]
	vypouštěném do ovzduší	za zařízením na sniž. emisí	ze sušáren
SO₂	-	-	-	2 000 ¹⁾	C	²⁾
Sloučeniny síry vyjádř. jako síra	-	-	-	350³⁾	C	⁴⁾

Odkazy:
1) včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů na jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
2) při sulfitovém způsobu výroby

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování
Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 nařízení.
6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 nařízení.
Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování
6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

Kategorie: nový zvláště velký zdroj znečišťování
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Uplatní se obecné emisní limity podle § 5.
6.4. Potravinářský průmysl

c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok)

b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z:

I) živočišných surovin (jiných než mléka) o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,

II) rostlinných surovin o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),

a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně,

6.5. Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě větší než 10 t denně
Kategorie: nový zvláště velký zdroj
Uplatní se obecné emisní limity.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
6.6. Zařízení na chov hospodářských zvířat a s nimi související zemědělské technologie
Kategorie, emisní limity a další podmínky provozování zdrojů podle tohoto bodu upravuje příloha č. 2 k tomuto nařízení.
Uplatňuje se § 5 odst. 8 zákona a obecný emisní limit pro amoniak.

Odkazy:
6.7. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elekrografitu vypalováním či grafitací a zpracování uhlíkatých materiálů¹⁾
Kategorie: zvláště velký zdroj
5) z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu
4) z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly
Emise VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů je třeba podle technických možností a s přihlédnutím na přiměřenost nákladů omezovat (například odsávat a zneškodňovat).
3) z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a tunelových pecí
2) z formovacích a mísicích zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě
1) pro benzo(a)pyren a další karcinogenní látky platí obecné emisní limity

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
TZL	50	nest.	C
VOC	100	nest.	C	²⁾
VOC	50	nest.	C	³⁾
VOC	200 ²⁾	nest.	C	⁴⁾
VOC	50 ²⁾	nest.	C	⁵⁾

Zařízení na sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí, chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod., která nespadají pod bod 6.5.
Kategorie: střední zdroj znečišťování
6.9. Veterinární asanační zařízení

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
6.9.1. Stávající zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
6.9.2. Nové zdroje znečišťování
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

1) VOC
Při použití topných olejů musí být spalován olej podle zvláštního právního předpisu⁹)
Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu je třeba udržovat takovou teplotu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně 850 °C) s dobou setrvání spalin nejméně 1 s.
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu
2) plynné sloučeniny chloru a fluoru vyjádřené jako součet chlorovodíku a fluorovodíku
Odkazy:

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³] pro					O_2K[%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
50	nest.	350	100	15 ¹⁾	17	A
50	nest.	350	100	30 ²⁾	17	A

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.
Zařízení určená pro spalování mrtvých lidských těl, orgánů a ostatků.
Kategorie: střední zdroj znečišťování
6.8. Krematoria

Platí pro stávající i nové zdroje.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
6.11. Čistírny odpadních vod
Kategorie: střední zdroje znečišťování
Zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více ekvivalentních obyvatel nebo zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody,¹⁰) nepřevoditelných na ekvivalentní obyvatele, v množství větším než 50 m³/den.

Kategorie: střední zdroj znečišťování
5) teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.
4) emisní limity VOC při sušení třísek a pilin se stanoví individuálně s přihlédnutím k provozním podmínkám s tím, že je třeba realizovat veškerá dostupná opatření k jejich co nejvyššímu omezení
3) emisní limity VOC při výrobě dýh a překližek, výrobě desek a nábytku se stanoví individuálně s přihlédnutím k provozním podmínkám
2) při broušení ve výrobě dýh a překližek, ve výrobě desek a nábytku
1) při všech technologických operacích, mimo broušení
Odkazy:

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
TZL	50 ¹⁾	nest.	C	³⁾
	10 ²⁾			^{4), 5)}

Průmyslové zpracování dřeva (například pily, výroby nábytku, dřevěných konstrukčních desek včetně dřevotřískových desek apod.) mimo pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
6.10. Zpracování dřeva

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Kategorie: střední zdroj znečišťování
Pro emise CO platí obecný emisní limit
6.13. Zařízení na výrobu dřevěného uhlí

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
6.12. Udírny (dvou a vícekomorové)
Kategorie: střední zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
6.15. Pražírny kávy

střední zdroj: zařízení s projektovaným ročním výkonem 1 až 5 tun uhlovodíků
6.14. Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin)
Kategorie zdroje znečišťování:
velký zdroj: zařízení s projektovaným ročním výkonem vyšším než 5 tun uhlovodíků

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
VOC	50	nest.	C

0.1. POUŽITÁ OZNAČENÍ
Pro účely této přílohy se užívá označení:

c) vztažné podmínky C pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,

d) „nest.“ u emisních limitů, u výrobních emisí a měrných výrobních emisí značí, že pro uvedenou znečišťující látku není stanoven specifický limit,

a) vztažné podmínky A pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku),

n) O₂_R značí referenční obsah kyslíku.

m) CO značí oxid uhelnatý,

l) HF značí fluorovodík,

k) HCl značí chlorovodík,

j) NH₃ značí amoniak,

i) SO_x značí oxidy síry (SO₂ a SO₃), pokud text této přílohy neuvádí jinak,

h) SO₂ značí oxid siřičitý,

g) TZL značí tuhé znečišťující látky,

f) NO₂ značí oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý,

e) VOC značí těkavé organické látky vyjádřené jako organický uhlík,

b) vztažné podmínky B pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku),

0.2. PLATNOST EMISNÍCH LIMITŮ
V případě, že není v tomto nařízení uvedeno jinak, jsou stanovené emisní limity platné pro stávající i nové zdroje. Obecné emisní limity se uplatní postupem podle § 5 tohoto nařízení u všech vyjmenovaných i nevyjmenovaných zdrojů.
Stávající zdroje musí po rekonstrukci nebo generální opravě plnit emisní limity platné pro nové zdroje.

0.3. ZÁVAZNÉ PODMÍNKY PROVOZU ZAŘÍZENÍ NA SPALOVÁNÍ ODPADNÍCH PLYNŮ
PRO NOVÉ ZDROJE
Odcházející kouř nesmí být tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí. Při zapalování odpadního plynu na fléře a po dobu nejdéle 10 minut může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice.
Všechna (i nouzová) zařízení k likvidaci odpadních plynů se konstruují tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.
Nejvýše přípustná tmavost kouře je dána emisním limitem.

1. Fléra (pochodeň) je zařízení pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které pracuje jako

b) při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo

a) havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší nebo

c) při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.

3. Údaje se vyjadřují při referenčním množství kyslíku 11 %.

2. Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování těchto zařízení je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tj. flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.

2.2. Spalovací prostor fléry je tepelně izolován.

2.1. V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivem. Spalovací zařízení je vybaveno regulací na stálou optimalizaci poměru stabilizačního paliva, spalovacího vzduchu a odpadního plynu.

0.4. PLÁN SNÍŽENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U TECHNICKÉHO ZDROJE
Provozovatel zdroje podle § 8 odst. 1 tohoto nařízení, pokud nesplňuje zpřísněný nebo nově uložený specifický emisní limit, vypracuje nejpozději do 30. listopadu 2002 návrh plánu na snížení emisí znečišťujících látek (dále jen „plán“) a předloží ho podle § 5 odst. 7 zákona orgánu kraje se žádostí o schválení k jeho provádění.

1. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje
Provozovatel v plánu uvede:

a) kategorii, skupinu, název, umístění a popis zdroje podle údajů provozní evidence,

b) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,

c) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,

d) dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst. 2 zákona, jedná-li se o zvláště velký nebo velký zdroj,

e) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,

f) dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací znečišťujících látek a množství vypouštěných znečišťujících látek,

g) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u zdroje podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti zákona,

h) údaje obsažené v souhrnné provozní evidenci, zejména celkové množství vypuštěných emisí vykazované za uplynulá 2 léta,

i) porovnání stávající technologie s navrženou upravenou technologií. Uvedení termínu realizace této změny při využívání technologického zařízení zdroje,

j) další technickoorganizační opatření,

k) způsob dosažení a vyhodnocení snížení emisí a emisních koncentrací na úroveň zpřísněných emisních limitů jako výsledku plnění plánu,

l) termín zahájení plnění plánu, nejpozději k 1. lednu 2003.

m) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,

n) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a orgánu kraje.

2. Náležitosti a lhůty zpracování, schvalování a plnění plánu

b) krajský úřad plán schválí nebo zamítne do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele.

a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,

c) ukončení účinnosti plánu a jeho splnění se stanoví nejpozději od 1. ledna 2005. Tento termín je dobou stanovenou orgánem ochrany ovzduší podle § 5 odst. 9 zákona.

3. Postup orgánu kraje při schvalování plánu

d) předá schválené vyhotovení plánu inspekci,

c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom bezodkladně provozovatele, předá mu schválené vyhotovení plánu,

b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako zásadní,

e) vyrozumí o schválení plánu Ministerstvem životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) zřízenou právnickou osobu podle § 13 odst. 1 zákona.

a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele bezodkladně,

k nařízení vlády č. 353/2002 Sb.
Kategorie zemědělských zdrojů znečišťování, emisní limity, emisní faktory, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů znečišťování ovzduší a určení referenčních a snižujících technologií chovu hospodářských zvířat
Vysvětlivky platné pro celý bod 1 této přílohy:
1) Není-li údaj o projektované kapacitě k dispozici, nahradí se údajem vypočteným z prostoru ustájení s použitím měrného prostoru pro jedno zvíře stanoveného zvláštním právním předpisem.
2) Je-li údaj o projektované kapacitě v rozporu s platnými právními předpisy, nahradí se údajem vypočteným z prostoru ustájení s použitím měrného prostoru pro jedno zvíře stanoveného zvláštním právním předpisem.
3) Míněno ustájení dospělých jedinců s výjimkou chovů podle bodu 1.2. této přílohy.
4) Chovy s nižší projektovanou kapacitou ustájení zvířat jsou malé vybrané zdroje znečišťování.

1. KATEGORIE VYJMENOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

1.1. Zařízení pro chov drůbeže

b) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 20 000 do 39 999 kusů – velký zdroj,

c) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000⁴) do 19 999 kusů – střední zdroj.

a) zařízení pro intenzivní chov drůbeže s projektovanou¹) kapacitou²) ustájení³) od 40 000 kusů – zvláště velký zdroj,

1.2. Zařízení pro chov prasat

c) zařízení chovu prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 500⁴) do 999 kusů nebo od 150⁴) do 299 prasnic – střední zdroj.

b) zařízení pro chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 do 1 999 kusů nebo od 300 do 749 prasnic – velký zdroj,

a) zařízení pro intenzivní chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 2 000 kusů nebo 750 prasnic – zvláště velký zdroj,

1.3. Zařízení pro stájový chov skotu

a) zařízení intenzivního chovu skotu s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 ks – zvláště velký zdroj,

b) zařízení pro chov skotu s projektovanou roční kapacitou chovu skotu od 500 do 999 kusů – velký zdroj,

c) zařízení s projektovanou roční kapacitou pro chov skotu od 180⁴) do 499 kusů – střední zdroj.

1.4. Zařízení pro stájový chov jiných zvířat nebo mláďat skotu, prasat nebo drůbeže
Kategorie těchto chovů se určuje podle bodu 1.3, přičemž za počty kusů skotu se dosadí kusy přepočtených zvířecích (dobytčích) jednotek podle výpočtu. Za dobytčí jednotku (dále jen DJ) se považuje dojnice o hmotnosti 500 kg. Jedna DJ představuje emisní hodnotu 25 kg NH₃ za rok.

1.5. Náležitosti zdrojů

b) Ke zdrojům znečišťování uvedeným v bodech 1.1 až 1.4 nenáleží spalovací zdroje, spalovny odpadu a technické stacionární zdroje nezemědělských technologií v případech, pokud jsou umístěny v provozních areálech zemědělských zdrojů. U těchto zdrojů se ochrana ovzduší před znečišťujícími látkami řídí podle zvláštních právních předpisů.

a) Ke zdroji znečišťování zařazenému do příslušné kategorie a skupiny podle bodů 1.1 až 1.4 náleží i plochy rostlinné výroby a činnosti, pokud jsou spojeny s nakládáním látkami uvolňujícími emise amoniaku a pachových látek pocházejícími z provozu zdroje.

2. EMISNÍ LIMITY A DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

a) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1 této přílohy je platný specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu pro tuto znečišťující látku.

b) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1 této přílohy platí specifický emisní limit pro pachové látky 50 OUER/m³.

c) Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

d) Při aplikacích statkových hnojiv na pozemky, které jsou využívány pro zemědělskou výrobu, provozovatelé minimalizují emise amoniaku a pachových látek do ovzduší a dodržují ustanovení zvláštních předpisů¹¹), agrotechnické normy a lhůty jimi stanovené.

e) Při jiných způsobech využití statkových hnojiv provozovatelé dodržují obecné emisní limity pro znečišťující látky a specifický emisní limit pro pachové látky 50 OUER/m³, nejsou-li pro použitá zařízení a technologie předepsány zákonem a jeho prováděcím právním předpisem další specifické emisní limity pro znečišťující látky.

f) Emise znečišťujících látek je třeba ze zdrojů odvádět kontrolovaným způsobem, v souladu s ustanoveními zákona a se stanovisky a povoleními vydanými podle § 17 zákona.

g) Inspekce postupuje podle § 5 a § 6 tohoto nařízení, pokud shledá závažné důvody pro stanovení obecných emisních limitů pro další znečišťující látky.

h) V bodu 8 této přílohy jsou uvedeny referenční a snižující technologie emisí amoniaku u chovů hospodářských zvířat. Doplňování seznamu ověřených snižujících technologií bude každoročně zveřejňováno ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

3. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

a) Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy může předložit podle § 5 odst. 8 zákona krajskému úřadu plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší. Žádost doloží návrhem plánu zpracovaným podle § 5 odst. 9 zákona a tohoto nařízení. Datem schválení plánu krajským úřadem přestává být provozovatelem zdroje podle bodu 2. V případě, že dvě po sobě následující kontroly inspekce zjistí neplnění schváleného plánu provozovatelem, orgán kraje na návrh inspekce plán zruší.

b) Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy, který nepostupuje podle písmene a), prokazuje dodržení emisních limitů autorizovaným měřením emisí znečišťujících a pachových látek podle zvláštního předpisu⁵) a podle této přílohy.

c) Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy vedou provozní evidenci chovu (dále jen „evidence“) a z jejích údajů zpracovávají a předávají souhrnnou provozní evidenci podle zvláštního předpisu⁵). V rámci provozní evidence průběžně vykazují počty zvířat chovaných u zdroje v průběhu kalendářního roku.

d) Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy zjišťují množství znečišťujících látek jako roční emisi a uvádějí ho v souhrnné provozní evidenci. Provozovatel zdroje podle bodu 1 zjišťuje toto množství v souladu s výpočtem pomocí emisního faktoru uvedeného v bodu 6 této přílohy. Provozovatel zdroje podle písmene b) doloží stejný výpočet také provedeným měřením emisí.

e) Emisní faktory pro jednotlivé kategorie a skupiny zdrojů jsou uvedeny v bodu 6 této přílohy.

4. PLÁN ZAVEDENÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE U ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Provozovatel zdroje podle bodu 1 této přílohy ověřuje dodržování stanovených emisních limitů a dalších podmínek provozování stanovených v bodu 2 a měří emise, pokud nezpracuje pro svůj zdroj plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší (dále jen „plán“), nepředloží tento plán ke schválení krajskému úřadu podle § 5 odst. 8 zákona a schválený plán dále důsledně neplní.

4.1. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje již uvedeného do provozu a provozovaného

4.1.3. Postup krajského úřadu při schvalování plánu

a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele bezodkladně,

c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom bezodkladně provozovatele, předá mu schválené vyhotovení plánu,

d) předá schválené vyhotovení plánu inspekci,

e) vyrozumí o schválení plánu ministerstvem zřízenou právnickou osobu podle § 13 odst. 1 zákona.

4.1.2. Náležitosti a lhůty zpracování, schvalování a plnění plánu

a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,

b) plán orgán kraje schválí či zamítne do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele. V případě přerušení řízení podle bodu 3 písm. a) této přílohy uvedená lhůta v rozmezí dat odeslání přerušení a příjmu doplňujících dokladů vedených podle spisového řádu krajského úřadu neprobíhá,

c) plán se zpracovává na dobu podle § 5 odst. 9 zákona. Může být zrušen pouze rozhodnutím krajským úřadem podle bodu 3 písm. a) této přílohy nebo na základě písemné žádosti provozovatele zdroje k datu, o kterém rozhodne orgán kraje,

d) provozovatel v rámci plánu volí podle bodu 4.1.1 písm. j) snižující technologie odpovídající alespoň kategorii zdroje (jako zvláště velkého, velkého, středního nebo malého zdroje). Přiřazení snižujících technologií ke kategoriím zdrojů je uvedeno v bodu 8 této přílohy.

4.1.1. Provozovatel v plánu uvede:

p) termíny či lhůty doplňování plánu,

a) kategorii, skupinu, název, umístění a popis zdroje podle údajů provozní evidence,

b) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,

c) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat,

d) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,

e) dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst. 2 zákona, jedná-li se o zvláště velký či velký zdroj,

f) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,

g) dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací znečišťujících látek a množství vypouštěných znečišťujících látek,

h) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u zdroje podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti zákona,

i) údaje v souhrnné provozní evidenci, zejména celkové množství vypuštěných emisí amoniaku vykazovaná za uplynulé 2 roky,

j) referenční nebo snižující technologie podle bodu 8 této přílohy pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pole, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do vnějšího ovzduší, a které budou v rámci plánu u zdroje instalovány. Porovnání stávající technologie chovu s navrženou snižující technologií. Uvedení termínu realizace jako změny při využívání technologického zařízení zdroje ve smyslu § 17, odst. 2, písm. f) zákona,

k) další technickoorganizační opatření,

l) spalovací zdroje, zdroje nezemědělských technologií, případně spalovny odpadů provozované v areálu zemědělského zdroje,

m) vyhodnocení snížení emisí amoniaku a pachových látek jako výsledku plnění plánu,

n) termín zahájení plnění plánu,

o) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,

r) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a krajského úřadu.

4.2. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje v rámci stavebního nebo kolaudačního řízení

4.2.1. Provozovatel v plánu uvede

h) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u rekonstruovaného zdroje před rekonstrukcí podle právních předpisů platných do data nabytí účinnosti zákona,

i) údaje souhrnné provozní evidence, zejména celková množství vypuštěných emisí amoniaku vykazovaná za uplynulé 2 roky u rekonstruovaného zdroje,

j) technické prostředky pro měření koncentrací amoniaku,

k) referenční nebo snižující technologie podle bodu 8 této přílohy pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pole, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do vnějšího ovzduší, které budou v rámci plánu u zdroje instalovány, a termíny jejich realizace jako změny využívání technologického zařízení zdroje ve smyslu § 17 odst. 2 písm. f) zákona,

l) spalovací zdroje, zdroje nezemědělských technologií, případně spalovny odpadů, které budou nebo jsou provozovány v areálu zemědělského zdroje,

m) vyhodnocení snížení emisí amoniaku a pachových látek jako výsledku plnění plánu,

n) termín zahájení plnění plánu,

o) termíny či lhůty doplňování plánu,

p) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,

r) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a krajského úřadu.

a) identifikační údaje stavby nebo rekonstrukce zdroje, podle nichž je vedena v rámci stavebního nebo kolaudačního řízení,

b) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat,

c) návrh zařazení zdroje do kategorie a skupiny zdrojů podle bodu 1 této přílohy,

d) povolení inspekce podle § 17 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo d) zákona,

e) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,

f) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,

g) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,

4.2.2. Zásady a lhůty pro zpracování, schvalování a plnění plánu:

a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,

b) plán orgán kraje schvaluje nebo zamítá ve lhůtě do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele,

c) plán se zpracovává na dobu podle § 5 odst. 9 zákona. Může být zrušen pouze rozhodnutím krajského úřadu nebo na základě písemné žádosti provozovatele zdroje k datu, o kterém rozhodne orgán kraje,

d) provozovatel v rámci plánu volí podle bodu 4.2.1. písm. k) této přílohy snižující technologie odpovídající alespoň kategorii zdroje (jako zvláště velkého, velkého, středního či malého zdroje). Přiřazení snižujících technologií ke kategoriím zdrojů je uvedeno v bodu 8 této přílohy.

4.2.3. Postup krajského úřadu při schvalování plánu:

a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele,

c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom provozovatele a předá mu schválené vyhotovení plánu,

d) současně předá schválené vyhotovení plánu inspekci a

e) vyrozumí o schválení plánu ministerstvem zřízenou právnickou osobu (§ 13 odst. 1 zákona).

5. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA MĚŘENÍ EMISÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

a) Emise zjišťované měřením prokazují provozovatelé jednorázovým měřením s použitím prostředků pro kontinuální měření emisí amoniaku nebo jednorázovým měřením.

b) Měřením jsou zjišťovány emise amoniaku, případně dalších látek, pro něž má daný zdroj znečišťování určeny emisní limity.

c) Vybudování místa pro měření emisí (měřící místo) provádí provozovatel.

d) Od měření lze upustit v případech, kdy

2. provozovatel zdroje plní schválený plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů znečišťování ovzduší.

1. nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření odráží skutečný stav znečišťování ovzduší,

e) Při měření za použití prostředků pro kontinuální měření emisí amoniaku se měření provádí nejméně po dobu 24 hodin.

f) Další požadavky na měření v odpovídajícím rozsahu, vztahující se například na přístroje pro měření stavových, srovnávacích a vztažených veličin nebo na nakládání s výsledky měření, stanoví zvláštní právní předpis⁵).

g) Pokud tato příloha nestanoví jinak, platí pro měření emisí, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek a vedení provozní evidence zvláštní prováděcí právní předpis.⁵)

6. EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE
(kgNH₃.zvíře^-1.rok^-1)

SKOT - Stelivové ustájení
KATEGORIE ZVÍŘAT		Stáj	Hnůj		Kejda	Zapravení do půdy	Pastva	Celkový emisní faktor
								Stáj + hnojiště	Stáj + pastva
dojnice	optimální způsob	10,0	2,5		0	12,0	2,4	24,5	24,4
	zastaralý způsob	12,0	2,5		0	12,0	2,4	26,5	26,4
telata, býci, jalovice	optimální způsob	6,0	1,7		0	6,0	1,8	13,7	13,8
	zastaralý způsob	9,5	1,7		0	6,0	1,8	16,7	16,8
Bezstelivové ustájení
telata, jalovice, býci		5,5	0		2,5	5,0	1,8	13,0	12,3
PRASATA
selata		2,0	0	2,0		2,5	0	6,5
prasnice		4,3	0	2,8		4,8	0	11,9
prasnice březí		7,6	0	4,1		8,0	0	19,7
prasata výkrm		3,2	0	2,0		3,1	0	8,3
Drůbež
nosnice		0,12	0	0,2		0,13	0	0,27
brojleři		0,10	0,01	0		0,10	0	0,21
husy a kachny		0,35	0,03	0		0,35	0	0,73

Optimálním způsobem ustájení skotu se rozumí:
Zastaralým způsobem ustájení skotu se rozumí: dojnice ve vazném stelivovém ustájení s nucenou ventilací
Poznámka:

b) ostatní skot, tj. jalovice a býci průměrné živé hmotnosti 350 kg v kotcovém ustájení s přirozenou cirkulací.

a) dojnice ve volném stelivovém ustájení s intenzivní přirozenou ventilací,

7. EMISNÍ FAKTORY PRO ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE PODLE OBJEMU ODPADU

Skot
Kategorie zvířat	Objem produkovaných exkrementů [m³.rok^-1]			Emisní faktor [kgNH₃. m^-3.rok^-1]
	střední zdroj	velký zdroj	zvláště velký zdroj
dojnice	od 2 500 do 5 099	od 5 100 do 6 699	nad 7 700	2,27
jalovice	od 2 200 do 4 399	od 4 400 do 6 599	nad 6 600	2,27
telata	od 1 100 do 2 199	od 2 200 do 3 299	nad 3 300	4,55
býci	od 2 100 do 4 299	od 4 300 do 6 399	nad 6 400	2,33
Prasata
selata	od 3 000 do 6 099	od 6 100 do 10 099	nad 10 100	1,59
prasnice	od 3 100 do 6 299	od 6 300 do 10 199	nad 10 200	1,51
březí prasnice	od 2 700 do 5 499	od 5 500 do 8 799	nad 8 800	1,78
prasata výkrm	od 5 200 do 9 799	od 9 800 do 14 999	nad 15 000	0,99
Drůbež
nosnice	od 1 300 do 2 599	od 2 600 do 3 899	nad 3 900	3,85
brojleři	od 1 100 do 2 299	od 2 300 do 3 399	nad 3 400	4,35
krůty	od 1 800 do 3 499	od 3 500 do 5 299	nad 5 300	2,83
kachny a husy	od 600 do 1 099	od 1 100 do 1 699	nad 1 700	9,01

8. Referenční a snižující technologie emisí amoniaku u chovů hospodářských zvířat
SKOT - Stelivové ustájení

Referenční technologie stručný popis	Ověřená snižující technologie stručný popis	Procento snížení emisí amoniaku
Technologie používané ve stájovém prostředí
boxové ustájení	odkliz kejdy několikrát denně	50% ¹⁾
Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje
	zakrytí povrchu jímek fólií	60 % ²⁾
betonové nebo ocelové jímky na kejdu
	pevné víko nebo zastřešení jímky	80 % ³⁾
	pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou,	40% ¹⁾
	olejem nebo jiným materiálem	40% ¹⁾
	bioreaktory	85 % ³⁾
ponechání chlévského hnoje volně na statkovém hnojišti	ponechání v klidu do vytvoření přírodní krusty	35 – 50 % ²⁾
	zastřešení hnoje	80% ³⁾
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy
rozmetání hnoje přímo na pole	zapravení do půdy při orbě do 12 hodin	80 % - orná půda ³⁾
	zapravení do půdy při orbě do 24 hodin	60 % - orná půda ²⁾
rozstřik kejdy	pásový postřik	30% - orná půda ¹⁾
	vlečená botka	40 % - trávní porost ²⁾
	injektáž – otevřená štěrbina	60 % - trávní porost ³⁾
	injektáž – uzavřená štěrbina	80% - orná půda ³⁾

Referenční technologie stručný popis	Ověřená snižující technologie stručný popis	Procento snížení emisí amoniaku
Technologie používané ve stájovém prostředí
technologie suchého krmení	technologie krmení s enzymatickými látkami	40 % ³⁾
plně roštová podlaha	částečně roštová podlaha (50%)	20% ¹⁾
	částečně roštová podlaha – kovové rošty	40 % ²⁾

PRASATA

Referenční technologie stručný popis	Ověřená snižující technologie stručný popis	Procento snížení emisí amoniaku
hluboká podestýlka	ošetření hluboké podestýlky enzymatickými látkami	60 % ³⁾²⁾
Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje
betonové nebo ocelové jímky na kejdu	zakrytí povrchu jímek folií	60 % ²⁾
	pevné víko nebo zastřešení jímky	80 % ³⁾
	pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, olejem nebo jiným materiálem	40 % ¹⁾
	bioreaktory	85 %³⁾
	biotechnologické přípravky	40 % ²⁾
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy
rozmetání hnoje přímo na pole	zapravení do půdy při orbě	80 % - orná půda ³⁾
	zapravení do půdy při orbě do 24 hodin	60 % - orná půda ²⁾
rozstřik kejdy	pásový postřik	30% - orná půda ¹⁾
	vlečená botka	40 % - trávní porost ²⁾
	injektáž – otevřená štěrbina	60 % - trávní porost ³⁾
	injektáž – uzavřená štěrbina	80 % - orná půda ³⁾

Referenční technologie stručný popis	Ověřená snižující technologie stručný popis	Procento snížení emisí amoniaku
Technologie používané ve stájovém prostředí
technologie krmení a napájení bez enzymatických látek	technologie krmení a napájení s enzymatickými látkami	40% ¹⁾,²⁾,³⁾
větrání bez rekuperačních výměníků	větrání s rekuperačními výměníky	25 % ²⁾, ³⁾
klečový chov nosnic	hnojový pás s nuceným sušením, uskladnění mimo budovu	80 % ²⁾
	odkliz nejméně dvakrát týdně do uzavřených jímek	90% ³⁾
stáje s hlubokou podestýlkou	ošetření hluboké podestýlky enzymatickými látkami	70 % ²⁾,³⁾

DRŮBEŽ

Referenční technologie stručný popis	Ověřená snižující technologie stručný popis	Procento snížení emisí amoniaku
Technologie používané na skládkách hnoje
betonové nebo ocelové jímky na chlévský hnůj	zakrytí povrchu jímek folií	60 % ²⁾
	pevné víko nebo zastřešení jímky	80 % ³⁾
	pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, olejem nebo jiným materiálem	40% ¹⁾
	bioreaktory	85 % ³⁾
	biotechnologické přípravky	40 % ²⁾
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje
rozmetání hnoje přímo na pole	zapravení do půdy při orbě	80 % - orná půda ³⁾
	zapravení do půdy při orbě do 24 hodin	60 % - orná půda ²⁾

Přiřazení a volba použití snižujících technologií při zpracování plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší:
Provozovatel v rámci plánu volí podle bodů 4.1.1 písm. j) a 4.2.1 písm. k) snižující technologie odpovídající kategorii zdroje (zvláště velké, velké, střední nebo malé zdroje) popřípadě technologii účinnější. Přiřazení snižujících technologií k jednotlivým kategoriím zdrojů se provádí podle bodu 4.1.2 písm. d) a bodu 4.2.2 písm. d) této přílohy.
Přiřazení je provedeno podle odkazů v tabulce uvedené v tomto bodu:
Odkazy:
1) snižující technologie vyžadovaná pro střední a malé zdroje,
2) snižující technologie vyžadovaná pro velké zdroje a vhodná pro střední a malé zdroje,
3) snižující technologie vyžadovaná pro zvláště velké zdroje a vhodná pro všechny další kategorie zdrojů.