§ 1
Tato vyhláška stanoví požadavky na bubnové vodoměry používané na měření proteklého množství vody o teplotě do 90 °C (dále jen „vodoměry“), postup při jejich schvalování typu a postup při jejich ověřování. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Terminologie, požadavky na vodoměry, postup při schvalování jejich typu a postup při jejich ověřování jsou stanoveny v příloze.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2006.
Příloha k vyhlášce č. 380/2006 Sb.
1 TERMINOLOGIE
1.1 Doba trvání zkoušky je čas trvání jednoho měření (časový interval mezi okamžikem začátku a ukončení jednoho měření).
1.2 Etalonová nádoba je míra objemu používaná k realizování, uchovávání a reprodukování jednotky objemu kapaliny a přenosu této jednotky na jiná měřidla.
1.3 Etalonový průtokoměr je měřidlo používané k realizování a reprodukování jednotky proteklého objemu a k přenosu této jednotky na jiná měřidla.
1.4 Hmotnostní metoda zkoušení je způsob zjišťování relativní chyby vodoměru, při kterém se proteklý objem určuje nepřímo na základě měření hmotnosti proteklé vody a její hustoty.
1.5 Jmenovitý průtok (Qn) je průtok, při kterém musí být vodoměr schopen pracovat při běžném použití za souvislých i přerušovaných provozních podmínek bez překročení dovolených relativních chyb.
1.6 Koeficient rozšíření k = 2 pro normální (Gaussovo) rozdělení znamená, že interval spolehlivosti odpovídá hodnotě koeficientu spolehlivosti 0,95 (tzn. že skutečná hodnota leží s pravděpodobností 0,95 v hranicích daných hodnotou rozšířené nejistoty).
1.7 Metoda zkoušení s pevným startem je způsob zkoušení vodoměru, při kterém se v čase zahájení a ukončení měření stav počitadla zkoušeného vodoměru nemění (kapalina ve vodoměru je v klidu).
1.8 Nejistota je odhad přiřazený k výsledku měření a charakterizující interval hodnot, o němž se tvrdí, že uvnitř něho leží správná hodnota.
1.9 Objemová metoda zkoušení je způsob zjišťování relativní chyby vodoměru, při kterém se proteklý objem určuje pomocí etalonové odměrné nádoby nebo podle etalonového měřidla.
1.10 Proteklý objem (VE) je celkový objem vody, který protekl vodoměrem za danou dobu.
1.11 Průtok (Q) je množství vody, které proteče vodoměrem za jednotku času.
1.12 Relativní chyba vodoměru (δ) je rozdíl mezi údajem vodoměru a proteklým objemem vztažený k proteklénu objemu vyjádřený v procentech.
1.13 Údaj vodoměru (VV) je hodnota objemu daná jako rozdíl údaje počitadla vodoměru na začátku a na konci měření.
1.14 Velikost vodoměru se udává jako hodnota maximálního průtoku Qmax v m3/h.
1.15 Vodoměr je zařízení vestavěné do uzavřeného potrubí, které se skládá z komor o známém objemu a z mechanizmu poháněného prouděním vody, přičemž tyto komory se postupně plní vodou a následně vyprazdňují.
2 POŽADAVKY NA VODOMĚRY
2.1 METROLOGICKÉ POŽADAVKY
Dovolená relativní chyba přesnosti vodoměrů je
2.1.1 Dovolené relativní chyby
2.1.1 Dovolené relativní chyby
a) ± 1 % měřené hodnoty při prvotním ověření,
b) ± 2 % měřené hodnoty při následném ověření.
2.2 TECHNICKÉ POŽADAVKY
Vodoměry musí mít štítek s těmito údaji:
2.2.2 Nápisy a značky
2.2.2 Nápisy a značky
e) maximální pracovní teplota - tmax [°C],
d) maximální pracovní přetlak - pmax [kPa],
c) objem bubnu odpovídající jedné otáčce - V [m3],
f) výrobní číslo, rok výroby.
b) označení velikosti - Qmax [m3/h],
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, je-li výrobce právnickou osobou, jméno (jména) a příjmení, popřípadě obchodní firmu, pokud ji má, adresu místa podnikání a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li výrobce podnikající fyzickou osobou,
2.2.1 Konstrukce
2.2.1.1 Materiály
Vodoměr musí být vyroben z materiálů, jejichž vlastnosti odpovídají účelu, pro který bude používán, a které jsou odolné proti vnitřní i vnější korozi. Změny teploty vody od 0 °C do 90 °C jej nesmějí nepříznivě ovlivňovat.
Vodoměr musí být vyroben z materiálů, jejichž vlastnosti odpovídají účelu, pro který bude používán, a které jsou odolné proti vnitřní i vnější korozi. Změny teploty vody od 0 °C do 90 °C jej nesmějí nepříznivě ovlivňovat.
Vodoměr musí být schopen po neomezenou dobu při zachování správné funkce, bez propouštění, prosakování stěnami a bez trvalé deformace vydržet spojitě působící teplotu vody 90 °C.
2.2.1.2 Těsnost, teplotní odolnost
2.2.1.2 Těsnost, teplotní odolnost
2.2.1.6 Doplňková zařízení
Vodoměr může obsahovat zařízení pro generování impulsů za předpokladu, že takové zařízení neovlivňuje nepříznivě jeho metrologické vlastnosti.
Vodoměr může obsahovat zařízení pro generování impulsů za předpokladu, že takové zařízení neovlivňuje nepříznivě jeho metrologické vlastnosti.
Vodoměr musí být vybaven zařízením, pomocí něhož je možné změnit vztah mezi indikovaným objemem a objemem, který ve skutečnosti protekl.
2.2.1.5 Justovací zařízení
2.2.1.5 Justovací zařízení
Indikační zařízení musí být schopno bez návratu na nulu zobrazit objem vyjádřený v metrech krychlových, který odpovídá alespoň 1999 hodinám provozu při jmenovitém průtoku.
Hodnota ověřovacího dílku stupnice musí odpovídat hodnotě 1 x 10n nebo 2 x 10n nebo 5 x 10n.
2.2.1.4 Počet číslic a hodnota ověřovacího dílku stupnice
Hodnota ověřovacího dílku stupnice musí odpovídat hodnotě 1 x 10n nebo 2 x 10n nebo 5 x 10n.
2.2.1.4 Počet číslic a hodnota ověřovacího dílku stupnice
Na číslicových indikátorech musí být viditelný posun všech číslic svisle nahoru. Posun kterékoliv číslice musí být dokončen v okamžiku, kdy se číslice nejbližší nižší dekády mění z 9 na 0.
2.2.1.3 Indikační zařízení
Indikační zařízení musí umožnit snadné a jednoznačné čtení objemu měřené vody vyjádřeného v metrech krychlových.
Metr krychlový a jeho násobky jsou zobrazeny černou barvou a díly metru krychlového jsou v červené barvě.
Optická výška číslic nesmí být menší než 4 mm.
Indikátory s ukazateli se musí otáčet ve směru hodinových ručiček. Hodnota pro každý dílek stupnice v metrech krychlových musí být vyjádřena jako 10n, kde n je kladné nebo záporné celé číslo nebo nula, čímž vznikne systém po sobě jdoucích dekád. V blízkosti každé části stupnice musí být zobrazeny údaje x1000 x100 x10 x1 x0,1 x0,01 x0,001.
Značka jednotky m3 musí být zobrazena buď na číselníku nebo v bezprostřední blízkosti číslicové indikace.
Nejrychleji se otáčející čitelný očíslovaný prvek (dále jen „řídicí prvek“) se musí pohybovat spojitě. Jeho dílek se považuje za ověřovací dílek stupnice.
Délka ověřovacího dílku stupnice nesmí být menší než 1 mm a nesmí být větší než 5 mm.
2.2.1.3 Indikační zařízení
Indikační zařízení musí umožnit snadné a jednoznačné čtení objemu měřené vody vyjádřeného v metrech krychlových.
Metr krychlový a jeho násobky jsou zobrazeny černou barvou a díly metru krychlového jsou v červené barvě.
Optická výška číslic nesmí být menší než 4 mm.
Indikátory s ukazateli se musí otáčet ve směru hodinových ručiček. Hodnota pro každý dílek stupnice v metrech krychlových musí být vyjádřena jako 10n, kde n je kladné nebo záporné celé číslo nebo nula, čímž vznikne systém po sobě jdoucích dekád. V blízkosti každé části stupnice musí být zobrazeny údaje x1000 x100 x10 x1 x0,1 x0,01 x0,001.
Značka jednotky m3 musí být zobrazena buď na číselníku nebo v bezprostřední blízkosti číslicové indikace.
Nejrychleji se otáčející čitelný očíslovaný prvek (dále jen „řídicí prvek“) se musí pohybovat spojitě. Jeho dílek se považuje za ověřovací dílek stupnice.
Délka ověřovacího dílku stupnice nesmí být menší než 1 mm a nesmí být větší než 5 mm.
3 SCHVALOVÁNÍ TYPU
3.1 Postup při schvalování typu
Z předložené dokumentace1) se zjišťuje, zda vodoměr splňuje technické požadavky (bod 2.2). V případě, že jsou tyto požadavky splněny, přistoupí se k provedení dalších zkoušek.
Z předložené dokumentace1) se zjišťuje, zda vodoměr splňuje technické požadavky (bod 2.2). V případě, že jsou tyto požadavky splněny, přistoupí se k provedení dalších zkoušek.
Zkušební zařízení se sestává:
3.1.2 Zkušební zařízení
3.1.2 Zkušební zařízení
j) z etalonu (etalonové nádoby, váhy, etalonového průtokoměru), který musí být schopen měřit proteklé množství zkušební kapaliny s nejistotou nepřesahující 1/4 maximální dovolené chyby zkoušeného vodoměru,
k) z teploměru s rozsahem odpovídajícím teplotě zkušební kapaliny s nejistotou měření ± 0,5 °C pro objemovou metodu měření a ± 0,1 °C pro hmotnostní metodu měření,
l) z hlavního uzávěru, filtru a dalších prvků sloužících pro ovládání zkušebního zařízení.
Zkušební zařízení podléhá pravidelné funkční zkoušce, která se provádí formou kruhového porovnání.
Zkušební zařízení podléhá pravidelné funkční zkoušce, která se provádí formou kruhového porovnání.
a) ze zásobní nádrže o objemu rovném alespoň dvojnásobku množství kapaliny, která proteče vodoměrem při maximálním průtoku za 60 sekund,
b) z čerpadla s celkovým dopravním množstvím odpovídajícím maximálnímu průtoku zkoušeného vodoměru,
c) z výškové nádrže vybavené přepadovou hranou a přepážkou oddělující vstup a výstup nádrže,
d) z přívodního potrubí, které musí mít takový spád, aby protékající voda překonala odpory v tomto potrubí a volně vtékala do zkoušeného vodoměru,
e) z odtokového potrubí, které musí mít takový spád a světlost, aby nenastalo přehlcení vodoměru (jedná se o beztlakové měřidlo),
f) z regulačního ventilu v kombinaci s vhodným průtokoměrem pro nastavení zkušebního průtoku,
g) z měřicí tratě s vnitřním průměrem odpovídajícím rozměru vtokové části vodoměru s maximálním rozdílem 2 mm,
h) z dělicího bodu (přepadu),
i) z kontrolního průzoru,
3.1.1 Počet zkoušených vodoměrů
Žadatel předloží k vykonání zkoušek jeden vodoměr každé schvalované velikosti. V závislosti na průběhu zkoušek je Český metrologický institut oprávněn si vyžádat od žadatele další vodoměry.
Žadatel předloží k vykonání zkoušek jeden vodoměr každé schvalované velikosti. V závislosti na průběhu zkoušek je Český metrologický institut oprávněn si vyžádat od žadatele další vodoměry.
Zkoušky se provádějí v následujícím pořadí:
3.1.3 Zkušební postup
3.1.3 Zkušební postup
c) zkouška těsnosti a odolnosti při teplotním zatížení.
b) zrychlená zkouška dlouhodobé stálosti,
a) zkouška správnosti - určení křivek chyb v závislosti na průtoku,
Zkouška se provede při průtoku Qmax a změně teploty zkušební kapaliny z (85 ± 5) °C na teplotu do 30 °C v intervalu osm minut s přestávkou jedna až dvě minuty. Po uskutečnění 25 cyklů se kontroluje zda nedošlo k porušení těsnosti, poškození nebo zablokování dílů vodoměru.
3.1.6 Zkouška těsnosti a odolnosti při teplotním zatížení
3.1.6 Zkouška těsnosti a odolnosti při teplotním zatížení
Pro zjištění dlouhodobé stálosti se vodoměr zkouší 100 hodin při jmenovitém průtoku a teplotě 50 °C. Chyby vodoměru před a po zkoušce se nesmí lišit o více než 0,5 % a nesmí překročit dovolené relativní chyby uvedené v bodu 2.1.1. Podle potřeby laboratoře může být tato zkouška rozdělena do intervalů v délce alespoň šesti hodin.
3.1.5 Zrychlená zkouška dlouhodobé stálosti
3.1.5 Zrychlená zkouška dlouhodobé stálosti
Minimální zkušební množství zkušební kapaliny při zkoušce se vypočte podle vztahu
Doba zkoušky musí být při zkoušce pevným startem delší než desetinásobek doby otvírání (zavírání) hlavního uzávěru; nejméně však 120 sekund.
δdov - dovolená chyba vodoměru v %
3.1.4 Zkouška správnosti
s - čitelnost dílku, která má při vizuálním odečítání hodnotu 0,5
v - hodnota dílku počitadla v dm3
Zkouška správnosti - určení křivek chyb v závislosti na průtoku se provádí při schvalování typu minimálně při těchto průtocích: Qmax, 0,5 Qmax a 0,1 Qmax.
Doba zkoušky musí být při zkoušce pevným startem delší než desetinásobek doby otvírání (zavírání) hlavního uzávěru; nejméně však 120 sekund.
δdov - dovolená chyba vodoměru v %
3.1.4 Zkouška správnosti
s - čitelnost dílku, která má při vizuálním odečítání hodnotu 0,5
v - hodnota dílku počitadla v dm3
Zkouška správnosti - určení křivek chyb v závislosti na průtoku se provádí při schvalování typu minimálně při těchto průtocích: Qmax, 0,5 Qmax a 0,1 Qmax.
3.2 Certifikát schválení typu
Náležitosti certifikátu o schválení typu stanoví zvláštní právní předpis2).
Náležitosti certifikátu o schválení typu stanoví zvláštní právní předpis2).
4 OVĚŘOVÁNÍ
4.1 Postup při prvotním a následném ověření vodoměru je shodný.
4.1.2 Uspořádání zkušebny a použité zkušební zařízení musí být bezpečné, spolehlivé a musí umožnit provádění zkoušek v rámci ověřování při splnění požadavků na velikost relativní chyby vodoměru uvedených bodu 4.2.3.
4.1.1 Ověření provádí Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko na stanoveném zkušebním zařízení.
4.1.3 Ověření vodoměrů se provádí studenou vodou.
4.2 Zkoušky
Zkoušení vodoměrů se sestává z
4.2.1 Všeobecně
4.2.1 Všeobecně
a) vnější prohlídky,
b) zkoušky správnosti.
VE - proteklý objem v dm3
Zkouškou se zjišťuje relativní chyba vodoměru
VV - údaj zkoušeného vodoměru
kde
4.2.3 Zkouška správnosti
Zkouškou se zjišťuje relativní chyba vodoměru
VV - údaj zkoušeného vodoměru
kde
4.2.3 Zkouška správnosti
Zkoušky lze podle způsobu měření proteklého množství zkušební kapaliny provést:
4.2.3.1 Metody zkoušení
4.2.3.1 Metody zkoušení
b) hmotnostní metodou.
a) objemovou metodou nebo
4.2.3.3 Podmínky zkoušky:
a) zkouška správnosti se provádí při průtocích Qmax a Qn (0,5 Qmax),
c) minimální doba zkoušky a minimální množství proteklé zkušební kapaliny při zkoušce jsou stanoveny v bodu 3.1.4,
Vodoměry, které při této zkoušce nevyhoví se z dalších zkoušek vyřadí.
4.2.2 Vnější prohlídka
Při vnější prohlídce se kontroluje:
4.2.2 Vnější prohlídka
Při vnější prohlídce se kontroluje:
a) zda není vodoměr mechanicky poškozen,
b) zda je vyhovující čitelnost číslic a stupnic indikačního zařízení,
c) čitelnost, správnost a úplnost nápisů a značek na vodoměru (bod 2.2.2).
u < ± 0,25 [%]
4.2.5 Nejistota měření
Relativní standardní kombinovaná nejistota měření smí být
4.2.5 Nejistota měření
Relativní standardní kombinovaná nejistota měření smí být
4.2.6 Označení ověřených měřidel
Vodoměry, které splňují požadavky stanovené touto vyhláškou, se opatří úřední značkou3).
Vodoměry, které splňují požadavky stanovené touto vyhláškou, se opatří úřední značkou3).
Zjištěná relativní chyba nesmí překročit meze intervalu
4.2.4 Zjištěná relativní chyba
u - relativní standardní kombinovaná nejistota měření
± ( | δmax| - 2 | u |) [%] kde
δmax - největší dovolená chyba bubnového vodoměru (bod 2.1.1)
4.2.4 Zjištěná relativní chyba
u - relativní standardní kombinovaná nejistota měření
± ( | δmax| - 2 | u |) [%] kde
δmax - největší dovolená chyba bubnového vodoměru (bod 2.1.1)