§ 1
Předmět úpravy
§ 2
Sledování kvality ovzduší
(1) Sledování kvality ovzduší se provádí pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Sledování kvality ovzduší se provádí
a) měřením úrovně znečištění ovzduší na určených místech, a to kontinuálně nebo jednorázovým odběrem vzorků v souladu s požadovanými cíli kvality údajů uvedenými v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen „stacionární měření“),
b) měřením úrovně znečištění ovzduší, které ve srovnání se stacionárním měřením splňuje méně přísné požadavky na kvalitu údajů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen „orientační měření“), nebo
c) výpočtem úrovně znečištění ovzduší (dále jen „modelování“).
(3) Sledování kvality ovzduší se provádí
a) stacionárním měřením ve všech aglomeracích, v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování vybraných znečišťujících látek a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištění ovzduší překračuje během posledních pěti let úroveň znečištění ovzduší, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí (dále jen „dlouhodobý imisní cíl“),
b) kombinací stacionárního měření, orientačního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování,
c) modelováním v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší nepřesahuje dolní mez pro posuzování.
(4) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nebo jím zřízená právnická osoba hodnotí minimálně jednou za 5 let postupem uvedeným v příloze č. 3 k tomuto nařízení všechny zóny a aglomerace podle toho, zda úrovně znečištění ovzduší jednotlivými znečišťujícími látkami na jejich území překračují horní nebo dolní meze pro posuzování.
(5) Stacionární měření prováděné ministerstvem nebo jím zřízenou právnickou osobou je doplňováno dalšími stacionárními měřeními prováděnými autorizovanými osobami. Body vzorkování pro stacionární měření se umisťují v souladu se zásadami uvedenými v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(6) Referenční metody sledování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
§ 3
Vyhodnocování kvality ovzduší
(1) Vyhodnocování kvality ovzduší se provádí na základě výsledků sledování kvality ovzduší pro znečišťující látky, které mají stanovený imisní limit nebo úroveň znečištění ovzduší stanovenou za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době (dále jen „cílový imisní limit“).
(2) Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro
a) oxid siřičitý,
b) částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 % (dále jen „PM10“),
c) oxid dusičitý,
d) olovo,
e) oxid uhelnatý,
f) benzen,
g) částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50 % (dále jen „PM2,5“).
(3) Cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro
a) kadmium,
b) arsen,
c) nikl,
d) benzo(a)pyren,
e) troposférický ozon.
(4) Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace nebo cílový imisní limit pro ochranu vegetace je stanoven pro
a) oxid siřičitý,
b) oxidy dusíku,
c) troposférický ozon.
(5) Dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu vegetace je stanoven pro troposférický ozon.
(6) Cílový imisní limit v městských pozaďových lokalitách je stanoven pro PM2,5.
(7) Pokles klouzavé průměrné roční koncentrace PM2,5 je stanoven v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(8) Imisní limity, přípustné četnosti jejich překročení, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobý imisní cíl jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 4
Přechodná ustanovení
(1) Hodnocení zón a aglomerací podle § 2 odst. 4 za období let 2006 až 2010 se provede v roce 2011.
(2) Nejpozději do 31. prosince 2009 se dosáhne imisních limitů stanovených v části A tabulky 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Nejpozději do 31. prosince 2012 se dosáhne cílových imisních limitů stanovených v části C tabulky 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(4) Nejpozději do 31. prosince 2009 se dosáhne cílových imisních limitů stanovených v části C tabulky 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Prvním rokem, ve kterém budou zjištěné úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem použity pro ověření plnění cílových imisních limitů v průběhu následujících tří nebo pěti kalendářních let, bude rok 2010.
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
§ 6
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2006.
k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
Přípustné úrovně znečištění ovzduší, přípustné četnosti jejich překročení a požadavky na sledování kvality ovzduší
Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry.
Přípustné úrovně znečištění ovzduší, přípustné četnosti jejich překročení a požadavky na sledování kvality ovzduší
Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry.
Část A
Část A
Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance
1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení
Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Imisní limit | Přípustná četnost překročení za kalendářní rok |
|---|---|---|---|
| Oxid siřičitý | 1 hodina | 350 μg.m-3 | 24 |
| Oxid siřičitý | 24 hodin | 125 μg.m-3 | 3 |
| Oxid uhelnatý | maximální denní osmihodinový průměr1) | 10 mg.m-3 | - |
| PM10 | 24 hodin | 50 μg.m-3 | 35 |
| PM10 | 1 kalendářní rok | 40 μg.m-3 | - |
| PM2,5 | 1 kalendářní rok | 25 µg.m-3 | - |
| Olovo | 1 kalendářní rok | 0,5 μg.m-3 | - |
2. Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Imisní limit | Přípustná četnost překročení za kalendářní rok |
|---|---|---|---|
| Oxid dusičitý | 1 hodina | 200 μg.m-3 | 18 |
| Oxid dusičitý | 1 kalendářní rok | 40 μg.m-3 | - |
| Benzen | 1 kalendářní rok | 5 μg.m-3 | - |
Část B
Část B
Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Imisní limit |
|---|---|---|
| Oxid siřičitý | kalendářní rok a zimní období (1. října -31. března) | 20 μg.m-3 |
| Oxidy dusíku1) | 1 kalendářní rok | 30 μg.m-3 |
Poznámka: 1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.
Část C
Část C
Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Cílový imisní limit1) |
|---|---|---|
| Arsen | 1 kalendářní rok | 6 ng.m-3 |
| Kadmium | 1 kalendářní rok | 5 ng.m-3 |
| Nikl | 1 kalendářní rok | 20 ng.m-3 |
| Benzo(a)pyren | 1 kalendářní rok | 1 ng.m-3 |
1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí
Poznámka: 1) Pro celkový obsah v PM10.
Poznámky:
1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin;
2) Cílový imisní limit nesmí být překročen ve více než 25ti dnech za kalendářní rok, zprůměrováno za tři kalendářní roky;
3) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července);
4) Zprůměrováno za pět kalendářních let.
2. Cílové imisní limity troposférického ozonu
1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin;
2) Cílový imisní limit nesmí být překročen ve více než 25ti dnech za kalendářní rok, zprůměrováno za tři kalendářní roky;
| Účel vyhlášení | Doba průměrování | Cílový imisní limit |
|---|---|---|
| Ochrana zdraví lidí | maximální denní osmihodinový průměr1) | 120 μg.m-3 2) |
| Ochrana vegetace | AOT403) | 18000 μg.m-3.h4) |
3) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července);
4) Zprůměrováno za pět kalendářních let.
2. Cílové imisní limity troposférického ozonu
Poznámka: 1) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července); zprůměrováno za jeden kalendářní rok.
3. Dlouhodobé imisní cíle troposférického ozonu
3. Dlouhodobé imisní cíle troposférického ozonu
| Účel vyhlášení | Doba průměrování | Dlouhodobý imisní cíl |
|---|---|---|
| Ochrana zdraví lidí | maximální denní osmihodinový klouzavý průměr | 120 μg.m-3 |
| Ochrana vegetace | AOT401) | 6000 μg.m-3.h |
Poznámka: 1) Cílový imisní limit pro PM2,5 je stanoven pro rok 2015 a je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní znečištění ovzduší PM2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových lokalitách. Hodnoty jsou zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
4. Cílový imisní limit v městských pozaďových lokalitách pro PM2,5
| Znečišťující látka | Doba průměrování1) | Cílový imisní limit1) |
|---|---|---|
| PM2,5 | roky 2013, 2014 a 2015 | 20 µg.m-3 |
4. Cílový imisní limit v městských pozaďových lokalitách pro PM2,5
Část D
Část D
Sledování kvality ovzduší pro znečišťující látky, které nemají stanoveny přípustné úrovně znečištění ovzduší
1. Rtuť
Úroveň znečištění ovzduší rtutí se posuzuje z hlediska ročního aritmetického průměru.
Úroveň znečištění ovzduší rtutí se posuzuje z hlediska ročního aritmetického průměru.
2. Depozice vybraných znečišťujících látek
Orientační měření celkové depozice se provádí pro arsen, kadmium, rtuť, nikl, benzo(a)pyren, benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(j)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, indeno(1,2,3-cd)pyren a dibenz(a,h)anthracen.
Orientační měření celkové depozice se provádí pro arsen, kadmium, rtuť, nikl, benzo(a)pyren, benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(j)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, indeno(1,2,3-cd)pyren a dibenz(a,h)anthracen.
Stacionární měření prekurzorů troposférického ozonu zahrnuje minimálně měření oxidů dusíku (oxid dusnatý a oxid dusičitý) a příslušných těkavých organických látek. Seznam těkavých organických látek doporučených k měření
3. Prekurzory troposférického ozonu
| 1-buten | isopren | ethylbenzen | |
| ethan | trans-but-2-en | n-hexan | m,p-xylen |
| ethylen | cis-but-2-en | i-hexan | o-xylen |
| acetylen | buta-1,3-dien | n-heptan | 1,2,4-trimethylbenzen |
| propan | n-pentan | n-oktan | 1,2,3 -trimethylbenzen |
| propen | i-pentan | i-oktan | 1,3,5-trimethylbenzen |
| n-butan | 1-penten | benzen | formaldehyd |
| i-butan | 2-penten | toluen | nemethanové uhlovodíky - celkem |
3. Prekurzory troposférického ozonu
Část E
Část E
Pokles klouzavé roční koncentrace PM2,5 v městských pozaďových lokalitách k roku 20201)
| Výchozí koncentrace | Cíl snížení |
|---|---|
| menší nebo rovna 8,5 µg/m3 | 0 % |
| větší než 8,5 µg/m3 a zároveň menší než 13 µg/m3 | 10 % |
| větší nebo rovna 13 µg/m3 a zároveň menší než 18 µg/m3 | 15 % |
| větší nebo rovna 18 µg/m3 a zároveň menší než 22 µg/m3 | 20 % |
| větší nebo rovna 22 µg/m3 | Veškerá vhodná opatření pro dosažení 18 µg/m3 |
Poznámka: 1) Pokles klouzavé průměrné roční koncentrace PM2,5 od roku 2010 k roku 2020 je vyjádřen jako pokles klouzavé průměrné roční koncentrace vypočítané za kalendářní roky 2018, 2019 a 2020 vůči klouzavé průměrné roční koncentraci vypočítané za kalendářní roky 2009, 2010 a 2011. Hodnoty jsou zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
Cíle kvality údajů sledování kvality ovzduší
Poznámky:
1) Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu.
2) Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní pro různé klimatické a dopravní podmínky.
3) Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku, nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.
4) Jedno namátkové denní měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku, nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.
Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby přístrojové techniky.
Pro modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní znečištění ovzduší v době uvažované pro hodnocenou přípustnou úroveň znečištění ovzduší, přičemž se nebere v úvahu časové rozlišení událostí.
Cíle kvality údajů sledování kvality ovzduší
| SO2, NO2, NOx, CO | Benzen | PM10, PM2,5, Pb | O3, související NO a NO2 | B(a)P | As, Cd, Ni | PAH1), plynná Hg | Celková depozice | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stacionární měření | 15% 90 % během letního období 75 % během zimního období | |||||||
| Nejistota | 15% | 25% | 25% | 50% | 40% | 50% | 70% | |
| Minimální sběr údajů | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% | |
| Minimální časové pokrytí | ||||||||
| - městské prostředí a doprava | - | 35%2) | - | - | 33% | 50% | - | - |
| - průmyslové lokality | - | 90% | - | - | 33% | 50% | - | - |
| Orientační měření | ||||||||
| Nejistota | 25% | 30 % | 50% | 30 % | 50% | 40% | 50% | 70% |
| Minimální sběr údajů | 90% | 90 % | 90% | 90 % | 90% | 90% | 90% | 90% |
| Minimální časové pokrytí | 14%3) | 14 %4) | 14 %3) | >10 % během letního období | 14 % | 14 % | 14 % | 33% |
| Modelování | ||||||||
| nejistota pro hodinové průměry | 50% | - | - | 50 % | - | - | - | - |
| osmihodinové průměry | 50% | - | - | 50 % | - | - | - | - |
| denní průměry | 50% | - | - | - | - | - | - | - |
| roční průměry | 30% | 50% | 50% | - | 60% | 60% | 60% | 60% |
Poznámky:
1) Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu.
2) Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní pro různé klimatické a dopravní podmínky.
3) Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku, nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.
4) Jedno namátkové denní měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku, nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.
Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby přístrojové techniky.
Pro modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní znečištění ovzduší v době uvažované pro hodnocenou přípustnou úroveň znečištění ovzduší, přičemž se nebere v úvahu časové rozlišení událostí.
k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
Požadavky a postup hodnocení zón a aglomerací
Požadavky a postup hodnocení zón a aglomerací
1. Horní a dolní meze pro posuzování
d) ostatní znečišťující látky
| Znečišťující látka | Horní mez pro posuzování | Dolní mez pro posuzování |
|---|---|---|
| Oxidy dusíku | 24 μg.m-3 | 19,5 μg.m-3 |
| Oxid uhelnatý | 7 mg.m-3 | 5 mg.m-3 |
| Benzen | 3,5 μg.m-3 | 2 μg.m-3 |
| Olovo | 0,35 μg.m-3 | 0,25 μg.m-3 |
| Arsen | 3,6 ng.m-3 | 2,4 ng.m-3 |
| Kadmium | 3 ng.m-3 | 2 ng.m-3 |
| Nikl | 14 ng.m-3 | 10 ng.m-3 |
| Benzo(a)pyren | 0,6 ng.m-3 | 0,4 ng.m-3 |
2. Stanovení případů překročení horních a dolních mezí pro posuzování
Překročení horní a dolní meze pro posuzování se zjišťuje na základě úrovně znečištění ovzduší během předcházejících pěti let, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje. Mez pro posuzování se považuje za překročenou, pokud byla během těchto pěti let překročena nejméně ve třech kalendářních letech.
Pokud je pro některou znečišťující látku k dispozici méně údajů, než za období pěti let určí se překročení horních a dolních prahů posuzování na základě spojení výsledků krátkodobých měřicích kampaní během roku a v místech, která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší úrovně znečištění ovzduší a výsledků získaných z údajů z emisních inventur a modelování.
Překročení horní a dolní meze pro posuzování se zjišťuje na základě úrovně znečištění ovzduší během předcházejících pěti let, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje. Mez pro posuzování se považuje za překročenou, pokud byla během těchto pěti let překročena nejméně ve třech kalendářních letech.
Pokud je pro některou znečišťující látku k dispozici méně údajů, než za období pěti let určí se překročení horních a dolních prahů posuzování na základě spojení výsledků krátkodobých měřicích kampaní během roku a v místech, která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší úrovně znečištění ovzduší a výsledků získaných z údajů z emisních inventur a modelování.
k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření
Část A
Část A
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření s výjimkou troposférického ozonu
1. Umístění bodů vzorkování v makroměřítku
Místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace se umísťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Místo odběru vzorků musí být umístěno tak, aby vzorky ovzduší byly reprezentativní pro kvalitu ovzduší v okolí nejméně 1 000 km2.
1.2. Ochrana ekosystémů a vegetace
1.2. Ochrana ekosystémů a vegetace
1.1. Ochrana zdraví lidí
1.1.2. Místa odběru vzorků se zpravidla umísťují tak, aby se zamezilo měření velmi malých mikroprostředí v jejich bezprostřední blízkosti. To znamená, že místo odběru vzorků musí být umístěno tak, aby vzorky vzduchu byly pokud možno reprezentativní pro kvalitu ovzduší v okolí nejméně 200 m2 v dopravně zaměřených lokalitách a alespoň 250 m × 250 m v průmyslových lokalitách.
1.1.3. Městské pozaďové lokality se zpravidla umísťují tak, aby na úroveň znečištění ovzduší v těchto lokalitách působily veškeré zdroje umístěné proti větru od stanice. Úroveň znečištění ovzduší by neměl převážně způsobovat pouze jeden zdroj, pokud taková situace není typická pro rozsáhlejší městskou oblast. Místo odběru vzorků musí být umístěno tak, aby vzorky ovzduší byly reprezentativní pro kvalitu ovzduší v okolí nejméně několik km2.
1.1.4. Pokud je cílem zjištění pozaďových úrovní znečištění ovzduší, nesmí být místo odběru vzorků ovlivněno aglomeracemi ani průmyslovými lokalitami v jeho blízkosti, například místy vzdálenými méně než několik kilometrů.
1.1.5. Pokud má být posouzen příspěvek z průmyslových zdrojů, musí být alespoň jedno místo odběru vzorků nainstalováno v závětří zdroje v nejbližší rezidenční oblasti. Pokud není známa pozaďová úroveň znečištění ovzduší, umístí se ve směru převládajícího větru na návětrné straně zdroje doplňkové místo odběru vzorků.
1.1.6. Místa odběru vzorků se zpravidla umísťují tak, aby byly reprezentativní i pro podobné lokality, které neleží v jejich bezprostřední blízkosti.
1.1.7. Stacionární měření prekurzorů troposférického ozonu se provádí zejména v městských a předměstských oblastech v jakémkoli bodu vzorkování stanoveném v souladu s požadavky tohoto nařízení.
1.1.1. Místa odběru vzorků zaměřená na ochranu zdraví lidí se umisťují tak, aby poskytla údaje o
b) úrovních znečištění ovzduší v jiných oblastech v rámci zón a aglomerací, které jsou reprezentativní pro expozici obyvatelstva obecně.
a) oblastech v rámci zón a aglomerací, v nichž se vyskytují nejvyšší koncentrace, jimž bude obyvatelstvo pravděpodobně přímo nebo nepřímo vystaveno po dobu významnou ve vztahu k průměrované době dotyčného imisního limitu nebo cílového imisního limitu;
2. Umístění bodů vzorkování v mikroměřítku
2.2. Body vzorkování se umisťují rovněž tak, aby byly brány v úvahu následující faktory
e) viditelnost místa v jeho okolí,
d) dostupnost elektrické energie a telefonního spojení,
c) přístupnost,
b) bezpečnost, zejména bezpečnost veřejnosti a provozního personálu,
a) rušivé zdroje,
g) požadavky územního plánování.
f) vhodnost sloučení míst odběru vzorků pro různé znečišťující látky,
2.1. Je-li to možné, uplatní se tyto zásady
d) výstupní otvor odběrového zařízení musí být umístěn tak, aby byl znemožněn vstup vytékajícího odebraného vzduchu zpět do vstupního otvoru odběrového zařízení,
c) vstupní otvor odběrové sondy nesmí být umístěn v bezprostřední blízkosti zdrojů, aby bylo zamezeno přímému vlivu emisí nesmísených s okolním vzduchem,
b) vstupní otvor odběrové sondy se zpravidla umístí ve výšce mezi 1,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí, za určitých okolností může být zapotřebí vyšší poloha (až 8 m), vyšší umístění může být rovněž vhodné, je-li stanice reprezentativní pro velkou oblast,
a) proud vzduchu kolem vstupního otvoru odběrové sondy nesmí být omezen (musí být volný v sektoru minimálně 270°) a v blízkosti nesmí být žádné překážky ovlivňující proud vzduchu (odběrové zařízení musí být zpravidla vzdáleno od budov, balkonů, stromů a jiných překážek více než dvojnásobek počtu metrů, než je výška překážky, která odběrové zařízení přesahuje, minimálně 0,5 m od nejbližší budovy v případě míst odběru vzorků reprezentujících úroveň znečištění ovzduší v linii obytné zástavby),
- se zřetelem na všechny znečišťující látky by taková místa odběru vzorků měla být alespoň 25 m od krajnice velkých křižovatek a nejméně 4 m od středu nejbližšího dopravního pruhu,
- pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého by vstupy měly být nejdále 5 m od okraje vozovky,
e) odběrová zařízení zaměřená na dopravu
- vstupy by měly být umístěny tak, aby měření byla reprezentativní pro úroveň znečištění ovzduší v blízkosti linie obytné zástavby, ale nejdále 10 m od vozovky.
- pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého by vstupy měly být nejdále 5 m od okraje vozovky,
e) odběrová zařízení zaměřená na dopravu
- vstupy by měly být umístěny tak, aby měření byla reprezentativní pro úroveň znečištění ovzduší v blízkosti linie obytné zástavby, ale nejdále 10 m od vozovky.
Postupy pro výběr míst bodů vzorkování se zdokumentují ve fázi klasifikace. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa v hlavních světových stranách a podrobné mapy. Umístění bodů vzorkování se pravidelně přezkoumává a pořizuje se nová dokumentace, aby byla doložena průběžná platnost výběrových kritérií.
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
Část B
Část B
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření troposférického ozonu
1. Umístění v makroměřítku
| Typ oblasti | Cíle měření | Reprezentativnost | Kritéria pro umístění v makroměřítku |
|---|---|---|---|
| Městská | Ochrana zdraví lidí: expozice městské populace troposférickému ozonu, tj. v místech, kde je zároveň relativně vysoká hustota obyvatelstva a úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem | Několik km2 | V místech, kde nepůsobí vliv zdrojů místních emisí, jako je doprava, benzinové stanice apod.; Větraná místa, kde je předpokládáno dobré promíchání vzduchu; Místa jako jsou obytné a obchodní oblasti měst, parky (daleko od stromů), velké ulice nebo náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou, otevřené oblasti charakterizované vzdělávacími, sportovními nebo rekreačními zařízeními. |
| Předměstská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice populace a vegetace nacházející se ve vnějších částech aglomerací, kde bývají nejvyšší úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem | Několik desítek km2 | V určité vzdálenosti od oblasti s maximálními emisemi, po hlavním směru (hlavních směrech) větru v době, kdy jsou dobré podmínky pro tvorbu troposférického ozonu; V místech na vnějším okraji aglomerace, kde obyvatelstvo, citlivé plodiny nebo přírodní ekosystémy jsou vystaveny vysokým úrovním znečištění ovzduší; Kde je to vhodné, některé předměstské stanice se mohou nacházet také proti směru větru od oblasti s maximálními emisemi, za účelem určení regionálních pozaďových úrovní znečištění ovzduší. |
| Venkovská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice populace, plodin a přírodních ekosystémů troposférickému ozonu v subregionálním měřítku | Subregionální úrovně znečištění ovzduší (několik km2) | V malých obcích nebo oblastech s přírodními ekosystémy, lesy; Místa reprezentativní pro úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem mimo oblasti působnosti lokálních emisí z průmyslových zdrojů nebo dopravních komunikací; V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech vyšších hor. |
| Venkovská pozaďová | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice užitkových rostlin a přirozených ekosystémů, jakož i obyvatelstva troposférickému ozonu v regionálním měřítku | Regionální/ národní/ kontinentální úrovně znečištění ovzduší (1000 do 10000 km2) | Stanice umístěné v oblastech s nižší hustotou obyvatelstva, např. v oblastech s přirozenými ekosystémy a lesy, značně vzdálených od městských a průmyslových oblastí a stranou od emisí z lokálních zdrojů; Mimo místa, v nichž se tvoří přízemní inverze a také vyšší horské vrcholy. |
2. Umisťování v mikroměřítku
Pokud je to možné, postupuje se podle části A bodu 2 a zajistí se, aby vstupní sonda byla umístěna daleko od zdrojů, jako jsou komíny vysokých pecí a spaloven a více než 10 m od nejbližší silnice, přičemž tato vzdálenost roste úměrně intenzitě dopravního provozu.
Pokud je to možné, postupuje se podle části A bodu 2 a zajistí se, aby vstupní sonda byla umístěna daleko od zdrojů, jako jsou komíny vysokých pecí a spaloven a více než 10 m od nejbližší silnice, přičemž tato vzdálenost roste úměrně intenzitě dopravního provozu.
Postupuje se podle části A bodu 3., přičemž se uplatní správné přezkoumání a interpretace monitorovacích údajů v kontextu s meteorologickými a fotochemickými procesy, které ovlivňují úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem v konkrétních lokalitách.
3. Dokumentace a přezkoumání výběru místa
3. Dokumentace a přezkoumání výběru místa
k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření
Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření
Část A
Část A
Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření s výjimkou troposférického ozonu
1. Znečištění z rozptýlených zdrojů znečišťování ovzduší
1.2. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posouzení dodržování cílových imisních limitů na ochranu lidského zdraví
Poznámka: 1) Zahrnuje nejméně jednu stanici v městském prostředí a pro benzo(a)pyren také jednu stanici zaměřenou na vliv dopravy, pokud to nezvýší počet bodů vzorkování.
Poznámka: 1) Zahrnuje nejméně jednu stanici v městském prostředí a pro benzo(a)pyren také jednu stanici zaměřenou na vliv dopravy, pokud to nezvýší počet bodů vzorkování.
| Počet obyvatel aglomerace nebo zóny | Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pokud | |||
|---|---|---|---|---|
| maximální koncentrace překračují horní mez pro posuzování1) | maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí pro posuzování | |||
| As, Cd, Ni | Benzo(a)pyren | As, Cd, Ni | Benzo(a)pyren | |
| 0-749 999 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| 750 000-1 999 999 | 2 | 2 | 1 | 1 |
| 2 000 000-3 749 999 | 2 | 3 | 1 | 1 |
| Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pokud | |
|---|---|
| maximální koncentrace překračují horní mez pro posuzování | maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí pro posuzování |
| 1 stanice na každých 20 000 km2 | 1 stanice na každých 40 000 km2 |
1.3. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro posouzení dodržování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v zónách jiných než aglomeracích
1) Pro oxid dusičitý, benzen, oxid uhelnatý a pro PM10 nebo PM2,5 se zřizuje nejméně jedna lokalita pro měření pozaďové úrovně znečištění ovzduší a jedna lokalita orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se tím nezvýší počet bodů vzorkování;
Cílem je zdvojnásobit počet bodů vzorkování pro stacionární měření oproti minimálnímu počtu, pokud se jedná o značně geograficky členitou a nerovnoměrně zalidněnou zónu nebo aglomeraci s vysokou hustotou průmyslu, kde dochází k dlouhodobému překračování hodnot imisních limitů.
1.1. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posouzení dodržování imisních limitů na ochranu lidského zdraví a zvláštních imisních limitů
2) Celkový počet míst odběru vzorků pro PM2,5 nesmí být menší než polovina počtu míst odběru PM10.
Poznámky:
Cílem je zdvojnásobit počet bodů vzorkování pro stacionární měření oproti minimálnímu počtu, pokud se jedná o značně geograficky členitou a nerovnoměrně zalidněnou zónu nebo aglomeraci s vysokou hustotou průmyslu, kde dochází k dlouhodobému překračování hodnot imisních limitů.
1.1. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posouzení dodržování imisních limitů na ochranu lidského zdraví a zvláštních imisních limitů
2) Celkový počet míst odběru vzorků pro PM2,5 nesmí být menší než polovina počtu míst odběru PM10.
| Počet obyvatel aglomerace nebo zóny | Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření, pokud | |||
|---|---|---|---|---|
| maximální koncentrace překračují horní mez pro posuzování1) | maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí pro posuzování | |||
| Znečišťující látky kromě PM10 a PM2,5 | Součet PM10 a PM2,52) | Znečišťující látky kromě PM10 a PM2,5 | Součet PM10 a PM2,52) | |
| 0–249 999 | 1 | 2 | 1 | 1 |
| 250 000–749 999 | 2 | 3 | 1 | 2 |
| 750 000–999 999 | 3 | 4 | 1 | 2 |
| 1 000 000–1 499 999 | 4 | 6 | 2 | 3 |
| 1 500 000–1 999 999 | 5 | 7 | 2 | 3 |
| 2 000 000–2 749 999 | 6 | 8 | 3 | 4 |
| 2 750 000–3 749 999 | 7 | 10 | 3 | 4 |
Poznámky:
1.5. Na omezeném počtu míst odběru vzorků se společně se stacionárním měřením benzo(a)pyrenu provádí stacionární měření polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v bodu 1.4.
1.6. Pro aglomerace a další městské oblasti s počtem obyvatel vyšším než 100000 se provozuje jedno místo odběru vzorků na milion obyvatel. Tato místa odběru vzorků mohou být totožná s místy odběru vzorků podle podbodu 1.1.
1.7. Bez ohledu na koncentrace se zřídí nejméně jedno místo odběru vzorků ve venkovské pozaďové lokalitě pro měření ročních průměrných údajů o celkové hmotnostní koncentraci a o koncentracích chemických složek PM2,5. Z chemických složek PM2,5 se měří alespoň koncentrace celkového organického uhlíku, elementárního uhlíku, hořečnatých, vápenatých, sodných, draselných a amonných kationtů a síranových, chloridových a dusičnanových aniontů.
1.4. Bez ohledu na koncentrace se zřídí jedno pozaďové místo odběru vzorků pro orientační měření arsenu, kadmia, výparů elementární rtuti a reaktivní plynné rtuti, to je sloučenin rozpustných ve vodě s dostatečnou tenzí par umožňující jejich setrvání v plynném stavu (dále jen “celkové plynné rtuti“), niklu, benzo(a)pyrenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(j)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a dibenz(a,h)anthracenu a pro orientační měření celkové depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu, benzo(a)pyrenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(j)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a dibenz(a,h)anthracenu.
2. Znečištění z jednotlivého zdroje znečišťování ovzduší
Počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posuzování znečištění v blízkosti jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší se zvolí s přihlédnutím k úrovni emisí, pravděpodobnému prostorovému rozložení koncentrací znečišťujících látek a jejich distribuci v ovzduší a potenciální expozici populace.
Počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posuzování znečištění v blízkosti jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší se zvolí s přihlédnutím k úrovni emisí, pravděpodobnému prostorovému rozložení koncentrací znečišťujících látek a jejich distribuci v ovzduší a potenciální expozici populace.
Část B
Část B
Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření troposférického ozonu a jeho prekurzorů
Alespoň jedna stanice se umístí do předměstských oblastí v zónách, pokud je zde vyšší expozice populace. V aglomeracích se nejméně 50 % stanic umístí do předměstských oblastí.
1. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posouzení dodržování cílových imisních limitů, dlouhodobých imisních cílů a zvláštních imisních limitů pro informování a varování veřejnosti
1. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posouzení dodržování cílových imisních limitů, dlouhodobých imisních cílů a zvláštních imisních limitů pro informování a varování veřejnosti
| Počet obyvatel aglomerace nebo zóny | Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření | ||
|---|---|---|---|
| Aglomerace | Zóna | Venkovská pozaďová lokalita | |
| 0-249 999 | - | 1 | 1 stanice/25 000 km2 jako průměrná hustota pro zóny |
| 250 000-499 999 | 1 | 2 | |
| 500 000-999 999 | 2 | 2 | |
| 1 000 000-1 499 999 | 3 | 3 | |
| 1 500 000-1 999 999 | 3 | 4 | |
| 2 000 000-2 749 999 | 4 | 5 | |
| 2 750 000-3 749 999 | 5 | 6 | |
2. Stacionární měření oxidů dusíku se provádí minimálně v 50 % bodů vzorkování pro troposférický ozon. Stacionární měření oxidů dusíku musí být kontinuální, vyjma venkovských pozaďových stanic, na kterých mohou být použity jiné měřicí metody.
3. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření v zónách a aglomeracích, kde jsou dosahovány dlouhodobé imisní cíle pro troposférický ozon musí, v kombinaci s dalšími prostředky sledování kvality ovzduší, jako je modelování a souběžná měření koncentrace oxidu dusičitého, být dostatečný pro hodnocení trendu znečištění ovzduší troposférickým ozonem a pro kontrolu dodržování dlouhodobých imisních cílů. Venkovská pozaďová stanice musí být alespoň jedna pro území České republiky.
k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
Referenční metody sledování kvality ovzduší
Referenční metody sledování kvality ovzduší
1. Referenční metody měření, analýzy znečišťujících látek a jejich depozice
U plynných znečišťujících látek se objem přepočítává na standardní podmínky. U PM10, PM2,5 a znečišťujících látek, které se analyzují v PM10, se objem odběru vzorků vztahuje k vnějším podmínkám, kterými jsou zejména teplota a atmosférický tlak v den měření.
U plynných znečišťujících látek se objem přepočítává na standardní podmínky. U PM10, PM2,5 a znečišťujících látek, které se analyzují v PM10, se objem odběru vzorků vztahuje k vnějším podmínkám, kterými jsou zejména teplota a atmosférický tlak v den měření.
1.1. Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14212:2005 „Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí“.
1.2. Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14211:2005 „Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací oxidu dusičitého a oxidů dusíku chemiluminiscencí“.
1.3. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14902:2005 „Referenční metoda stanovení Pb, Cd, As, Ni ve vnějším ovzduší“.
1.4. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM10 se použije referenční metoda podle české technické normy EN 12341:1999 „Kvalita ovzduší - Stanovení frakce PM10 v suspendovaných částicích - Referenční metoda a polní zkouška k prokázání ekvivalence metod měření“.
1.5. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM2,5 se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14907:2005 „Normalizovaná metoda gravimetrického měření ke stanovení hmotnostní frakce suspendovaných částic PM2,5 ve vnějším ovzduší“.
1.6. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy EN 14662:2005 „Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací benzenu“.
1.7. Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14626:2005 „Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektroskopií“.
1.8. Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14625:2005 „Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrace ozonu ultrafialovou fotometrií“.
1.9. Pro odběru vzorků a analýzu polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda podle technické normy ISO 12884:2000 „Stanovení sumy (plynná a pevná fáze) polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší - Odběr na filtry a sorbent s analýzou metodou plynové chromatografie/hmotnostní spektrometrie“.
1.10. Referenční metoda odběru vzorků a analýzy rtuti
Referenční metoda pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší je založena na odběru na filtr a zlacený amalgamátor a následné chemické analýze metodou atomové absorpční spektrometrie.
Referenční metoda pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší je založena na odběru na filtr a zlacený amalgamátor a následné chemické analýze metodou atomové absorpční spektrometrie.
Referenční metoda odběru vzorků deponovaného arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků je založena na odběru depozice do válcovitých odběrových zařízení normalizovaných rozměrů a následné chemické analýze metodou atomové absorpční spektrometrie resp. plynové chromatografie/hmotnostní spektrometrie.
1.11. Referenční metoda odběru vzorků a analýzy depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků
1.11. Referenční metoda odběru vzorků a analýzy depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků
2. Referenční metody pro modelování
Modelování není vhodné pro znečišťující látky s krátkou dobou setrvání v atmosféře nebo rychle reagující znečišťující látky (např. troposférický ozon), ani pro zjištění pozaďových úrovní znečištění ovzduší způsobených vlivem vzdálenějšími zdroji znečišťování ovzduší. Modely nezahrnují sekundární ani resuspendované částice PM10 a PM2,5.
| Název modelu | Oblasti použití | Velikost výpočetní oblasti | Určen pro znečišťující látky |
|---|---|---|---|
| SYMOS'97 | Venkovské oblasti (bodové, plošné a mobilní zdroje znečišťování ovzduší) | do 100 km od zdroje znečišťování ovzduší | SO2, NOx, CO, PM10, PM2,5 a další méně reaktivní látky (např. benzen) |
| ATEM | Městské oblasti nad úrovní střech budov (bodové, plošné a mobilní zdroje znečišťování ovzduší) | do 100 km od zdroje znečišťování ovzduší | SO2, NOx, CO, PM10, PM2,5 a další méně reaktivní látky (např. benzen) |
| AEOLIUS | Městské oblasti v uličních kaňonech (mobilní zdroje znečišťování ovzduší) | jednotlivé ulice | znečišťující látky emitované mobilními zdroji |
Modelování není vhodné pro znečišťující látky s krátkou dobou setrvání v atmosféře nebo rychle reagující znečišťující látky (např. troposférický ozon), ani pro zjištění pozaďových úrovní znečištění ovzduší způsobených vlivem vzdálenějšími zdroji znečišťování ovzduší. Modely nezahrnují sekundární ani resuspendované částice PM10 a PM2,5.
3. Prokázání ekvivalence
K měření a modelování pevných a plynných znečišťujících látek lze použít i jinou metodu, jestliže lze prokázat její těsnou statistickou vazbu k referenční metodě. Skutečnost, že je tato metoda ekvivalentní, musí být prokázána a doložena testem ekvivalence k referenční metodě.
K měření a modelování pevných a plynných znečišťujících látek lze použít i jinou metodu, jestliže lze prokázat její těsnou statistickou vazbu k referenční metodě. Skutečnost, že je tato metoda ekvivalentní, musí být prokázána a doložena testem ekvivalence k referenční metodě.