Nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství

1. analyzovat a syntetizovat problémy v rámci stavební organizace a stavební výroby a v rámci architektonické praxe,

10. provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby.

9. vypracovávat projektovou dokumentaci interiéru staveb,

8. zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány,

7. vydávat odborná stanoviska,

6. provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy,

5. vypracovávat projektovou dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně územně plánovacích podkladů a příslušných částí územně plánovací dokumentace,

4. vypracovávat projektovou dokumentaci staveb, s výjimkou staveb inženýrských,

3. vypracovávat územně plánovací dokumentaci včetně územně plánovacích podkladů,

2. vykonávat projektové a plánovací činnosti v souvislosti s poskytováním souvisejících odborných služeb,

4. znalosti o užívání prostředí osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

1. znalosti architektonických disciplín a konkrétní odborné specializace (architektura, urbanismus, krajinářská architektura), a to včetně širších kulturních a environmentálních souvislostí,

2. znalosti technických a technologických, uměleckých, ekologických, sociologických, demografických a ekonomických disciplín, včetně disciplín seznamujících s psychickými a fyzickými potřebami uživatele architektonického díla, relevantní pro architektonickou praxi,

3. znalosti právních předpisů relevantní pro architektonickou praxi,

9. při výkonu odborné funkce v orgánech veřejné správy na úseku územního plánování nebo stavebního řádu.

8. v zastupování stavebníka, popřípadě navrhovatele při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení,

7. ve vedení realizace jednoduché stavby, při provádění geodetického měření pro projektovou činnost,

6. v orgánech ochrany přírody a krajiny,

5. na úřadech památkové péče,

4. u pořizovatelů,

3. na stavebních úřadech,

2. jako autorizovaný architekt po složení zkoušky odborné způsobilosti nebo v kanceláři autorizovaného architekta,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

4. v povoláních, u kterých je pracovní činnost vázána na znalost a správnou aplikaci právních předpisů České republiky a mezinárodních závazků České republiky ve věcech veřejného pořádku a bezpečnosti.

3. v bezpečnostních sborech a ozbrojených silách České republiky,

2. v orgánech veřejné správy nebo právnických osob,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

9. znalosti specializovaného softwaru pro podporu analýzy rizik a prevence rizik a počítačových systémů řízení.

8. znalosti metod školení a ověřování znalostí,

7. znalosti vedení operací vojenského a nevojenského charakteru,

6. znalosti globálních bezpečnostních hrozeb, jejich souvislostí a příčin,

5. znalosti zásad interpersonální komunikace, psychologických aspektů bezpečnosti a vedení lidí,

4. znalosti konkrétní bezpečnostní specializace, včetně hrozeb ekologických,

3. znalosti právního systému České republiky v oblasti bezpečnosti,

2. znalosti metod pro posuzování rizik,

1. znalosti bezpečnostní politiky státu, organizace anebo jiného celku, a jejích principů a konceptů,

2. definovat a odpovídajícím způsobem řešit činnosti spojené s vedením operací vojenského a nevojenského charakteru,

9. komunikovat v rámci krizového řízení ve své organizaci,

8. definovat personální politiku organizace pro oblast bezpečnosti, vycházející z principů podnikové ekonomiky a managementu,

7. zhodnotit možnosti zneužití zbraní hromadného ničení,

6. navrhnout a realizovat podle potřeb, možností, podmínek a omezení využití počítačových systémů při hodnocení bezpečnostních hrozeb a posuzování rizik,

5. navrhnout, realizovat a zhodnotit logistické zdrojové zajištění bezpečnosti, pro případy vojenského i nevojenského ohrožení,

4. navrhnout a koordinovat odpovídající odbornou pomoc při řešení mimořádných událostí a krizových situací vojenského a nevojenského charakteru,

3. definovat a stanovit prvky preventivního, materiálního, technického, personálního a finančního zabezpečení řešení mimořádných událostí a krizových situací nebo narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně zajištění připravenosti pro toto řešení,

10. organizovat vzdělávání a výchovu v oblasti obrany a ochrany obyvatelstva.

1. definovat a odpovídajícím způsobem řešit činnosti spojené s oblastí globálních bezpečnostních hrozeb, jejich souvislostí a příčin,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. jako technik, laborant nebo jiný pracovník v laboratořích,

3. jako autorizovaná osoba v rámci posuzování vlivů záměrů a koncepcí na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

4. v procesu biologického hodnocení,

5. při výkonu odborné funkce v orgánech veřejné správy na úseku ochrany životního prostředí, ochrany přírody a krajiny,

6. ve specializovaných laboratořích a průmyslu.

1. navrhnout, zorganizovat a realizovat biologické, ekologické, biotechnologické a další experimenty a diagnostické postupy, případně tyto postupy modifikovat pro konkrétní podmínky a adekvátní formou prezentovat výsledky své práce,

2. formulovat výzkumné hypotézy, navrhnout postup při jejich ověřování s využitím standardních metod a hypotézy ověřovat,

4. provádět výzkum v terénu i v laboratořích, pracovat s laboratorním vybavením.

3. aplikovat moderní instrumentální metody a experimentálně biologické, ekologické a biomedicínské techniky,

5. znalosti předpisů o bezpečnosti práce v laboratoři i v terénu,

6. znalosti moderních informačních technologií,

7. znalosti etických principů souvisejících s danými obory; zásady pro manipulaci s živými objekty a pro ochranu přírody.

1. znalosti základních systematických i experimentálních biologických disciplín, zejména botaniky, zoologie, mikrobiologie, genetiky,

4. znalosti konkrétní odborné specializace, biologického, nebo ekologického oboru, s přesahem do příbuzných disciplín,

3. znalosti vztahů a propojenosti živé a neživé přírody a porozumění přírodě jako integrovanému celku,

2. znalosti chemie, geologie, fyziky, matematiky a aplikovaných věd, zejména zemědělských, lesnických a vodohospodářských, relevantní pro zkoumání živé přírody,

6. koordinovat a řídit technologické procesy u jednotlivých druhů dopravy.

5. navrhovat a posuzovat systémy dopravního zařízení velkých územních celků,

4. navrhovat rozsáhlé inteligentní systémy pro silniční, kolejovou a multimodální dopravu a vyhodnocovat jejich účinnost a bezpečnost,

3. vzájemně integrovat vozidlové systémy a jejich začlenění do vyšších inteligentních systémů s důrazem na jejich bezpečnost a spolehlivost,

2. měřit parametry přemisťovacích systémů, kontrolovat jejich přínosy různým uživatelům,

1. ovládat informační, komunikační a zabezpečovací techniku v dopravě, včetně automatizace dopravních technologií s využitím robotiky a umělé inteligence,

1. znalosti plánování, provozu a konstrukce dopravních prostředků a cest různých druhů dopravy,

9. porozumění společenským souvislostem dopravy a jejímu dopadu na životní prostředí,

8. znalosti právních předpisů v oblasti dopravy,

7. znalosti geografických systémů (geografický informační systém),

6. znalosti technických i ekonomických aspektů dopravy a možných vlivů dopravy na životní prostředí,

5. znalosti tvorby, funkce a řízení logistických řetězců,

4. orientaci v dopravním řešení územního plánování, provozu na pozemních komunikacích nebo inženýrských sítích,

3. znalosti stochastických systémů a operačního výzkumu, systémové analýzy a rozhodování, strategie dopravy, krizového a rizikového managementu,

2. znalosti operativního řízení a optimalizace dopravního a přepravního provozu inteligentních dopravních systémů, řízení a vyhodnocování projektů dopravních systémů,

10. znalosti o užívání dopravy osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

7. jako specialista při návrhu a vývoji vozidlové techniky a inteligentních systémů pro bezpečnost a podporu řízení vozidel,

8. v České republice i v evropských státech v řadě provozních, technických a ekonomických funkcí v oblasti letecké dopravy,

9. jako bezpečnostní manažer nebo jako designér bezpečnostních technologií a procesů,

2. jako manažer nebo ekonom ve zhotovitelských firmách realizujících dopravní problematiku,

10. jako manažer logistiky v řízení logistických a dodavatelských řetězců.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

6. jako dispečer městských a tunelových řídicích systémů,

3. jako odborník v dopravních podnicích organizujících a řídících dopravní systémy,

4. jako projektant v projektových organizacích,

5. v oborech telematiky a dopravní informatiky,

2. identifikovat, třídit a interpretovat ekonomická data včetně jejich explicitních a implicitních předpokladů při použití základních konceptů lineární algebry, matematicko-statistické analýzy a pravděpodobnostní metody,

1. kriticky porovnat pohledy standardních ekonomických modelů na klíčové ekonomické kategorie a mechanismy a zhodnotit jejich aplikace na aktuální hospodářsko-politické problémy,

3. provádět kvantitativní a kvalitativní analýzu ekonomických dat,

4. využívat informační technologie a softwarové podpory pro organizační, prezentační a analytické práce.

5. znalosti legislativního rámce fungování ekonomických právnických osob, včetně daňového rámce a způsobů účetního zachycení dat,

6. znalosti principů investičního a finančního rozhodování ve vazbě na společenskou odpovědnost ekonomických právnických osob,

7. znalosti aktuálních manažerských přístupů, podnikových činností a procesů, včetně metod, nástrojů a technologií (IT) k jejich řízení,

8. znalosti relevantní pro přípravu na vrcholné manažerské funkce; rovněž znalosti širších souvislostí a dopadů ekonomické činnosti a principů udržitelného rozvoje,

9. znalosti v oblasti regionálního rozvoje.

1. znalosti klíčových ekonomických pojmů a kategorií a souvislostí mezi nimi v kontextu hlavních ekonomických teorií a ekonomických škol,

2. znalosti finanční a účetní problematiky obecně a v návaznosti na svou užší profilaci,

3. znalosti matematicko-statistických metod využitelných při zpracování ekonomických dat,

4. znalosti světového dění z ekonomického a geopolitického hlediska, se zaměřením na klíčové světové regiony,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. jako ekonom,

3. jako analytik, manažer, konzultant, účetní, poradce, bankéř, auditor, znalec nebo odhadce,

4. v oblasti cestovního ruchu.

4. znalosti bezpečnostních pravidel elektrotechnické praxe.

3. znalosti návrhu i provozu elektrotechnických systémů,

2. znalosti komunikačních systémů a systémů automatického řízení,

1. matematické a fyzikální znalosti elektrických a elektronických obvodů,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. v oblasti odborné činnosti ve výrobních nebo obchodních organizacích,

3. ve vývojových a projekčních týmech,

4. jako testovací technik.

4. navrhnout, realizovat a organizovat opravy elektrotechnických a elektronických zařízení.

3. navrhnout a sestavit elektrický nebo elektronický systém,

2. rozhodnout o vhodnosti konkrétního výrobku k požadované činnosti,

1. identifikovat přednosti a nedostatky konkrétního přístroje nebo systému,

6. jako kvalifikovaný prodejce a odborník v marketingu v oblasti nakládání s energií.

5. jako revizní a zkušební technik,

4. jako projektant energetických rozvodů systémů zásobování teplem, úpraven a čistíren odpadních vod,

3. jako výpočtář, konstruktér nebo vývojový pracovník ve výrobních závodech, energetických společnostech a také v projekčních ateliérech,

2. jako provozní, projekční a řídicí pracovník v elektrárnách a teplárnách, v útvarech energetiky ve všech typech průmyslových podniků i v nevýrobní sféře,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

4. znalosti ekonomiky energetiky a řízení průmyslových systémů,

6. porozumění společenským souvislostem energetické praxe.

5. znalosti ekologie energetiky a porozumění dopadu energetické praxe na životní prostředí,

3. znalosti konkrétní odborné specializace,

2. znalosti hydromechaniky, termomechaniky, elektrotechniky a energetických strojů a zařízení,

1. znalosti z oblasti využívání zdrojů energie, její produkce a transformace,

4. provádět energetická měření a prezentovat je formou odborné zprávy.

3. analyzovat potřeby a stanovit požadavky na zařízení vytvářená v oblasti energetiky,

2. navrhnout, realizovat a hodnotit energetická díla, včetně energetických systémů a posuzovat jejich účinnost,

1. řídit tepelná nebo elektrická zařízení a sítě,

2. znalosti technologických postupů při výrobě léků na základě vlastností použitých látek,

5. právní a ekonomické znalosti relevantní pro lékárenskou praxi.

4. znalosti ekologické likvidace biologicky aktivních látek,

3. znalosti indikací, dávkování, mechanismů účinku a možností interakcí léků současně podávaných, včetně nežádoucích účinků,

1. znalosti léčiv a léčivých prostředků,

7. jako odborník v řídících strukturách zdravotnictví.

6. ve farmaceutických výrobních a distribučních společnostech,

5. v laboratořích pro vývoj, výzkum a kontrolu léčiv,

4. jako bioanalytik v laboratořích zdravotnického charakteru,

3. jako klinický farmaceut v nemocnici,

2. jako lékárník,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

6. spolupracovat s dalšími odborníky v oblastech biologických i chemických věd, s psychology i odborníky z potřebných oblastí lékařských věd v lékárenské praxi i ve výzkumu a vývoji léků.

5. hodnotit vědecké údaje týkající se léčiv a léků,

4. likvidovat biologicky aktivní látky,

3. uplatňovat znalosti léků i lékové politiky v komunikaci s pacienty, s lékaři, se spolupracovníky a s dalšími občany,

2. aplikovat farmakologické a základní farmakoterapeutické znalosti při dispenzační péči a konzultační a informační činnosti v lékárnách i dalších zdravotnických zařízeních,

1. připravovat léčiva a léčivé prostředky,

3. jako překladatel nebo redaktor v překladatelských agenturách a překladatelských odděleních národních i mezinárodních institucí firem, jako redaktor v mediální sféře, v nakladatelstvích a vydavatelstvích,

4. jako lektor cizích jazyků a literatur,

6. jako literární historik.

2. v kulturních a vzdělávacích institucích,

1. v oblasti interkulturní komunikace, ve vnitřní a vnější firemní komunikaci,

5. jako analytik v marketingových firmách, v oblasti reklamy nebo firemního poradenství,

5. posuzovat jazykové a literární dějiny v základních mezioborových souvislostech a v kulturních a mediálních kontextech.

4. analyzovat složité jazykové struktury,

3. analyzovat literární text,

2. provádět jazykovědnou analýzu textu, a to z hlediska všech jazykových plánů a vybraných jazykovědných disciplín,

1. ústně i písemně komunikovat v předmětném cizím jazyce,

4. znalosti metodologie teoretických lingvistických, mezních lingvistických a literárněvědných disciplín.

3. znalosti stěžejních disciplín příslušné filologie, zejména fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe, teorie textu a lexikologie a literární historie,

2. společenské, kulturní a historické znalosti prostředí, v němž se příslušný jazyk uplatňuje,

1. znalosti předmětného jazyka,

1. znalosti základních primárních textů oboru,

2. znalosti sekundární literatury konkrétního problematického okruhu,

3. znalosti dějinného vývoje oboru a jeho soudobého stavu,

4. znalosti dějin myšlení a tradičních otázek evropské duchovní tradice.

1. pracovat s primárními i sekundárními texty v originálním znění,

2. tvůrčím způsobem interpretovat text, analyzovat a kriticky zhodnotit jeho argumentační strukturu,

3. analyzovat a kriticky zhodnotit komplexní i kontroverzní problémy v jejich kontextech.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

3. v diplomatické sféře,

2. v kulturních institucích,

4. v případě absolventů teologie v rámci pastorační služby.

1. zpracovávat experimentální data a vytvářet analytické a počítačové modely analyzující tato data,

3. vyhodnocovat výsledky experimentu nebo počítačových modelací,

4. obsluhovat technicky náročná zařízení.

2. navrhovat a obsluhovat experiment,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. v průmyslu a ve specializovaných laboratořích.

8. znalosti rizik vyplývajících zejména z nakládání s radioaktivními či jadernými materiály.

7. porozumění možnostem, podmínkám a omezením různých metod experimentálního měření a omezením, která jsou spojena s jeho přesností,

6. znalosti programování a numerického řešení matematických úloh,

5. znalosti statistiky,

4. znalosti konkrétní specifické oblasti oboru, zejména astrofyziky a astronomie, teorie gravitace, fyziky vysokých energií, atomové, částicové a jaderné fyziky, teorie pole, fyziky povrchů, fyziky plazmatu, fyziky kondenzovaných látek a materiálů, nanotechnologie a fyziky nanostruktur, optiky a optoelektroniky, biofyziky, geofyziky, meteorologie a fyziky atmosféry, chemické fyziky, matematické fyziky a modelování, počítačové fyziky,

3. znalosti hlavních fyzikálních teorií založených na klasickém i kvantovém popisu,

1. matematické znalosti v rozsahu dostatečném pro chápání teorií klasické i moderní fyziky,

2. znalosti obecné fyziky a experimentálních metod, na kterých je založena,

4. v muzejnictví,

7. ve školství, orgánech veřejné správy a samosprávy (archiváři).

6. v oblasti cestovního ruchu,

5. v knihovnictví,

3. v archivnictví,

2. v oblasti památkové péče,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

5. znalosti institucionálního zajištění historického bádání zahrnující znalosti institucí uchovávajících zdroje informací o dějinách i znalosti základních výzkumných pracovišť.

4. znalosti historiografie, filozofie dějin, teorie, směrů a škol historického výzkumu,

3. znalosti umění a kultury v historickém vývoji,

2. znalosti základních pramenných textů, včetně jejich typologie a způsobů vyhledávání a uchovávání,

1. znalosti historických skutečností, jevů a procesů od pravěku až do soudobých dějin,

2. studovat pramenné materiály a odbornou literaturu v originálním znění,

3. vnímat historické skutečnosti, jevy a procesy v kontextu výsledků výzkumu dalších vědních oborů.

1. samostatně identifikovat a kriticky interpretovat klíčové historické jevy a reflektovat jejich vzájemné souvislosti,

4. porozumění souvislostem chemické praxe se zdravím a výživou lidí a zvířat, s riziky pro životní prostředí a s udržitelným rozvojem.

3. porozumění možnostem, podmínkám a omezením různých metod experimentálního měření a omezením, která jsou spojena s jeho přesností,

2. chemické, matematické a fyzikální znalosti vlastností prvků, jejich sloučenin a struktur,

1. chemické, matematické a fyzikální znalosti molekulárních a makroskopických transformací a dalších komplexních jevů uplatňujících se v různých chemických procesech a výrobách,

3. ve specializovaných laboratořích.

2. v chemickém a v dalších oblastech průmyslu,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

3. bezpečně pracovat v laboratoři a zodpovědně posuzovat rizika takové práce.

2. shromažďovat a hodnotit data včetně výsledků svých vlastních experimentálních měření,

1. řešit problémy související s provozem chemických výrob a technologií,

7. zpracovávat data, provádět analýzy a vizualizovat znalosti.

4. vytvářet výpočetní systémy,

5. efektivně komunikovat s uživateli,

6. koordinovat práci širšího týmu technických a analytických pracovníků,

1. navrhovat, realizovat a hodnotit řešení odpovídající technickým možnostem, cílovým provozním podmínkám a hlubším potřebám uživatelů,

2. používat techniky algoritmizace, modelování počítačových architektur a softwarových technologií,

3. vyvíjet systémové i aplikační programové vybavení,

2. při vytváření, správě a provozování výpočetních nebo informačních systémů,

3. jako analytik a návrhář výpočetních a informačních systémů,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

4. jako programátor a vývojář aplikací,

5. jako vývojář počítačových her nebo řídících aplikací,

6. v realizačním týmu IT řešení, systémových integrátorů, business analytiků,

7. ve všech oblastech informatiky počínaje vývojovou prací v průmyslu, v provozu, údržbě, prodeji, servisu počítačových a informačních systémů, jako pracovníci informačních a komunikačních technologií oddělení a datových center podniků, organizací, nebo institucí ve veřejné správě.

2. znalosti matematických modelů a příslušných informačních a komunikačních technologií,

3. znalosti jednotlivých úrovní architektur počítačových systémů (číslicové obvody, procesory, operační a databázové systémy, úložiště dat a počítačové sítě),

4. znalosti teorie formálních jazyků, automatů a překladačů,

5. znalosti softwarového inženýrství, tvorby informačních systémů, počítačové bezpečnosti, počítačové grafiky a uživatelského rozhraní,

6. znalosti technik návrhu a analýzy algoritmů s ohledem na výpočetní složitost a praktickou řešitelnost úloh.

1. znalosti matematiky, teoretické informatiky, počítačových a komunikačních systémů, algoritmů a datových struktur, programování, analýzy a zpracování strukturovaných i nestrukturovaných dat a principů umělé inteligence,

1. znalosti matematiky, teoretické informatiky, počítačových a komunikačních systémů, algoritmů a datových struktur, programování, analýzy a zpracování strukturovaných i nestrukturovaných dat a principů umělé inteligence,

2. znalosti matematických modelů a příslušných informačních a komunikačních technologií,

3. znalosti z oblasti měření a zpracování signálů,

4. znalosti modelování systémů,

5. znalosti rozhodování a řízení procesů technického i netechnického charakteru, včetně navrhování a realizace řídicích systémů s podporou umělé inteligence,

6. znalosti strojového vnímání a robotiky.

3. navrhovat optimalizaci či náhradu technických i netechnických procesů a struktur,

1. navrhovat, realizovat a hodnotit řešení odpovídající aktuálním technickým možnostem, cílovým provozním podmínkám a hlubším potřebám uživatelů,

2. provádět dekompozice technických i netechnických procesů a struktur, a uskutečňovat jejich identifikaci, monitorování, diagnostiku a automatické řízení,

4. aplikovat techniky strojového vnímání, robotiky a znalostního inženýrství.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. při vytváření, správě a provozování výpočetních nebo řídicích systémů,

3. při analýze a návrhu výpočetních a řídicích systémů,

4. jako programátor a vývojář počítačových nebo řídicích aplikací,

5. v realizačních týmech IT řešení, systémových integrátorů, business analytiků,

6. ve všech oblastech kybernetiky počínaje vývojovou prací v průmyslu, v provozu, údržbě, prodeji, servisu počítačových a řídicích systémů, jako pracovníci informačních a komunikačních technologií oddělení a datových center podniků, organizací, nebo institucí ve veřejné správě.

2. jako manažer lesního hospodářství, myslivosti, dřevařského a nábytkářského průmyslu,

11. ve vodohospodářských organizacích, projekčních, geodetických i stavebních firmách.

10. v soukromých taxačních, arboristických a poradenských právnických osobách,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

3. v administrativě a odborných funkcích ve státní a komunální správě lesů a zeleně,

4. ve veřejně prospěšných organizacích ochrany přírody a krajiny nebo památkové péče,

5. jako odborný lesní hospodář,

6. v odborných funkcích v zemích mírného, tropického a subtropického pásma v oborech lesního hospodářství, ochrany přírody a managementu krajiny,

7. jako technologický pracovník, projektant, provozní, administrativní a obchodní pracovník v oblasti zpracování dřeva, a to zejména v dřevařských nebo nábytkářských výrobních, projekčních a obchodních organizacích,

8. jako konstruktér dřevěných částí a prvků výrobních i obytných objektů ve stavebnictví,

9. jako návrhář nábytku,

3. vyhledat oborové obecně závazné právní předpisy a předpisy souvisejících oborů a správně je použít, popřípadě navrhovat jejich změny,

4. používat výpočetní techniku pro lesnické plánování, geografický informační systém, plánování dřevařské výroby nebo pro návrhy výrobků ze dřeva.

1. realizovat běžné i specializované lesnické, krajinářské a dřevařské činnosti ve výrobní, legislativně-správní, ekonomické, projektově-plánovací a organizačně-řídící oblasti,

2. rozvíjet nové koncepce a strategie vedoucí k optimalizaci dřevní i mimodřevní produkce lesních ekosystémů a zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, a to v dlouhodobém (udržitelném) horizontu,

8. znalosti legislativy relevantní pro lesnickou praxi.

6. znalosti managementu přírodního a krajinného prostředí s důrazem na trvalou udržitelnost, polyfunkčnost a diferencovanost přístupů,

7. znalosti podnikatelského prostředí odvětvové ekonomiky a obchodu s lesnickými a dřevařskými komoditami,

1. přírodovědné a technické znalosti disciplín spojených s dřevinami a lesními ekosystémy, dřevinami mimo lesní prostředí na nelesních půdách a intravilánech obcí,

2. znalosti zpracování dřeva a navazujících výrob, včetně návrhu těchto výrobků,

3. znalosti postupů řízení jakosti, zkušebnictví výrobků a materiálů,

4. znalosti konstrukce, provozu a údržby dřevařských strojů se zaměřením na jejich mechanismy a technologické možnosti,

5. znalosti péče a managementu dřevin, včetně managementu zvěře a konzervace přírodnin,

3. ve finanční sféře, v pojišťovnictví,

2. v oblasti informatiky, techniky, zpracování dat,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

4. v oblasti programování.

2. používat matematický software a osvojené programátorské dovednosti.

1. vytvářet matematické modely praktických úloh a podle jejich charakteru vyhledávat a rozpracovávat vhodné matematické nástroje a postupy pro jejich řešení,

2. znalosti konkrétní odborné specializace,

1. znalosti základních matematických disciplín, zejména matematické analýzy a lineární algebry,

5. znalosti programování a matematického softwaru.

3. znalosti principů matematického uvažování, logického a kritického myšlení,

4. znalosti vztahů a souvislostí mezi jednotlivými odvětvími matematiky,

7. znalosti mediální legislativy.

6. porozumění roli médií v jednotlivých etapách moderních dějin a poslání jednotlivých mediálních profesí v daném sociopolitickém kontextu,

5. porozumění profesně etickým normám upravujícím výkon jednotlivých mediálních profesí,

4. znalosti metod analýzy médií,

3. znalosti metod analýzy společenských jevů,

2. znalosti médií a mediální komunikace,

1. znalosti společenských věd a společenských jevů,

2. získávat a zpracovávat empirická data, včetně jejich analýzy, interpretace a zasazení do kontextu,

3. vytvářet a distribuovat mediální obsahy.

1. kriticky reflektovat a promýšlet společenské jevy,

4. v reklamě, public relations a v mediálním poradenství.

3. jako novinář, manažer, redaktor, nebo dramaturg v médiích,

2. ve výzkumu médií, mediálního trhu a užívání médií,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

1. znalosti pojmů, teorií a metodických přístupů v oblasti pedagogiky a příbuzných oborů, zejména psychologie a sociologie,

2. znalosti metodických a koncepčních přístupů k poznávání a pedagogickému ovlivňování procesů a jevů pedagogické reality,

3. znalosti metod poznávání a pedagogické i pedagogicko-psychologické diagnostiky osobnosti,

4. znalosti pojmů, teorií a metodických přístupů v oblasti speciálně pedagogické diagnostiky a metod u jedinců s vrozenými či získanými smyslovými poruchami vývoje řeči a komunikace celé věkové škály,

5. znalosti komunikačních strategií a přístupů, včetně edukačních a komunikačních postupů u jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami,

6. znalosti historických i současných širších souvislostí konkrétního pedagogického oboru i pedagogiky jako celku.

1. navrhnout, vést a systematicky hodnotit realizaci způsobů pedagogicky adekvátního řešení pedagogických problémů a situací s ohledem na specifický ráz a potřeby řešení těchto problémů a situací,

2. aplikovat základní diagnostické a komunikační strategie a přístupy, včetně edukačních, poradenských a komunikačních postupů u jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami,

3. aplikovat speciálně pedagogické, diagnostické, terapeutické a kompenzační strategie a přístupy včetně edukačních, poradenských a komunikačních postupů u jedinců se smyslovými poruchami, poruchami vývoje řeči a komunikace od raného věku v celé věkové škále,

4. využívat poznatky z jiných oborů v mnohostranné pedagogické činnosti,

5. vést ostatní při řešení mnohostranné pedagogické problematiky.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. v institucích zabývajících se výchovou, vzděláváním, poradenstvím a sociální péčí i ve zdravotnictví,

3. v podnikovém vzdělávání, personalistice a v neziskových organizacích.

5. ve strukturách Evropské unie.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. v politickém managementu, public relations a poradenství,

3. jako redaktor, komentátor, politický analytik v médiích,

4. v zájmových skupinách, politických stranách a lobbingu,

3. posoudit a zhodnotit odlišné intepretace politických jevů,

2. spojovat studium politických teorií s praktickými otázkami fungování politických institucí a jednání politických aktérů na různých úrovních politiky,

1. analyzovat politické jevy, instituce, aktéry a ideje,

4. vyhodnotit strategie aktérů v politickém procesu.

3. znalosti dějin politické filozofie.

2. znalosti politických systémů, podstaty a rozdělení moci v těchto systémech, jakož i jejich sociálních, ekonomických, historických, prostorových a kulturních kontextů,

1. znalosti podstaty a významu politiky,

8. znalosti legislativy relevantní pro potravinářskou praxi.

7. znalosti ekonomiky podniku, managementu a marketingu v potravinářství,

6. znalosti z oblasti výživy člověka,

5. znalosti získávání, výroby, zpracování, skladování, distribuce a prodeje potravin,

4. znalosti kvality, hygieny, zdravotní nezávadnosti, analýzy a kontroly potravin,

3. znalosti chemických a mikrobiologických procesů probíhajících v potravinách,

2. znalosti složení a struktury surovin a potravin, jejich fyzikálních a koloidních vlastností,

1. znalosti biologie zemědělských rostlin a hospodářských zvířat potřebné k rozpoznání jejich kvality a bezpečnosti pro potravinářskou výrobu,

4. odebírat vzorky z prostředí zacházení s potravinami a z potravin, vyšetřit je a interpretovat výsledky tohoto šetření na úrovni kvalitativních, hygienických a zdravotních parametrů.

3. kontrolovat a posuzovat potraviny z hlediska jejich kvality a zdravotní nezávadnosti,

2. aplikovat postupy správné výrobní, hygienické a laboratorní praxe v potravinářských podnicích a kontrolních laboratořích,

1. řídit či podílet se na řízení technologických procesů získávání, výroby, zpracování, skladování, distribuce a prodeje potravin,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

3. v oblasti analýzy a kontroly potravin u orgánů státní správy a dalších orgánů, které mají ve své působnosti analýzu a kontrolu potravinářských surovin a potravin.

2. v soukromé sféře zaměřené na zpracování potravinářských surovin, produkci, analýzu a distribuci potravin,

4. znalosti metod potřebných pro samostatný výkon odborných právních a jiných profesních činností daného odborného zaměření, a to včetně právně výzkumných metod,

5. porozumění etickým aspektům právní praxe a společenské odpovědnosti při jejím výkonu.

3. znalosti právních institutů, principů a pravidel právního odvětví odborného zaměření, a to včetně vybraných meziodvětvových souvislostí a souvislostí s evropským a mezinárodním právem,

2. znalosti historických kořenů, pramenů práva a systému práva včetně pojmů, teorií a metod tvorby, výkladu a používání práva,

1. znalosti teorie práva, včetně právní metodologie,

5. v rámci konkrétního odborného zaměření identifikovat a analyzovat právní problémy v konkrétních praktických situacích a navrhovat jejich řešení.

4. přizpůsobit se změně právní úpravy v oblasti odborného zaměření,

3. analyzovat, formulovat a prezentovat (ústně i písemně) právní argument a protiargument,

2. vyhledat, utřídit, analyzovat a interpretovat právní normy, soudní rozhodnutí a další informace potřebné pro řešení právních a jiných problémů spojených s právní praxí,

1. v rámci konkrétního odborného zaměření vést právní agendy: připravovat a formulovat právní listiny; činit podání k orgánům veřejné moci a vystupovat v jednáních před těmito orgány; opatřovat, shromažďovat a hodnotit podklady a připravovat formulační návrhy pro rozhodnutí a jiné úkony orgánů veřejné moci,

3. v odpovídajících regulovaných profesích.

2. jako právník,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

8. porozumění etickému rozměru psychologické praxe.

7. znalosti intervenčních postupů,

6. znalosti psychodiagnostických metod,

5. znalosti výzkumných postupů používaných v psychologii,

4. znalosti psychologické metodologie, zejména kvantitativní i kvalitativní metody a experimentální metody,

1. znalosti psychologických disciplín, zejména obecné psychologie, neuropsychologie, kognitivní psychologie, vývojové psychologie, patopsychologie,

2. znalosti dějin psychologie,

3. znalosti příbuzných oborů, zejména epistemologie, filozofie, sociologie, antropologie, relevantní pro psychologickou praxi,

2. plánovat, realizovat a hodnotit psychologickou intervenci,

4. aplikovat zásady etiky práce s lidmi.

3. plánovat, realizovat a hodnotit empirické výzkumy a intervenovat v laboratorních podmínkách,

1. analyzovat, reflektovat a hodnotit efektivitu a kvalitu vlastní profesní činnosti,

2. v oblasti personalistiky a řízení lidských zdrojů,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

6. jako psycholog.

5. jako asistent psychologa,

4. ve zdravotnictví,

3. ve školství,

7. porozumění možnostem, podmínkám a omezením aplikace teoretických přístupů a metod sociální práce a příbuzných oborů při práci s klienty nebo při zajišťování podmínek sociální práce s klienty.

4. znalosti postupů budování a udržení pomáhajícího vztahu ke klientovi, znalosti rizik tohoto vztahu a jejich prevence,

3. porozumění odlišnostem sociální práce od jiných pomáhajících oborů,

2. porozumění cíli a významu sociální práce z hlediska společnosti, zadavatele a klientů,

1. znalosti sociální politiky, teorií a metod sociální práce, metod sociologického výzkumu, práva, psychologie, filozofie, etiky, sociologie, pedagogiky a speciální pedagogiky, teorie etnických a menšinových skupin a teorie zdraví a nemoci relevantní pro výkon sociální práce,

6. znalosti základních postupů managementu,

5. znalosti etických teorií a principů relevantních pro sociální práci, včetně způsobu jejich aplikace při reflexi činnosti sociálních pracovníků,

7. zadávat výzkumy a vyhodnocovat empirická data.

6. využít podporu supervizora při tvořivém zvládání etických, odborných, skupinových nebo osobních problémů vynořujících se v procesu řešení úkolů sociální práce,

5. využít základní postupy managementu při řízení pracovního týmu v oblasti realizace sociální práce,

4. reflektovat a vstupovat do interakce s organizačními a jinými kontextuálními vlivy, které ovlivňují výkon sociální práce,

3. efektivně využívat mezioborové spolupráce ke zprostředkování komplexní podpory klientovi,

2. navrhnout, realizovat a zhodnotit pomáhající intervenci, v souladu s etickými požadavky na výkon sociální práce,

1. posoudit životní situaci klientů a identifikovat přitom problémové interakce a potřeby klienta,

3. při pomoci lidem získávat služby a komunitní zdroje,

4. v oblasti podpory změn v organizaci, koordinaci komplexní pomoci, komunitní práci a zapojování se do sociálních a politických akcí, jejichž cílem je ovlivnit sociální politiku a ekonomický rozvoj společnosti,

5. ve veřejné správě a nevládním neziskovém sektoru v oblastech, kde je potřebná důkladná znalost širších souvislostí (ústřední orgány státní správy, krajské a obecní úřady, Úřad práce České republiky a politika zaměstnanosti, sociální politika, sociální začleňování, prevence).

2. v oblasti poradenství, individuální sociální práce, skupinové práce, práce s rodinou,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

7. v hromadných sdělovacích prostředcích jako výzkumník či redaktor.

5. ve veřejné správě a nevládním neziskovém sektoru v oblastech, kde je potřebná důkladná znalost širších souvislostí (Úřad práce České republiky a politika zaměstnanosti, sociální politika, sociální inkluze),

6. v oblasti sociálního a územního rozvoje,

4. v institucích tripartity a kolektivního vyjednávání,

3. v podnikové sféře na úseku práce s lidskými zdroji nebo v public relations,

2. v marketingovém výzkumu, výzkumu veřejného mínění a trhu, v reklamních agenturách,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

4. porozumění významu sociologických a sociálně-antropologických teorií pro interpretaci procesů sociální praxe.

3. znalosti metod sociologického výzkumu a sběrů a analýzy dat,

2. znalosti dějin sociologie,

1. znalosti sociologické a sociálně-antropologické teorie,

3. provádět analýzu konkrétních sociálních nebo kulturních problémů a jevů s přihlédnutím k jejich historii a výzkumné etice,

2. získávat a vyhodnocovat empirická data,

1. navrhnout výzkumný projekt,

5. vybrat a aplikovat vhodnou teorii pro analýzu problému.

4. předkládat praktické návrhy a doporučení k řešení sociálních nebo kulturních problémů,

7. jako osoba odborně způsobilá pro přípravu staveb,

6. jako projektový manažer,

5. jako stavbyvedoucí,

4. jako koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při přípravě a realizaci staveb a při jejich provozu, včetně údržby staveb,

3. jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr,

2. jako autorizovaný inženýr po složení profesních zkoušek,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

4. vypracovat projektovou dokumentaci staveb, včetně projektové dokumentace pro jejich užívání a údržbu a posudků pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí,

2. využívat technické, geodetické, ekonomické a výtvarné postupy při řešení problémů stavební praxe,

1. analyzovat a syntetizovat problémy v rámci stavební organizace a stavební výroby,

8. navrhovat stavby, a to i z hlediska bezpečného užívání a údržby staveb.

7. provádět analýzu realizace staveb z pohledu bezpečného pracoviště na stavbě,

6. provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,

5. provádět statické a dynamické výpočty staveb a jejich diagnostiku,

3. navrhnout, realizovat a řídit výkon stavebních činností,

8. znalosti prevence rizik a přijímání opatření k jejich eliminaci nebo snížení jejich důsledků při přípravě stavby, její realizaci a údržbě.

7. znalosti technologie staveb,

6. znalosti o užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace,

5. porozumění společenským souvislostem stavební praxe, provozu stavebních objektů a jejich dopadům ekonomickým a na životní prostředí,

4. znalosti metod sběru a analýzy dat,

3. znalosti souvisejících oborů, stavební fyziky, chemie a materiálového inženýrství,

2. znalosti právních předpisů v oblasti stavebnictví a souvisejících činností,

1. znalosti technických, uměleckých, geodetických, ekologických, sociologických, demografických a ekonomických disciplín relevantních pro stavební praxi,

1. znalosti mechaniky pevných těles, mechaniky tekutin a termomechaniky,

2. znalosti konstrukce strojů a mechanismů,

3. znalosti strojírenské technologie,

4. znalosti materiálového inženýrství,

5. znalosti technické kybernetiky, mechatronických systémů, robotů a výpočetní techniky,

6. znalosti modelování, technického měření a experimentálních metod,

7. podle zaměření konkrétního programu znalosti z oblasti konstrukce a vývoje strojního zařízení, energetických, případně hydraulických, strojů a komplexnějších zařízení,

8. podle zaměření konkrétního programu znalosti technologie a technologického vývoje materiálové problematiky a aplikace rozdílných typů materiálů,

9. znalosti podnikatelské ekonomiky, metodologie průmyslového managementu a znalosti průmyslových technologií.

1. navrhovat konstrukce strojů a zařízení, včetně návrhu technologie a materiálu,

2. zajišťovat a organizovat technologickou přípravu výroby, navrhovat uspořádání strojů a přípravků, toku materiálu, návaznosti pracovišť a zajišťovat ostatní technické podmínky,

3. číst technické výkresy a navrhovat nejefektivnější způsoby a postupy výroby, montáže, kompletování a povrchové úpravy,

4. ověřovat nové postupy výroby, stanovovat způsob kontroly jakosti a technických zkoušek a spolupracovat na řízení jakosti produkce,

5. provádět technický dozor na pracovištích, kontrolovat dodržování technologických postupů,

6. aplikovat nástroje z oblasti ekonomického a finančního řízení podniku, uplatňovat metody manažerského rozhodování při hledání optimálního řešení problémů,

7. hodnotit, zlepšovat a projektovat podnikatelské procesy v průmyslových odvětvích (metalurgie, strojírenství, automobilový průmysl).

7. jako kvalifikovaný prodejce,

3. jako technolog,

4. jako projektant výrobních systémů, projektový manažer,

5. jako provozní technik,

6. jako specialista pro kontrolu a řízení kvality nebo specialista posuzující úroveň technických projektů v obchodní a finanční sféře,

8. jako výpočtář nebo konstruktér.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. jako projekční a řídící pracovník,

2. jako pedagogický asistent, vychovatel, učitel⁹),

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

3. jako trenér, instruktor, animátor pohybových aktivit,

4. v kulturních a rekreačních centrech volného času a ve zdravotnických zařízeních,

5. v oblasti fitness, wellness a ve sportovním managementu,

6. v civilních bezpečnostních službách,

7. jako expert ve vojenské tělovýchově,

8. jako specialista pro podporu aplikovaných pohybových aktivit.

4. aplikovat principy managementu a marketingu v tvorbě, organizaci a řízení programů, projektů a akcí.

3. průběžně hodnotit úspěšnost a výkonnost svěřených subjektů ve sportovních a pohybových činnostech,

1. demonstrovat dovednosti a činnosti v základních sportech a pohybových aktivitách,

2. plánovat, realizovat a hodnotit učební, tréninkové a kondiční programy a činnosti, a to s ohledem na možnosti a limity cílových skupin osob,

1. znalosti tělovýchovných disciplín, zejména kinantropologie, antropomotoriky, didaktiky a pedagogiky sportu, psychologie sportu, fyziologie tělesné zátěže, kineziologie, biomechaniky, biochemie a výživy,

2. znalosti biomedicínských disciplín ve vztahu k tělesné výchově a sportu,

3. teoretické a didaktické znalosti osvojování pohybových dovedností a činností v základních sportech,

4. znalosti principů managementu, ekonomie a marketingu ve sportovním prostředí klubů, organizací, donátorství a sponzoringu,

5. znalosti kvantitativních, kvalitativních a triangulačních metod, včetně metod statistických,

6. porozumění významu tělesné výchovy a sportu pro jedince i společnost, zdraví, tělesnou zdatnost, regeneraci a rekuperaci, sociální inkluzi, rozvoj lidských zdrojů ve sportu v České republice i v zahraničí, a to včetně znalosti environmentálních souvislostí (problematika venkovních sportů a jejich dopadu na životní prostředí).

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. v managementu podniků zabývajících se těžbou a zpracováním nerostných surovin.

3. porozumění vlivům těžby na životní prostředí a jejím společenským souvislostem.

2. znalosti relevantních právních a bezpečnostních předpisů,

1. znalosti přírodovědných, technických, ekonomických a informatických disciplín relevantní pro environmentální, důlněměřickou, stavební, báňskou, trhací (výbušninářskou), těžební, úpravnickou, ekonomickou a obecně průmyslovou praxi,

1. plánovat, realizovat a hodnotit hornické, geologické nebo metalurgické, mechanické, environmentální, důlněměřické, stavební, báňské, trhací (výbušninářské), těžební, úpravnické, ekonomické a obecně průmyslové činnosti.

2. ve školách nebo školských či vzdělávacích zařízeních.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

5. porozumění etickému rozměru práce s lidmi.

4. znalosti školské legislativy,

3. znalosti oborové didaktiky a teorie učení a vyučování,

2. znalosti v oblasti konkrétní oborové specializace,

1. znalosti v oblasti pedagogiky, speciální pedagogiky, evaluace, intervence a pedagogické psychologie,

4. vhodným způsobem komunikovat se zákonnými zástupci žáka.

3. vytvářet příznivé psychosociální prostředí pro učení,

2. zvolit vhodné metody hodnocení procesu výuky a výsledků učení, včetně sebehodnocení,

1. plánovat, realizovat, monitorovat a hodnotit výuku s ohledem na individualitu svých žáků a na vzdělávací a sociální kontext,

1. znalosti v oblasti příslušného uměleckého oboru, umělecko-provozního oboru, umělecko-pedagogického oboru a umělecko-teoretického oboru,

2. znalosti historie daného oboru, včetně znalostí postupů a tradic oboru,

3. vlastní poznání stěžejních uměleckých děl oboru,

4. znalosti teoretických konceptů a metod ve vztahu k různým uměleckým postupům,

5. porozumění výchozím možnostem, podmínkám a metodám využití teorií, konceptů a postupů ve vztahu k umělecké tvorbě,

6. pochopení možností kreativního nebo teoretického přesahu do dalších oborů,

7. znalosti autorského práva, v případě umělecko-provozních oborů i související širší právní znalosti.

9. ve specializovaných umělecko-pedagogických oborech působit v oblasti formálního a neformálního uměleckého vzdělávání, vytvářet vlastní umělecko-pedagogické koncepce vycházející ze závazných školských dokumentů.

1. ve své umělecké tvorbě využívat kreativní postupy, metody a odborné znalosti,

2. analyticky a kriticky reflektovat uměleckou tvorbu a umělecká díla,

3. v uměleckém výkonu na profesionální úrovni ztvárnit určené téma,

4. prezentovat originální umělecký výkon vlastní nebo výkon celého týmu na veřejnosti,

5. vytvořit původní autorské dílo či původní umělecký individuální či kolektivní výkon,

6. s porozuměním ovládat technologie příslušející danému oboru,

7. provádět základní administrativní úkony umožňující úspěšné rozvíjení profesionální činnosti příslušného oboru,

8. ve specializovaných produkčních oborech zabezpečit praktickou činnost v daném oboru po stránce technologické, organizační a autorsko-právní,

3. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

1. jako umělec ve svobodném povolání,

2. v uměleckých tělesech a institucích,

4. jako učitel na středních uměleckých školách, konzervatořích a středních odborných učilištích.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. v galeriích,

3. v muzeích,

4. jako dramaturg uměleckých těles,

5. jako kritik v médiích,

6. jako učitel na středních uměleckých školách, konzervatořích a středních odborných učilištích.

1. vyhledat, utřídit a interpretovat informace potřebné pro řešení praktického problému v oboru,

2. posoudit kvalitu a typologii uměleckého díla,

3. vypracovávat kvalitní odborné texty.

2. znalosti teorií a kriticko-analytických metod interpretace a hodnocení umělecké tvorby,

1. znalosti světových, evropských a českých dějin umění,

3. znalosti příbuzných oborů, především filozofického a estetického zaměření.

2. vyhotovit kartografické vyjádření jevů a procesů v konkrétním území,

3. pracovat s geografickými informačními systémy.

1. pracovat v terénu a v laboratoři, popsat, dokumentovat, analyzovat a prezentovat výsledky takové práce a srozumitelně o nich informovat,

4. v subjektech zabývajících se rozsáhlými stavebními aktivitami,

3. v oblasti těžby nerostných surovin,

2. v odborech životního prostředí příslušných správních úřadů,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

9. ve všech povoláních, ve kterých je třeba zeměměřických činností.

8. ve správě základních geodat a certifikování jejich kvality,

7. jako pracovník katastrálního úřadu,

6. v institucích zabývajících se správou a péčí o všechny sféry Země,

5. v oblasti odstraňování ekologických škod rekultivací krajiny,

5. znalosti širších souvislostí věd o Zemi, zejména problematiky látkových toků a geochemie.

4. znalosti oborů souvisejících s vědami o Zemi,

3. porozumění úloze věd o Zemi ve společnosti,

2. porozumění souvislostem mezi jednotlivými jevy a procesy v konkrétním území,

1. znalosti o historii a vlastnostech Země a znalosti procesů, které v ní a v krajinné sféře probíhají,

13. znalosti zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin živočišného původu,

14. znalosti bezpečnosti a kvality potravin při jejich produkci, zpracování, skladování, distribuci a prodeji,

15. znalosti zdravotní a hygienické nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů,

16. znalosti státní, veřejné a společenské kontroly, auditů a dozoru a příslušných právních předpisů se zaměřením na veterinární lékařství, veterinární hygienu a ekologii, ochranu zvířat a welfare, bezpečnost a kvalitu potravin a zdravotní nezávadnost a kvalitu pokrmů.

2. znalosti výživy, chovu a hygieny zvířat, šlechtění, plemenitby a genetiky zvířat,

3. znalosti léčiv a vakcín, návykových látek, chemických látek, krmiv a odpadů živočišného původu,

4. znalosti preklinických oborů,

5. znalosti patologie,

6. znalosti klinické, patologické a laboratorní diagnostiky a jiné diagnostické činnosti,

7. znalosti klinických postupů v interním lékařství, chirurgii, porodnictví a gynekologii,

8. znalosti nemocí všech významných druhů zvířat a znalosti nákaz a infekčních nemocí zvířat,

9. znalosti veterinární prevence a profylaxe zvířat,

1. znalosti morfologie a fyziologie zvířat,

10. znalosti ochrany, pohody a etologie zvířat, znalosti oblasti ochrany zvířat proti týrání, znalosti odpovídajícího zacházení se zvířaty,

11. znalosti ochrany živočichů,

12. znalosti veterinární ochrany veřejného zdraví,

1. posoudit kondici, výživu, chov a hygienu zvířat a stanovit, zda odpovídá požadavkům zvířat a stanovit opatření k nápravě neodpovídajícího stavu,

10. posoudit bezpečnost a kvalitu potravin a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly bezpečnosti a kvality potravin,

11. posoudit zdravotní nezávadnost, bezpečnost a kvalitu pokrmů a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů.

2. provádět chovatelské zákroky a úkony na zvířatech a postupy šlechtění, plemenitby, inseminace a embryotransferu u zvířat,

3. s využitím diagnostických postupů a diagnostických nástrojů, přístrojů a zařízení, včetně přístrojů zobrazovací techniky, stanovit diagnózu nemoci zvířete,

4. stanovit léčebný postup pro příslušné onemocnění zvířat, určit léčivou látku, její formu a způsob aplikace s ohledem na všechny související procesy v organismu zvířete, interakce látek a rezistence léčiv,

5. provádět léčebné úkony, zákroky, operace a terapeutické postupy na zvířatech,

6. zacházet s léčivy a vakcinami, návykovými látkami, chemickými látkami, krmivy a odpady živočišného původu,

7. stanovit postupy prevence a profylaxe nemocí zvířat,

8. posoudit zdraví a pohodu zvířat a uplatňovat postupy v oblasti ochrany zvířat proti týrání a v oblasti ochrany živočichů,

9. posoudit zdravotní nezávadnost, hygienu a technologii výroby, zpracování, skladování, přepravy a prodeje živočišných produktů a potravin živočišného původu a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin,

8. ve státní správě a činnostech v oblasti potravinových surovin, potravin a pokrmů,

1. v oblasti klinické veterinární medicíny se zaměřením na diagnostiku, terapii a prevenci chorob zvířat,

10. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi.

2. ve veterinární patologické činnosti,

3. v laboratorní a jiné veterinární diagnostické činnosti a asanační činnosti,

4. v oblasti zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin, v oblasti bezpečnosti a kvality potravin,

6. ve státní veterinární péči a činnostech kompetentní veterinární autority,

5. v oblasti zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů,

9. ve státní správě a činnostech v oblasti léčiv a vakcin, návykových látek, krmiv a odpadů živočišného původu,

7. ve státní správě a činnostech v oblasti pohody zvířat a ochrany zvířat proti týrání a ochrany živočichů,

8. znalosti organizace zdravotnictví v České republice,

9. znalosti právních aspektů lékařské praxe,

1. znalosti biofyziky, biologie, mikrobiologie, biochemie, farmakologie, morfologie a fyziologie lidského organismu za normálních i patologických stavů,

10. znalosti ekonomických pravidel fungování zdravotnických zařízení.

2. znalosti principů léčby všech závažnějších poruch zdraví a jejich třídění podle naléhavosti, způsobu a místa léčby,

3. znalosti lékařské psychologie a etiky,

4. znalosti statistického hodnocení klinických dat,

5. znalosti latinské terminologie,

6. znalosti pravidel primární a sekundární prevence a podpory zdraví,

7. porozumění společenským a ekonomickým determinantům zdravotního stavu a důsledkům nemoci,

4. provádět léčebné a ošetřovatelské výkony,

5. správně komunikovat s pacienty, jejich příbuznými nebo jejich doprovodem a s odborníky dalších medicínských specializací,

6. aplikovat principy lékařské psychologie a etiky v lékařské praxi.

1. rozpoznávat stavy ohrožující život a poskytnout kvalifikovanou pomoc,

2. provádět lékařské vyšetření s použitím moderní přístrojové techniky a základních laboratorních metod, včetně diferenciální diagnostiky chorob, které jsou v populaci rozšířeny nebo které jsou významné pro svou závažnost,

3. v rámci vyšetření pacienta odebrat správnou anamnézu, samostatně indikovat potřebná doplňující vyšetření a správně interpretovat jejich výsledky,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. jako lékař ve zdravotnických zařízeních všech typů, s možností dalšího profesního specializačního vzdělávání v kterémkoliv lékařském oboru,

3. jako lékař se specializovanou způsobilostí, a to po úspěšném dokončení specializačního vzdělávání,

4. mimo zdravotnická zařízení, zejména v teoretických lékařských oborech a výzkumu,

5. jako zubní lékař,

6. v oblasti parodontologie, orální chirurgie, stomatologické chirurgie a dětského zubního lékařství, a to po absolvování specializačního vzdělávání ukončeného atestační zkouškou,

7. jako specialista v oblasti ortodoncie, orální a maxilofaciální chirurgie a klinické stomatologie, a to po absolvování příslušného specializačního vzdělávání,

8. ve farmaceutickém průmyslu a dalších příbuzných oborech.

2. jako zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb nebo jako poskytovatel zdravotních služeb.

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

8. adekvátně interpretovat pozici svého oboru ve zdravotnictví a v praxi aplikovat konsekvence spojené s pozicí (profesními kompetencemi) svého oboru vůči jiným oborům.

7. podílet se na praktickém vyučování studentů studijních programů a kvalifikačních vzdělávacích kurzů příslušného odborného zaměření,

6. poskytnout pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí,

5. pracovat s informačním systémem zdravotnického zařízení,

4. vést zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů,

3. v rámci svých kompetencí používat zdravotnickou techniku,

2. dodržovat hygienicko-epidemiologický režim v souladu se zvláštními právními předpisy oboru,

1. poskytovat zdravotní péči v souladu s jinými právními předpisy,

7. znalosti právních předpisů, profesních a dalších norem a kodexů relevantních pro výkon zdravotnické praxe.

2. znalosti struktury, funkcí a dysfunkcí lidského těla,

3. znalosti diagnostických, terapeutických a prevenčních metod a intervencí,

4. znalosti principu činnosti diagnostické, terapeutické a laboratorní zdravotnické techniky,

5. znalosti etických principů, hodnot a problémů spojených s výkonem zdravotnické praxe,

6. znalosti organizace a řízení zdravotnické praxe,

1. znalosti konkrétního zdravotnického oboru podle svého zaměření,

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

6. v kontrolních a inspekčních institucích,

5. v zemědělských profesních a zájmových organizacích,

4. v oblasti zemědělského poradenství a dalších specializovaných služeb,

2. v oblasti prvovýroby,

3. v oblasti šlechtění rostlin a živočichů,

7. ve výrobě krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů.

1. zajistit organizačně, materiálně a technicky chod podniků na úrovni své specializace,

2. posoudit vliv různých opatření na výkon a jakost, ekonomiku provozu, jakož i zdravotní a bezpečnostní rizika provozovaných činností,

4. vyhledat a zvolit vhodné diagnostické a analytické postupy pro optimalizaci využívaných procesů,

5. navrhnout a uskutečnit ověření modifikací pracovních postupů v provozních podmínkách.

6. nabyté znalosti využívat k odbornému, odpovědnému, ale i ekonomicky efektivnímu výkonu zemědělské činnosti.

3. zhodnotit a analyzovat údaje o dosahovaných hodnotách produkčních a jakostních ukazatelů,

1. biologické, chemické a fyzikální znalosti živých organismů a biosféry s ohledem na jejich využívání a péči o ně,

2. znalosti technických zařízení využívaných pro pěstování rostlin, chov živočichů a související péči o přírodní zdroje,

3. znalosti technologických postupů pěstování rostlin a chovu živočichů, jejich ošetřování, využívání jejich produkčního i mimoprodukčního potenciálu včetně souvisejícího zpracování odpadů a péče o přírodní zdroje,

4. znalosti ekonomických aspektů pěstování rostlin a chovu živočichů a základních ekonomických principů podstatných pro úspěšné podnikání,

5. znalosti využívání pěstitelských, chovatelských a souvisejících aktivit pro trvale udržitelné využívání a dotváření přírodních zdrojů a životního prostředí lidských sídel a hospodářsky využívané krajiny nebo pro rozvoj venkovského prostoru jako celku.