§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Euratomu2) a upravuje
a) výčet změn ovlivňujících monitorování radiační situace pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,
b) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace,
c) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace,
d) rozsah a způsob sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace a uchovávání informací o nich,
e) rozsah a způsob předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska monitorování radiační situace,
f) okruh údajů předávaných Evropské komisi a Úřadu a způsob jejich předávání,
g) výčet změn souvisejících s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření,
h) rozsah a způsob dokumentování změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jejího oznamování Úřadu,
i) rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpadu,
j) podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace a rozsah provádění monitorování správními orgány,
k) kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace,
l) obsah národního programu monitorování,
m) požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a její vybavení,
n) rozsah a způsob provádění porovnávacích měření a
o) obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) smíšenou stravou směs vybraných základních potravin, která složením a množstvím ve směsi odpovídá průměrné denní spotřebě obyvatele České republiky, a
b) položkami smíšené stravy jednotlivé základní druhy potravin.
§ 3
Monitorování radiační situace
[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]
Monitorování radiační situace na území České republiky ke stanovení velikosti zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva musí být provedeno tak, aby
Monitorování radiační situace na území České republiky ke stanovení velikosti zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva musí být provedeno tak, aby
a) při normálním monitorování
1. bylo zajištěno systematické a trvalé měření úrovně ozáření,
2. byly stanoveny obvyklé hodnoty ozáření,
3. bylo umožněno včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty a
4. byl potvrzen vznik nehodové expoziční situace,
b) při havarijním monitorování
1. byl identifikován a charakterizován nastalý únik radioaktivní látky a šíření ionizujícího záření; jedná-li se o nehodovou expoziční situaci vzniklou na území České republiky, je součástí monitorování radiační situace odhad šíření nastalého úniku radioaktivní látky a ionizujícího záření v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, na němž k radiační mimořádné události došlo, nebo v okolí místa, kde byla nehodová expoziční situace vyvolána svévolným činem,
2. bylo identifikováno kontaminované území a
3. bylo umožněno předpovědět vývoj nehodové expoziční situace.
§ 4
Monitorovací sítě
(1) Monitorování je organizováno prostřednictvím monitorovacích sítí.
(2) Monitorovací sítě se dělí
b) podle účelu a použitého způsobu měření nebo provádění odběrů na síť pro zevní a vnitřní ozáření.
(3) Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 5
Monitorovací místa
(1) Monitorovací místa se dělí na měřicí, odběrová a sběrná.
(2) Monitorovací místa se dále dělí na stálá a na nestálá. Pro nestálá monitorovací místa, ve kterých se provede pouze jedno měření, jeden odběr nebo jeden sběr vzorku, se určuje alespoň zeměpisná šířka a zeměpisná délka a pro stálá monitorovací místa se určuje též název a nadmořská výška. Všem monitorovacím místům je datovým střediskem Úřadu přidělen identifikátor.
(3) Měřicí a odběrová místa s výjimkou měřicích míst v monitorovacích trasách a v hraničních sítích se stanovují před zahájením příslušného měření nebo odběru tak, aby byl minimalizován případný vliv okolních budov, porostu a dalších objektů na výsledek měření. Měřicí a odběrová místa v lokálních sítích, měřicí místa v monitorovacích trasách a sběrná místa se stanovují tak, aby při havarijním monitorování bylo možné využít výsledky monitorování pro zpracování návrhu na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření.
(4) Měřicí místa pro provádění měření v monitorovacích sítích
a) pro zevní ozáření s výjimkou monitorovacích tras musí umožnit umístění měřicích zařízení do výšky nejméně 1 m nad zemí,
b) včasného zjištění musí být stanovena tak hustě, aby umožnila včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty na území České republiky s tím, že za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních měření provedených v daném měřicím místě, a
c) teledozimetrického systému musí umožnit při nehodové expoziční situaci vzniklé v energetickém jaderném zařízení nebo při podezření na ni včasné zjištění případného úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do ovzduší a provedení odhadu jeho velikosti.
(5) Odběrová místa se stanovují tak, aby byl prováděn odběr vzorků
a) životního prostředí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu; stálá odběrová místa pro odběr vzorků povrchové vody se stanovují na vodotečích a vodních plochách, a
b) potravního řetězce v obchodní síti nebo u producenta mléka, mléčných výrobků, položek smíšené stravy nebo krmiva; odběrová místa pro provádění odběru vzorků samosběrem lesních plodin a hub musí být volena tak, aby charakterizovala území jejich výskytu.
(6) Sběrná místa jsou místa shromažďování a sběru vzorků z exkretů, při havarijním monitorování navíc i vzorků z potravního řetězce, a místa soustředění osob k měření obsahu radionuklidů ve vybraných orgánech lidského těla nebo v celém lidském těle.
§ 6
Monitorované položky
(1) Monitorovanými položkami charakterizujícími pole ionizujícího záření zdrojů, které mohou způsobit zevní ozáření a které se nacházejí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu, jsou ovzduší, voda, půda a povrch lidského těla, těla zvířete a předmětu.
(2) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje obsah radionuklidů a které mohou při požití nebo vdechnutí způsobit vnitřní ozáření, jsou ovzduší a voda, které reprezentují životní prostředí, dále mléko, mléčné výrobky, smíšená strava, položky smíšené stravy a krmiva, které reprezentují potravní řetězec.
(3) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje vnitřní ozáření, jsou exkrety, vybrané orgány lidského těla nebo celé lidské tělo.
(4) Podrobnosti k členění monitorovaných položek podle odstavců 1 až 3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 7
Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin
(1) Přímé měření musí být provedeno jako okamžité v určitém čase nebo integrální za určitý časový úsek, kontinuální po určitou dobu, jednorázové nebo opakované. Nepřímé měření musí být provedeno v měřicí laboratoři po odběru a případném zpracování vzorku; přiřazení typu měření k jednotlivým sítím je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Nové postupy měření nebo jejich revize se zavádějí do praxe po jejich úspěšném prověření, zejména v rámci nácviku nebo porovnávacího měření. Prověřuje se srovnatelnost hodnot získaných různými postupy, splnění požadavků na nejmenší detekovatelné hodnoty měřených fyzikálních veličin, popřípadě na rozsah měření, uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Při vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách se
a) stanovuje výsledek měření, který tvoří
1. hodnota měřené fyzikální veličiny,
2. nejistota jejího stanovení a
3. příslušná jednotka fyzikální veličiny,
b) posuzuje splnění požadavků na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce a
c) porovnává změřená hodnota s obvyklou hodnotou, přičemž za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních provedených měření v daném monitorovacím místě; při výkyvu měřené veličiny od obvyklých hodnot se zjišťují příčiny tohoto výkyvu.
(4) Data z monitorování tvoří výsledek měření, datum a časové údaje měření a zeměpisné souřadnice monitorovacího místa, pokud se jedná o nestálé monitorovací místo, nebo identifikátor, pokud se jedná o stálé monitorovací místo.
(5) Data z monitorování jsou použitelná pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva, pokud obsahují všechny potřebné údaje uvedené v odstavci 4, pokud při měření byly splněny požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce a pokud nejistota měření vyhovuje laboratorním či měřicím postupům. Data z monitorování získaná při kalibraci měřicích zařízení nebo při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo ovlivněná extrémními meteorologickými jevy nebo jinými činnostmi se pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva nepoužijí.
(6) Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 8
Měřicí a odběrová zařízení
(1) Měřicí zařízení, které slouží k měření příslušné fyzikální veličiny na měřicích místech, musí
a) splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny nebo na rozsah měření, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce,
b) být schopno měřit i ve ztížených meteorologických podmínkách,
c) poskytovat v síti včasného zjištění spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření a
d) poskytovat na monitorovacích trasách spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření, zeměpisné souřadnice měřicího místa.
(2) Měřicí zařízení používané k měření příslušné fyzikální veličiny charakterizující obsah radionuklidu v monitorovaných položkách musí umožnit stanovení obsahu radionuklidu ve vzorku odebraném na odběrovém místě nebo ve vzorku reprezentujícím lidské tělo nebo v celém těle a musí splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Odběrové zařízení
a) používané na odběrovém místě musí umožnit provedení odběru vzorků tak, aby následné měření vzorků splňovalo požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,
b) určené k odběrům vzduchu a aerosolů musí umožnit provádění kontinuálního odběru a stanovení průtoku nebo objemu odebraného vzduchu a
c) umístěné stabilně na odběrovém místě musí být schopné provádět odběry i za ztížených meteorologických podmínek.
(4) U zařízení podle odstavců 1 až 3 určených v programu monitorování nebo v národním programu monitorování se provádí metrologické ověření, kalibrace a kontrola stálosti parametrů.
§ 9
Vzorky
(1) Vzorek se odebírá jako
a) bodový nebo kontinuální,
b) směsný nebo reprezentativní.
(2) Vzorek musí být odebrán v množství umožňujícím jeho měření, které splní požadavek na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, popřípadě i jeho opakované měření, pokud je to pro danou monitorovanou položku určeno v příslušném programu monitorování. Vzorek pro opakované měření musí být uchován nejméně tak dlouho, dokud datové středisko Úřadu nevydá pokyn k jeho likvidaci.
(3) Ke každému odebranému vzorku musí být proveden záznam o odběru, který obsahuje údaje, jejichž přehled, forma a minimální rozsah jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odebraný vzorek včetně potřebných údajů musí být předán neprodleně přímo měřicí laboratoři nebo prostřednictvím sběrných míst.
§ 10
Měřicí laboratoř
(1) Měřicí laboratoř musí provést příjem vzorku odebraného v souladu s § 9, přípravu k měření, popřípadě zpracování, měření a vyhodnocení měření odebraného vzorku.
(2) Měřicí laboratoř musí
a) převzít vzorek a potvrdit jeho převzetí,
b) převzít vyplněný záznam o odběru,
c) zkontrolovat úplnost údajů v záznamu,
d) zkontrolovat, zda označení vzorku odpovídá příslušným údajům v záznamu o odběru,
e) zaevidovat vzorek a přidělit jednoznačné označení vzorku a
f) třídit vzorky podle kontaminace za nehodové expoziční situace.
(3) Měřicí laboratoř dále musí
a) provést měření obsahu jednotlivých radionuklidů ve vzorcích v souladu s požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,
b) při měření soustavně kontrolovat správné provádění měření tak, aby byla zajištěna jeho opakovatelnost, přesnost a citlivost,
c) předat údaje o vzorku ze záznamů o odběru a o měření minimálně v rozsahu uvedeném v příloze č. 4 k této vyhlášce do datového střediska Úřadu,
d) účastnit se porovnávacího měření a provádět nácvik havarijního monitorování a
e) o prováděných činnostech vést a uchovávat záznamy po dobu 10 let, jedná-li se o činnosti prováděné v souvislosti s havarijním monitorováním při radiační havárii, uchovává záznamy po dobu 30 let. Pokud měřicí laboratoř není schopna dobu pro uchování záznamů dodržet, musí předat záznamy datovému středisku Úřadu.
§ 11
Předávání dat z monitorování
(1) Osoby podle § 149 odst. 2 atomového zákona musí předat data z monitorování všech jimi monitorovaných položek datovému středisku Úřadu neprodleně po jejich získání, dálkovým přístupem5) v datovém formátu, který musí splňovat požadavky souboru technických opatření (dále jen „datové rozhraní“) uvedeného v národním programu monitorování. Předávaná data musí obsahovat kromě výsledků měření také datum, čas a zeměpisné údaje.
(2) Datové rozhraní pro data z monitorování ze sítě včasného zjištění, sítě integrálního měření, sítě okamžitého měření, hraniční sítě a ze sítě vnitřního ozáření musí být pro danou síť jednotné.
(3) Pokud je dálkový přístup podle odstavce 1 nefunkční nebo za nehodové expoziční situace není možné předání dat dálkovým přístupem, je přípustné předávání dat v analogové formě nebo na jiných nosičích digitálních dat odsouhlasených datovým střediskem Úřadu.
(4) Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí pracoviště s jaderným zařízením je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. Přiměřeně se použije i pro ostatní pracoviště držitelů povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště. Standardizované informace o uvolňování radionuklidů z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do ovzduší a do vodotečí během normálního provozu jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. Přiměřeně se použijí i pro uvolňování radionuklidů z pracoviště s výzkumným reaktorem.
(5) Provozovatel pracoviště s energetickým jaderným zařízením Úřadu předává čtvrtletně zprávu o monitorování výpustí a okolí pracoviště, ve které uvede výpočet ozáření reprezentativní osoby od začátku kalendářního roku do konce uvedeného čtvrtletí. Provozovatel pracoviště s energetickým jaderným zařízením nebo výzkumným reaktorem Úřadu předává v měsíčních zprávách týdenní přehled bilancí výpustí do ovzduší a měsíční přehled bilancí výpustí do vodotečí.
§ 12
Datové středisko Úřadu
(1) Datové středisko Úřadu data z monitorování
a) nepřetržitě přijímá prostřednictvím datového rozhraní stanoveného v národním programu monitorování,
b) posuzuje z hlediska jejich použitelnosti podle § 7 odst. 5,
c) porovnává s monitorovacími úrovněmi uvedenými v národním programu monitorování; v případě překročení příslušné monitorovací úrovně prověřuje, zda toto překročení není důsledkem vzniku nehodové expoziční situace; pokud se jedná o chybu, vyšetřuje její příčinu a požaduje zjednání nápravy u dodavatele dat,
d) shromažďuje, ukládá a uchovává; pokud se jedná o data z normálního monitorování provedeného při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo o data z havarijního monitorování, ukládá a uchovává data odděleně od ostatních předávaných dat,
f) zpracovává ve formě podkladů potřebných pro vypracování návrhu Úřadu podle § 208 písm. f) atomového zákona k zavedení, potvrzení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, pokud se jedná o data z havarijního monitorování,
g) zpracovává do výroční zprávy o monitorování radiační situace na území České republiky a
h) starší 10 let uchovává na datových nosičích umožňujících případné budoucí zpracování v historických řadách.
(2) Datové středisko Úřadu předává Evropské komisi dálkovým přístupem podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii9) použitelná data
a) z monitorování radiační situace na území České republiky prováděného v monitorovacích sítích zevního a vnitřního ozáření z radionuklidů obsažených v ovzduší průběžně,
b) z normálního monitorování provedeného v rámci řídké sítě za kalendářní rok do 30. června následujícího roku10) a
c) z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízení za kalendářní rok ve formě standardizovaných informací podle přílohy č. 6 k této vyhlášce do 30. září následujícího roku11).
(3) Datové středisko Úřadu dále
a) poskytuje měřicí laboratoři identifikátory stálých monitorovacích míst a dodavateli dat z přímého měření identifikátory stálých měřicích míst,
b) poskytuje držiteli povolení datové formáty pro předávání dat,
c) vydává měřicí laboratoři pokyn k likvidaci vzorku pro opakované měření a
d) zabezpečuje kompatibilitu s formáty prostorových dat stanovených jiným právním předpisem12).
§ 13
Rozsah a způsob provádění porovnávacího měření a nácviku havarijního monitorování
(1) Porovnávacím měřením musí být prověřeno plnění požadavků měření a vyhodnocování fyzikálních veličin na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny nebo rozsah měření podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a na nejistotu výsledků měření.
(2) Porovnávací měření se dělí na přípravnou, realizační a hodnotící část. Přípravná část obsahuje přípravu referenčního vzorku, přípravu pokynů, popřípadě dotazníku pro účastníky porovnávacího měření, stanovení termínu a podmínek měření, včetně požadovaného datového formátu. Realizační část obsahuje přípravu k měření, případné zpracování dodaného vzorku, měření, vyhodnocování výsledků a předání dat v požadovaném datovém formátu a určeným datovým rozhraním.
(3) Nácvik havarijního monitorování se provádí pro monitorovací síť, fyzikální veličinu a monitorovanou položku, pro niž není organizováno porovnávací měření. Při nácviku musí být prověřena činnost podle postupu určeného k provádění havarijního monitorování uvedeného v příslušném programu monitorování, pokud není tato činnost uvedena v zásahové instrukci držitele povolení podle § 9 atomového zákona.
(4) Rozsah porovnávacích měření a nácviků organizovaných Úřadem je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Úřad stanoví kritéria pro hodnocení výsledků porovnávacího měření a následně podle nich hodnotí příslušné měření. Po vyhodnocení výsledků z porovnávacího měření Úřad určí, které výsledky nevyhověly stanoveným kritériím pro toto měření, a vyhodnocuje, zda účastník byl v porovnávacím měření úspěšný.
§ 14
Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska monitorování radiační situace
(1) Veličinami důležitými z hlediska monitorování radiační situace jsou fyzikální veličiny charakterizující pole záření a obsah radionuklidů v monitorovaných položkách uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Skutečnostmi důležitými z hlediska monitorování radiační situace jsou
a) výsledky kontroly správného provádění měření podle § 10 odst. 3 a kontroly stálosti parametrů měřicích a odběrových zařízení podle § 8 odst. 4,
b) činnosti prováděné měřicí laboratoří podle § 10,
d) data z monitorování, datové formáty, datová rozhraní podle § 11 odst. 1,
e) skutečnosti charakterizující kapalné a plynné výpusti z pracoviště,
f) skutečnosti charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště,
g) hodnoty monitorovacích úrovní a činnosti při jejich překročení,
h) vyhodnocování úspěšnosti provedené organizátorem porovnávacího měření podle § 13 odst. 4 a doklady o odstranění nedostatků, pokud byly organizátorem zjištěné, a
i) vzorky pro potřeby zahájení institucionální kontroly.
(3) Veličiny podle odstavce 1 musí být sledovány, měřeny, hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány a skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až h) musí být hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány v rozsahu a způsobem vymezenými v programu monitorování.
(4) Jedná-li se o veličiny a skutečnosti související s monitorováním
a) pracoviště IV. kategorie, které je jaderným zařízením, musí být uchovávány záznamy po celou dobu provozu pracoviště a po dobu vyřazování pracoviště z provozu a po té po dobu 10 let po vyřazení a
b) úložiště radioaktivních odpadů, musí být uchovávány všechny skutečnosti podle odstavce 2 písm. i) a záznamy o nich po dobu minimálně 50 let nebo do doby zahájení institucionální kontroly.
(5) Pokud držitel povolení není schopen dobu pro uchování záznamu podle odstavce 3 nebo 4 nebo vzorků dodržet, musí předat záznamy nebo vzorky datovému středisku Úřadu.
(6) Držitel povolení nebo měřicí laboratoř při předávání dat z monitorování radiační situace musí současně předat datovému středisku Úřadu informaci o překročení monitorovacích úrovní stanovených v programu monitorování.
§ 15
Kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace
(1) Kritérii pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace jsou
a) vyhodnocení účasti v porovnávacím měření podle § 13 odst. 4 jako úspěšné, nebo
b) nezjištění žádného nedostatku při nácviku monitorování pro monitorovací síť, fyzikální veličinu a monitorovanou položku, jedná-li se o monitorovací síť, fyzikální veličinu nebo monitorovanou položku, pro niž nejsou organizována porovnávací měření.
(2) Zařazení k účasti v porovnávacím měření nebo nácviku monitorování Úřad provede na základě další osobou předložených podkladů, kterými jsou
a) přehled fyzikálních veličin a monitorovaných položek, které má další osoba zájem monitorovat, a monitorovacích sítí, v nichž má zájem monitorovat,
b) informace o personálním zajištění monitorování podle odstavce 2 písm. a), které má další osoba zájem monitorovat,
c) přehled měřicích zařízení uvažovaných k zajištění monitorování podle odstavce 2 písm. a), které má další osoba zájem monitorovat, včetně informace o měřicím rozsahu měřicích zařízení a dokladu o provedení poslední kontroly stálosti parametrů a kalibrace, a
d) návrh postupu činnosti, podle které další osoba bude provádět monitorování.
Tabulka č. 2: Síť pro zevní a vnitřní ozáření
Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí
Vysvětlivky:
Tabulka č. 1: Řídká a hustá sít
d) Název se doplňuje o konkrétní název hraničního přechodu.
b) Názvy oblastí jsou orientační, nejedná se o přesné zeměpisné vymezení.
c) Uvede se obec, v jejímž katastru je uzávěra umístěna.
Vysvětlivky:
a) Umístění monitorovacích míst v rámci husté sítě se volí tak, aby v teritoriálních sítích
a) Měřicí místa jsou rozmístěna rovnoměrně po trase tak, aby jejich hustota (při měření každou sekundu) byla zhruba 1 měřicí místo na 13 m trasy v obci a 25 m mimo obec pro pozemní monitorování a 1 měřicí místo na 25 m trasy pro letecké monitorování, pokud Úřad neurčí jinak.
b) Pouze za nehodové expoziční situace.
Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí
| Síť | Název monitorovací sítě | Měření nebo odběry prováděné v síti |
|---|---|---|
| pro zevní ozáření | síť včasného zjištění, včetně teledozimetrického systému | okamžitá a kontinuální měření |
| síť integrálního měření | integrální a kontinuální měření | |
| síť okamžitého měření | okamžitá a jednorázová nebo okamžitá a opakovaná měření | |
| síť monitorovacích trasa) | okamžitá a jednorázová měření | |
| síť uzávěrb) | okamžitá a jednorázová měření | |
| pro zevní a vnitřní ozáření | síť odběru vzorků životního prostředí | kontinuální nebo bodové odběry |
| síť přímého měření životního prostředí | kontinuální měření | |
| síť monitorování výpustí | operativní a kontinuální měření | |
| pro vnitřní ozáření | síť odběru vzorků potravního řetězce | bodové, směsné nebo reprezentativní odběry |
| síť měření lidského těla | integrální a jednorázová měření kontinuální nebo bodové odběry |
Vysvětlivky:
Tabulka č. 1: Řídká a hustá sít
d) Název se doplňuje o konkrétní název hraničního přechodu.
b) Názvy oblastí jsou orientační, nejedná se o přesné zeměpisné vymezení.
c) Uvede se obec, v jejímž katastru je uzávěra umístěna.
Vysvětlivky:
| Síť | Název sítě podle územního dělení | Územní rozložení | Název území (oblasti/okolí/areálu) |
|---|---|---|---|
| řídká | teritoriální | reprezentuje celé území České republiky | Česká republika |
| hustá | teritoriálnía) | reprezentuje vyjmenované oblastib) | Česká republika |
| Praha a střední Čechy | |||
| jižní Čechy | |||
| západní Čechy | |||
| východní Čechy | |||
| severní Čechy | |||
| jižní Morava | |||
| severní Morava | |||
| lokální | reprezentuje okolí příslušného pracoviště | okolí pracoviště s energetickým jaderným zařízením | |
| okolí pracoviště s jiným jaderným zařízením | |||
| okolí pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, kde není jaderné zařízení | |||
| reprezentuje areál příslušného pracoviště | areál pracoviště s energetickým jaderným zařízením | ||
| areál pracoviště s jiným jaderným zařízením | |||
| areál pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, kde není jaderné zařízení | |||
| reprezentuje okolí odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu podle § 88 odst. 4 atomového zákona | okolí odvalu | ||
| okolí odkaliště | |||
| okolí jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu | |||
| hraniční | uzávěra | uzávěra u obcec) | |
| vybraný hraniční přechod | hraniční přechodd) |
a) Umístění monitorovacích míst v rámci husté sítě se volí tak, aby v teritoriálních sítích
a) Měřicí místa jsou rozmístěna rovnoměrně po trase tak, aby jejich hustota (při měření každou sekundu) byla zhruba 1 měřicí místo na 13 m trasy v obci a 25 m mimo obec pro pozemní monitorování a 1 měřicí místo na 25 m trasy pro letecké monitorování, pokud Úřad neurčí jinak.
b) Pouze za nehodové expoziční situace.
1. byla monitorovací místa reprezentativní pro danou oblast,
2. v každé oblasti byly zastoupeny monitorované položky životního prostředí a monitorované položky potravního řetězce byly charakteristické pro danou oblast a
3. vybraná odběrová místa reprezentovala oblasti s větší hustotou zalidnění.
Podrobnosti k členění monitorovaných položek
TABULKA č. 1: Monitorování radiační situace na území České republiky
TABULKA č. 2: Monitorování výpustí z pracovišť
Vysvětlivky:
b) Povrchová kontaminace těla se měří za nehodové expoziční situace na uzávěrách.
c) Pouze na uzávěrách a hraničních přechodech v rámci nehodové expoziční situace.
a) Se zpracovávanou nebo zkrmovanou nadzemní částí plodiny za nehodové expoziční situace.
TABULKA č. 1: Monitorování radiační situace na území České republiky
TABULKA č. 2: Monitorování výpustí z pracovišť
| Radionuklid obsažený v monitorované položce může způsobit zevní nebo vnitřní ozáření (cesty vnitřního ozáření) | Členění monitorovaných položek | ||
|---|---|---|---|
| 1. úroveň | 2. úroveň | 3. úroveň | |
| zevní a vnitřní (při vdechnutí) | atmosféra | výpusti do ovzduší | vzácné plyny |
| aerosoly | |||
| jódy | |||
| tritium | |||
| uhlík-14 | |||
| celková aktivita alfa | |||
| zevní a vnitřní (při požití) | hydrosféra | výpusti do vodotečí | tritium |
| ostatní aktivační a štěpné produkty | |||
| celková aktivita alfa | |||
| výpusti do kanalizace pro veřejnou potřebu | jednotlivé vypouštěné radionuklidy | ||
| celková aktivita alfa | |||
| Radionuklid obsažený v monitorované položce může způsobit zevní nebo vnitřní ozáření (cesty vnitřního ozáření) | Členění monitorovaných položek | ||
|---|---|---|---|
| 1. úroveň | 2. úroveň | 3. úroveň | |
| zevní a vnitřní (při vdechnutí) | atmosféra | ovzduší | aerosoly |
| plynné formy | |||
| spady | |||
| zevní a vnitřní (pokud se z půdy dostane do potravního řetězce) | pedosféra | půda | porost a sníh |
| půda a porost | |||
| půdy – in situ | |||
| půdy – letecké | |||
| zevní a vnitřní (při požití) | hydrosféra | voda | srážky |
| pitná voda | |||
| povrchová voda | |||
| podzemní užitková voda | |||
| odpadní voda | |||
| zevní | hydrosféra | kaly | vodárenské kaly |
| čistírenské kaly | |||
| sedimenty | sedimenty z nádrží, rybníků a jezer | ||
| sedimenty z kanalizace | |||
| sedimenty z vodních toků | |||
| plaveniny | |||
| zevní a vnitřní (pokud se dostane do potravního řetězce) | flóra | rostlinné indikátory | jehličí |
| listí | |||
| lišejníky | |||
| mechy | |||
| tráva | |||
| vodní řasy | |||
| dřevo | |||
| vnitřní (při požití) | potravní řetězec | mléko | mléko kozí |
| mléko kravské | |||
| mléko ovčí | |||
| mléčné výrobky | dětská mléčná výživa | ||
| jogurt | |||
| smetana | |||
| syrovátka | |||
| sýry | |||
| tvaroh | |||
| smíšená strava | celodenní strava – poměrná část | ||
| celodenní strava – restaurace a jídelny | |||
| celodenní strava – spotřební koš | |||
| položky smíšené stravy | houby | ||
| lesní plody | |||
| maso jateční | |||
| obiloviny | |||
| okopaniny | |||
| ovoce | |||
| potravinářské výrobky | |||
| ryby | |||
| vejce | |||
| zelenina | |||
| zemědělské plodinya) | |||
| zvěřina | |||
| léčiva | léčivé rostliny | ||
| výrobky z léčivých rostlin | |||
| krmiva | pícniny | ||
| siláž a senáž | |||
| krmiva ostatní | |||
| krmné směsi | |||
| vnitřní (radionuklid se již v lidském těle nachází a dostal se do těla požitím, vdechnutím nebo přes povrch těla) | lidské tělo | exkrety | moč |
| stolice | |||
| ostatní | |||
| vybrané orgány | štítná žláza | ||
| ostatní | |||
| celé tělo | uvnitř těla | ||
| povrch tělab) | |||
| zevní a vnitřní (pokud se dostane do lidského těla nebo potravního řetězce) | zvířata, předmětyc) | povrch | |
Vysvětlivky:
b) Povrchová kontaminace těla se měří za nehodové expoziční situace na uzávěrách.
c) Pouze na uzávěrách a hraničních přechodech v rámci nehodové expoziční situace.
a) Se zpracovávanou nebo zkrmovanou nadzemní částí plodiny za nehodové expoziční situace.
Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách
TABULKA č. 1: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v řídké síti
TABULKA č. 2: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v teritoriální síti a havarijnímu monitorování v hraniční síti
TABULKA č. 3: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště s energetickým jaderným zařízením
TABULKA č. 4: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště s výzkumným reaktorem
Vysvětlivky:
a) Aktivita v denní porci smíšené stravy pro 1 osobu vyjádřená v becquerelech na den (Bq/den).
TABULKA č. 5: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí jiného pracoviště IV. kategorie, než je uvedeno v tabulkách č. 3 a 4, a okolí uzavřeného úložiště radioaktivních odpadů
TABULKA č. 6: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště III. kategorie, kde se provádějí činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo práce vykonávané hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu
TABULKA č. 7: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu
TABULKA č. 8: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti držitele povolení k umístění nebo výstavbě energetického jaderného zařízení
TABULKA č. 9: Podrobnosti k monitorování výpustí
TABULKA č. 1: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v řídké síti
TABULKA č. 2: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v teritoriální síti a havarijnímu monitorování v hraniční síti
TABULKA č. 3: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště s energetickým jaderným zařízením
TABULKA č. 4: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště s výzkumným reaktorem
| Odběrové místo | Monitorovaná položka | Frekvence odběrů a měření | Měřená fyzikální veličina | Radionuklid | Nejmenší detekovatelná aktivita | Jednotka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Praha – Bartoškova | aerosol | týden | objemová aktivita | 137Cs | 1x10-6 | Bq/m3 |
| 7Be | 1x10-4 | Bq/m3 | ||||
| Moravský Svatý Ján | povrchová voda | měsíčně | objemová aktivita | 137Cs | 0,1 | Bq/l |
| Jesenice (Želivka) | pitná voda | měsíčně | objemová aktivita | 137Cs | 0,1 | Bq/l |
| 90Sr | 0,05 | Bq/l | ||||
| 3H | 2 | Bq/l | ||||
| Ostrava – Martinov | mléko | měsíčně | objemová aktivita | 137Cs | 0,1 | Bq/l |
| 90Sr | 0,05 | Bq/l | ||||
| 40K | 1 | Bq/l | ||||
| Praha a Středočeský kraj | smíšená strava | měsíčně | aktivita na dena) | 137Cs | 0,1 | Bq/den |
| 90Sr | 0,1 | Bq/den | ||||
| 40K | 1 | Bq/den |
Vysvětlivky:
a) Aktivita v denní porci smíšené stravy pro 1 osobu vyjádřená v becquerelech na den (Bq/den).
TABULKA č. 5: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí jiného pracoviště IV. kategorie, než je uvedeno v tabulkách č. 3 a 4, a okolí uzavřeného úložiště radioaktivních odpadů
TABULKA č. 6: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště III. kategorie, kde se provádějí činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo práce vykonávané hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu
TABULKA č. 7: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu
TABULKA č. 8: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti držitele povolení k umístění nebo výstavbě energetického jaderného zařízení
TABULKA č. 9: Podrobnosti k monitorování výpustí
A. Normální monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření v teritoriální síti
| Monitorovaná položka | Monitorovací síť | Minimální počet měřicích míst nebo monitorovacích tras (zajišťuje)a) | Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření | Měřená fyzikální veličina | Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota |
|---|---|---|---|---|---|
| ovzduší | síť včasného zjištění | 65 (SÚJB) | kontinuálněb) | příkon dávkového ekvivalentuc) | 50 nSv/h – 1 Sv/h |
| síť integrálního měření | 40 (SÚJB) | kontinuálně (čtvrtletní měření) | dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentud) | 50 nSv/h (0,03 mSv/čtvrtletí) | |
| síť okamžitého měření | 8 (SÚJB) | měsíční | dávkový příkon | 50 nSv/h | |
| síť monitorovacích tras: pozemní, letecká | 15e) (SÚJB), 1f) (SÚJB) | měsíční, 2 x ročně | dávkový příkon nebo příkon dávkového ekvivalentu | 50 nSv/h |
B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů v teritoriální síti
c) Příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu.
Vysvětlivky:
a) Zajišťuje odpovědný správní orgán: SÚJB – Státní úřad pro jadernou bezpečnost, MŽP – ministerstvo životního prostředí, MZe – Ministerstvo zemědělství.
b) Vzorkovací interval je obvykle 10 minut, v případě potřeby lze zkrátit. Z vybraných měřicích míst se předává meteorologická informace s frekvencí 1 hodina.
i) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje 40K.
l) Integrační doba 1 h.
k) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje 40K.
m) Aktivita na den vyjádřená jako aktivita v Bq/den v jedné porci celodenní stravy pro jednu osobu.
n) Aktivita na den vyjádřená jako aktivita v Bq/den ve vzorku exkretů sbíraných 24 hodin jednou osobou.
j) V rámci cvičení mobilních skupin nebo na pokyn Úřadu do 30. 9.
h) V rámci cvičení mobilních skupin nebo na pokyn Úřadu do 30. 9.
g) V každé monitorované oblasti je umístěno alespoň 1 odběrové místo.
f) Trasa leteckého monitorování obsahuje tisíce měřicích míst.
e) Trasa pozemního monitorování obsahuje stovky až tisíce měřicích míst.
d) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu.
| Monitorovaná položka | Minimální počet odběrových nebo měřicích míst (zajišťuje) | Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření | Měřená fyzikální veličina | Radionuklid | Nejmenší detekovatelná aktivita |
|---|---|---|---|---|---|
| Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ | |||||
| ovzduší – aerosoly | 11g) (SÚJB) | kontinuálně, týdenní vzorek | objemová aktivita | 137Cs | 1x10-6 Bq/m3 |
| 7Be | 1x10-3 Bq/m3 | ||||
| 40K | 1x10-4 Bq/m3 | ||||
| 131I | 1x10-5 Bq/m3 | ||||
| kontinuálně, čtvrtletní vzorek | objemová aktivita | celková beta | 2x10-4 Bq/m3 | ||
| ovzduší – aerosoly | 1 (SÚJB) | kontinuálně, čtvrtletní vzorek | objemová aktivita | 90Sr | 1x10-7 Bq/m3 |
| 238Pu, 239,240Pu | 5x10-9 Bq/m3 | ||||
| ovzduší – spady | 9 (SÚJB) | kontinuálně, měsíční vzorek | plošná aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/m2 |
| 7Be | 1 Bq/m2 | ||||
| 40K | 1 Bq/m2 | ||||
| půdy – půda a porost | 9h) (SÚJB) | ročně | plošná aktivita | 137Cs | 10 Bq/m2 |
| hmotnostní aktivita | přírodní radionuklidyi) | 10 Bq/kg | |||
| půdy – in situ | 9j) (SÚJB) | ročně | plošná aktivita | 137Cs | 1 000 Bq/m2 |
| hmotnostní aktivita | přírodní radionuklidyk) | 100 Bq/kg | |||
| voda – srážky | 3 (SÚJB) | měsíčně | objemová aktivita | 3H | 3 Bq/l |
| voda – úpravny vod | 7 (MŽP) | čtvrtletně | objemová aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/l |
| 7 (SÚJB) | čtvrtletně nebo ročně | ||||
| 7 (MŽP) | čtvrtletně | objemová aktivita | 90Sr | 0,05 Bq/l | |
| 2 (SÚJB) | čtvrtletně nebo ročně | ||||
| 7 (MŽP) | čtvrtletně | objemová aktivita | 3H | 3 Bq/l | |
| 2 (SÚJB) | čtvrtletně nebo ročně | ||||
| voda – vodárenské nádrže | 7 (MŽP) | čtvrtletně | objemová aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/l |
| 3H | 3 Bq/l | ||||
| celková beta po odečtení 40K | 0,05 Bq/l | ||||
| 7 (MŽP) | ročně | objemová aktivita | 90Sr | 0,05 Bq/l | |
| voda – vodní toky | 3 (MŽP) | čtvrtletně | objemová aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/l |
| celková beta po odečtení 40K | 0,05 Bq/l | ||||
| 4 (MŽP) | čtvrtletně nebo týdně | objemová aktivita | 3H | 3 Bq/l | |
| 3 (MŽP) | ročně | objemová aktivita | 90Sr | 0,05 Bq/l | |
| kaly – vodárenský kal | 5 (MŽP) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 1 Bq/kg |
| sedimenty – sedimenty z vodních toků | 5 (MŽP) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 1 Bq/kg |
| Síť přímého měření ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ | |||||
| voda – povrchová voda | 1 (SÚJB) | kontinuálněl) | objemová aktivita | 137Cs | 10 Bq/l |
| Síť odběru vzorků POTRAVNÍHO ŘETĚZCE | |||||
| mléko – různé druhy | 50 (MZe) | ročně | objemová aktivita nebo hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/l (Bq/kg) |
| mléko kravské – sušené | 7 (SÚJB) | pololetně | objemová aktivita nebo hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/l (Bq/kg) |
| 90Sr | 0,05 Bq/l (Bq/kg) | ||||
| mléko kravské – konzumní | 7 (SÚJB) | čtvrtletně nebo pololetně | objemová aktivita nebo hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/l (Bq/kg) |
| 1 (SÚJB) | čtvrtletně | 90Sr | 0,05 Bq/l (Bq/kg) | ||
| maso – hovězí | 50 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 2 (SÚJB) | čtvrtletně | ||||
| maso – vepřové | 50 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 2 (SÚJB) | čtvrtletně | ||||
| maso – drůbeží | 50 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 2 (SÚJB) | čtvrtletně | ||||
| položky smíšené stravy – zvěřina | 115 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 5 (SÚJB) | |||||
| položky smíšené stravy – ryby | 15 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 5 (MŽP) | |||||
| 10 (SÚJB) | |||||
| položky smíšené stravy – králičí maso | 5 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| položky smíšené stravy – med | 15 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| položky smíšené stravy – okopaniny (brambory) | 6 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 7 (SÚJB) | pololetně | ||||
| položky smíšené stravy – obiloviny | 6 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 28 (SÚJB) | ročně | ||||
| položky smíšené stravy – pečivo | 2 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| položky smíšené stravy – zelenina | 5 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 28 (SÚJB) | |||||
| položky smíšené stravy – ovoce | 5 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 7 (SÚJB) | pololetně | ||||
| položky smíšené stravy – lesní plody | 15 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 7 (SÚJB) | |||||
| položky smíšené stravy – houby | 30 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| 7 (SÚJB) | |||||
| položky smíšené stravy – potravinářské výrobky (mouka, vločky) | 14 (SÚJB) | pololetně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| smíšená strava – celodenní spotřební koš | 14 (SÚJB) | pololetně nebo ročně | aktivita na denm) | 137Cs | 0,1 Bq/den |
| 14 (SÚJB) | 90Sr | 0,05 Bq/den | |||
| krmiva | 50 (MZe) | ročně | hmotnostní aktivita | 137Cs | 0,1 Bq/kg |
| Síť měření LIDSKÉHO TĚLA | |||||
| celé tělo | 30 (SÚJB) | ročně | aktivita | 137Cs | 50 Bq |
| exkrety – moč | 70 (SÚJB) | ročně | aktivita na denn) | 137Cs | 0,05 Bq/den |
c) Příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu.
Vysvětlivky:
a) Zajišťuje odpovědný správní orgán: SÚJB – Státní úřad pro jadernou bezpečnost, MŽP – ministerstvo životního prostředí, MZe – Ministerstvo zemědělství.
b) Vzorkovací interval je obvykle 10 minut, v případě potřeby lze zkrátit. Z vybraných měřicích míst se předává meteorologická informace s frekvencí 1 hodina.
i) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje 40K.
l) Integrační doba 1 h.
k) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje 40K.
m) Aktivita na den vyjádřená jako aktivita v Bq/den v jedné porci celodenní stravy pro jednu osobu.
n) Aktivita na den vyjádřená jako aktivita v Bq/den ve vzorku exkretů sbíraných 24 hodin jednou osobou.
j) V rámci cvičení mobilních skupin nebo na pokyn Úřadu do 30. 9.
h) V rámci cvičení mobilních skupin nebo na pokyn Úřadu do 30. 9.
g) V každé monitorované oblasti je umístěno alespoň 1 odběrové místo.
f) Trasa leteckého monitorování obsahuje tisíce měřicích míst.
e) Trasa pozemního monitorování obsahuje stovky až tisíce měřicích míst.
d) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu.
C. Havarijní monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření v teritoriální a hraničních sítích
| Monitorován á položka | Monitorovací síť | Minimální počet měřicích míst | Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření | Měřená fyzikální veličina | Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota |
|---|---|---|---|---|---|
| ovzduší | síť včasného zjištění | 65 | kontinuálně | příkon dávkového ekvivalentu | 50 nSv/h – 1 Sv/h |
| síť integrálního měření | 40 | kontinuálně (čtvrtletní měření)a) | dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentu | od 50 nSv/h | |
| síť okamžitého měření | pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení | pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení | dávkový příkon | 50 nSv/h – 1 Sv/h | |
| síť monitorovacích tras | pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení | pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení | dávkový příkon nebo příkon dávkového ekvivalentu | 50 nSv/h – 1 Sv/h |
D. Havarijní monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů v teritoriální a hraničních sítích
Vysvětlivky:
a) Období lze dle potřeby zkrátit, měření slouží k upřesnění dávek v rámci nehodové expoziční situace.
c) Radionuklidy mohou být různé v závislosti na místě a průběhu nehodové expoziční situace.
b) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení.
g) Položky smíšené stravy budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle nastalé nehodové expoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek.
d) Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny při měření na 30 % HPGe detektoru po dobu 300 sekund pro vzorek o hmotnosti 500 gramů je dosažitelná na úrovni 10 Bq/kg nebo Bq/l.
e) Integrační doba 1 h.
i) Měření ve sběrných místech zřizovaných dle potřeby na hranicích ČR, nebo na hranici uzavřené oblasti, zasažené nehodovou expoziční situací.
f) Přednostně surové nebo konzumní mléko.
h) Další monitorované položky budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle nastalé nehodové expoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek.
| Monitorovaná položka | Minimální počet měřicích nebo odběrových místb) | Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření | Měřená fyzikální veličina | Radionuklidc) | Nejmenší detekovatelná aktivitad) |
|---|---|---|---|---|---|
| Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ | |||||
| ovzduší – aerosoly | 11 | 24 hodiny | objemová aktivita | zjištěné radionuklidy | 1x10-5 Bq/m3 pro 137Cs |
| ovzduší – plynné formy | 11 | 24 hodiny | objemová aktivita | 131I | 1x10-4 Bq/m3 |
| ovzduší – spady (včetně dešťové vody a sněhu) | 8 | 168 hodin | plošná aktivita nebo objemová aktivita | zjištěné radionuklidy | 1 Bq/m2 pro 137Cs 50 Bq/l pro 3H |
| půdy – půda a porost | 0 | podle určení rozsahu a způsobu zapojení | plošná aktivita | zjištěné radionuklidy | 100 Bq/m2 pro 137Cs |
| půdy – porost a sníh | 0 | podle určení rozsahu a způsobu zapojení | plošná aktivita | zjištěné radionuklidy | 100 Bq/m2 pro 137Cs |
| půdy – in situ | 0 | podle určení rozsahu a způsobu zapojení | plošná aktivita | zjištěné radionuklidy | 1 000 Bq/m2 pro 137Cs |
| voda – povrchová voda | 0 | 168 hodin | objemová aktivita | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/l pro 137Cs a 131I, 50 Bq/l pro 3H |
| voda – pitná voda | 0 | 168 hodin | objemová aktivita | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/l pro 137Cs a 131I, 50 Bq/l pro 3H |
| Síť přímého měření ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ | |||||
| voda – povrchová voda | 1 | kontinuálněe) | objemová aktivita | 137Cs | 10 Bq/l |
| Síť odběrů vzorků POTRAVNÍHO ŘETĚZCE | |||||
| Mlékof) | 0 | 24 hodiny | objemová aktivita nebo hmotnostní aktivita | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/l (Bq/kg) pro 137Cs a 131I |
| položky smíšené stravyg) | 0 | 168 hodin | hmotnostní aktivita | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/kg pro 137Cs a 131I |
| smíšená strava – celodenní strava – spotřební koš | 0 | podle určení rozsahu a způsobu zapojení | aktivita na den | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/den pro 137Cs a 131I |
| krmiva (zkrmovaná nadzemní část) | 0 | 168 hodin | hmotnostní aktivita | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/kg pro 137Cs a 131I |
| léčivé byliny, dovážené potraviny, další monitorované položkyh) | 0 | podle určení rozsahu a způsobu zapojení | hmotnostní aktivita | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/kg pro 137Cs a 131I |
| Síť měření LIDSKÉHO TĚLA | |||||
| celé tělo | 0 | 24 hodiny | aktivita | zjištěné radionuklidy | 100 Bq pro 137Cs |
| vybrané orgány – štítná žláza | 0 | 24 hodiny | aktivita | 131I | 500 Bq |
| povrch tělai) | 0 | podle určení rozsahu a způsobu zapojení | plošná aktivita | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/cm2 pro 137Cs |
| Síť uzávěr | |||||
| povrch těla zvířat, objektů, předmětů | 0 | podle určení rozsahu a způsobu zapojení | plošná aktivita | zjištěné radionuklidy | 10 Bq/cm2 pro 137Cs |
Vysvětlivky:
a) Období lze dle potřeby zkrátit, měření slouží k upřesnění dávek v rámci nehodové expoziční situace.
c) Radionuklidy mohou být různé v závislosti na místě a průběhu nehodové expoziční situace.
b) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení.
g) Položky smíšené stravy budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle nastalé nehodové expoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek.
d) Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny při měření na 30 % HPGe detektoru po dobu 300 sekund pro vzorek o hmotnosti 500 gramů je dosažitelná na úrovni 10 Bq/kg nebo Bq/l.
e) Integrační doba 1 h.
i) Měření ve sběrných místech zřizovaných dle potřeby na hranicích ČR, nebo na hranici uzavřené oblasti, zasažené nehodovou expoziční situací.
f) Přednostně surové nebo konzumní mléko.
h) Další monitorované položky budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle nastalé nehodové expoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek.
§ 16
Obsah národního programu monitorování
a) výčet osob, které podle tohoto programu zajišťují monitorování, včetně kontaktních údajů na zástupce odpovědné za monitorování,
b) přehled monitorovacích sítí, včetně výčtu monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5 odst. 2 a jejich vyznačení v digitalizovaném mapovém podkladu,
c) výčet monitorovaných položek s uvedením jejich členění do všech úrovní a výčet fyzikálních veličin, které v nich budou měřeny,
d) výčet všech v úvahu připadajících postupů činností při monitorování, včetně rozsahu a frekvence provádění jednotlivých činností,
e) výčet měřicích a odběrových zařízení, popis jejich parametrů, určení frekvence kontroly stálosti jejich parametrů a provádění kalibrace,
f) výčet měřicích laboratoří,
g) popis datových formátů a formy datového přenosu podle § 11, včetně požadavků na příslušná datová rozhraní,
h) výčet vzorků, pro které může být požadováno opakované měření,
i) určení konkrétních činností a použitých prostředků podle písmen b) až h) při monitorování pro jednotlivé osoby podle písmena a),
j) hodnoty monitorovacích úrovní a přehled příslušných opatření při jejich překročení a
k) výčet stanovených měřidel a jejich zařazení do položek druhového seznamu stanovených měřidel podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
§ 17
§ 18
Změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření
(1) Změny související s monitorováním výpustí a okolí jsou změny provedené
a) v postupech odběru a zpracování vzorku, nebo
b) v postupech měření a vyhodnocování fyzikálních veličin jejich aktualizací nebo revizí, popřípadě přijetím nového postupu.
(2) Držitel povolení provede o změnách záznam a oznámí je 30 dnů před jejich provedením Úřadu.
§ 19
Požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace
(1) Záměr monitorování výpustí z pracoviště IV. kategorie obsahuje
a) popis předpokládaného množství, typu a složení výpustí,
b) předpokládanou dobu zahájení vypouštění a monitorování výpustí uvažovaných podle písmene a),
c) přehled předpokládaných monitorovacích sítí s výčtem uvažovaných monitorovacích míst a uvedením údajů podle § 5 odst. 2,
d) výčet předpokládaných měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní,
e) výčet předpokládaných měřicích a odběrových zařízení a návrh frekvence provádění kontrol stálosti jejich parametrů,
f) popis předpokládaného způsobu nakládání se vzorky, včetně způsobu likvidace vzorků odebíraných při havarijním monitorování,
g) výčet předpokládaných měřicích laboratoří,
h) výčet předpokládaných postupů pro všechny činnosti monitorování včetně bilancování,
i) návrh rozsahu a frekvence monitorování a
j) návrh předpokládaného způsobu předávání dat podle § 11 a uchovávání záznamů.
(2) Program monitorování výpustí a okolí obsahuje
a) přehled monitorovacích sítí,
b) výčet měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní,
c) přehled monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5 pro normální a havarijní monitorování včetně jejich zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu,
d) popis způsobu nakládání se vzorky, včetně způsobu likvidace vzorků odebíraných při havarijním monitorování,
e) výčet měřicích laboratoří,
f) rozsah a frekvenci měření a bilancování,
g) popis způsobu předávání dat podle § 11 a uchovávání záznamů,
i) rozsah a frekvenci odběrů vzorků pro normální a havarijní monitorování,
h) výčet používaných měřicích a odběrových zařízení a jejich parametrů,
k) frekvenci předávání dat z jednotlivých monitorovacích sítí,
j) hodnoty monitorovacích úrovní a přehled příslušných opatření při jejich překročení,
m) výčet postupů pro všechny činnosti monitorování a
l) popis datového rozhraní pro předávání dat,
n) výčet stanovených měřidel, za jejichž ověření je odpovědný držitel povolení, a jejich zařazení do položek druhového seznamu stanovených měřidel podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
(3) Program monitorování podle přílohy č. 1 části 1 písm. a) bodu 5, části 1 písm. b) bodu 13 a části 2 písm. a) bodu 8 atomového zákona se vztahuje pouze na monitorování okolí.
(4) Popis způsobu monitorování okolí po uzavření úložiště radioaktivního odpadu obsahuje
a) vymezení okolí, v němž bude prováděno monitorování,
b) přehled monitorovacích sítí,
c) výčet měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní,
d) výčet uvažovaných monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5,
e) výčet měřicích a odběrových zařízení a návrh frekvence provádění kontrol stálosti jejich parametrů,
f) popis předpokládaného způsobu nakládání se vzorky,
g) výčet měřicích laboratoří,
h) výčet postupů, rozsahu a frekvence měření,
i) popis předpokládaného způsobu předávání dat podle § 11 a
j) výčet stanovených měřidel, za jejichž ověření je odpovědný držitel povolení, a jejich zařazení do položek druhového seznamu stanovených měřidel podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
§ 20
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Obsah záznamu o odběru a záznamu o měření
TABULKA č. 1 - Záznam o odběrua)
TABULKA č. 2 – Záznam o měřenía)
* Povinné položky, minimální požadavky dle § 9.
c) Např. úvodí (u povrchových vod: jméno řeky, jezera, nádrže nebo moře), popis lokality apod.
Vysvětlivky:
a) Záznam o odběru může být doplněn o další informace, a to formou doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků. Část A. vyplní zadavatel odběru, části B., C., D. a řádky E. 1 a E. 2 vyplní odběratel vzorku, řádek E. 3 a další se vyplní při předání/převzetí vzorku do měřicí laboratoře.
b) V části C. se vyplní odpovídající údaje podle toho, zda byl odběr kontinuální nebo bodový.
e) Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři.
d) Pouze pokud se liší od fyzické osoby v řádku E. 1.
* Povinné položky, minimální požadavky dle § 10.
a) Záznam o měření může být doplněn o další informace, a to formou doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků.
Vysvětlivky:
b) Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři.
c) Pokud měřicí zařízení podléhá ověření podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.
e) Uvedou se hodnoty nejmenší významné aktivity (NVA), pokud je měřená hodnota menší než NVA.
f) Referenční datum a čas, ke kterému se vztahuje naměřená hodnota.
d) Doplní se údaje pro všechny požadované a další zjištěné radionuklidy.
TABULKA č. 1 - Záznam o odběrua)
TABULKA č. 2 – Záznam o měřenía)
| A | Zadání odběru | 1 | Účel odběru |
|---|---|---|---|
| 2 | Požadované stanovení | ||
| 3 | Příjmová měřicí laboratoř | ||
| B | Popis vzorku | 1* | Monitorovaná položka |
| 2 | Jednoznačné označení vzorku | ||
| 3 | Doplňující informace o vzorku | ||
| 4 | Úprava vzorku (při odběru) | ||
| 5 | Množství odebraného vzorku (včetně jednotky) | ||
| 6 | Další doplňující informace | ||
| C | Datum a čas b) | 1 | Datum odběru vzorku (DD.MM.RR) |
| 2 | Čas odběru místní (hh:mm) | ||
| 3* | Datum a čas počátku odběru | ||
| 4* | Datum a čas ukončení odběru | ||
| 5 | Délka odběru vzorku (v hodinách) | ||
| 6 | Další doplňující informace | ||
| D | Lokalita | 1 | Název lokality* |
| 2* | Zeměpisná délka ve stupních a minutách nebo v desetinných stupních (WGS84) | ||
| 3* | Zeměpisná šířka ve stupních a minutách nebo v desetinných stupních (WGS84) | ||
| 4 | Doplňující informace o lokalitěc) | ||
| 5 | Další doplňující informace | ||
| E | Předání vzorku | 1 | Příjmení, jméno, popřípadě jména fyzické osoby, která provedla odběr, včetně kontaktních údajů (telefon/elektronická pošta) |
| 2 | Příjmení, jméno, popřípadě jména fyzické osoby, která provedla záznam, včetně kontaktních údajů (telefon/elektronická pošta) a podpisu | ||
| 3 | Příjmení, jméno, popřípadě jména fyzické osoby, která převzala odebraný vzorek, včetně kontaktních údajů (telefon/elektronická poštad)) | ||
| 4 | Datum předání | ||
| 5* | Přidělené číslo (identifikátor) vzorku měřicí laboratoříe) | ||
| 6 | Další doplňující informace |
* Povinné položky, minimální požadavky dle § 9.
c) Např. úvodí (u povrchových vod: jméno řeky, jezera, nádrže nebo moře), popis lokality apod.
Vysvětlivky:
a) Záznam o odběru může být doplněn o další informace, a to formou doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků. Část A. vyplní zadavatel odběru, části B., C., D. a řádky E. 1 a E. 2 vyplní odběratel vzorku, řádek E. 3 a další se vyplní při předání/převzetí vzorku do měřicí laboratoře.
b) V části C. se vyplní odpovídající údaje podle toho, zda byl odběr kontinuální nebo bodový.
e) Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři.
d) Pouze pokud se liší od fyzické osoby v řádku E. 1.
| A | Laboratoř | 1* | Název měřicí laboratoře/dodavatele dat | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2 | Adresa laboratoře | |||||||
| B | Příjem a zpracování vzorku | 1 | Datum příjmu vzorku | |||||
| 2* | Identifikátorb) vzorku (přidělený měřicí laboratoří) | |||||||
| 3 | Zpracování vzorku | |||||||
| C | Údaje o měření | 1 | Metoda měření | |||||
| 2 | Měřicí zařízení (typ) / ověřeno (ano/ne)c) | |||||||
| 3 | Datum a čas měření | |||||||
| 4 | Doba měření | |||||||
| 5 | Množství měřeného vzorku (včetně jednotky) | |||||||
| 6 | Označení měření (identifikátor, číslo spektra) | |||||||
| 7* | Měřená veličina (objemová, hmotnostní aktivita) | |||||||
| 8 | Druh nejistoty (kombinovaná, standardní) | |||||||
| D | Výsledky měření | 1d) | Radionuklid* | Hodnota* | Nejistota* | Jednotka* | NVA*e) | Poznámka |
| 2* | Referenční datum a časf) (DD.MM.RR hh:mm) | |||||||
| 3 | Další doplňující informace | |||||||
| E | Kontaktní údaje | 1 | Příjmení, jméno, popřípadě jména fyzické osoby, která provedla záznam, včetně kontaktních údajů (telefon/elektronická pošta) | |||||
* Povinné položky, minimální požadavky dle § 10.
a) Záznam o měření může být doplněn o další informace, a to formou doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků.
Vysvětlivky:
b) Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři.
c) Pokud měřicí zařízení podléhá ověření podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.
e) Uvedou se hodnoty nejmenší významné aktivity (NVA), pokud je měřená hodnota menší než NVA.
f) Referenční datum a čas, ke kterému se vztahuje naměřená hodnota.
d) Doplní se údaje pro všechny požadované a další zjištěné radionuklidy.
Obsah výroční zprávy o monitorování vypustí a okolí
| 1. ÚVOD | ||
| 2. POUŽITÉ SYMBOLY, ZKRATKY A DEFINICE | ||
| 3. MONITOROVÁNÍ VÝPUSTÍ Z PRACOVIŠTĚ | ||
| 3.1 Rozsah zabezpečení monitorování výpustí | ||
| 3.1.1 Výpusti do ovzduší | ||
| 3.1.2 Výpusti do vodotečí | ||
| 3.2 Výsledky monitorování výpustí | ||
| 3.2.1 Monitorování výpustí do ovzduší | ||
| 3.2.1.1 Výsledky bilančních měření aktivity radionuklidů | ||
| 3.2.1.2 Výsledky měření vyjádřené v podílu jednotlivých radionuklidů na efektivní dávce | ||
| 3.2.1.3 Přehled překročení monitorovacích úrovní | ||
| 3.2.1.4 Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště formou výpustí do ovzduší (podle přílohy č. 6 k této vyhlášce) | ||
| 3.2.1.5 Tabulky a grafy výsledků monitorování výpustí do ovzduší | ||
| 3.2.2 Monitorování výpustí do vodotečí | ||
| 3.2.2.1 Výsledky bilančních měření aktivity radionuklidů | ||
| 3.2.2.2 Výsledky měření vyjádřené v podílu jednotlivých radionuklidů na efektivní dávce | ||
| 3.2.2.3 Přehled překročení monitorovacích úrovní | ||
| 3.2.2.4 Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště formou výpustí do vodotečí (podle přílohy č. 6 k této vyhlášce) | ||
| 3.2.2.5 Tabulky a grafy výsledků monitorování výpustí do vodotečí | ||
| 4. RADIAČNÍ ZÁTĚŽ OBYVATELSTVA V OKOLÍ PRACOVIŠTĚ ZPŮSOBENÁ VÝPUSTMI | ||
| 4.1 Výpočet ozáření reprezentativní osoby | ||
| 4.2 Porovnání ozáření reprezentativní osoby s autorizovaným limitem | ||
| 4.3 Tabulky a grafy porovnání ozáření reprezentativní osoby s autorizovaným limitem | ||
| 5. MONITOROVÁNÍ OKOLÍ PRACOVIŠTĚ | ||
| 5.1 Rozsah zabezpečení monitorování okolí pracoviště | ||
| 5.1.1 Monitorovací sítě pro zevní ozáření | ||
| 5.1.2 Monitorovací sítě pro zevní a vnitřní ozáření | ||
| 5.1.3 Monitorovací sítě pro vnitřní ozáření | ||
| 5.2 Výsledky monitorování okolí | ||
| 5.2.1 Výsledky měření dávkových příkonů | ||
| 5.2.2 Výsledky měření obsahu radionuklidů v monitorovaných položkách životního prostředí a potravního řetězce | ||
| 5.2.3 Přehled překročení monitorovacích úrovní při monitorování okolí | ||
| 5.2.4 Tabulky a grafy výsledků monitorování okolí | ||
| 5.3 Zhodnocení výsledků monitorování okolí | ||
| 6. ZHODNOCENÍ VLIVU PRACOVIŠTĚ NA RADIAČNÍ SITUACI V JEHO OKOLÍ | ||
Požadavky na údaje o výpusti z pracoviště s jaderným zařízením během normálního provozu
TABULKA č. 2: Radionuklidy uvolňované z pracoviště s energetickým jaderným zařízením a požadavky na nejmenší detekovatelnou aktivitu pro výpusti do vodotečí
TABULKA č. 3: Radionuklidy uvolňované z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší
TABULKA č. 4: Radionuklidy uvolňované z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do vodotečí
TABULKA č. 5: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do ovzduší
TABULKA č. 6: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do vodotečí
TABULKA č. 7: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva formou výpustí do ovzduší
TABULKA č. 8: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva formou výpustí do vodotečí
TABULKA č. 1: Radionuklidy uvolňované z pracoviště s energetickým jaderným zařízením a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší
b) Pro reaktory chlazené plynem.
a) Pro lehkovodní reaktory.
Vysvětlivky:
d) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa uvedené v tabulce.
c) Pro reaktory chlazené plynem.
Vysvětlivky:
b) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa uvedené v tabulce.
a) Pro reaktory chlazené plynem.
Vysvětlivky:
a) Množství uvolněného uranu lze uvádět v kg.
c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.
Vysvětlivky:
d) Pro reaktory chlazené plynem.
a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.
e) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa.
b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).
Vysvětlivky:
a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 2 této přílohy.
b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).
c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.
d) Pro reaktory chlazené plynem.
e) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa.
b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).
Vysvětlivky:
c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.
a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.
d) Množství uvolněného uranu lze uvádět v kg.
b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).
c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.
a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.
Vysvětlivky:
TABULKA č. 2: Radionuklidy uvolňované z pracoviště s energetickým jaderným zařízením a požadavky na nejmenší detekovatelnou aktivitu pro výpusti do vodotečí
TABULKA č. 3: Radionuklidy uvolňované z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší
TABULKA č. 4: Radionuklidy uvolňované z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do vodotečí
TABULKA č. 5: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do ovzduší
TABULKA č. 6: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do vodotečí
TABULKA č. 7: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva formou výpustí do ovzduší
TABULKA č. 8: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva formou výpustí do vodotečí
| Skupina radionuklidů Radionuklid | Klíčový radionuklid | Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (Bq/m3) |
|---|---|---|
| Vzácné plyny | ||
| 41Ar | ||
| 85Kr | 85Kra) | 1x104 |
| 85mKr | ||
| 87Kr | ||
| 88Kr | ||
| 89Kr | ||
| 131mXe | ||
| 133Xe | 133Xeb) | 1x104 |
| 133mXe | ||
| 135Xe | ||
| 135mXe | ||
| 137Xe | ||
| 138Xe | ||
| Síra | 35Sc) | 1x101 |
| Aerosoly (kromě jódu) | ||
| 51Cr | ||
| 54Mn | ||
| 58Co | ||
| 59Fe | ||
| 60Co | 60Co | 1x10-2 |
| 65Zn | ||
| 89Sr | ||
| 90Sr | 90Sr | 2x10-2 |
| 95Zr | ||
| 95Nb | ||
| 110mAg | ||
| 122Sb | ||
| 124Sb | ||
| 125Sb | ||
| 134Cs | ||
| 137Cs | 137Cs | 3x10-2 |
| 140Ba | ||
| 140La | ||
| 141Ce | ||
| 144Ce | ||
| 238Pu | ||
| 239Pu + 240Pu | 239Pu + 240Pu | 5x10-3 |
| 241Am | 241Am | 5x10-3 |
| 242Cm | ||
| 243Cm | ||
| 244Cm | ||
| Radionuklidy emitující záření alfa | celková aktivita alfad) | 1x10-2 |
| Jódy | ||
| 131I | 131I | 2x10-2 |
| 132I | ||
| 133I | ||
| 135I | ||
| Tritium | 3H | 1x103 |
| Uhlík-14 | 14C | 1x101 |
TABULKA č. 1: Radionuklidy uvolňované z pracoviště s energetickým jaderným zařízením a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší
b) Pro reaktory chlazené plynem.
a) Pro lehkovodní reaktory.
Vysvětlivky:
d) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa uvedené v tabulce.
c) Pro reaktory chlazené plynem.
| Skupina radionuklidů Radionuklid | Klíčový radionuklid | Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (Bq/m3) |
|---|---|---|
| Tritium | 3H | 1x105 |
| Ostatní radionuklidy | ||
| 35S | 35Sa) | 3x104 |
| 51Cr | ||
| 54Mn | ||
| 55Fe | ||
| 59Fe | ||
| 58Co | ||
| 60Co | 60Co | 1x104 |
| 63Ni | ||
| 65Zn | ||
| 89Sr | ||
| 90Sr | 90Sr | 1x103 |
| 95Zr | ||
| 95Nb | ||
| 103Ru | ||
| 106Ru | ||
| 110mAg | ||
| 122Sb | ||
| 123mTe | ||
| 124Sb | ||
| 125Sb | ||
| 131I | ||
| 134Cs | ||
| 137Cs | 137Cs | 1x104 |
| 140Ba | ||
| 140La | ||
| 141Ce | ||
| 144Ce | ||
| 238Pu | ||
| 239Pu + 240Pu | 239Pu + 240Pu | 6x103 |
| 241Am | 241Am | 5x101 |
| 242Cm | ||
| 243Cm | ||
| 244Cm | ||
| Radionuklidy emitující záření alfa | celková aktivita alfab) | 1x103 |
Vysvětlivky:
b) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa uvedené v tabulce.
a) Pro reaktory chlazené plynem.
| Skupina radionuklidů Radionuklid | Klíčový radionuklid | Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (Bq/m3) |
|---|---|---|
| Vzácné plyny | ||
| 85Kr | 85Kr | 1x104 |
| Aerosoly emitující záření beta nebo gama (kromě jódu) | ||
| 60Co | 60Co | 3x10-2 |
| 90Sr | 90Sr | 2x10-2 |
| 106Ru | 106Ru | 3x10-2 |
| 125Sb | ||
| 134Cs | ||
| 137Cs | 137Cs | 3x10-2 |
| 241Pu | ||
| Aerosoly emitující záření alfa | ||
| 238Pu | ||
| 239Pu + 240Pu | 239Pu + 240Pu | 1x10-3 |
| 241Am | ||
| 242Cm | 242Cm | 1x10-3 |
| 243Cm | ||
| 244Cm | ||
| Jódy | 129I | 2x100 |
| Tritium | 3H | 1x103 |
| Uhlík-14 | 14C | 1x101 |
| Skupina radionuklidů Radionuklid | Klíčový radionuklid | Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (Bq/m3) | |
|---|---|---|---|
| Tritium | 3H | 1x105 | |
| Ostatní radionuklidy emitující záření beta nebo gama | |||
| 14C | |||
| 35S | |||
| 54Mn | |||
| 55Fe | |||
| 57Co | |||
| 58Co | |||
| 60Co | 60Co | 1x104 | |
| 63Ni | |||
| 65Zn | |||
| 89Sr | |||
| 90Sr | 90Sr | 1x103 | |
| 95Zr + 95Nb | |||
| 99Tc | |||
| 103Ru | |||
| 106Ru | |||
| 110mAg | |||
| 124Sb | |||
| 125Sb | |||
| 129I | 129I | 5x104 | |
| 134Cs | |||
| 137Cs | 137Cs | 1x104 | |
| 144Ce | |||
| 147Pm | |||
| 152Eu | |||
| 154Eu | |||
| 155Eu | |||
| 241Pu | |||
| Radionuklidy emitující záření alfa | |||
| 237Np | |||
| 238Pu | |||
| 239Pu + 240Pu | 239Pu + 240Pu | 6x103 | |
| 241Am | |||
| 242Cm | 242Cm | 6x103 | |
| 243Cm | |||
| 244Cm | |||
| Urana) | |||
Vysvětlivky:
a) Množství uvolněného uranu lze uvádět v kg.
| Výpusti do ovzduší | |||
|---|---|---|---|
| Lokalita pracoviště: (místo, typ reaktoru): | Monitorovací období (kalendářní rok): | ||
| Objem vypuštěné vzdušiny (m3): | |||
| Skupina radionuklidů Radionuklid | Nejvyšší hodnota nejmenší detekovatelné objemové aktivity klíčového radionuklidua) (Bq/m3) | Celková vypuštěná aktivitab) (Bq/rok) | Komentářc) |
| Vzácné plyny | |||
| 41Ar | |||
| 85Kr | |||
| 85mKr | |||
| 87Kr | |||
| 88Kr | |||
| 89Kr | |||
| 131mXe | |||
| 133Xe | |||
| 133mXe | |||
| 135Xe | |||
| 135mXe | |||
| 137Xe | |||
| 138Xe | |||
| Síra | |||
| 35Sd) | |||
| Aerosoly (kromě jódu) | |||
| 51Cr | |||
| 54Mn | |||
| 58Co | |||
| 59Fe | |||
| 60Co | |||
| 65Zn | |||
| 89Sr | |||
| 90Sr | |||
| 95Zr | |||
| 95Nb | |||
| 110mAg | |||
| 122Sb | |||
| 124Sb | |||
| 125Sb | |||
| 134Cs | |||
| 137Cs | |||
| 140Ba | |||
| 140La | |||
| 141Ce | |||
| 144Ce | |||
| 238Pu | |||
| 239Pu + 240Pu | |||
| 241Am | |||
| 242Cm | |||
| 243Cm | |||
| 244Cm | |||
| Celková aktivita alfae) | |||
| Jódy | |||
| 131I | |||
| 132I | |||
| 133I | |||
| 135I | |||
| Tritium | |||
| 3H | |||
| Uhlík | |||
| 14C | |||
c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.
Vysvětlivky:
d) Pro reaktory chlazené plynem.
a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.
e) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa.
b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).
| Výpusti do vodotečí | |||
|---|---|---|---|
| Lokalita pracoviště: (místo, typ reaktoru): | Monitorovací období (kalendářní rok): | ||
| Objem vypuštěné vody (m3): | |||
| Skupina radionuklidů Radionuklid | Nejvyšší hodnota nejmenší detekovatelné objemové aktivity klíčového radionuklidua) (Bq/m3) | Celková vypuštěná aktivitab) (Bq/rok) | Komentářc) |
| Tritium | |||
| 3H | |||
| Ostatní radionuklidy (aktivační a štěpné produkty) | |||
| 35Sd) | |||
| 51Cr | |||
| 54Mn | |||
| 55Fe | |||
| 59Fe | |||
| 58Co | |||
| 60Co | |||
| 63Ni | |||
| 65Zn | |||
| 89Sr | |||
| 90Sr | |||
| 95Zr | |||
| 95Nb | |||
| 103Ru | |||
| 106Ru | |||
| 110mAg | |||
| 122Sb | |||
| 123mTe | |||
| 124Sb | |||
| 125Sb | |||
| 131I | |||
| 134Cs | |||
| 137Cs | |||
| 140Ba | |||
| 140La | |||
| 141Ce | |||
| 144Ce | |||
| 238Pu | |||
| 239Pu + 240Pu | |||
| 241Am | |||
| 242Cm | |||
| 243Cm | |||
| 244Cm | |||
| Celková aktivita alfae) | |||
Vysvětlivky:
a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 2 této přílohy.
b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).
c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.
d) Pro reaktory chlazené plynem.
e) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa.
| Výpusti do ovzduší | |||
|---|---|---|---|
| Lokalita pracoviště: (místo): | Monitorovací období (kalendářní rok): | ||
| Objem vypuštěné vzdušiny (m3): | |||
| Skupina radionuklidů Radionuklid | Nejvyšší hodnota nejmenší detekovatelné objemové aktivity klíčového radionuklidua) (Bq/m3) | Celková vypuštěná aktivitab) (Bq/rok) | Komentářc) |
| Vzácné plyny | |||
| 85Kr | |||
| Radionuklidy emitující záření beta/gama (kromě jódů) | |||
| 60Co | |||
| 90Sr | |||
| 106Ru | |||
| 125Sb | |||
| 134Cs | |||
| 137Cs | |||
| 241Pu | |||
| Radionuklidy emitující záření alfa | |||
| 238Pu | |||
| 239Pu + 240Pu | |||
| 241Am | |||
| 242Cm | |||
| 243Cm | |||
| 244Cm | |||
| Jódy | |||
| 129I | |||
| Uhlík | |||
| 14C | |||
b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).
Vysvětlivky:
c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.
a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.
| Výpusti do vodotečí | |||
|---|---|---|---|
| Lokalita pracoviště: (místo): | Monitorovací období (kalendářní rok): | ||
| Objem vypuštěné vody (m3): | |||
| Skupina radionuklidů Radionuklid | Nejvyšší hodnota nejmenší detekovatelné objemové aktivity klíčového radionuklidua) (Bq/m3) | Celková vypuštěná aktivitab) (Bq/rok) | Komentářc) |
| Tritium | |||
| 3H | |||
| Radionuklidy emitující záření beta/gama (kromě tritia) | |||
| 14C | |||
| 35S | |||
| 51Cr | |||
| 54Mn | |||
| 55Fe | |||
| 57Co | |||
| 58Co | |||
| 60Co | |||
| 63Ni | |||
| 65Zn | |||
| 89Sr | |||
| 90Sr | |||
| 95Zr + 95Nb | |||
| 99Tc | |||
| 103Ru | |||
| 106Ru | |||
| 110mAg | |||
| 124Sb | |||
| 125Sb | |||
| 129I | |||
| 134Cs | |||
| 137Cs | |||
| 144Ce | |||
| 147Pm | |||
| 152Eu | |||
| 154Eu | |||
| 155Eu | |||
| 241Pu | |||
| Radionuklidy emitující záření alfa | |||
| 237Np | |||
| 238Pu | |||
| 239Pu + 240Pu | |||
| 241Am | |||
| 242Cm | |||
| 243Cm | |||
| 244Cm | |||
| Urand) | |||
d) Množství uvolněného uranu lze uvádět v kg.
b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).
c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.
a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.
Vysvětlivky:
Rozsah porovnávacích měření organizovaných Úřadem a požadavky na nácviky
TABULKA č. 1: Podrobnosti rozsahu porovnávacích měření organizovaných Úřadem
TABULKA č. 2: Podrobnosti k provádění nácviků havarijního monitorování
Vysvětlivky:
a) Nácvik se neprovádí, pokud se osoba působící při monitorování v daném roce zapojí do porovnávacího měření organizovaného Úřadem nebo havarijního cvičení, které zahrnuje činnosti ověřované nácvikem.
b) Nácvikem musí být ověřeny postupy minimálně pro jednu monitorovanou položku 2. úrovně podle tabulky č. 1 přílohy č. 2 vyhlášky č. 360/2016 Sb. Příslušné postupy jsou specifikovány v Národním programu monitorování.
TABULKA č. 1: Podrobnosti rozsahu porovnávacích měření organizovaných Úřadem
TABULKA č. 2: Podrobnosti k provádění nácviků havarijního monitorování
| Název porovnávacího měření | Interval opakování (první rok konání) | Metoda měření | Monitorovaná položka |
|---|---|---|---|
| Porovnávací měření – TLD | 3 roky (2018) | termoluminiscenční měření | ovzduší |
| Porovnávací měření – Sr a Pu v aerosolech | 4 roky (2017) | spektrometrie alfa, radiochemie | aerosoly |
| Porovnávací měření – rychlé stanovení gama ve vodě | 1 rok (2017) | spektrometrie gama | voda |
| Porovnávací měření – 3H ve vodě | 3 roky (2019) | scintilační kapalinová spektrometrie | voda |
| Porovnávací měření – 90Sr ve vodě | 3 roky (2019) | radiochemie, spektrometrie beta, sumární beta | voda |
| Porovnávací měření – rychlé stanovení beta ve vodě | 4 roky (2019) | proporcionální detektor záření beta | voda |
| Porovnávací měření – 90Sr v mléce | 4 roky (2018) | radiochemie, spektrometrie beta, sumární beta | mléko |
| Porovnávací měření – radionuklidy v půdě a porostu | 4 roky (2018) | spektrometrie gama | půda |
| Porovnávací měření – kapacita měřicí laboratoře | 3 roky (2017) | spektrometrie gama | vybrané monitorované položky reprezentující životní prostředí a potravní řetězec |
| Nácvik | Frekvence prováděnía), b) (první rok konání) |
|---|---|
| Odběr vzorků v kontaminovaném území | 2 roky (2025) |
| Příjem, třídění a nakládání s kontaminovanými vzorky | 2 roky (2025) |
| Měření, vyhodnocení a předávání dat do datového střediska Úřadu | 2 roky (2025) |
| Havarijní monitorování pro monitorovací síť, fyzikální veličinu a monitorovanou položku, pro niž není organizováno porovnávací měření podle tabulky č. 1 | 2 roky (2025) |
Vysvětlivky:
a) Nácvik se neprovádí, pokud se osoba působící při monitorování v daném roce zapojí do porovnávacího měření organizovaného Úřadem nebo havarijního cvičení, které zahrnuje činnosti ověřované nácvikem.
b) Nácvikem musí být ověřeny postupy minimálně pro jednu monitorovanou položku 2. úrovně podle tabulky č. 1 přílohy č. 2 vyhlášky č. 360/2016 Sb. Příslušné postupy jsou specifikovány v Národním programu monitorování.