389/2023 Sb. — Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Komise¹) systém epidemiologické bdělosti a dále stanoví

a) infekční onemocnění, infekce spojené se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistenci, pro které se, vedle infekčních onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví²), zavádí systém epidemiologické bdělosti (dále jen „vybraná infekční onemocnění“),

b) základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění,

c) laboratorní diagnostiku, epidemiologické šetření, druh a způsob provedení protiepidemických opatření u infekčních onemocnění,

d) rozsah shromažďovaných údajů o infekčních onemocněních, způsob a lhůty jejich hlášení s výjimkou infekcí spojených se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistence,

e) infekce spojené se zdravotní péčí, jejich definici a způsob hlášení,

f) definici antimikrobiální rezistence,

g) seznam dalších původců infekčních onemocnění, jejichž mikrobiologický nález hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osoba poskytující péči.

§ 2

Seznam vybraných infekčních onemocnění a stanovení rozsahu údajů pro jednotlivé nemoci

(1) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. b) až e) při výskytu infekčního onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou stanoveny, jde-li o

a) záškrt, v příloze č. 2 k této vyhlášce,

b) dávivý kašel, v příloze č. 3 k této vyhlášce,

c) spalničky, v příloze č. 4 k této vyhlášce,

d) chřipku a akutní respirační infekční onemocnění, v příloze č. 5 k této vyhlášce,

e) invazivní meningokokové onemocnění, v příloze č. 6 k této vyhlášce,

f) invazivní onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae, v příloze č. 7 k této vyhlášce,

g) nákazy vyvolané lidským virem imunodeficience (HIV/AIDS), v příloze č. 8 k této vyhlášce,

h) tuberkulózu, v příloze č. 9 k této vyhlášce,

i) legionelózu, v příloze č. 10 k této vyhlášce,

j) přenosnou dětskou obrnu (poliomyelitidu), v příloze č. 11 k této vyhlášce,

k) tetanus, v příloze č. 12 k této vyhlášce,

l) zarděnky a vrozený zarděnkový syndrom, v příloze č. 13 k této vyhlášce,

m) příušnice, v příloze č. 14 k této vyhlášce,

n) západonilskou horečku, v příloze č. 15 k této vyhlášce,

o) onemocnění vyvolaná bakterií Escherichia coli produkující Shiga toxin/Verocytotoxin (STEC/VTEC), včetně hemolyticko-uremického syndromu (HUS), v příloze č. 16 k této vyhlášce,

p) virovou hepatitidu A, v příloze č. 17 k této vyhlášce,

q) virovou hepatitidu B, v příloze č. 18 k této vyhlášce,

r) virovou hepatitidu C, v příloze č. 19 k této vyhlášce,

s) onemocnění vyvolaná Chlamydia trachomatis, v příloze č. 20 k této vyhlášce,

t) invazivní pneumokoková nebo streptokoková onemocnění, v příloze č. 21 k této vyhlášce,

u) kampylobakteriózy, v příloze č. 22 k této vyhlášce,

v) lymeskou borreliózu a lymeskou neuroborreliózu, v příloze č. 23 k této vyhlášce,

w) pásový opar, v příloze č. 24 k této vyhlášce,

x) rotavirová onemocnění, v příloze č. 25 k této vyhlášce,

y) salmonelózy, v příloze č. 26 k této vyhlášce,

z) získanou nebo vrozenou syfilis, v příloze č. 27 k této vyhlášce.

(2) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. b) až e) při výskytu infekčního onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou dále stanoveny, jde-li o

a) klíšťovou encefalitidu, v příloze č. 28 k této vyhlášce,

b) plané neštovice, v příloze č. 29 k této vyhlášce,

c) virovou hepatitidu E, v příloze č. 30 k této vyhlášce,

d) tularémii, v příloze č. 31 k této vyhlášce,

e) norovirová onemocnění, v příloze č. 32 k této vyhlášce,

f) svrab, v příloze č. 33 k této vyhlášce,

g) botulismus, v příloze č. 34 k této vyhlášce,

h) toxoplazmózu, v příloze č. 35 k této vyhlášce,

i) onemocnění břišním tyfem a paratyfem, v příloze č. 36 k této vyhlášce,

j) leptospirózu, v příloze č. 37 k této vyhlášce,

k) onemocnění vyvolaná Neisseria gonorrhoeae, v příloze č. 38 k této vyhlášce,

l) hantavirová onemocnění, v příloze č. 39 k této vyhlášce,

m) onemocnění chikungunya, v příloze č. 40 k této vyhlášce,

n) onemocnění dengue, v příloze č. 41 k této vyhlášce,

o) onemocnění vyvolaná malarickými plazmodii (malárie), v příloze č. 42 k této vyhlášce,

p) žlutou zimnici, v příloze č. 43 k této vyhlášce,

q) lidská prionová onemocnění, v příloze č. 44 k této vyhlášce,

r) giardiázu, v příloze č. 45 k této vyhlášce,

s) listeriózu, v příloze č. 46 k této vyhlášce,

t) shigelózu, v příloze č. 47 k této vyhlášce,

u) onemocnění vyvolaná Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis, v příloze č. 48 k této vyhlášce,

v) onemocnění vyvolaná virem Zika a vrozené onemocnění virem Zika, v příloze č. 49 k této vyhlášce,

w) mor, v příloze č. 50 k této vyhlášce,

x) choleru, v příloze č. 51 k této vyhlášce,

y) vzteklinu, v příloze č. 52 k této vyhlášce,

z) antrax, v příloze č. 53 k této vyhlášce.

(3) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. b) až e) při výskytu infekčního onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou dále stanoveny, jde-li o

a) brucelózu, v příloze č. 54 k této vyhlášce,

b) echinokokózu, v příloze č. 55 k této vyhlášce,

c) trichinelózu, v příloze č. 56 k této vyhlášce,

d) kryptosporidiózu, v příloze č. 57 k této vyhlášce,

e) pravé neštovice, v příloze č. 58 k této vyhlášce,

f) Q horečku, v příloze č. 59 k této vyhlášce,

g) chřipku A/H5N1 a další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky, v příloze č. 60 k této vyhlášce,

h) SARS, v příloze č. 61 k této vyhlášce,

i) MERS, v příloze č. 62 k této vyhlášce,

j) hemoragické horečky, v příloze č. 63 k této vyhlášce,

k) nozokomiální infekce (infekce spojené se zdravotní péčí), v příloze č. 64 k této vyhlášce,

l) antimikrobiální rezistenci, v příloze č. 65 k této vyhlášce.

§ 3

Vymezení pojmů

(1) Epidemiologickou souvislostí se pro účely této vyhlášky rozumí způsob přenosu. Za způsob přenosu se považuje

a) přenos způsobem mechanickým nebo biologickým,

b) expozice společnému vehikulu, kterým se rozumí kontaminované potraviny nebo pitná voda,

c) přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů,

d) expozice v životním prostředí, kdy osoba přišla do styku s kontaminovanou vodou nebo kontaminovanou půdou.

(2) Za vnímavou osobu se pro účely této vyhlášky považuje taková osoba, která zjevně neprodělala dané onemocnění nebo není proti němu řádně očkována nebo má prokazatelně nedostatečný titr ochranných protilátek, případně se u dané infekce ochranné protilátky nevyskytují ani po přirozeně prodělaném onemocnění. Všechny ostatní osoby se považují za nevnímavé.

(3) Zdrojem nákazy se pro účely této vyhlášky rozumí člověk, zvíře nebo prostředí přechovávající nebo vylučující infekční agens, které pak může být přímou nebo nepřímou cestou přeneseno na vnímavou osobu.

(4) Za vzorek nebo klinický vzorek se považuje materiál biologického původu, který pochází z organismu člověka, zejména krev, moč, sputum, hlen, stolice, vzorky z biopsie, likvor, sperma nebo nekrotický materiál. S biologickým materiálem se zachází jako s potenciálně infekčním, včetně jeho likvidace. Obdobně se postupuje v případě nástrojů nebo jiných předmětů, které s biologickým materiálem přišly do styku. Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu jsou uvedeny v jiném právním předpise³).

§ 4

Definice klinických kritérií, laboratorních kritérií, epidemiologických kritérii a epidemiologických souvislostí a klasifikace případů jsou uvedeny v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹), nestanoví-li tento předpis další zvláštní kritéria pro konkrétní onemocnění.

§ 5

Hlášení dalších původců infekčních onemocnění a další postupy

Mikrobiologický nález původců dalších infekčních onemocnění hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osoba poskytující péči, která provádí laboratorní vyšetření biologického materiálu²)^,³). Další zvláštní postupy jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 6

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.

2. Vyhláška č. 275/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.

3. Vyhláška č. 233/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění vyhlášky č. 275/2010 Sb.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Zvláštní postupy
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Čl. 8
Dispenzární péče se provádí u infekčních a parazitárních onemocnění v rozsahu daném vyhláškou o dispenzární péči⁴).
Evidence a hlášení
Osoba poskytující péči zajistí
Karanténní opatření
Na základě posouzení události a výsledku hodnocení míry rizika místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu.
Imunizace
Prevence onemocnění imunizací je možná v případě VHA a VHB.
U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči neprodleně zajistí

I	První vyšetření na markery VHA se provádí před aplikací vakcíny.
II	V případě pozitivity anti-HAV IgG nebo total v prvním vzorku se další vyšetření neprovádí.

Rozsah a časové intervaly vyšetření u osob, u kterých je podezření, že se staly obětí trestného činu znásilnění

Infekční onemocnění, na které je vyšetření zaměřeno	Časový interval vyšetření po expozici
Infekční onemocnění, na které je vyšetření zaměřeno	Co nejdříve, maximálně do 72 hodin^I	Za 30 dnů	Za 90 dnů	Za 180 dnů
VHA	anti-HAV IgM a IgG nebo total^II	NE	anti-HAV IgM a IgG nebo total^II	NE
Syfilis	RPR + TPHA	RPR + TPHA	RPR + TPHA	NE

S ohledem na epidemiologické souvislosti, případně na základě klinických příznaků, lze kromě vyšetření uvedených v tabulkách v čl. 2 bodu 1 a v tomto článku indikovat vyšetření zaměřená na infekce způsobené Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae. V těchto případech se použije vyšetření výtěru z místa potenciální nákazy metodou PCR.
U infekcí spadajících do skupiny vysoce nakažlivých nemocí, u infekcí, které podléhají hlášení Světové zdravotnické organizaci, a u projevů nemocí nebo událostí, které představují možnost propuknutí nemoci podle Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) se postupuje v souladu s příslušnými směrnicemi⁵).
Po zjištění onemocnění vyvolaného vysoce rizikovými a rizikovými biologickými agens a toxiny se postupuje podle právních předpisů upravujících seznam vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů, způsob nakládání s nimi a jejich hlášení⁶).

1. U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, a u osob po mimořádné expozici krvi jiné osoby při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic (dále jen „poraněná osoba“), zajistí osoba poskytující péči vyšetření podle tabulky.
Postup při vyšetření markerů podle tabulky:
Rozsah a časové intervaly vyšetření k průkazu původců virových hepatitid a HIV u poraněných osob

Infekční onemocnění, na které je vyšetření zaměřeno	Časový interval vyšetření po expozici
Infekční onemocnění, na které je vyšetření zaměřeno	Co nejdříve, maximálně do 72 hodin^I	Za 30 dnů	Za 90 dnů	Za 180 dnů
VHB	HBsAg^II anti-HBs^II anti-HBc total^II	NE	HBsAg^II	HBsAg^II
VHC	anti-HCV^III	anti-HCV^III, ^IV	anti-HCV^III, ^IV	anti-HCV^III, ^IV
HIV	anti-HIV + p24^V	NE	anti-HIV + p24^V	anti-HIV + p24^V

I	První vyšetření na markery VHB se provádí před aplikací vakcíny, případně hyperimunního globulinu.
II	V případě, kdy je prvním odběrem prokázána negativita HBsAg a současně pozitivita anti-HBc total nebo přítomnost ochranného množství anti-HBs protilátek, za které se považuje minimálně 10 IU/l, se další vyšetření neprovádějí.
III	V případě pozitivity anti-HCV vyšetřující laboratoř na základě konzultace s ošetřujícím lékařem provede nebo zajistí provedení testu PCR HCV RNA z téhož vzorku.
IV	V případě pozitivity anti-HCV v některém předchozím vyšetření se tento test již neprovádí, ale vzorek se vyšetřuje metodou PCR HCV RNA.
V	Pozitivitu vyhledávacího testu anti-HIV + p24 potvrzuje Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS.

2. V případě zjištění subjektivních potíží anebo klinických příznaků směřujících k možnému onemocnění jater lze škálu markerů rozšířit o vyšetření aktivity aminotransferáz.

3. Ošetřující lékař indikuje

b) u známého zdroje potenciálně kontaminovaného materiálu doplnění vyšetření HBsAg, anti-HBs, anti-HBc total, anti-HCV, anti-HIV + p24 o PCR vyšetření na základě epidemiologických důvodů, pokud jsou tato PCR vyšetření dostupná,

c) s ohledem na epidemiologické souvislosti, případně na základě klinických příznaků, ukončení vyšetřování poraněné osoby, pokud je potenciální zdroj známý a výsledky jeho vyšetření na průkaz infekce VHB, VHC a HIV/AIDS jsou negativní.

a) vyšetření metodou PCR HBV DNA, PCR HCV RNA nebo PCR HIV RNA na základě hodnocení rizika v situacích, kdy je z epidemiologického hlediska žádoucí zkrácení diagnostického okna do případného vytvoření protilátek, resp. HBsAg,

a) záznam o události do zdravotnické dokumentace poraněné osoby; v případě, že je poraněnou osobou zdravotnický pracovník nebo jiný zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb, případně student v praktické přípravě na výkon zdravotnického povolání nebo osoba manipulující s odpady a prádlem u osoby poskytující péči, je nezbytné, aby každý případ parenterální expozice biologickému materiálu byl neprodleně ohlášen nejbližšímu nadřízenému poraněné osoby; ten zajistí ověření okolností, za kterých k expozici došlo, nezbytnou dokumentaci nehody a provedení adekvátních opatření, která mohou zabránit opakování mimořádné expozice,
a) odebrání anamnézy a vyšetření v rozsahu a frekvenci podle tabulek v čl. 2 bodu 1 a v tomto článku; v případě, že je osobou, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, žena, provede se i poševní výtěr na mikrobiální vyšetření,

b) nahlášení události místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
b) očkování proti VHB do 14 dnů od kontaktu, pokud osoba, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, nebyla proti VHB řádně očkována nebo pokud nejsou její údaje o očkování známy nebo neprodělala onemocnění VHB v minulosti,

c) oznámení poranění HIV centru v případě, že je potenciální zdroj HIV pozitivní, HIV reaktivní nebo jeho HIV status není znám, k zajištění postexpoziční profylaxe HIV infekce, a to nejpozději do 72 hodin.
c) lékařský dohled po dobu 180 dní od možné expozice,

A. Imunizace proti VHA
Při expozici krvi pacienta nemocného VHA osoba poskytující péči doporučí exponované osobě, která má negativní výsledek vyšetření anti-HAV IgG nebo celkových protilátek, aktivní imunizaci očkovací látkou proti VHA, která se aplikuje ideálně do 24 hodin, nejdéle však do 7 dnů po expozici.

Při expozici krvi osoby s prokázanou pozitivitou HBsAg nebo osoby, u které nelze HBsAg vyšetřit, je postup následující
B. Postup při rozhodování o imunizaci proti VHB

Stav imunity a očkovací status exponované osoby	Pasivní imunizace	Aktivní imunizace
Prodělala VHB (pozitivní celkové anti-HBc a anti-HBs)	NE	NE
Řádně očkovaná třemi dávkami vakcíny proti VHB a dosáhla anti-HBs ≥ 10 IU/l	NE	NE
Neočkovaná nebo neúplně očkovaná	Jedna dávka HBIG do 7 dnů od poranění	Zahájí / dokončí se aktivní imunizace s intervaly podle souhrnu údajů o přípravku
Neschopná tvorby anti-HBs protilátek v ochranném množství	Dvě dávky HBIG, první do 7 dnů od poranění, druhá za měsíc po první dávce	NE

Schéma postupu při rozhodování o pasivní a aktivní imunizaci proti VHB při expozici od osoby s prokázanou pozitivitou HBsAg nebo od osoby, u které nelze HBsAg vyšetřit
2. při penetrujícím poranění kůže a sliznic nebo při závažné kontaminaci kůže a sliznic se postupuje podle imunitního stavu poraněné osoby, a to

d) u poraněné osoby se známou neschopností tvorby anti-HBs protilátek v ochranném množství, kterou se rozumí osoba očkovaná základním schématem, případně až šesti dávkami, která za 6 až 8 týdnů po dokončení vakcinace nedosáhla alespoň minimálního ochranného množství anti-HBs protilátek, za které se považuje 10 IU/l, se aplikuje specifický hyperimunní globulin proti VHB, a to 1 až 2 dávky v měsíčním intervalu; první dávka se aplikuje ideálně do 24 hodin, nejdéle však do 7 dnů po expozici; dávka a způsob aplikace se určí podle souhrnu údajů o přípravku.

c) u poraněné osoby proti VHB neočkované nebo neúplně očkované se aplikuje jedna dávka specifického hyperimunního globulinu proti VHB a zahájí se nebo se dokončí aktivní imunizace proti VHB s intervaly podání dalších dávek vakcíny podle souhrnu údajů o přípravku použité očkovací látky; dávka se aplikuje ideálně do 24 hodin, nejdéle však do 7 dnů po expozici; dávka a způsob aplikace se určí podle souhrnu údajů o přípravku; první dávka vakcíny se aplikuje současně na jiné injekční místo;

b) u poraněné osoby řádně očkované třemi dávkami očkovací látky proti VHB, u které bylo zjištěno alespoň minimální ochranné množství anti-HBs protilátek, za které se považuje 10 IU/l, při vyšetření provedeném po dokončeném očkování nebo v době poranění, se pasivní ani aktivní imunizace proti VHB neprovádí;

a) u poraněné osoby, která prodělala VHB, s pozitivitou celkových protilátek antiHBc, se pasivní ani aktivní imunizace proti VHB neprovádí;

1. při kontaminaci neporaněné kůže a sliznic není potřebná specifická pasivní nebo aktivní profylaxe;

d) profylaktická opatření v rámci prevence pohlavně přenosných nákaz spočívající v preventivní aplikaci antibiotik, bez čekání na výsledky laboratorních vyšetření,

e) další postexpoziční profylaktická opatření ve spolupráci s lékařem specializovaným na infekční nemoci.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti záškrtu
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt záškrtu
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu záškrtu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění, stejně jako případy bezpříznakového nosičství toxigenního kmene.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění záškrtem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce tak, že provede výtěr z místa klinických projevů, na kultivační vyšetření, a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.
2. Přenos infekce je možný i nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů a prádla.
2. Jako pravděpodobný případ se klasifikuje také osoba splňující klinická kritéria záškrtu a mající kontakt s kontaminovaným předměty nebo prádlem od potvrzeného případu.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5, a to včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

3. Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii provede ověření a stanovení produkce difterického toxinu u každého zaslaného izolovaného kmene korynebakterií podle bodu 2.
3. Dále je klasifikován „bezpříznakový nosič toxigenního kmene“, tedy osoba bez klinických příznaků, ale s laboratorně potvrzeným nálezem toxigenního kmene korynebaktéria.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně zjištění údajů o očkování zajistí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a bezodkladně stanovit adekvátní protiepidemická opatření k zabránění dalšímu šíření nákazy.

4. Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.
4. Případy onemocnění, u kterých byly prokázány netoxigenní kmeny Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis, se nehlásí.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění záškrtem:

7. kontrola očkovacího statusu nemocných a jejich kontaktů;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho epidemiologicky významných kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře s požadavkem na vyšetření záškrtu na žádance; s ohledem na specifičnost vyšetření záškrtu je třeba vždy informovat o podezření na záškrt vyšetřující laboratoř;

3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³); záškrt podléhá povinné izolaci, pacient je izolován na infekčním oddělení do 2 negativních bakteriologických vyšetření;

4. aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

5. v případě pozitivity u zdravého jedince, tedy nosiče, lékař nařídí domácí izolaci a zajistí eliminaci původce infekce cíleným antibiotikem; 2 týdny po ukončení antibiotické terapie je u těchto osob proveden kontrolní výtěr;

1. hlášení onemocnění a bezpříznakových případů nosičství toxigenního kmene podle čl. 5;

8. v ohnisku nákazy mimořádné očkování a preventivní podání léčiv u neimunních vnímavých dospělých osob, respektive u osob bez dokladu o očkování, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s potvrzeným případem onemocnění podle doporučení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

6. lékařský dohled, který se provádí u osob, které byly v kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene po dobu 7 dní od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene; tyto osoby sledují svůj zdravotní stav a v případě výskytu příznaků onemocnění záškrtem kontaktují svého praktického lékaře; na začátku a konci lékařského dohledu se provede výtěr z nosu a krku pro potřeby mikrobiologického vyšetření;

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

4. vnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 7 dnech od posledního styku s nemocným.

1. omezení pobytu dětí v mateřské škole, škole, školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, zařízení sociálních služeb a obdobném zařízení, kde společně pobývá více dětí (dále jen „kolektivní zařízení“); dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivního zařízení, je-li podle výsledků klinického vyšetření zdravé a 2 poslední kultivační vyšetření z nosu a krku nebo jiného místa uvedeného v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) byla negativní, pokud jde o kmeny korynebakterií podle čl. 2, jinak jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

2. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze záškrtem, vnímavé děti až po 7 dnech od stanovení diagnózy za předpokladu, že v kolektivním zařízení žádné z dětí není nosičem toxigenního kmene výše uvedených agens;

3. nevnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet;

C. Protiepidemická opatření u kontaktů:

3. zvýšený zdravotnický dozor u dospělých osob, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány a které pracují s potravinami, zejména s mlékem, nebo jsou v úzkém kontaktu s neimunizovanými dětmi; tyto osoby musí být z této práce vyloučeny, dokud nebudou přeléčeny a dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči;

2. osobám po uzdravení a jejich blízkým kontaktům po uplynutí lékařského dohledu se doporučí přeočkování proti záškrtu, pokud od jejich primární imunizace uplynulo víc než 5 let, u neočkovaných osob by mělo být zahájeno očkování; k očkování se použije očkovací látka v závislosti na věku a indikaci případných dalších komponent ve vakcíně;

1. blízké kontakty, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány, a pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních službách, musí podstoupit vyšetření na možnou akviraci nákazy formou výtěru z nosu a krku a podstoupit profylaktickou léčbu antibiotiky, dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči; za blízké kontakty se považují všechny osoby ve společné domácnosti, lidé s anamnézou častého, úzkého kontaktu s pacientem nebo lidé, kteří byli přímo vystaveni sekretům ze suspektního místa infekce pacienta;

4. vyšetřování dalších osob, které nebyly v úzkém kontaktu s nemocným, se neindikuje, pokud se provedou výše uvedená opatření.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti dávivého kašle (pertuse a parapertuse)
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt dávivého kašle
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu dávivého kašle a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění dávivým kašlem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Klinická kritéria pro onemocnění parapertusí jsou kašel trvající nejméně 2 týdny, nereagující na léčbu antitusiky, s nejméně jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle nebo zvracení po záchvatu kašle a namáhavý vdech se zajíknutím.
2. K průkazu potvrzeného případu onemocnění parapertusí se provádí laboratorní diagnostika_prostřednictvím nejméně jedné z následujících metod:
2. Jako případy parapertuse se klasifikují
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání každého izolovaného kmene Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

b) detekce nukleové kyseliny Bordetella parapertussis polymerázovou řetězovou reakcí (dále jen „PCR“), v klinickém vzorku, zejména z nosohltanu.

a) izolace Bordetella parapertussis z klinického vzorku, zejména z nosohltanu;

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

3. Za specifickou protilátkovou odpověď proti Bordetella pertussis je považován nález IgG protilátek proti pertusovému toxinu; koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml).
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

4. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v třítýdenním intervalu; první vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu; předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra ve stejné vyšetřující laboratoři za použití stejné metodiky.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. V rámci epidemiologického šetření orgán ochrany veřejného zdraví dále provádí zvýšenou epidemiologickou bdělost u dětí do 1 roku života.

5. U dětí do 3 let věku se provede odběr na kultivační vyšetření a detekci nukleové kyseliny co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění.

6. Doporučená laboratorní diagnostika v závislosti na délce trvání příznaků u očkovaných dětí a dospělých je uvedena v tabulce:

Metoda	Materiál	Časové vymezení vyšetření
Metoda	Materiál	do 2 týdnů trvání příznaků	do 4 týdnů trvání příznaků	nad 4 týdny trvání příznaků
Kultivační průkaz (provádí se, pokud není zahájena ATB terapie)	Výtěr z nosohltanu nebo aspirát	Ano	Ne	Ne
Detekce nukleové kyseliny (do 5 dnů po zahájení ATB terapie)	Výtěr z nosohltanu nebo aspirát	Ano	Ano	Ne
Průkaz protilátek IgG a IgA pertusovému toxinu	Žilní krev – srážlivá	Ne	Ano	Ano

7. Pravděpodobný případ onemocnění pertusí se definuje na základě laboratorní diagnostiky metodou detekce IgG nebo IgA protilátek proti pertusovému toxinu pouze v jednom vzorku séra metodou enzymové imunoanalýzy (dále jen „ELISA“). Koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml). Interpretace výsledků se stanoví podle doporučení výrobce použité metody. Pokud není interpretace možná, je nutné vyšetření druhého vzorku za 3 až 6 týdnů. Séra se vyšetří ve stejné vyšetřující laboratoři.

8. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen rodu Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

9. Národní referenční laboratoř provede ověření a sérotypizaci u každého izolovaného kmene rodu Bordetella.

10. Národní referenční laboratoř shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění dávivým kašlem:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³), popřípadě se nařizuje domácí izolace;

1. hlášení onemocnění dávivým kašlem podle čl. 5;

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

4. nevnímavé děti k nákaze způsobené Bordetella pertussis, očkované řádně a v termínech, mohou do kolektivního zařízení docházet;

5. vnímavé děti k nákaze Bordetella pertusis z rodin, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertusis, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.

3. o zařazení dětí do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella parapertussis, rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

2. do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertussis, se nepřijímají neočkované či neúplně očkované děti ode dne vyřazení nemocného dítěte z kolektivu po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní;

1. dítě po laboratorně prokázaném onemocnění způsobeném Bordetella pertussis nebo Bordetella parapertussis je možné přijmout do kolektivního zařízení až po ukončení cílené léčby antibiotiky;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti spalniček
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt spalniček
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu spalniček a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění spalničkami, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

2. Izolace spalničkového viru a detekce nukleové kyseliny viru spalniček ve vzorku odebraném v akutní fázi onemocnění se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; klinickým materiálem je zejména výtěr z nosohltanu, popřípadě vyšetření moči. V indikovaných případech se provádí také detekce nukleové kyseliny viru spalniček v mozkomíšním moku. Odběr se provede do pátého, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

3. Odběr k průkazu přítomnosti specifických protilátek proti spalničkovému viru charakteristických pro akutní infekční onemocnění v séru nebo ve slinách se provádí od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému. Detekují se IgM protilátky proti viru spalniček u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány. Pro možnost průkazu nízkých hodnot falešných spalničkových IgM pozitivit u sporadických zarděnkových případů je nutné vyloučit možné pozitivity IgM protilátek proti viru zarděnek, parvoviru B19, viru Epstein-Barrové (EBV) a lidskému herpes viru 6 (HHV6).
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

4. K průkazu potvrzeného případu onemocnění spalničkami se provádí průkaz sérokonverze nebo výrazného, několikanásobného vzestupu hladin specifických spalničkových IgG protilátek; je nutné použít vyšetření dvojice sér, akutního a rekonvalescentního, u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci spalniček.

5. U reinfekcí se prokazuje vzrůst hladin preexistujících spalničkových IgG protilátek.

6. Vyšetřující laboratoř zašle izoláty viru spalniček izolované z klinického materiálu nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru spalniček, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

7. Vyšetřující laboratoř u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

8. Případ onemocnění se uzavře jako potvrzený až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

9. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provede další určování zaslaných virů spalniček pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eliminace spalniček.

10. Pro potřeby programu Světové zdravotnické organizace k eliminaci spalniček vyšetřující laboratoř jednou měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění spalničkami pro potřeby monitoringu nákazy ve fázi eliminace.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění spalničkami:

1. hlášení onemocnění spalničkami podle čl. 5;

5. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, zpravidla do 48 hodin po nahlášení případu, včetně identifikace všech dosud vnímavých fyzických osob;

6. osoba poskytující péči zajistí urychlené očkování vnímavých fyzických osob k nákaze spalničkami, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, včetně dětí od 9 měsíců věku, kterým nebyly podány alespoň 2 dávky očkovací látky; expozice spalničkám není kontraindikací očkování;

7. karanténní opatření, která se provádí u osob vnímavých k nákaze spalničkami, které byly v přímém kontaktu a u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní.

3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³), přičemž izolace pacienta trvá po dobu 4 dní po objevení se exantému;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

4. aktivní vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů, zaměřené na pobyt případu během doby jeho eventuální expozice, která činí 7 až 21 dní před začátkem exantému, a na kontakty, které měl v období nakažlivosti;

B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení se uplatňují u vnímavých dětí, které byly v kontaktu s nemocným spalničkami:

4. vnímavé děti k nákaze spalničkami z rodin, kde se vyskytlo onemocnění spalničkami, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.

3. nevnímavé děti k nákaze spalničkami z rodin, kde se vyskytlo onemocnění spalničkami, mohou do kolektivního zařízení docházet;

2. po dobu trvání karanténních opatření se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze spalničkami;

1. tyto vnímavé děti se přijímají do kolektivního zařízení nejdříve po uplynutí 21 dní od daného kontaktu;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti chřipky a akutních respiračních infekčních onemocnění
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt chřipky a akutních respiračních infekčních onemocnění
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění chřipkou a akutních respiračních infekčních onemocnění:

1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.¹)
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu chřipky a další závažné akutní respirační infekce a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči ve spolupráci s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví zajišťuje a provádí včasný odběr biologického materiálu k ověření diagnózy a jeho transport do příslušné vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. Klinická kritéria pro těžké akutní respirační onemocnění (SARI) jsou definována jako akutní respirační infekce (ARI) vyžadující hospitalizaci nebo úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest.
2. Vyšetřovaným klinickým materiálem je výtěr z nosohltanu, z nosu, z krku, nosohltanový aspirát, endotracheální a bronchoalveolární stěr nebo výplach a další dostupné biologické materiály z dolních cest dýchacích, včetně posmrtně odebraných vzorků.
2. V případě chřipkové epidemie není nutný laboratorní průkaz pro potvrzení epidemiologické souvislosti.
2. Jako případy SARI se klasifikují
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř provede základní vyšetření podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

C. Potvrzený případ, který je laboratorně potvrzený.

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,

3. Výsledky detekce antigenu viru chřipky přímou imunofluorescencí či metodami ELISA se konfirmují pomocí metody PCR v reálném čase, zejména u klinicky či epidemiologicky závažných případů.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Orgán ochrany veřejného zdraví provádí epidemiologické šetření u všech netypických výskytů chřipkových onemocnění, zejména s nezvyklým průběhem v časové a místní souvislosti. Dále provádí epidemiologické šetření u všech hlášených úmrtí na chřipku a v přímé souvislosti s chřipkou a zjišťuje, zda nemocná či zemřelá osoba byla očkována proti chřipce před aktuální chřipkovou sezónou.
3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

4. Virus chřipky lze prokázat prostřednictvím elektronové mikroskopie v klinickém materiálu, včetně posmrtně odebraných vzorků, kterými jsou průdušnice, bifurkace průdušek, myokard, okrajová zóna zánětlivého plicního ložiska nebo další vhodný materiál získaný při pitvě.
4. V rámci národní epidemiologické bdělosti ARI, SARI a chřipce podobným onemocněním (ILI) zajistí podle pokynů Ministerstva zdravotnictví každý orgán ochrany veřejného zdraví jednou týdně odběr biologického materiálu u pacientů s akutní respirační infekcí v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a v ordinaci pediatra a zajistí jeho transport do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
4. v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru.

5. Druh odebraného biologického materiálu se indikuje podle klinického obrazu. U zánětů horních cest dýchacích se provádí zejména výtěr nebo odstátí tekutiny z nosohltanu, při postižení dolních cest dýchacích se provádí odběr materiálu z této oblasti.
5. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v souladu s požadavky Světové zdravotnické organizace zasílá reprezentativní panel chřipkových virů izolovaných v dané sezóně do spolupracující laboratoře Světové zdravotnické organizace.

6. Vyšetřující laboratoř zasílá neprodleně izolované viry do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. U případu SARI, který vyžaduje léčbu v režimu intenzivní péče, zasílá vyšetřující laboratoř primární klinický vzorek, případně izolát nukleové kyseliny či jiný materiál, pokud již není primární vzorek dostupný, do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
6. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění poskytuje v pravidelném týdenním režimu informace o výsledcích virologické epidemiologické bdělosti do Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) a do Světové zdravotnické organizace.

7. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění provede typizaci, subtypizaci, případně sekvenační analýzu zaslaných izolátů.
7. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

8. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění shromažďuje světové a národní izoláty chřipkových virů systémem sbírky kultur. Součástí této sbírky je i sbírka typových sér.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti invazivního meningokokového onemocnění
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt invazivního meningokokového onemocnění
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu invazivního meningokokového onemocnění:

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu invazivního meningokokového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o zjištěné séroskupině a použité laboratorní metodě, včetně hlášení o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní meningokokové onemocnění, provede odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění invazivním meningokokovým onemocněním podle čl. 5;

2. Odběr na kultivační vyšetření se provede před nasazením antibiotické terapie.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy k dalšímu určování.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. Vyšetřující laboratoř zašle kmeny Neisseria meningitidis izolované z klinického materiálu do Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví.
3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

4. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy provede potvrzení a další určení agens až do úrovně sérologické skupiny Neisseria meningitidis.
4. Asymptomatické nosičství nebo běžná respirační onemocnění s průkazem Neisseria meningitidis se nehlásí.
4. aktivní vyhledávání kontaktů; okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, včetně osob určených k protektivní chemoterapii;

5. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Neisseria meningitidis stav antibiotické rezistence.
5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
5. lékařský dohled; u osob v kontaktu s nemocným při sporadickém výskytu invazivního meningokokového onemocnění se zajišťuje po dobu jednoho týdne od posledního styku s nemocným;

6. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.
6. cílená protektivní chemoterapie, tedy profylaktické podávání antibiotik u rizikových osob, zejména u osob v úzkém kontaktu s nemocným, dále u osob do 1 roku věku, dospívajících, osob starších 65 let, osob se známým imunodeficitem či jiným oslabením a osob s předchozím respiračním onemocněním; chemoterapii zahájí neprodleně osoba poskytující péči;

7. při výskytu invazivního meningokokového onemocnění způsobeného séroskupinou, proti níž je dostupná vakcína, je osobám v kontaktu doporučeno očkování touto vakcínou po uplynutí 1 týdne od posledního kontaktu s nemocným.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti invazivních onemocnění vyvolaných Haemophilus influenzae
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Klinická kritéria
Klinická kritéria nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) definována.
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na invazivní onemocnění způsobené Haemophilus influenzae
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu invazivního onemocnění Haemophilus influenzae a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o zjištěném sérotypu a použité laboratorní metodě, včetně hlášení o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní onemocnění způsobené Haemophilus influenzae, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Kultivační průkaz Haemophilus influenzae se u osob s pneumonií provádí ze vzorku sputa nebo ze vzorku získaného z bronchoalveolární laváže, likvoru a hemokultivace.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy.

3. Odběr na kultivační vyšetření se provede před nasazením antibiotické terapie.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

4. Vyšetřující laboratoř zašle kmeny Haemophilus influenzae izolované z klinického materiálu do Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

5. Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy provede potvrzení a další určení agens až do úrovně species Haemophilus influenzae a typů.

6. Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Haemophilus influenzae stav antibiotické rezistence.

7. Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

A. Protiepidemická opatření při výskytu invazivního onemocnění Haemophilus influenzae:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

4. lékařský dohled u vnímavých dětí mladších 6 let, který se provádí po dobu 7 dní od posledního kontaktu s nemocným.

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení pro předškolní děti se uplatňují u vnímavých dětí; tyto děti se přijímají do kolektivního zařízení po uplynutí maximální inkubační doby, která činí 7 dní od vyřazení nemocného dítěte z kolektivu.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti nákaz vyvolaných lidským virem imunodeficience (HIV/AIDS)
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na HIV/AIDS
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
1. Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS v případě potvrzení HIV pozitivity hlásí neprodleně výsledek testu:
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na nákazu HIV/AIDS, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce podle jiného právního předpisu a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Odběr pro screeningové vyšetření na HIV se provede také na žádost klienta.

1.4. místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

1.3. lékaři místně příslušného HIV centra a

1.2. ošetřujícímu lékaři, který vyšetření ordinoval,

1.1. pracovišti, které provádělo vyhledávací vyšetření,

2. Vyšetřující laboratoř nebo pracoviště zasílá každý reaktivní vzorek do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS ke konfirmaci. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na HIV z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve v Národní referenční laboratoři²).
2. Pro účely národní epidemiologické bdělosti se za naplnění epidemiologických kritérií považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, při které je potvrzen přenos z člověka na člověka, zejména přenos krví, sexuálním stykem nebo přenos vertikální, a při kterém je alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený.
2. Lékař HIV centra:
2. Vyšetřující laboratoř nebo pracoviště dále postupuje podle čl. 2 a 5.

2.2. oznamuje pozitivitu místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

2.4. odesílá v případě úmrtí vyplněný formulář „Hlášení o úmrtí na HIV/AIDS“ do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS a současně oznamuje úmrtí také ošetřujícímu lékaři a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

2.3. odesílá pří změně klinického stavu vyplněný formulář „Hlášení klinického případu AIDS“ do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS a současně oznamuje změnu také ošetřujícímu lékaři a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a

2.1. při prvním kontaktu s HIV pozitivní osobou odesílá vyplněný formulář „Hlášení nového případu HIV“ pozitivity do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS,

3. Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS provádí konfirmaci zaslaného vzorku podle jiného právního předpisu²).
3. Pracoviště provádějící screeningové vyšetření HIV zasílají na příslušném formuláři publikovaném v Metodickém návodu k řešení problematiky infekce HIV/AIDS v České republice (dále jen „metodický návod“) do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS měsíční hlášení o počtu provedených vyšetření včetně údajů o vyšetřované populaci a použitých testech.
3. Epidemiologické šetření zajistí osoba poskytující péči a orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

4. Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS údaje ověřuje, a to včetně ověření úmrtí pacientů HIV pozitivních, analyzuje a předává měsíční hlášení o výskytu HIV/AIDS Ministerstvu zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a průběžně zveřejňuje na webových stránkách Státního zdravotního ústavu.

5. Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytl preexpoziční profylaxi HIV infekce, hlásí elektronicky kumulativní data o jejím podání, a to vždy jednou ročně k 31. lednu následujícího roku, Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS v rozsahu:

c) počet všech osob, kterým byla podána preexpoziční profylaxe v daném roce podle příslušnosti ke klíčovým populacím a věku

5. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,

6. osoby s poruchou sexuální identifikace,

1. muži mající sex s muži,

2. osoby, které nejsou státními občany České republiky, včetně občana Evropské unie,

3. intravenózní uživatelé drog,

4. sexuální komerční pracovníci nebo pracovnice,

8. Pro hlášení nákaz vyvolaných lidským virem imunodeficience se použijí formuláře dostupné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví v metodickém návodu.

7. ostatní.

b) počet všech osob, kterým byla podána preexpoziční profylaxe v daném roce poprvé v životě podle

1. pohlaví,

2. věku,

a) počet všech osob, kterým byla podána preexpoziční profylaxe v daném roce podle

2. věku,

1. pohlaví,

A. Protiepidemická opatření u nákaz vyvolaných lidským virem imunodeficience:

5. uplatňování specifických preventivních aktivit v dané populaci včetně možnosti preexpoziční profylaxe, a to zejména screeningové testování a léčba HIV pozitivních osob;

6. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁷)^, ⁸)^, ⁹).

4. kontrola úspěšnosti léčby, kterou se rozumí měření množství viru v periferní krvi a detekce rezistentních mutant HIV v Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS;

3. léčba pacientů HIV pozitivních podle jiného právního předpisu²);

2. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

1. hlášení podle čl. 5;

B. U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, u osob po mimořádné expozici krvi nemocných nebo z nemoci podezřelých osob, při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic a u osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti tuberkulózy
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tuberkulózy
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění tuberkulózou:

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu tuberkulózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění infekční formou tuberkulózy,
1. hlášení onemocnění tuberkulózou podle čl. 5;

1.1. provede anamnestické, klinické a rentgenologické vyšetření a zajistí převoz do specializovaného zařízení poskytovatele lůžkové péče, kde bude pacient izolován,

1.2. zajistí epidemiologické šetření, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, a

1.3. zajistí odběr biologického materiálu na mikroskopické a kultivační vyšetření, zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře a dále zajistí provedení tuberkulínového testu nebo testu průkazu interferonu gama, tedy IGRA testy.

2. Mykobakteriologické laboratoře u bakteriologicky ověřených případů provádějí vyšetřování citlivosti na antituberkulotika.
2. Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle infekčnosti:
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně bezodkladného zasílání izolovaných kmenů Mycobacterium tuberculosis do Národní referenční laboratoře pro mykobakterie ke konfirmačnímu stanovení.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

2.4. Případ s nepravděpodobnou infekčností je definován jako osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní pouze mimoplicní tuberkulózu, kromě situace uvedené v bodě 2.1. a 2.2. písm. c).

2.1. Případ s infekční formou plicní nebo mimoplicní tuberkulózy je definován jako osoba s tuberkulózou, vylučující ve sputu nebo v jiném biologickém materiálu bacily komplexu Mycobacterium tuberculosis prokázané zejména kultivačně a mikroskopicky.

2.2. Případ s důvodným podezřením na onemocnění infekční formou tuberkulózy je definován jako:

a) osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní plicní tuberkulózu, u které výsledky kultivace sputa nebo jiného biologického materiálu nejsou dosud uzavřeny,

c) osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní pouze mimoplicní tuberkulózu, u které je důvodné podezření na vylučování tuberkulózních bacilů v tělesných sekretech nebo exkretech do vnějšího prostředí.

b) osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní plicní tuberkulózu, u které biologický materiál pro bakteriologické vyšetření nebyl získán, nebo

2.3. Případ s neprokázanou infekčností je definován jako osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní plicní tuberkulózu s uzavřeným mykobakteriologickým vyšetřením s negativním výsledkem.

3. Mykobakteriologické laboratoře provádějí izolaci Mycobacterium tuberculosis a testy citlivosti i u kmenů izolovaných ze sekčního materiálu nebo u kmenů izolovaných ze vzorků klinického materiálu osob, které v průběhu provádění laboratorních testů zemřely.
3. Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle lokalizace:
3. Hlášení onemocnění tuberkulózou se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do elektronické verze Registru tuberkulózy. Klasifikaci případů onemocnění tuberkulózou provádí lékař s odborností pneumoftizeologie.
3. Osoba poskytující péči v případech infekční formy tuberkulózy, zejména mikroskopicky pozitivních, s rozsahem ohniska přesahujícím rodinné kontakty, úzce spolupracuje při epidemiologickém šetření s orgánem ochrany veřejného zdraví.
3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

3.2. Mimoplicní tuberkulóza odpovídající tuberkulóze jakékoliv lokalizace jiné než uvedené v bodě 3.1, včetně tuberkulózy pohrudnice a nitrohrudních mízních uzlin bez postižení plicního parenchymu.

3.1. Plicní tuberkulóza odpovídající tuberkulóze plicního parenchymu nebo tracheobronchiálního stromu nebo hrtanu.

3.3. Diseminovaná tuberkulóza je klasifikována jako plicní tuberkulóza, je-li postižen plicní parenchym nebo tracheo-bronchiální strom nebo hrtan, v ostatních případech je klasifikována jako mimoplicní tuberkulóza.

3.4. Tuberkulóza dýchacího ústrojí odpovídající plicní tuberkulóze nebo tuberkulóze pleury nebo tuberkulóze nitrohrudních mízních uzlin.

4. Mykobakteriologické laboratoře zasílají izolované kmeny Mycobacterium tuberculosis ke konfirmaci testů citlivosti na antituberkulotika do Národní referenční laboratoře pro mykobakterie.
4. Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle předchozí antituberkulotické léčby:
4. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující mykobakteriologická laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. Osoba poskytující péči v lůžkovém zařízení, dispenzarizující lékař odpovědný za vyšetření kontaktů, orgán ochrany veřejného zdraví, případně jiný orgán podílející se na vyšetření kontaktů, shromažďují údaje potřebné pro vyšetření kontaktů včetně údajů o očkování.
4. lékařský dohled pro kontakty nemocného; podmínky a rozsah stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči, provádí se anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření kontaktů;

4.1. Osoba dosud neléčena, která nebyla nikdy v minulosti léčena pro aktivní tuberkulózu antituberkulotiky nebo která užívala léky proti tuberkulóze méně než 1 měsíc.

4.2. Osoba dříve léčena, u níž byla v minulosti diagnostikována aktivní tuberkulóza, a která užívala léky proti tuberkulóze, mimo preventivní léčbu, minimálně 1 měsíc.

5. Národní referenční laboratoř provádí konfirmaci testů citlivosti na antituberkulotika u všech izolátů Mycobacterium tuberculosis zaslaných z mykobakteriologických laboratoří.
5. Záznamy o každém materiálu vyšetřeném mykobakteriologickými metodami s pozitivním výsledkem se shromažďují v Informačním systému bacilární tuberkulózy.
5. provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe podle platných doporučení;

6. Podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) se výsledky testů antimikrobiální citlivosti vykazují v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle evropské sítě referenčních laboratoří pro tuberkulózu a evropské sítě pro dozor nad tuberkulózou.
6. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění tuberkulózou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
6. při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí orgán ochrany veřejného zdraví;

7. Podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) jsou kritéria pro hlášení každoročně zahrnuta ve zprávě ECDC a regionální kanceláře Světové zdravotnické organizace pro Evropu o dozoru nad tuberkulózou a o sledování tuberkulózy v Evropě.
7. Národní referenční laboratoř pro mykobakterie hlásí jednou ročně výsledky molekulární diagnostiky mykobakterií do databáze ECDC.
7. dočasné vyloučení osob z dárcovství krve a krevních složek, které se řídí podle jiných právních předpisů⁵)^, ¹⁰)^, ¹¹).

8. Národní referenční laboratoř uchovává sbírku multirezistentních kmenů Mycobacterium tuberculosis zachycených na území České republiky.
8. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti legionelózy
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt legionelózy
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění legionelózou:

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu legionelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění legionelózou, zajistí odběry biologického materiálu, bronchoalveolární laváž, sputum nebo pleurální výpotek, moč, krev, případně další tělní tekutiny, v případě úmrtí část ze zasaženého ložiska plicní tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění legionelózou podle čl. 5;

2. Pokud laboratoř sama neprovádí kultivační vyšetření, pošle biologický materiál od nemocného s pozitivním PCR testem nebo potvrzeným testem na močový antigen legionel k podrobnějšímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro legionely.
2. Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterou je expozice stejnému společnému rezervoáru.
2. Dále jsou případy legionelózy klasifikovány jako
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro legionely.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

2.5. jiné.

2.1. nozokomiální legionelózy, kterými se pacient nakazil ve zdravotnickém zařízení,

2.2. cestovní legionelózy, kterými se pacient nakazil při jednodenním nebo vícedenním pobytu v hotelu nebo jiném zařízení hromadného ubytování v České republice nebo v zahraničí, kde pobýval 2 až 10 dní před objevením se klinických příznaků onemocnění,

2.3. profesionální legionelózy, kterými se pacient nakazil při výkonu práce,

2.4. komunitní legionelózy, kdy došlo k nákaze z ostatních rezervoárů,

3. Laboratoř zašle každý izolovaný kmen Legionella species na identifikaci do Národní referenční laboratoře pro legionely.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit rezervoár nákazy a cestu přenosu.
3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

4. Národní referenční laboratoř pro legionely provede identifikaci a typizaci zaslaných kmenů Legionella species.
4. Ministerstvo zdravotnictví zajistí v případě hromadného výskytu legionelóz či podezření na ně jejich hlášení do systému včasného varování Evropské unie, případně Světové zdravotnické organizaci.
4. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, včetně prověření cestovní anamnézy, odběrů vzorků vod z technických zařízení a upozorní na nutnost technické revize vodovodního systému;

5. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, který zjistí nahromadění 2 a více cestovních legionelóz v průběhu 2 let, případně bude-li vyzván ECDC k epidemiologicko – environmentálnímu šetření, zpracuje do 1 týdne hlášení a následně za 6 týdnů od ohlášení nahromadění případů hlášení o výsledcích environmentálního šetření podle pokynů Národní referenční laboratoře pro legionely.
5. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí odběry teplé a studené vody z vodovodního systému v objektu v souvislosti s výskytem legionelózy, rovněž tak stěry z vybraných míst, včetně vzorků z dalších možných technických zdrojů s cílem průkazu legionel v uvedených systémech;

6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
6. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí v případě nálezu stejné sérologické skupiny Legionella pneumophila v klinickém materiálu a v prostředí vyšetření na průkaz shodnosti kmenů pomocí typizace monoklonálními protilátkami a sekvenací vybraných genů v Národní referenční laboratoři pro legionely.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti přenosné dětské obrny (poliomyelitidy)
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt přenosné dětské obrny
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu přenosné dětské obrny a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na infekci nebo onemocnění přenosnou dětskou obrnou nebo u dětí do 15 let věku podezření na akutní chabou parézu, zajistí neprodleně u nemocného 2 odběry stolice v rozmezí 24 až 48 hodin, nejpozději do 14 dní od nástupu prvních příznaků onemocnění, a zajistí neprodleně, nejdéle však do 72 hodin po odběru, jejich transport do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.

2. Vyšetřující laboratoř zasílá klinické materiály podezřelé z přítomnosti poliovirů do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.
2. Dále je přenos infekce možný prostřednictvím
2. Dále se účely národní epidemiologické bdělosti klasifikuje
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.

b) expozice při koupání v kontaminovaných vodách,

a) expozice společnému vehikulu, tedy kontaminovaným potravinám nebo pitné vodě,

c) profesionální expozice.

2.2. kontakt se zavlečeným případem, kdy zdrojem nákazy je nemocný se zavlečenou paralytickou poliomyelitidou; paralytické onemocnění se u kontaktu projeví do 30 dní po začátku paralytické poliomyelitidy u zavlečeného případu,

2.1. akutní paralytická poliomyelitida spojená s divokým importovaným virem, kdy zdroj nákazy byl mimo Českou republiku; paralytické onemocnění se projeví do 30 dní po příjezdu ze zahraničí, zejména z oblastí s endemickým výskytem paralytické poliomyelitidy,

2.3. akutní paralytická poliomyelitida v souvislosti s očkováním živou vakcínou proti přenosné dětské obrně (VAPP), kdy paralytickou poliomyelitidou onemocní

b) kontakt, který v posledních 30 dnech sám očkován nebyl, ale byl v kontaktu s osobou očkovanou, která dostala živou vakcínu v posledních 60 dnech,

a) očkovaná osoba v době od 4 do 30 dní po podání vakcíny,

2.4. akutní paralytická poliomyelitida, spojená s divokým neimportovaným, domácím virem a bez souvislosti s očkováním.

3. Vyšetřující laboratoř nebo osoba poskytující péči při výskytu akutní chabé parézy zasílá klinický materiál do Národní referenční laboratoře pro enteroviry v souladu s Národním plánem akcí v případě importu nebo cirkulace polioviru.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

4. Národní referenční laboratoř pro enteroviry potvrdí přítomnost nebo nepřítomnost polioviru.
4. Výsledky epidemiologického šetření ohlásí orgán ochrany veřejného zdraví nejdéle do 24 hodin hlavnímu hygienikovi České republiky.

5. Národní referenční laboratoř pro enteroviry zašle do 7 dnů izolovaný kmen poliovirů na stanovení intratypové diferenciace do Regionální referenční laboratoře pro enteroviry pro Evropu podle pokynů Světové zdravotnické organizace.
5. Hlavní hygienik České republiky oznámí do 24 hodin případ pravděpodobného a potvrzeného onemocnění přenosnou dětskou obrnou a případného úmrtí na toto onemocnění Světové zdravotnické organizaci pro Evropu a ECDC.

6. Orgán ochrany veřejného zdraví zajistí hlášení podezření nebo potvrzení onemocnění přenosnou dětskou obrnou a taktéž nulové hlášení z vybraných oddělení nemocnic do Státního zdravotního ústavu.

7. Osoba poskytující péči hlásí a prošetřuje případy akutních chabých paréz u osob do 15 let věku.

7.3 Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu odesílá jednou týdně hlášení včetně nulového za Českou republiku z pověření Ministerstva zdravotnictví do Světové zdravotnické organizace pro Evropu.

7.1 Hlášení případů akutních chabých paréz u osob do 15 let věku včetně nulového hlášení jsou každý týden zasílány cestou orgánů ochrany veřejného zdraví všech krajů České republiky do Státního zdravotního ústavu.

7.4 Ve vybraných lokalitách České republiky odebírají jednou měsíčně pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví nebo zdravotních ústavů vzorky odpadních vod, které odesílají do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.

7.2 U případu akutní chabé parézy provádí orgán ochrany veřejného zdraví šetření podle dotazníku Světové zdravotnické organizace, který je dostupný na webových stránkách Státního zdravotního ústavu. Vyplněný dotazník zasílá do Státního zdravotního ústavu.

7.6 Národní referenční laboratoř pro enteroviry odesílá jednou týdně výsledky laboratorních vyšetření klinických materiálů se suspektní enterovirovou etiologií a jednou měsíčně výsledky odebraných materiálů z prostředí do Světové zdravotnické organizace pro Evropu.

7.5 Národní referenční laboratoř pro enteroviry vyšetřuje vzorky odpadních vod na výskyt enterovirů.

8. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

B. V případě podezření nebo onemocnění dětskou přenosnou obrnou nebo akutní chabou parézou u osoby do 15 let věku se postupuje podle Národního plánu akcí v případě importu nebo cirkulace polioviru.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění poliomyelitidou:

7. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí přešetření proočkovanosti v rizikových skupinách a rozhodne o případném doočkování s použitím IPV;

3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu, kterým se rozumí stolice od nemocného, k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologické materiálu do Národní referenční laboratoře pro enteroviry;

4. orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně, nejpozději do 24 hodin, zajistí epidemiologické šetření kontaktů, zajistí odběr vzorků stolice na virologické vyšetření stolice rodinným a dalším blízkým kontaktům a zajistí transport odebraného materiálu do Národní referenční laboratoře pro enteroviry;

5. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí očkování proti přenosné dětské obrně u osob, které byly v úzkém kontaktu

a) s nemocným, inaktivovanou očkovací látkou (dále jen „IPV“), bez ohledu na to, zda byly v minulosti očkovány;

b) s vysoce podezřelým případem přenosné dětské obrny nebo vysoce podezřelým případem akutní chabé parézy, IPV proti přenosné dětské obrně, a to jen u osob neočkovaných nebo jen u osob, jimž byly podány méně než 3 dávky poliovakcíny;

8. lékařský dohled; u osob vnímavých k onemocnění poliomyelitidou se provádí po dobu 35 dní od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy;

6. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí v průběhu 48 hodin aktivní vyhledávání paretických a neparetických případů přenosné dětské obrny do doby vyloučení dalšího šíření případů onemocnění na národní úrovni;

9. zvýšený zdravotnický dozor; u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné je nařízen po dobu 6 týdnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem přenosné dětské obrny.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti tetanu
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tetanu
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění:

1. Laboratorní kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu tetanu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění tetanem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. Pro průkaz potvrzeného případu onemocnění tetanem se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
2. Dále je každý případ tetanu klasifikován jako
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolovaného kmene Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

a) izolace původce onemocnění z odběru předpokládané brány vstupu infekce, pokud je zjištěna, a to kultivačně nebo pokusem na zvířeti,

b) průkazu tetanického toxinu v séru.

2.2. generalizovaný tetanus lehký, charakterizovaný povšechnou svalovou hypertonií, ale nepřítomností generalizovaných křečí;

2.3. generalizovaný tetanus středně těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci méně než jednou za hodinu bez poruchy polykání a cyanózy;

2.4. generalizovaný tetanus těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci více než jednou za hodinu s poruchou polykání a cyanózou.

2.1. lokalizovaný tetanus, charakterizovaný zvýšeným svalovým tonem pouze určitých svalových skupin v oblasti vstupní brány infekce nebo jen izolovaným trismem;

3. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.
3. Klasifikaci podle bodů 2.1 až 2.4 lze provést nejdříve sedmý den po začátku příznaků.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit cestu přenosu.
3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Klasifikace případu zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu zarděnek nebo vrozeného zarděnkového syndromu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění zarděnkami nebo vrozený zarděnkový syndrom, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

2. Izolace viru zarděnek z klinického vzorku se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.
2. Dále je klasifikováno jako možný případ dítě mladší 1 roku, u něhož má diagnostikující lékař podezření na vrozený zarděnkový syndrom, pokud má matka dítěte v anamnéze suspektní zarděnky v průběhu těhotenství, a to i tehdy, pokud dítě nevykazuje žádné známky vrozeného zarděnkového syndromu.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

3. Odběr klinického materiálu pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru se provede do třetího, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.
3. Dítě s pozitivním laboratorním nálezem bez onemocnění zarděnkami u matky v průběhu těhotenství a bez klinických kritérií vrozeného zarděnkového syndromu uvedených v čl. 1 bude hlášeno jako případ onemocnění zarděnkami.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

4. Klinickým materiálem pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru je výtěr z nosohltanu, moč nebo mozkomíšní mok.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci zarděnek.

5. Stanovení IgG protilátek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

6. Průkaz IgM protilátek proti viru zarděnek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému.

8. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru zarděnek nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru zarděnek, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

7. Vyšetřující laboratoř

a) vyšetří vzorky sér s ohledem na jinou možnou etiologii exantematických onemocnění,

c) uzavře případ onemocnění až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

b) u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19 a

10. Pro potřeby programu monitoringu zarděnek ve fázi eliminace Světové zdravotnické organizace vyšetřující laboratoř měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19

b) celkový počet vyšetřených pozitivních vzorků.

a) celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění zarděnkami,

9. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další specifikaci viru zarděnek pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eradikace a eliminace zarděnek.

B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení:

2. lékařský dohled; u dětí, které byly v kontaktu s nemocným dítětem, se provádí po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte;

4. nevnímavé děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění zarděnkami, mohou do kolektivního zařízení docházet.

1. dítě po prodělaném onemocnění zarděnkami je možno přijmout do kolektivního zařízení;

3. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti po souhlasu osoby poskytující péči s výjimkou dětí vnímavých, oslabených nebo s poruchou imunity;

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění zarděnkami a vrozeným zarděnkovým syndromem:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběrů biologického materiálu nemocného a jeho kontaktů nebo dítěte postiženého vrozeným zarděnkovým syndromem k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

4. osoba poskytující péči poučí ženy v plodném věku a těhotné ženy vnímavé k nákaze zarděnkami o riziku vrozeného zarděnkového syndromu v případě kontaktu s nemocným zarděnkami.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti příušnic
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt příušnic
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu příušnic a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění příušnicemi, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Vyšetřovaným klinickým materiálem se rozumí zejména bukální stěr, výtěr z nosohltanu, sliny, eventuálně moč, v indikovaných případech mozkomíšní mok; odběr se provede do třetího dne, maximálně však do devátého dne od počátku klinické manifestace onemocnění.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolátů viru příušnic nebo klinického materiálu, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

3. Dále se provádí
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

a) detekce IgM protilátek proti viru příušnic u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od sedmého do desátého dne od počátku klinické manifestace,

b) průkaz vzrůstu hladin již existujících IgG protilátek proti viru příušnic u reinfekce.

4. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru příušnic nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

5. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další dourčování viru příušnic.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění příušnicemi:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

3. izolace; podmínky a rozsah izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta u nekomplikovaných případů se provádí doma po dobu 9 dní od začátku onemocnění, podle klinické závažnosti a epidemiologických rizik je stanovena hospitalizace pacienta.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

1. děti očkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet;

3. dítě po prodělaném onemocnění příušnicemi je možno přijmout do kolektivního zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře;

4. lékařský dohled, který se provádí u osob neočkovaných proti příušnicím po dobu 21 dní; po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti s výjimkou dětí s poruchou imunity;

5. první klinické vyšetření nemocného dítěte se provádí po jeho vyřazení z kolektivního zařízení, druhé po uplynutí 3 týdnů.

2. děti neočkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet do osmého dne po prvním kontaktu s nemocným a za 25 dní po posledním kontaktu s nemocným, nejde-li o kontakt trvalý; při trvalém kontaktu se zastavuje docházka ihned a za poslední den kontaktu s nemocným se považuje devátý den po otoku příušních žláz;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu západonilské horečky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané virem západonilské horečky, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je sérum, nesrážlivá plná krev, likvor, moč nebo pitevní materiál, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.

2. Je nutné vyloučit jiná flavivirová onemocnění, klíšťovou encefalitidu, žlutou zimnici, japonskou B encefalitidu, horečku dengue, onemocnění virem Zika nebo Usutu, a to s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a cestovatelskou anamnézu vyšetřované osoby.
2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje expozice viru západonilské horečky na pracovišti.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Národní referenční laboratoř pro arboviry postupuje podle čl. 2 a 5.

3. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a co nejpřesnější určení pravděpodobného místa nákazy.

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu nákazy virem západonilské horečky všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek a zároveň informuje Ministerstvo zdravotnictví.
4. S ohledem na globální změny geografické distribuce nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k místu pobytu postižené osoby v inkubační době, včetně cestovatelské anamnézy, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, a to transplantaci, transfuzi nebo transplacentárnímu přenosu.

5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a cestou příslušných systémů včasného varování a prostřednictvím dalších obdobných systémů, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci ve výskytu humánních případů nákazy virem západonilské horečky v České republice a v zahraničí všem pracovištím transfuzní služby a orgánům ochrany veřejného zdraví.

B. Poskytovatel transfuzní služby zajistí vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob, které pobývaly v oblasti s probíhajícím humánním přenosem viru západonilské horečky, a to po dobu 28 dní po opuštění takové oblasti, ledaže je jednotlivě provedená zkouška metodou amplifikace nukleových kyselin negativní⁶).

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

4. monitorování cirkulace viru západonilské horečky na území České republiky ve spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu, orgánů Státní veterinární správy a dalších dotčených institucí zabývajících se danou problematikou;

5. monitorování a průběžná analýza epidemiologické situace;

7. orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi a Státním zdravotním ústavem zajišťuje informovanost obyvatel o preventivních opatřeních.

6. opatření při zvýšeném riziku přenosu onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaných bakterií Escherichia coli produkující Shigatoxin/Verocytotoxin (STEC/VTEC), včetně hemolyticko-uremického syndromu (HUS)
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 1
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných STEC/VTEC
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných STEC/VTEC:
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Tabulka: Zacházení s případy a kontakty při výskytu onemocnění Shiga toxin produkující Escherichia coli podle příslušnosti k rizikovým skupinám

Riziková skupina	Průběh	Pokyny pro kontrolní odběry a kontakty/skríning nosičství	Vyloučení z kolektivu, práce	Návrat do kolektivu, práce
Skupina s vyšším rizikem a) osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné b) dítě v kolektivním zařízení pro děti předškolního věku c) jakákoliv osoba neschopna dodržovat základní hygienické návyky podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví d) osoba pečující o osoby uvedené v b) a c)	Symptomatický a bezpříznakový	Kontrolní odběr vždy, a to vzorek plné stolice. První kontrolní odběr nejdříve za 7 dní, a současně minimálně 24 hodin po odeznění průjmu, od diagnostického odběru, další kontrolní odběry s minimálně 7denním odstupem za sebou. U bezpříznakových kontaktů první odběr neprodleně po zjištění souvislosti, další kontrolní odběry viz výše. Pokud byla indikována antibiotická léčba, odběry s odstupem minimálně 2 dní od ukončení ATB terapie.	Ano	Po 2 negativních vyšetřeních stolice.
Skupina s nižším rizikem	Symptomatický	Ne nebo individuálně na základě posouzení orgánem ochrany veřejného zdraví.	Ano	Po odeznění průjmu, nejdříve za 24 hodin.
Skupina s nižším rizikem	Bezpříznakový		Ne	-

Čl. 7

2. U izolátu sorbitol nefermentující Escherichia coli O157 musí být následně detekovány geny pro Shiga toxiny 1 nebo 2 nebo produkce Shiga toxinů.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; při kontaktu s hospodářskými a domácími zvířaty se při zajištění odběru spolupracuje se Státní veterinární správou;

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu vyvolaného kmeny STEC/VTEC a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná STEC/VTEC, zajistí odběry biologického materiálu, kterými jsou u HUS odběr stolice a u průjmového onemocnění výtěr z konečníku, a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

10. V případě pacientů s HUS vyšetřující laboratoř, kterou se rozumí Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely nebo jiná specializovaná laboratoř, testuje na toxigenitu pomnožený a nakultivovaný vzorek jako celek.

11. Kmeny STEC/VTEC izolované u sporadických případů a kmeny v rámci hromadných výskytů onemocnění se zasílají do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která vede jejich evidenci v seznamu vysoce rizikových agens a toxinů a uchovává sbírku těchto patogenů i pro potřeby molekulárně-epidemiologických analýz v případě hromadných výskytů onemocnění.

4. Odběr materiálu se provádí co nejdříve po započetí klinických příznaků a před nasazením antibiotické terapie. V případě prokázané infekce STEC/VTEC je antibiotická terapie kontraindikována, pokud není nutná pro jiné současně probíhající závažné bakteriální onemocnění.
4. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí neprodleně potvrzený případ infekce STEC/VTEC zasílající laboratoři, osobě poskytující péči a příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
4. Při podezření na hromadný výskyt onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů STEC/VTEC k typizaci do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.
4. aktivní vyhledávání kontaktů, screening nosičství STEC/VTEC, včetně bezpříznakového nosičství, podle tabulky „Zacházení s případy a kontakty při výskytu onemocnění Shiga toxin produkující Escherichia coli podle příslušnosti k rizikovým skupinám“ k této příloze;

5. Jako materiál k vyšetření se používá
5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
5. lékařský dohled u kontaktů; provádí se po dobu 10 dní od posledního kontaktu s nemocným podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

a) ektální výtěr nemocného s akutním průjmem; vyšetřuje spádová klinická laboratoř;

b) vzorek stolice, u pozdních odběrů, případně od kontaktů a u kontrolních odběrů; u nemocného HUS je nutné vzorek stolice odebrat co nejdříve.

6. Vzorky stolic od nemocných HUS se posílají k vyšetření do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, případně do jiných vyšetřujících laboratoří disponujících specializovanými postupy průkazu Shiga toxin produkujících Escherichia coli ve vzorcích stolic u pozdních odběrů.
6. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí charakteristiky kmenů a další údaje o případech ECDC.
6. zvýšený zdravotnický dozor u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné; po prodělaném, laboratorně potvrzeném onemocnění může tyto činnosti daná osoba vykonávat za předpokladu, že nemá klinické příznaky a má 2 negativní výsledky vyšetření stolice;

7. Vzorek stolice od nemocného HUS odebraný déle než 24 hodin před zpracováním se uchovává a transportuje při teplotě -20 stupňů Celsia, při kratší době než 24 hodin při teplotě +4 až +8 stupňů Celsia.
7. dodržování pravidel osobní hygieny u nemocných a kontaktů;

8. Každý izolovaný kmen STEC/VTEC, a to i suspektní, se zasílá do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která provádí jejich konfirmaci, vyšetření toxigenity a další typizaci a subtypizaci, včetně stolic od pacientů s HUS.
8. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

9. Pokud vyšetřující laboratoř neprovádí testování Shiga toxigenity a zachytí suspektní kmen Escherichia coli, odešle neprodleně tento kmen do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.
9. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

3. Pro epidemiologické účely je nutná izolace, sérotypizace a další subtypizace kmene STEC/VTEC.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření neprodleně zajistí orgán ochrany veřejného zdraví s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
3. izolace; podmínky a rozsah izolace nemocného stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; u závažnějších průběhů onemocnění nutná hospitalizace;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti virové hepatitidy A
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy A
Čl. 6
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

3. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy vede databázi parciálních nukleotidových sekvencí HAV izolátů sekvenovaných na tomto pracovišti.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu hepatitidy A a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou A, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a neprodleně zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí speciální molekulárněbiologická vyšetření včetně stanovení genotypů, zejména pro účely epidemiologického šetření.
2. Při posuzování epidemiologických kritérií u přenosu z člověka na člověka je rozhodující, aby byl alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění hepatitidou A:

8. příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nařídí rozsah a způsob imunoprofylaxe a v mimořádných situacích, po schválení hlavním hygienikem České republiky, zajišťuje mimořádné očkování v kolektivech¹¹);

6. zvýšený zdravotnický dozor pro osoby v kontaktu s virovou hepatitidou A vykonávající činnosti epidemiologicky závažné; osoby se vyloučí z těchto činností na dobu 50 dní od posledního kontaktu s nemocným;

5. příjem nových dětí do kolektivního zařízení v době provádění lékařského dohledu pro výskyt virové hepatitidy A posuzuje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

4. lékařský dohled; u osob, které byly v kontaktu s nemocným, se lékařský dohled provádí v délce 50 dní od posledního kontaktu; první vyšetření osob podezřelých z nákazy v ohnisku virové hepatitidy A se provede do 72 hodin po izolaci nemocného nebo z nemoci podezřelého; u osob vnímavých k nákaze virovou hepatitidou A nebo u osob, u nichž není stav imunity znám, se vyšetření zopakuje minimálně za 30 a dále za 50 dní po posledním styku s nemocným; u post expozičně očkovaných kontaktů se lékařský dohled ukončuje za 28 dní po očkování;

3. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

10. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^, ⁶)^, ⁷).

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

9. mimořádné očkování proti virové hepatitidě A u osob v přímém kontaktu s případem onemocnění virovou hepatitidou A, které provede osoba poskytující péči na základě rozhodnutí vydaném místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví o lékařském dohledu nebo o zvýšeném zdravotním dozoru; očkování se provede v průběhu dvou týdnů po expozici; u očkovaných osob se protilátky navozené očkováním laboratorně neověřují;

7. omezení uvedená v bodech 3, 4, 5 a 6 se nevztahují na osoby, u nichž byla prokázána přítomnost celkových protilátek anti-HAV v ochranných titrech, kterou se rozumí minimálně 10 IU/L, a současně negativita specifických protilátek IgM proti viru virové hepatitidy A, a na osoby prokazatelně řádně očkované proti virové hepatitidě A;

B. U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, postupuje osoba poskytující péči dále podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti virové hepatitidy B
Klinická kritéria nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) definována.
Klinická kritéria
Čl. 1
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 4
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy B
Čl. 6
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

2. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí konfirmace reaktivních nálezů získaných v transfuzní službě a plazmaferetických centrech nebo na žádost vyšetřujících laboratoří.
2. Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, při které je potvrzen přenos z člověka na člověka, zejména přenos krví, sexuálním stykem nebo přenos vertikální, a při kterém je alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
1. Hlášení případu virové hepatitidy B a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou B, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

3. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí speciální vyšetření, zejména molekulárně-biologická, zahrnující stanovení klinicky významných mutací a stanovení genotypů sekvenační analýzou.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

4. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy vede databázi parciálních nukleotidových sekvencí HBV izolátů sekvenovaných na tomto pracovišti.
4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění virovou hepatitidou B všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

5. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na virovou hepatitidu B z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve.
5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění virovou hepatitidou B:

7. zdravotnickému pracovníkovi, který nebyl očkován nebo byl neúplně očkován nebo je u něho známa neschopnost tvorby anti-HBs protilátek, a který byl současně při expozici krvi pacienta poraněn nebo došlo-li k závažné kontaminaci kůže a sliznic, se aplikuje 1 dávka specifického hyperimunního globulinu proti virové hepatitidě B v souladu se souhrnem údajů o přípravku; v případě neúplného očkování se zároveň pokračuje v očkování; u neočkovaných osob se očkování zahajuje;

8. u novorozenců HBsAg pozitivních matek se postupuje podle jiného právního předpisu¹²);

9. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^, ⁶)^, ⁷).

4. lékařský dohled; u osob, které byly v kontaktu s nemocným akutní nebo chronickou virovou hepatitidou B, se provádí v délce 180 dní od posledního kontaktu; při vyšetření se postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

6. povinné, zvláštní očkování proti virové hepatitidě B pro sexuální kontakty osob s virovou hepatitidou B nebo nosičstvím HBsAg a osoby žijící ve společné domácnosti s osobami s onemocněním virovou hepatitidou B nebo nosičstvím HBsAg¹²);

5. omezení uvedená v bodě 4 se nevztahují na osoby s prokazatelně prožitým onemocněním virovou hepatitidou B a na osoby, u nichž byla prokázána přítomnost protilátek proti povrchovému antigenu viru hepatitidy B v ochranných titrech, kterou se rozumí minimálně 10 IU/L;

B. U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, u osob po mimořádné expozici krvi nemocných nebo z nemoci podezřelých osob při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic a u osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti virové hepatitidy C
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) definována.
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy C
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

3. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí speciální vyšetření, zahrnující stanovení klinicky významných mutací a stanovení genotypů sekvenační analýzou.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

2. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí konfirmace reaktivních nálezů získaných v zařízeních transfuzní služby a plasmaferetických centrech nebo na žádost vyšetřujících laboratořích.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu virové hepatitidy C a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou C, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

5. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na virovou hepatitidu C z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve.
5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

4. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy vede databázi parciálních nukleotidových sekvencí HCV izolátů sekvenovaných na tomto pracovišti.
4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění virovou hepatitidou C všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění virovou hepatitidou C:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. izolace; při zajištění izolace nemocného s akutní virovou hepatitidou C nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³), zdravotní péče je dále zajišťována podle klinického obrazu nemocného;

5. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^,⁶)^, ⁷).

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

4. lékařský dohled u osob, které byly v kontaktu s nemocným akutní nebo chronickou hepatitidou C, se provádí v délce 180 dní od posledního kontaktu, při vyšetření se postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaných Chlamydia trachomatis
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.¹)
Čl. 1
Klinická kritéria
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaného Chlamydia trachomatis
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

2. Dále se provádí průkaz Chlamydia trachomatis přímou metodou ELISA v klinickém vzorku v rámci národní epidemiologické bdělosti.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.¹)
1. Hlášení případu nákazy vyvolané Chlamydia trachomatis a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na infekční onemocnění způsobeného Chlamydia trachomatis, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

3. Hlášení onemocnění lymphogranuloma venereum se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do elektronické verze Registru pohlavních nemocí. Klasifikaci případů onemocnění lymphogranuloma venereum provádí lékař s odborností dermatovenerologa.
3. Osoba poskytující péči provádí cílené vyšetření u všech kontaktů a příslušné kontroly po léčbě pacientů s diagnostikovaným onemocněním.

4. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

B. U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných Chlamydia trachomatis:

6. u dárců reprodukčních buněk se postupuje podle jiného právního předpisu⁵)^, ⁷).

5. dispenzarizace pacienta s následným vyšetřením a vyřazením z evidence na základě negativního kontrolního vyšetření³);

4. kontrolní vyšetření pacienta po ukončení terapie a vyšetření na další závažné pohlavně přenosné nemoci, jako jsou syfilis, kapavka a nákazy vyvolané lidským virem imunodeficience HIV/AIDS, v odstupech odpovídajících inkubační době infekcí, podle zvážení osoby poskytující péči;

3. izolace; izolace nemocných není nutná;

2. řádné provedení depistážního šetření a vyšetření všech kontaktů nemocného podle jiného právního předpisu³);

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti invazivních pneumokokových nebo streptokokových onemocnění
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) definována.
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Čl. 3
Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt invazivního pneumokokového nebo streptokokového onemocnění
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu invazivních pneumokokových nebo streptokokových onemocnění:
Čl. 7

2. Odběr na kultivační vyšetření se provádí před nasazením antibiotické terapie.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.¹)
1. Hlášení případu invazivního pneumokokového nebo streptokokového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní pneumokokové nebo streptokokové onemocnění, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

3. U invazivních pneumokokových nebo streptokokových onemocnění je nutný průkaz původce v krvi, séru, mozkomíšním moku nebo sekčním materiálu.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví.
3. izolace; izolace není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví.

4. Izoláty Streptococcus pneumoniae a Streptococcus spp. od nemocné osoby s invazivním pneumokokovým nebo streptokokovým onemocněním posílají vyšetřující laboratoře do Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy k ověření a typizaci.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

5. Národní referenční laboratoř pro streptokokové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Streptococcus pneumoniae a Streptococcus spp. stav antibiotické rezistence.

6. Výsledky testů antimikrobiální citlivosti se musí vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle požadavků Evropské sítě sledování antimikrobiální rezistence ECDC.

7. Laboratorní potvrzení etiologie Streptococcus pneumoniae je nezbytné.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti kampylobakteriózy
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 1
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 3
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt kampylobakteriózy
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

2. Biologický materiál zasílaný k vyšetření obvykle zahrnuje zejména výtěr z konečníku, stolici, sekční materiál, kloubní punktát nebo krev. Výtěr z konečníku se provádí pomocí tamponu s transportním mediem.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

3. Pro účely národní epidemiologické bdělosti je nezbytné provádět druhové určení izolovaných kampylobakterů molekulárními metodami, zejména při podezření na hromadné onemocnění a u případů s atypickým průběhem nebo úmrtím.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Šetření spočívá ve včasném provedení odběru biologického materiálu na laboratorní průkaz původce onemocnění, zejména u předškolních dětí a osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu kampylobakteriózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění kampylobakteriózou, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. Při podezření na hromadné onemocnění a u případů s atypickým průběhem nebo úmrtím na kampylobakteriózu zajistí orgán ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů kampylobakterů k dalšímu dourčení ve vyšetřující laboratoři.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění kampylobakteriózou:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. izolace; podmínky a rozsah izolace, v těžších případech hospitalizace, stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

4. aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly rizikovou vytypovanou stravu, zejména předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí mikrobiologické vyšetření výtěru z konečníku, případně stolice; okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

5. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby tří po sobě následujících kultivačně negativních výsledků vyšetření stolice podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

6. provádění ohniskové a průběžné dezinfekce v kolektivech a domácnostech, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalších předmětů podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

7. v domácnostech s výskytem kampylobakteriózy a chovem domácích zvířat, zejména psů, koček nebo exotických ptáků, lze provést odběr vzorku stolice u chovaných zvířat ve spolupráci se Státní veterinární správou;

8. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, při přípravě a manipulaci s pokrmy, dodržování správné výrobní a hygienické praxe;

9. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

1. při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

2. lékařský dohled u kontaktů po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro děti předškolního věku;

3. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění kampylobakteriózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po jednom negativním kultivačním vyšetření stolice, případně je-li dítě v dobrém klinickém stavu na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, nejdříve však za 10 dní od začátku onemocnění;

4. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění kampylobakteriózou vyskytlo, mohou do kolektivního zařízení docházet, jsou-li v dobrém klinickém stavu, nemají průjem a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti lymeské borreliózy a lymeské neuroborreliózy
Klinická kritéria
Čl. 1
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt lymeské borreliózy a neuroborreliózy
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu lymeské borreliózy:

2. Dále jsou stanovena klinická kritéria pro případy lymeské borreliózy, která zahrnují:
2. K průkazu potvrzeného případu onemocnění lymeskou borreliózou se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
2. Za naplnění epidemiologických kritérií pro lymeskou borreliózu se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí během posledních 4 týdnů před nástupem prvních příznaků onemocnění, a to
2. Jako případy lymeské borreliózy se dále klasifikují
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; odběr se provádí podle posouzení osoby poskytující péči;

a) pro časnou lokalizovanou borreliózu typické kožní projevy označované jako erythema migrans;
a) sérologické diagnostiky z krve pacienta, případně z kloubní tekutiny, která se provádí ve dvou stupních;
a) potvrzené přisátí klíštěte,

c) pro pozdní chronickou borreliózu typické kožní postižení, chronickou atrofickou akrodermatitidu, lymeskou artritidu refrakterní na antibiotickou terapii, která má imunopatologickou příčinu, a postižení nervové soustavy s radikuloneuritidami, mononeuritidami a s chronickou encefalomyelopatií.
c) riziková manipulace s klíštětem, zejména odstraňování klíštěte, kdy došlo k přímému kontaktu s kůží pacienta.

b) pro časnou diseminovanou borreliózu přítomnost původce v kožní tkáni, kterým je borreliový lymfocytom, ve svalovokosterní, nervové a srdeční tkáni, provázené bolestí svalů a kloubů, opakované záněty kloubů, postižení mozkových nervů II až VIII, meningomyeloradikuloneuritidy, Garin-Bujadoux-Bannwarthův syndrom, aseptické záněty mozkových blan a záněty srdce;
b) pobyt v oblasti výskytu klíšťat,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

1. Klinická kritéria pro případ lymeské neuroborreliózy se podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) řídí definicí případu podle Evropské federace neurologických sdružení.
1. Laboratorní kritéria pro případ lymeské neuroborreliózy jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria pro případy lymeské neuroborreliózy nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
1. Klasifikace případu lymeské neuroborreliózy je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu lymeské borreliózy včetně lymeské neuroborreliózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění lymeskou boreliózou nebo lymeskou neuroborreliózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

3. Pro zahájení léčby v akutní fázi není průkaz protilátek potřebný.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem zjistit místo nákazy, eviduje klinickou formu onemocnění a zjišťuje informace o antibiotické léčbě.
3. izolace; izolace nemocných není nutná;

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení případů onemocnění neuroborreliózou mezinárodním organizacím.
4. evidence ohniska výskytu lymeské borreliózy místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a doporučení pro návštěvníky přírody o dodržování preventivních opatření vedoucích ke snížení rizika napadení klíšťaty;

5. vyřazení osob s aktivním onemocněním lymeskou borreliózou z dárcovství krve a jejích složek a z dárcovství tkání a buněk na dobu 6 měsíců po přeléčení; o vyřazení osob s chronickým onemocněním lymeskou borreliózou rozhodne lékař⁵)^, ⁶)^, ⁷);

6. Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem během sezóny provádí předpověď aktivity klíšťat.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti pásového oparu
Čl. 1
Klinická kritéria pro onemocnění pásovým oparem jsou bolest, zarudnutí a jednostranný výsev puchýřků v oblasti, která má nervové zásobení z jednoho míšního kořene. U osob se sníženou imunitou dochází k šíření výsevu i mimo tuto oblast.
Klinická kritéria
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria nejsou definována.
Čl. 3
Jako případy onemocnění pásovým oparem se klasifikují
Klasifikace případu
Čl. 4
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt pásového oparu
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění pásovým oparem:
Protiepidemická opatření a způsob provádění

4. Národní referenční laboratoř pro herpetické viry provádí pomocí molekulárně biologických metod odlišení vakcinálních a divokých kmenů viru varicella-zoster.
4. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně aktivního vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů se neprovádí;

2. Průkaz IgM protilátek z jednoho odběru se ověřuje výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek. Ke správné interpretaci výsledků sérologických vyšetření je třeba brát v úvahu klinické, laboratorní a epidemiologické údaje.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu podle čl. 2 k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. K průkazu potvrzeného případu pásového oparu se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
1. Hlášení případu pásového oparu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o očkování živou vakcínou proti planým neštovicím a pásovému oparu, komplikacích a o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění pásovým oparem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce povinně u osob očkovaných, a to vezikulární tekutiny nebo stěru z léze. Odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce zajistí podle vlastního uvážení i u klinicky sporných případů u neočkovaných osob. Dále zjišťuje údaje o očkování proti planým neštovicím a pásovému oparu. Zajistí neprodleně transport biologického materiálu do vyšetřující laboratoře, u očkovaných osob odešle materiál do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

e) detekce vzestupu specifických protilátek proti viru varicella-zoster,

f) průkazu intrathékální syntézy protilátek proti viru varicella-zoster při přítomnosti neurologických příznaků, pokud bylo vyšetření provedeno nejméně s odstupem 10 dní od počátku výsevu nebo jiných příznaků.

d) průkazu viru v klinickém vzorku metodou imunoelektronové mikroskopie,

c) průkazu virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru ze spodiny vezikuly nebo léze,

b) izolace viru varicella-zoster na tkáňových kulturách ze stěru nebo vezikulární tekutiny,

a) detekce nukleové kyseliny viru varicella-zoster v klinickém vzorku, a to preferenčně z vezikulární tekutiny, dále stěru z lézí před stadiem krusty a při přítomnosti neurologických příznaků z mozkomíšního moku,

3. U osob očkovaných proti pásovému oparu se klinický materiál odesílá do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta trvá do doby, než jsou všechny eflorescence ve stadiu krusty;

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

7. podání hyperimunního lidského imunoglobulinu; je nutné zhodnotit závažnost expozice u těhotných žen nebo u osob s výrazně sníženou obranyschopností, které v minulosti plané neštovice neprodělaly nebo nebyly očkovány 2 dávkami vakcíny;

9. u dětí, které jsou vnímavé k nákaze a byly v kontaktu s případem onemocnění pásovým oparem, je vzhledem k nízké infekčnosti přijímání do kolektivních zařízení bez omezení.

8. post expoziční očkování, které lze aplikovat u vnímavých fyzických osob k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s nemocným;

5. zvýšená pozornost osob poskytujících péči při podezření na onemocnění pásovým oparem u osob se sníženou obranyschopností pro riziko závažného průběhu a generalizace onemocnění;

6. lékařský dohled; u vnímavých osob, které byly v kontaktu s onemocněním, pokud je indikován, trvá po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní; pokud byl takové osobě podán hyperimunní lidský imunoglobulin, doba se prodlužuje až na 40 dní;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti rotavirových onemocnění
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria pro rotavirová onemocnění zahrnují akutní gastroenteritidu, zvracení, průjem a horečku.
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterou je
Čl. 3
Jako případy se klasifikují
Čl. 4
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt rotavirových onemocnění
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

1. K průkazu potvrzeného případu rotavirového onemocnění se provádí laboratorní vyšetření klinického vzorku prostřednictvím
1. Hlášení případu rotavirového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané rotaviry, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je nativní stolice, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

c) detekce nukleové kyseliny.

b) přímého průkazu rotavirů elektronovou mikroskopií,

a) průkazu antigenu nebo antigenů rotavirů; nejčastěji imunochromatografickými rychlotesty, latexovou aglutinací a metodou ELIS A,

2. K laboratornímu vyšetření se odebírá nativní stolice; nejvyšší záchytnost je v prvních 3 dnech onemocnění.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

3. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v 2týdenním intervalu; první vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu onemocnění. Předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra; potvrzením probíhajícího onemocnění je prokázaný signifikantní vzestup hladin protilátek anebo sérokonverze z negativity do pozitivity. Jakákoli hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutně probíhajícího onemocnění.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

b) expozice kontaminovaným potravinám nebo vodě nebo kontaminovaným předmětům.

a) přenos z člověka na člověka, při kterém je alespoň jeden z případů onemocnění laboratorně potvrzený,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

1. dítě mladší 5 let po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění vyvolaném rotaviry je možné přijmout do kolektivního zařízení za předpokladu, že nemá klinické příznaky rotavirového onemocnění, nejdříve však za 10 dní od začátku onemocnění;

2. lékařský dohled po dobu 3 dní od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 5 let docházejících do kolektivních zařízení a poučení jejich zákonných zástupců o nutnosti kontaktovat lékaře při vzniku příznaků onemocnění, včetně zvýšené teploty.

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,
A. Protiepidemická opatření při výskytu rotavirových onemocnění:

4. provádění epidemiologického šetření orgány ochrany veřejného zdraví v ohnisku nákazy u všech hlášených onemocnění, jehož součástí je pátrání po zdroji nákazy a dalších kontaktech;

6. při výskytu onemocnění vyvolaných rotaviry v kolektivech nebo v zařízeních spojených se zdravotní péčí nebo při podezření na jejich výskyt je osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví povinna neprodleně zajistit izolaci nemocných, důslednou osobní hygienu, zejména mytí rukou, a v ohnisku nákazy dezinfekci prostředky s virucidním účinkem.

5. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti salmonelózy
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt salmonelózy
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

3. Vyšetřující laboratoře posílají do Národní referenční laboratoře pro salmonely izoláty potvrzených salmonel v daném kalendářním roce podle data příjmu primárního vzorku, a to každý desátý izolát Salmonella Enteritidis, každý pátý izolát Salmonella Typhimurium a každý třetí izolát Salmonella Infantis. V rámci šetření epidemického klastru zasílají reprezentativní soubor izolátů, a to minimálně 4, pokud je tento dostupný. Dále zasílají všechny dourčené izoláty pocházející z primárních materiálů mimo trávicí trakt a močovou soustavu.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví u všech potvrzených případů onemocnění a v případě epidemického výskytu i u všech případů podezření na onemocnění salmonelózou s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu salmonelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění salmonelózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Materiálem k vyšetření podle charakteru onemocnění je výtěr z konečníku, stolice, moč, žluč, hnis, sekční materiál a další za normálních okolností sterilní tekutiny a tkáně, a to krev, mozkomíšní mok nebo synoviální tekutina.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro salmonely.

4. Vyšetřující laboratoře posílají do Národní referenční laboratoře pro salmonely k dourčení suspektní izoláty Salmonella Typhimurium monofázická.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. Při podezření na zvýšený výskyt onemocnění salmonelózou zajistí orgán ochrany veřejného zdraví odeslání reprezentativních kmenů salmonel do Národní referenční laboratoře pro salmonely.

5. Vyšetřující laboratoře posílají do Národní referenční laboratoře pro salmonely k dourčení všechny izoláty salmonel, které se nepodařilo dourčit do sérotypu.

6. Národní referenční laboratoř pro salmonely provádí sérotypizaci salmonel a uchovává sbírku těchto patogenů pro potřeby molekulárně-epidemiologických analýz v případě zvýšených výskytů onemocnění.

7. Vyšetřující laboratoře posílají do Národní referenční laboratoře pro antibiotika všechny kmeny salmonel se zjištěnou specifickou rezistencí k antibiotikům, tedy s produkcí širokospektrých beta-laktamáz nebo karbapenemáz, rezistencí k chinolonům nebo kolistinu.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění salmonelózou:

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

4. aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly rizikovou stravu, zejména předškolních dětí a osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí mikrobiologické vyšetření výtěru z konečníku; okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

5. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby 3 po sobě následujících kultivačně negativních výsledků vyšetření stolice podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

6. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalších předmětů v kolektivních zařízeních a domácnostech, podle doporučení orgánu ochrany veřejného zdraví;

7. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

8. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

1. při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

2. lékařský dohled u kontaktů po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro děti předškolního věku;

3. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění salmonelózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po jednom negativním kultivačním vyšetření stolice, případně je-li dítě v dobrém klinickém stavu na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, nejdříve však za 10 dní od začátku onemocnění;

4. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění salmonelózou vyskytlo, mohou do kolektivního zařízení docházet, jsou-li v dobrém klinickém stavu, nemají průjem a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti získané nebo vrozené syfilis
Klinická kritéria
Čl. 1
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 3
Klasifikace případu syfilis a vrozeného onemocnění syfilis u kojenců je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt syfilis
Čl. 6
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu získané nebo vrozené syfilis a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění syfilis nebo vrozené syfilis, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Provede poučení nemocného nebo z nemoci podezřelého o nutnosti dodržovat zákaz pohlavního styku do vyléčení choroby, včetně informace o tom, že ohrožení druhé osoby je trestné.

2. Klinická kritéria pro získanou pozdní latentní syfilis trvající déle než 24 měsíců naplňuje případ splňující laboratorní kritéria.
2. Dále je nutné potvrzení specifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum ve třídě IgG konfirmačním testem metodicky odlišným od screeningového.
2. Vyšetřující laboratoř a pracoviště podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř a pracoviště dále postupuje podle čl. 2 a 5. V případě reaktivního výsledku vyšetření na syfilis, s výjimkou pacientů s již léčenou syfilis a bez podezření na relaps či reinfekci, se biologický materiál zasílá do Národní referenční laboratoře pro syfilis k zajištění konfirmačního vyšetření³).

6. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na syfilis z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve.
6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

3. K průkazu potvrzeného případu vrozené syfilis se využívá PCR průkaz Treponema pallidum subspecies pallidum v pupeční šňůře, placentě, výtoku z nosu nebo materiálu z kožních lézí.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí diagnostikující laboratoř a pracoviště příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Klinický lékař dermatovenerologického pracoviště s depistážní službou, podle místa bydliště pacienta s prokázaným infekčním onemocněním, provádí cílené vyšetření u všech relevantních kontaktů a příslušné kontroly po léčbě pacientů s diagnostikovaným onemocněním³).

5. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku syfilis provádí kontrolní vyšetření k vyloučení vrozené syfilis a k vyloučení relapsu po léčbě nebo reinfekce.
5. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění syfilis všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

4. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku syfilis provádí u nálezu reaktivního výsledku screeningu syfilis konfirmační vyšetření, a to zejména vzorků sér nebo mozkomíšního moku³).
4. Hlášení onemocnění syfilis se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do elektronické verze registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), tedy v tomto případě Registru pohlavních nemocí. Klasifikaci případů onemocnění syfilis provádí lékař s odborností dermatovenerologa.
4. Epidemiologické šetření zajistí osoba poskytující péči ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

B. U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění syfilis a vrozené syfilis:

9. kontrolní sérologické a klinické vyšetření dítěte narozeného matce s prokázanou syfilis v prvním, druhém, třetím, šestém a osmnáctém měsíci věku;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

10. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiného právního předpisu⁵)^, ⁶)^, ⁷).

2. řádné provedení depistážního šetření a vyšetření všech relevantních kontaktů nemocného podle jiného právního předpisu³);

3. izolace; okamžitá hospitalizace a izolace nemocného; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³); u syfilis I. a II. stadia musí být vždy nařízena izolace a léčení na venerologickém oddělení a fyzické osoby jsou povinny podrobit se léčení podle jiného právního předpisu³);

4. kontrolní sérologické a klinické vyšetření pacienta 3, 6, 12 a 24 měsíců po skončení léčby³) a dále dispenzární péče podle jiného právního předpisu⁴);

5. kontrolní vyšetření nemocného na další závažné pohlavně přenosné nemoci, a to infekci HIV, kapavku a infekce Chlamydia trachomatis;

6. preventivní sérologické vyšetření všech těhotných žen dvakrát v těhotenství, všech novorozenců z pupečníkové krve a všech žen před interrupcí podle jiného právního předpisu³);

7. preventivní sérologické a klinické vyšetření osob ve věku 15 až 65 let přijímaných k hospitalizaci podle jiného právního předpisu³);

8. zajišťovací antibiotická léčba těhotných žen s prokázanou syfilis podle indikace dispenzarizujícího dermatovenerologa;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti klíšťové encefalitidy
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Klasifikace případu
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt klíšťové encefalitidy
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu klíšťové encefalitidy:
Čl. 7

2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

a) potvrzené přisátí klíštěte,

c) riziková manipulace s klíštětem, zejména odstraňování klíštěte, kdy došlo k přímému kontaktu s kůží pacienta.

b) pobyt v oblasti výskytu klíšťat, především pak v oblasti endemické pro klíšťovou encefalitidu,

1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu klíšťové encefalitidy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na klíšťovou encefalitidu, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. evidence ohniska výskytu klíšťové encefalitidy místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a doporučení pro návštěvníky týkající se dodržování preventivních opatření vedoucích ke snížení rizika napadení klíšťaty;

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, včetně zjištění údajů o očkování, eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění. Zjišťuje u nemocného okolnosti přisátí klíštěte, datum a co nepřesnější určení místa akvirace klíštěte. Dále zjišťuje, zda nemocný v daných souvislostech nekonzumoval tepelně nezpracované mléko nebo výrobky z něj.
3. izolace; izolace není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

7. v případě zjištění možného alimentárního přenosu orgán ochrany veřejného zdraví zajistí

7.3. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy při podezření na přenos infekce potravinami podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

7.1. protiepidemická opatření, zejména zákaz konzumace suspektního vehikula, jak mléka, tak i nepasterizovaných výrobků z tohoto mléka;

7.2. aktivní vyhledání všech exponovaných osob včetně zajištění jejich klinického a sérologického vyšetření na klíšťovou encefalitidu;

6. orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zajišťuje zdravotně osvětové akce zvyšující informovanost obyvatel o preventivních opatřeních, zejména o možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě, zvláště při opakovaném nebo dlouhodobém pobytu v ohniscích klíšťové encefalitidy;

5. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu klíšťat v přírodním prostředí a promořenosti klíšťat infekčními agens;

8. Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem během sezóny provádí předpověď aktivity klíšťat.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti planých neštovic
Klinická kritéria pro onemocnění planými neštovicemi zahrnují postupný výsev svědivých puchýřků, zvýšenou teplotu nebo horečku.
Klinická kritéria
Čl. 1
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení jedné z epidemiologických souvislostí, kterými jsou
Čl. 3
Klasifikace případu
Jako případy se klasifikují
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt planých neštovic
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění planými neštovicemi:
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

2. Izolovaný záchyt z jednoho odběru je nutné ověřit sérokonverzí nebo výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek, pokud již byly přítomny v prvním odběru.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. pokud je indikováno, zajištění odběru biologického materiálu podle čl. 2 k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. U očkovaných osob se klinický materiál odesílá do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta trvá do doby, než jsou všechny eflorescence ve stadiu krusty;

4. Národní referenční laboratoř pro herpetické viry provádí sérologická a molekulárněbiologická vyšetření diagnostických markerů viru varicella-zoster, včetně typizace k odlišení vakcinálních a divokých kmenů viru varicella-zoster na podkladě DNA diagnostiky.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně aktivního vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů se neprovádí;

1. V indikovaných případech se k průkazu potvrzeného případu onemocnění planými neštovicemi provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím nejméně jedné z následujících metod:
1. Hlášení případu onemocnění planými neštovicemi a zjištění podle čl. 1 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o hospitalizaci, komplikacích a úmrtí na toto onemocnění včetně údajů o provedeném očkování.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění planými neštovicemi, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce povinně u osob očkovaných, a to vezikulární tekutinu nebo stěr z léze, podle posouzení i u klinicky sporných případů onemocnění neočkovaných osob. Dále zjišťuje údaje o očkování živou vakcínou proti planým neštovicím a pásovému oparu. Zajistí neprodleně transport biologického materiálu do vyšetřující laboratoře; u osob očkovaných odešle materiál do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

e) sérokonverzí nebo vzestupem specifických protilátek proti viru varicella-zoster.

a) detekcí nukleové kyseliny viru varicella-zoster ve vezikulární tekutině, dále v periferní krvi, při přítomnosti neurologických příznaků v mozkomíšním moku a po transplacentárním přenosu ve fetální krvi a plodové vodě,

b) izolací viru varicella-zoster na tkáňových kulturách,

c) průkazem virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru ze spodiny puchýřků,

d) průkazem viru v klinickém vzorku metodou imunoelektronové mikroskopie,

a) přenos z člověka na člověka,

b) nepřímý přenos předměty kontaminovanými sekrety dýchacího traktu nebo obsahem kožních lézí,

c) transplacentární přenos,

d) kontakt s osobou s akutním onemocněním herpes zoster.

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

5. zvýšená pozornost osob poskytující péči při podezření na onemocnění planými neštovicemi u těhotných žen a osob se sníženou obranyschopností, které dosud neprodělaly plané neštovice nebo nebyly řádně očkovány, zvláštní pozornost je třeba věnovat těhotným ženám od třicátého pátého týdne těhotenství;

6. lékařský dohled u vnímavých osob a těhotných žen, které byly v kontaktu s onemocněním; pokud je indikován, má trvat po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní; pokud byl takové osobě podán hyperimunní lidský imunoglobulin, doba se prodlužuje až na 40 dní;

7.3. hyperimunní lidský imunoglobulin se podává novorozencům, u jejichž matek došlo k výsevu planých neštovic v období 5 dní před porodem a až 2 dny po porodu, a všem nedonošencům, kteří byli v kontaktu s osobou nemocnou planými neštovicemi; alternativně nebo zároveň lze podávat v těchto případech antivirotika; polyvalentní immunoglobulin nelze v této indikaci aplikovat;

7.1. hyperimunní lidský imunoglobulin se podá do 72 hodin od kontaktu s nemocnou osobou; ve stejné indikaci se v případě nouze podá polyvalentní intravenózní imunoglobulin ve dvojnásobné dávce;

7.2. pokud je promeškán interval 72 hodin od kontaktu s onemocněním, lze jako alternativu podat plnou terapeutickou dávku antivirotik do sedmého dne od kontaktu s nemocnou osobou;

8. post expoziční očkování, které je možné u vnímavých fyzických osob k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s případem onemocnění.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti virové hepatitidy E
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria pro onemocnění virovou hepatitidou E zahrnují únavu, bolest břicha, ztrátu chuti k jídlu, občasné nevolnosti a zvracení, žloutenku, tmavou moč a bolest kloubů.
K průkazu potvrzeného případu onemocnění virovou hepatitidou E se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí, kterými jsou
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Jako případy se klasifikují
Klasifikace případu
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy E
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění virovou hepatitidou E:

b) průkazu RNA viru hepatitidy E ve stolici nebo v krvi.
b) přenos z člověka na člověka,

a) detekce specifických protilátek IgM proti virové hepatitidě E,
a) expozice kontaminovaným potravinám nebo vodě nebo předmětům,

c) v anamnéze pobyt v oblasti s výskytem virové hepatitidy E s převahou mezilidského přenosu.

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený; případně laboratorně potvrzený případ bez klinických příznaků onemocnění.

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběrů a transportu biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

1. Hlášení případu virové hepatitidy E a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou E, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

4. lékařský dohled; u osob, které byly v kontaktu s nemocným, se provádí v délce 60 dní od posledního kontaktu, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví; první vyšetření osob podezřelých z nákazy v ohnisku virové hepatitidy E se provede do 72 hodin po izolaci nemocného nebo z nemoci podezřelého, vyšetření se zopakuje minimálně za 30 a dále za 60 dní po posledním styku s nemocným;

5. zvýšený zdravotnický dozor pro osoby v kontaktu s virovou hepatitidou E vykonávající činnosti epidemiologicky závažné; osoby se vyloučí z těchto činností na dobu 60 dní od posledního kontaktu s nemocným, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

6. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

7. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^, ⁶)^, ⁷).

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti tularémie
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 1
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tularémie
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření u onemocnění tularémií:

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu tularémie a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění tularémií, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. Klinický materiál s potenciální přítomností Francisella tularensis je zpracováván v laboratoři BSL3.
2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

a) expozice v životním prostředí, především vdechnutím prachu ze slámy a sena kontaminovaných močí hlodavců,

b) přisátí klíštěte nebo bodnutí hmyzem.

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. orgán ochrany veřejného zdraví provádí u všech hlášených onemocnění epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, včetně pátrání po zdroji nákazy, dalších exponovaných osobách, určení cesty přenosu;

7. informování veřejnosti orgány Státní veterinární správy ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví při zjištění a ohraničení ohniska nákazy.

5. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

6. bezpečná likvidace prokázaného zdroje nákazy ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti norovirových onemocnění
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria pro norovirová onemocnění zahrnují akutní gastroenteritidu, zvracení, průjem a horečku.
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení nejméně jedné z těchto epidemiologických souvislostí, kterými jsou
Čl. 3
Jako případy se klasifikují
Čl. 4
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt norovirových onemocnění
Čl. 6
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění norovirového původu se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
1. Hlášení případu norovirového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané noroviry, respektive kaliciviry, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je nativní stolice, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

b) průkazu viru elektronovou mikroskopií,

c) detekce nukleové kyseliny.

a) průkazu antigenů norovirů, nejčastěji imunochromatografickými rychlotesty a metodou ELISA,

b) expozice společnému vehikulu, zejména kontaminovaným potravinám nebo nedostatečně upravené pitné vodě,

a) přenos z člověka na člověka, při kterém je alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený,

c) expozice v životním prostředí.

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních: dítě mladší 5 let po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění vyvolaném noroviry je možné přijmout do kolektivního zařízení po klinickém uzdravení, nejdříve ale za 5 dní od začátku onemocnění.

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,
A. Protiepidemická opatření při výskytu norovirových onemocnění:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

6. při výskytu onemocnění vyvolaných noroviry v kolektivech nebo v zařízeních spojených se zdravotní péčí nebo při podezření na jejich výskyt je osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví povinna neprodleně zajistit izolaci nemocných, důslednou osobní hygienu, zejména mytí rukou, a v ohnisku nákazy dezinfekci prostředky s virucidním účinkem.

5. zvýšený zdravotnický dozor se provádí u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné:

4. provádění epidemiologického šetření orgány ochrany veřejného zdraví v ohnisku nákazy u všech hlášených onemocnění včetně pátrání po zdroji nákazy a dalších kontaktech, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti svrabu
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria pro onemocnění svrabem zahrnují intenzivní svědění kůže a výskyt typických kožních projevů papul až krust vyskytujících se ve dvojicích.
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterou je
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Jako případy se klasifikují
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt svrabu
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění svrabem:

2. Materiálem pro vyšetření jsou čerstvě vzniklé neporušené papuly a suspektní chodbičky.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu u klinicky sporných případů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění svrabem se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím těchto metod
1. Hlášení případu svrabu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o komplikacích a úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění svrabem, zajistí u klinicky sporných případů odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

b) vyšetřením biopsie kůže.

a) mikroskopickým průkazem roztoče Sarcoptes scabiei, vajíček nebo výkalů roztoče v seškrabu vzorku kůže,

3. Neinvazivní diagnostika se provádí pomocí dermatoskopu.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

a) přímý přenos z člověka na člověka nebo

b) nepřímý přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů, zejména ložního a osobního prádla.

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí nebo který reaguje na specifickou léčbu ústupem klinických příznaků svrabu,

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

4. Pravděpodobné případy onemocnění hlásí poskytovatel zdravotních služeb orgánu ochrany veřejného zdraví.
4. aktivní vyhledávání všech kontaktů, včetně sexuálních partnerů, s ohledem na cestu přenosu zajišťuje poskytovatel zdravotní péče ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

5. provádění ohniskové a průběžné dezinfekce a dezinsekce předmětů, ploch, použitého prádla, přezůvek a dalších textilií v kolektivech a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti botulismu
Čl. 1
Klinická kritéria
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na botulismus
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu botulismu:

2. Klinická kritéria jsou naplněna v případě iatrogenního botulismu.
2. Izolace Clostridium botulinum ve stolici dospělých osob není pro diagnózu botulismu přenášeného potravinami důležitá.
2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje expozice botulotoxinu z léčebných nebo kosmetických důvodů.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu k ověření diagnózy a zajištění jeho transportu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu onemocnění vyvolaného botulotoxinem a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění botulismem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně transport biologického materiálu do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

3. V případě záchytu klostridií je nutné provést genotypizaci.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy, vehikulum, cestu přenosu nákazy a určení klinické formy onemocnění a případně úmrtí.
3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. Orgán ochrany veřejného zdraví zajistí odběr a neprodlené odeslání podezřelého vehikula k dalšímu vyšetření do příslušné vyšetřující laboratoře.
4. zajištění odběru a laboratorního vyšetření vytypovaného vehikula;

5. stažení podezřelých potravin z oběhu a vyhlášení zákazu další distribuce;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti toxoplazmózy
Klinická kritéria
Čl. 1
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Čl. 4
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt toxoplazmózy
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění toxoplazmózou:
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

3. Klinická kritéria pro vrozenou toxoplazmózu v rámci národní epidemiologické bdělosti zahrnují
3. Dále se u vrozené toxoplazmózy provádí průkaz celkových antitoxoplazmových protilátek nebo vzestupu jejich hladin v séru či plazmě, zejména metodou ELISA a sledováním rozdílů mezi profily antitoxoplazmových IgG matky a dítěte komparativním konfirmačním testem Western blot.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření provádí orgán ochrany veřejného zdraví, při kterém eviduje rovněž klinickou formu onemocnění, případné úmrtí a pátrá po zdroji a místě nákazy.
3. izolace; izolace nemocných není nutná;

b) neurologické příznaky, také s hydrocefalem nebo zvápenatělými ložisky v mozku.

a) oční příznaky se zánětem sítnice a cévnatky a výrazným zmenšením celého oka nebo

1. Klinická kritéria pro vrozenou toxoplazmózu nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) definována.
1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria pro vrozenou toxoplazmózu nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
1. Klasifikace případu vrozené toxoplazmózy je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení o případech vrozené a získané akutní toxoplazmózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění toxoplazmózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. Klinická kritéria pro akutní toxoplazmózu zahrnují zvětšení lymfatických uzlin, horečku, bolesti svalů a únavu.
2. U akutní toxoplazmózy se provádí průkaz celkových antitoxoplazmových protilátek nebo detekce vzestupu jejich hladin a specifických protilátek třídy IgA, IgM, IgG a IgE v séru či plazmě testy založenými na metodě ELISA nebo imunoanalyzátory.
2. Za naplnění epidemiologických kritérií u případu toxoplazmózy se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí, kterými jsou
2. Jako případy získané akutní toxoplazmózy se klasifikují
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

b) přenos kontaminovanýma rukama, zvláště u dětí při hře v písku znečištěném oocystami,

a) expozice kontaminovaným potravinám, pitné vodě nebo nedostatečně tepelně upravenému masu,

d) transplantace orgánu séropozitivního dárce.

c) vertikální přenos při akutním infekčním onemocnění matky během těhotenství,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria, ale laboratorní výsledek není jednoznačný,

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

C. Potvrzený případ, který je laboratorně potvrzený.

4. U akutní toxoplazmózy, především u těhotných žen, se stanovuje avidita antitoxoplazmových IgG.
4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění akutní toxoplazmózou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
4. doporučení preventivních opatření, která vedou ke snížení rizika onemocnění toxoplazmózou v ohnisku nákazy, vydává orgán ochrany veřejného zdraví;

6. Národní referenční laboratoř pro toxoplazmózu provádí konfirmace výsledků sérologických vyšetření na toxoplazmózu, zejména v případech suspektní první infekce v těhotenství či u akutní, vrozené nebo oční toxoplazmózy, diagnostikuje toxoplazmózu v problematických případech, především u pacientů s poruchou imunity.
6. osoba poskytující péči poučí ženy v plodném věku a těhotné ženy o riziku vrozené toxoplazmózy.

5. U oční formy toxoplazmózy a mozkové toxoplazmózy není pouhá sérologická pozitivita průkazem oční ani mozkové toxoplazmózy; k potvrzení diagnózy je nutný pozitivní nález na očním pozadí nebo odpovídající nález zjištěný pomocí zobrazovacích vyšetření CNS.
5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
5. dočasné vyloučení osob z dárcovství krve a krevních složek, které se řídí podle jiných právních předpisů⁵)^, ⁶)^, ⁷);

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění břišním tyfem a paratyfem
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Klasifikace případu
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění břišním tyfem a paratyfem
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení o případu tyfu nebo paratyfu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění břišním tyfem nebo paratyfem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

3. Vyšetřující laboratoř, která prokáže v klinickém materiálu Salmonella Typhi nebo Salmonella Paratyphi A, B nebo C, odešle izoláty do Národní referenční laboratoře pro salmonely.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

2. Diagnostika pomocí izolace Salmonella Typhi nebo Salmonella Paratyphi A, B nebo C se provádí podle týdne onemocnění:
2. Dále je za epidemiologické kritérium považován pobyt nemocné osoby v endemických oblastech.
2. Dále je klasifikován
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro salmonely.

2.1. od prvního týdne onemocnění vyšetřením krve, případně kostní dřeně,
2.1. rekonvalescent, tedy osoba, která nevylučuje původce onemocnění po předchozí léčbě antibiotiky, nebo osoba, která vylučuje původce onemocnění po dobu kratší než 3 měsíce po začátku onemocnění,

2.2. od druhého týdne onemocnění vyšetřením stolice, krve, případně moči, žluče a hnisu ze sekundárních ložisek infekce.
2.2. rekonvalescentní nosič, tedy osoba, která vylučuje původce onemocnění 3 až 12 měsíců po začátku akutního onemocnění,

2.3. chronický nosič, tedy osoba, která vylučuje původce onemocnění ze žlučníku a žlučových cest nebo z močového traktu více než 12 měsíců po začátku nemoci; doporučuje se provádět výtěry a odběry jednou ročně.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních pro předškolní a školní děti:

2. zákaz příjmu nových osob do kolektivního zařízení v době provádění lékařského dohledu pro výskyt onemocnění břišním tyfem nebo paratyfem podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

1. lékařský dohled včetně zajištění odběrů biologického materiálu dětí, zaměstnanců a všech fyzických osob v kontaktu docházejících do kolektivního zařízení, ve kterém došlo k výskytu potvrzeného onemocnění břišním tyfem nebo paratyfem, s eventuálním vyloučením docházky do těchto zařízení po dobu trvání lékařského dohledu podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění břišním tyfem a paratyfem:

7. u nosičů

a) vyřazení z evidence po onemocnění na základě 3 následných negativních výsledků vyšetření výtěrů z konečníku po předchozím podání choleretik a vyšetření vzorků moči; odběry musí být provedeny minimálně 48 hodin po ukončení antibiotické terapie; interval mezi jednotlivými odběry musí být nejméně 1 měsíc;

b) pokud se nepodaří vyřadit rekonvalescentního nosiče do 1 roku po prvních příznacích onemocnění, je evidován jako chronický nosič.

6. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, které byly v kontaktu s nemocným, které se vyloučí z těchto činností na dobu
od posledního kontaktu s nemocným, a do negativního čtvrtého vyšetření výtěru z konečníku a odběru moči provedeného 3 dny před ukončením dozoru;

a) minimálně 21 dní při kontaktu s onemocněním břišním tyfem,

b) minimálně 14 dní při kontaktu s onemocněním paratyfem,

5. lékařský dohled; provádí se u osob, které byly v kontaktu s nemocným, po dobu
od posledního kontaktu s nemocným, podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví;

a) minimálně 21 dní při kontaktu s onemocněním břišním tyfem,

b) minimálně 14 dní při kontaktu s onemocněním paratyfem,

4. epidemiologické šetření, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví u všech hlášených onemocnění a

f) provádí vyřazení z evidence onemocnění břišním tyfem po 3 negativních výsledcích výtěrů z konečníku po předchozím podání choleretik a negativním výsledku vyšetření moči;

g) stanovuje protiepidemická opatření s cílem zamezit dalšímu šíření nákazy, včetně provádění závěrečné a průběžné dezinfekce;

a) zjišťuje místo, zdroj, vehikulum a cestu přenosu nákazy;

b) prověřuje zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod a odpadů;

c) prověřuje cestovatelské anamnézy nemocných;

d) vymezuje ohniska nákazy;

e) aktivně vyhledává všechny kontakty s onemocněním nebo podezřením na onemocnění;

3. izolace; okamžitá hospitalizace a izolace nemocného nebo případu; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

2. zajištění odběru biologického materiálu od případu a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné provede osoba poskytující péči, podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví, následovně:

b) u ostatních kontaktů 2 odběry; první ihned a druhý 3 dny před ukončením lékařského dohledu;

a) u blízkých kontaktů 4 odběry; první ihned, další 2 vždy s odstupem minimálně 24 hodin a jako čtvrté vyšetření výtěr z konečníku a odběr moči provedený 3 dny před ukončením lékařského dohledu nebo zvýšeného zdravotnického dozoru;

c) u případu s odstupem minimálně 48 hodin po ukončení léčby, a ne dříve než 1 měsíc od začátku onemocnění, 3 výtěry z konečníku po aplikaci choleretik v intervalu mezi jednotlivými odběry nejméně 1 měsíc;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti leptospirózy
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt leptospirózy
Protiepidemická opatření pří výskytu onemocnění leptospirózou:
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu leptospirózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění leptospirózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

a) inhalace infekčního aerosolu,

b) expozice kontaminované pitné vodě.

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, pátrání po zdroji nákazy a dalších exponovaných osobách a určení cesty přenosu, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví;

8. důsledná ohnisková a průběžná deratizace především v lidských sídlištích, hospodářských budovách, odchovnách prasat, na skládkách odpadů, v potravinářských závodech, jatkách a v kanalizační síti, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

9. používání ochranných pomůcek a dodržování bezpečnostních opatření při provádění úklidu v potencionálně rizikových objektech, zamořených myšovitými hlodavci.

5. informování veřejnosti orgánem ochrany veřejného zdraví o základních hygienických pravidlech a o rizicích přenosu, zejména v lokalitách bezprostředně postižených povodněmi;

6. doporučení orgánů ochrany veřejného zdraví pro zainteresované subjekty formou sdělení preventivních opatření k zabezpečení snížení rizika onemocnění leptospirózou v dané lokalitě;

7. dezinfekce ploch v zamořených objektech;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti gonokokových onemocnění
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na gonokokové onemocnění
Čl. 6
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

2. Výsledky vyšetření citlivosti na antibiotika u případů prokázaných kultivací se dále musí hlásit v souladu s metodikou národní epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu gonokokového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na gonokokové onemocnění, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

4. Hlášení gonokokových onemocnění se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), kterým je Registr pohlavních nemocí. Klasifikaci případů gonokokových onemocnění provádí lékař s odborností dermatovenerologa.

B. U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

A. Protiepidemická opatření při výskytu gonokokových onemocnění:

5. osoby uvedené jako zdroj infekce a ohrožené infekcí se vyšetřují třikrát v týdenním intervalu; u žen, které nejsou těhotné, musí být jedno kontrolní vyšetření provedeno v průběhu menstruace;

8. prevence gonokokového zánětu spojivek všech novorozenců.

7. dispenzarizace pacienta po dobu 3 měsíců s následným vyšetřením a vyřazením z evidence na základě negativních kontrolních vyšetření³);

6. kontrolní vyšetření pacienta 24 až 48 hodin po skončení léčby a dále ještě dvakrát v týdenních intervalech nebo alternativně vyšetření PCR 2 až 4 týdny po skončení léčby; další vyšetření na závažné pohlavně přenosné nemoci, a to syfilis, onemocnění vyvolané Chlamydia trachomatis a infekce HIV; u žen, které nejsou těhotné, musí být jedno kontrolní vyšetření provedeno v průběhu menstruace;

4. provedení depistážního šetření a vyšetření všech relevantních kontaktů nemocného 60 dní před začátkem onemocnění potvrzeného případu;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti hantavirových onemocnění
Čl. 1
Klinická kritéria
Čl. 2
Laboratorní kritéria
K průkazu potvrzeného případu hantavirových onemocnění se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
Čl. 3
Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterými jsou
Epidemiologická kritéria
Jako případy hantavirových onemocnění se klasifikují
Klasifikace případu
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na hantavirová onemocnění
Čl. 6
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu hantavirových onemocnění:
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Klinická kritéria pro hemoragickou horečku s renálním syndromem zahrnují vysokou teplotu, bolesti svalů, bolesti hlavy, hemoragické projevy a akutní selhání ledvin.
1. Hlášení případu hantavirového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 této přílohy se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na hantavirové onemocnění, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. Klinická kritéria pro hantavirový plicní syndrom zahrnují teplotu, bolesti hlavy a svalů a nevolnost.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 této přílohy.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

a) detekce IgM, IgG protilátek metodou ELISA v séru, nebo
a) přenos ze zvířete na člověka,

b) detekce hantavirové RNA metodou PCR v krvi.
b) expozice v životním prostředí,

c) přenos z člověka na člověka.

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, pátrání po zdroji nákazy a dalších exponovaných osobách a určení cesty přenosu, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví;

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění.
3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

5. informování veřejnosti orgánem ochrany veřejného zdraví o základních hygienických pravidlech a o rizicích přenosu, zejména v lokalitách bezprostředně postižených povodněmi;

7. důsledná ohnisková a průběžná deratizace především v lidských sídlištích, hospodářských budovách, odchovnách prasat, na skládkách odpadů, v potravinářských závodech, jatkách a v kanalizační síti;

6. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce v zamořených objektech, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

8. používání ochranných pomůcek a dodržování bezpečnostních opatření při provádění úklidu v potencionálně rizikových objektech, zamořených myšovitými hlodavci.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti horečky chikungunya
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 1
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt horečky chikungunya
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu horečky chikungunya:

3. U onemocnění vyvolaných jinými viry z rodu Alphavirus se vždy ověřuje výsledek viru neutralizačním testem.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření zajistí u všech případů horečky chikungunya orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
3. izolace; izolace nemocných není nutná;

4. Nelze-li vyloučit možnost infekce jiným virem rodu Alfavirus, biologický materiál je vždy zaslán do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.
4. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí s ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy;

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu horečky chikungunya a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na horečku chikungunya, zajistí odběr biologického materiálu, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky chikungunya.
1. hlášení případů podle čl. 5;

2. Potvrzení viru neutralizačním testem se provádí z párového vzorku.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky chikungunya;

5. případnou likvidaci líhnišť komárů nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti horečky dengue
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt horečky dengue
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu horečky dengue:
Čl. 7

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu horečky dengue a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na horečku dengue, provede odběr biologického materiálu, kterým je krevní sérum, mozkomíšní mok nebo vzorek tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky dengue.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky dengue;

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění horečkou dengue zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
3. izolace; při zajištění izolace nemocného s horečkou dengue nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.
4. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí;

5. likvidaci líhnišť komárů nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii (malárie)
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 4
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii:

3. Interpretace laboratorního nálezu za účelem potvrzení případu malárie musí zohlednit možnost velmi nízké parazitémie pod limitem mikroskopického testu s doporučením opakovat vyšetření po 24 hodinách, obvykle dvakrát.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit oblast, případně místo nákazy.
3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

2. Detekce antigenu malarických plazmodií slouží pouze jako screening.
2. Za naplnění epidemiologických kritérií se pro účely národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení nejméně jedné z následujících epidemiologických souvislostí, kterými jsou
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Jednou ročně se hlásí souhrnná data o všech případech diagnostikované malárie do Národní referenční laboratoře pro diagnostiku tropických parazitárních infekcí.
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do vyšetřující laboratoře;

a) pobyt v endemické oblasti, v níž dochází k přenosu malárie,

b) nákaza vektorem, tedy nakaženou samičkou anophela mimo malarickou oblast,

c) přímý přenos z člověka na člověka čerstvou infikovanou krví, transplacentárně, případně kontaminovanými injekčními jehlami.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria pro malárii nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
1. Hlášení případu malárie a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná malarickými plazmodii, provede odběr biologického materiálu, kterým je nesrážlivá krev z periferního řečiště pacienta odebraná do zkumavky s antikoagulačním roztokem nebo krevní roztěry v podobě tlusté kapky a tenkého nátěru, a dále zajistí transport odebraného materiálu do vyšetřující laboratoře k laboratornímu průkazu původce infekce.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

5. Na základě údajů zadaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, hlásí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech případy malárie diagnostikované na našem území do mezinárodních registrů.
5. doba vyloučení osob z dárcovství plné krve a krevních složek se řídí podle jiných právních předpisů⁶);

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
4. S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, ke kterému může dojít krví, transplacentárně a případně kontaminovanými injekčními jehlami.
4. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^’ ⁶)^’ ⁷); zařízení transfuzní služby zajistí vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob,

c) které navštívily endemické oblasti a nemají příznaky onemocnění malárií,

a) které žily v malarické oblasti během prvních 5 let života,

b) které prodělaly malárii,

d) které mají v anamnéze nediagnostikované febrilní onemocnění během návštěvy nebo v průběhu 6 měsíců po návštěvě endemické oblasti;

6. doporučení antimalarické profylaxe u osob cestujících do endemických oblastí výskytu malárie.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti žluté zimnice
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt žluté zimnice
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu žluté zimnice:
Protiepidemická opatření a způsob provádění

2. Detekce specifických protilátek třídy IgM a IgG proti viru žluté zimnice se potvrzuje neutralizačním testem.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;

3. Při nejednoznačných výsledcích je potřeba vyšetřit párová séra.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění žlutou zimnicí zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, včetně zjištění údajů o očkování proti žluté zimnici.
3. izolace; při zajištění izolace nemocného se žlutou zimnicí nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

4. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.
4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění žluté zimnice všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
4. S ohledem na možné změny geografického výskytu onemocnění žlutou zimnicí je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.
4. při cestování do zemí s výskytem žluté zimnice je povinné očkování proti žluté zimnici¹¹); údaj o provedeném očkování musí být zaznamenán v mezinárodním očkovacím průkazu a je vyžadován při vstupu do zemí s výskytem žluté zimnice, při pobytu i tranzitu; očkování musí být provedeno minimálně 10 dní před cestou, platí doživotně;

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu žluté zimnice a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění žlutou zimnicí, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je krevní sérum, mozkomíšní mok nebo vzorek tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
5. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí a na případné likvidaci líhnišť komárů.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti lidských prionových onemocnění (Creutzfeldtova-Jakobova nemoc, CJN)
Klinická kritéria
Čl. 1
Diagnostická kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 4
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt prionového onemocnění
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu prionových onemocnění:
Čl. 7

2. Dále se pro účely národní epidemiologické bdělosti definuje:
2. Biopsie se provádí z orgánů retikuloendotelového systému, kromě krčních mandlí také ze sleziny slepého střeva; sCJN lze biopsií potvrdit pouze v mozkové tkáni.
2. Dále se za epidemiologické kritéria považuje pobyt v zemi s výskytem bovinní spongiformní encefalopatie či jiný možný kontakt s bovinní spongiformní encefalopatií a průkaz možné expozice.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. V případě úmrtí s podezřením na prionové onemocnění je provedení pitvy povinné. Osoba poskytující péči zajistí v případě úmrtí pitvu pacienta v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob.
2. zajištění vyšetření v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob;

2.2. iatrogenní Creutzfeldtova-Jakobova nemoc, náhodně přenesená, která může být způsobena transplantací tvrdé pleny nebo rohovky, užitím růstového hormonu a gonadotropinu získaného z lidských hypofýz, nebo použitím nedostatečně sterilizovaných lékařských přístrojů a nástrojů;

2.3. familiární, genetické formy prionových onemocnění (gCJN), které způsobuje mutace genu kódujícího prionový protein na dvacátém chromozomu.

2.1. sporadická Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (sCJN), která má následující klinická kritéria: rychle se vyvíjející demence, k níž se připojují nejméně 2 ze 4 z následujících klinických projevů: myoklonus, mozečkové a zrakově prostorové postižení, pyramidové a extrapyramidové projevy nebo akinetický mutismus;

1. Předpoklady a klinická kritéria pro novou formu CJN (vCJN) jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Diagnostická kritéria pro potvrzený, pravděpodobný a možný případ jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení o prionových onemocněních a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na lidské prionové onemocnění, zajistí provedení nezbytných vyšetření k potvrzení klinické diagnózy.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

3. Dále se provádí vyšetření mozkomíšního moku na přítomnost β-podjednotky proteinu 14-3-3.
3. U gCJN se za epidemiologickou souvislost považuje rodinný výskyt rychle progredujících demencí, případně potvrzených onemocnění mezi příbuznými nemocného. Negativní rodinná anamnéza nevylučuje přítomnost patogenní mutace v genu pro prionový protein.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Při potvrzení prionového onemocnění na základě pitvy ohlásí osoba poskytující péči tuto skutečnost bezodkladně Koordinačnímu středisku transplantací⁶).
3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

5. Vyšetření mozkomíšního moku a stěru z nosní sliznice se provádí metodou RT-QuIC nebo metodou namnožení molekul patologicky formovaného prionového proteinu.
5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
5. stanovení opatření pro poskytovatele zdravotních služeb, který vyslovil podezření na prionové onemocnění, zejména pro manipulaci s nástroji a elektrodami, a postup v případě poranění kontaminovanými předměty²) metodami dekontaminace platnými pro transmisivní spongiformní encefalopatie podle Metodického listu TSE/CJN;

6. Definitivní morfologická diagnóza se provádí u všech podezření na prionová onemocnění v Národní referenční laboratoři pro diagnostiku lidských transmisivních spongiformních encefalopatií.
6. zničení nástrojů, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázanou CreutzfeldtovouJakobovou nemocí; tyto nástroje se nesmí resterilizovat;

4. Neuropatologické vyšetření umožňuje definitivní diagnózu průkazem přítomnosti patologicky změněného prionového proteinu ve tkáni metodami imunohistochemie a Western blot; v případě gCJN se sekvenuje gen pro prionový protein PRNP a hledá se patogenní mutace.
4. U onemocnění iatrogenní Creutzfeldtovou-Jakobovou nemocí se za epidemiologickou souvislost považuje neurochirurgický zákrok, transplantace tvrdé pleny, rohovky, užití růstového hormonu a gonadotropinu získaného z lidských hypofýz nebo krevní transfuze v anamnéze nemocného.
4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o podezření na případ prionového onemocnění všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem k dalším opatřením.
4. Epidemiologické šetření provádí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle listu epidemiologického šetření v součinnosti s Národní referenční laboratoří lidských prionových chorob. U nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci a v případě podezření na iatrogenní přenos je šetření zaměřeno na zdroj nákazy a cestu přenosu onemocnění.
4. předcházení iatrogennímu přenosu důsledným dodržováním bezpečnostních předpisů souvisejících se zacházením s tkáněmi a lékařskými přístroji či nástroji, dodržováním preventivních opatření při chirurgických zákrocích, označením biologicky nebezpečných vzorků a správným opatřením při čištění a dekontaminaci nástrojů;

11. sdílení informací se Státní veterinární správou o infikovaných zvířatech; pouze u nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci.

10. u zemřelého dárce rohovky, skléry nebo dura mater provedení vyšetření mozku na Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc; vyšetření se zajišťuje v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob⁷);

8. zajištění dohledatelnosti příjemců a dárců krve, krevních složek, tvrdé pleny a rohovky po dobu 30 let;

7. sterilizace nástrojů používaných zejména při neurochirurgických a očních operacích v režimu zohledňujícím možný přenos prionového onemocnění;

9. vyloučení z dárcovství krve a jiného biologického materiálu, z dárcovství orgánů a tkání zemřelých dárců; postupuje se podle jiných právních předpisů⁵)^, ⁶)^, ⁷), u osob,

c) s rodinnou anamnézou Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci,

a) které pobývaly ve Velké Británii a Francii v letech 1980 až 1996 po dobu delší než 12 měsíců,

b) kterým byla podána v letech 1980 až 1996 transfuze krve v zahraničí,

d) kterým byla transplantována rohovka, dura mater nebo byly v minulosti léčeny přípravky zhotovenými z lidských hypofýz;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti giardiózy
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt giardiózy
Čl. 6
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení o případu giardiózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění giardiózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

3. Při parazitologickém vyšetření stolice se provádí odběr alespoň tří vzorků obden odebraných.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

2. Průkaz specifického antigenu Giardia intestinalis ve stolici, duodenální šťávě nebo v bioptických vzorcích z tenkého střeva metodou ELISA se potvrzuje mikroskopicky nebo pomocí PCR.
2. Přenos infekce je možný i ze zvířete na člověka.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních pro děti se při ojedinělém nálezu neprovádějí; při hromadném nebo opakovaném výskytu onemocnění giardiózou se protiepidemická opatření uplatňují.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění giardiózou:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. hlášení onemocnění a bezpříznakových případů podle čl. 5;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti listeriózy
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klinická kritéria
Čl. 2
Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Epidemiologická kritéria
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt listeriózy
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění listeriózou:
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. Hlášení případu listeriózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění listeriózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly vytypovanou rizikovou stravu podle rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

5. zajištění laboratorního vyšetření vytypované rizikové stravy;

7. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

6. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti shigelózy
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt shigelózy
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

3. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely uchovává a eviduje sbírku kmenů Shigella sp.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu shigelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění shigelózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Všechny izolované kmeny shigel se zasílají do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která provádí jejich další typizaci, konfirmaci a molekulárněepidemiologické analýzy.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

4. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí neprodleně primárně případy shigel zasílající laboratoři, osobě poskytující péči a příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
4. Při podezření na hromadný výskyt onemocnění zajistí osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů Shigella sp. k typizaci do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

2. lékařský dohled po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro předškolní děti;

3. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění shigelózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po 3 negativních kultivačních vyšetření stolice, na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

4. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění shigelózou vyskytlo, mohou docházet do kolektivního zařízení po uplynutí 5 dní od posledního kontaktu s nemocným, respektive po jeho prvním negativním kultivačním vyšetření stolice, a po posouzení podmínek zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

1. při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění shigelózou:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

4. aktivní vyhledávání kontaktů, včetně předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí odběr biologického vzorku; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

6. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti enteritid vyvolaných Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt enteritidy způsobené Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Hlášení případu enteritidy způsobené Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění enteritidou způsobenou Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

1. při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

3. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění yersiniózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po jednom negativním kultivačním vyšetření stolice, případně je-li dítě v dobrém klinickém stavu na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

4. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění yersiniózou vyskytlo, mohou docházet do kolektivního zařízení, pokud jsou v dobrém klinickém stavu a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

2. lékařský dohled po dobu 7 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro děti podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví;

A. Protiepidemická opatření při výskytu enteritid způsobených Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

5. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby jednoho kultivačně negativního výsledku vyšetření stolice, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

4. aktivní vyhledávání kontaktů a osob, které konzumovaly vytypovanou rizikovou stravu, zejména předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaného virem Zika a vrozeného onemocnění virem Zika
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění virem Zika
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

4. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

3. Klinickým vzorkem je krev, moč, sperma, mozkomíšní mok, placenta, fetální tkáně, amniotická tekutina, sliny, sekční nebo jiný klinický materiál.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

2. Detekce specifických protilátek proti viru Zika a potvrzení viru neutralizačním testem se provádí z párového vzorku.
2. Přenos infekce je možný i podáním krevní transfuze, transplantací orgánů nebo tkání v anamnéze do 28 dní před začátkem onemocnění od osoby s prokázanou infekcí virem Zika nebo s možnou expozicí viru Zika.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu onemocnění virem Zika a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané virem Zika, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo jiné laboratoře akreditované pro diagnostiku infekcí virem Zika.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaného virem Zika:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběrů a transportu biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo jiné laboratoře akreditované pro diagnostiku infekcí virem Zika;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

4. lékařský dohled u těhotných žen, které byly v období těhotenství v rizikových oblastech, případně měly sexuální kontakt s nemocným partnerem nebo partnerem, který rizikovou oblast navštívil; podmínky a rozsah stanoví osoba poskytující péči ve spolupráci s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví;

5. monitorování cirkulace viru Zika na území České republiky ve spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu, orgánů Státní veterinární správy a dalších dotčených institucí zabývajících se danou problematikou.

B. Zařízení transfuzní služby zajistí:

a) vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob, které pobývaly v oblasti s probíhajícím přenosem viru Zika, a to po dobu 28 dní po opuštění takové oblasti⁵)^, ⁶)^, ⁷);

b) v indikovaných případech vyšetření vytypovaných vzorků krve a krevních složek na přítomnost nukleových kyselin viru Zika.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění morem
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Klasifikace případu
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření a postup při podezření na onemocnění morem
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu moru:
Čl. 7

2. Klinickým vzorkem pro izolaci je hnis aspirovaný z postižené uzliny, krev, sputum, cerebrospinální mok.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení o pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění morem a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění morem, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

3. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména se zaměřením na cestovatelskou anamnézu nemocné osoby a vyhledání osob v kontaktu s nemocným s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění. Je nutné vyloučit případ úmyslného zneužití infekčního agens nebo nevhodného zacházení s biologickým materiálem.
3. izolace; při zajištění izolace nemocného, z nemoci podezřelého a jejich kontaktů se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵);

5. cílená chemoprofylaxe antibiotiky u kontaktů s plicním morem; provádí se co nejdříve, zpravidla do 48 hodin po kontaktu;

6. dezinfekce předmětů i osob, včetně případné dezinsekce, při dodržení podmínek a požadavků stanovených v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵);

7. provádění deratizace podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

8. další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti cholery
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 1
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Čl. 3
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Epidemiologická kritéria
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt cholery
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu cholery a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění cholerou, zajistí odběr biologického materiálu na speciální transportní media k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

3. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely uchovává a eviduje sbírku těchto vysoce rizikových agens.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.

2. Izolovaný kmen suspektního Vibrio cholerae nebo potvrzený kmen Vibrio cholerae O1 nebo O139 produkující enterotoxin nebo nesoucí gen pro enterotoxin zasílá bezodkladně vyšetřující laboratoř ke konfirmaci a dalšímu dourčení do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
4. Poskytovatel zdravotních služeb a orgán ochrany veřejného zdraví postupují při své činnosti podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵) v míře odpovídající stavu pacienta a formě jeho onemocnění.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

3. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění cholerou vyskytlo, mohou docházet do kolektivního zařízení po uplynutí 5 dní od posledního kontaktu s nemocným, respektive po jeho prvním negativním kultivačním vyšetření stolice, a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

2. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění cholerou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po třech negativních kultivačních vyšetření stolice, na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

1. lékařský dohled po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních;

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění cholerou:

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

11. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

7. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech;

10. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

9. zabezpečení zásobování pitnou vodou, bezpečná likvidace odpadních vod a likvidace odpadů podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

8. provádění dezinsekce a deratizace podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

6. zvýšený zdravotnický dozor u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné; po prodělaném, laboratorně potvrzeném onemocnění může tyto činnosti daná osoba vykonávat za předpokladu, že nemá klinické příznaky a má 3 negativní výsledky vyšetření stolice, nejdříve ale za 10 dní od začátku onemocnění;

5. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se po dobu 5 dní od posledního kontaktu s nemocným podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

4. aktivní vyhledávání kontaktů, včetně předškolních dětí a osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí odběr biologického vzorku; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti vztekliny
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt vztekliny
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vzteklinou:
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu vztekliny a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vzteklinou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro vzteklinu.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

3. Laboratorní diagnostika klinického vzorku se provádí v Národní referenční laboratoři pro vzteklinu v bezpečnostním laboratorním režimu 3 (BSL3).
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.
3. izolace; izolace není nutná; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

2. Klinické vzorky se zasílají do Národní referenční laboratoře pro vzteklinu v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
2. Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje i přenos infekčním aerosolem.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro vzteklinu;

9. spolupráce s orgány Státní veterinární správy.

7. imunizace kontaktů, které mají otevřené rány nebo sliznice vystavené slinám pacienta nebo zvířete s prokázanou vzteklinou;

6. u případů poranění, kdy nelze zvíře vyšetřit, osoba poskytující péči se informuje o epizootické situaci v dané oblasti, v níž došlo k poranění člověka zvířetem, a co nejdříve rozhodne o nutnosti antirabické profylaxe;

5. u případů poranění, kdy lze zvíře vyšetřit, v případě pozitivního nálezu u zvířete osoba poskytující péči neodkladně odesílá pacienta do antirabického centra při nejbližším infekčním oddělení;

8. rozhodování o antirabické profylaxi; přihlíží se zejména k okolnostem, lokalizaci a rozsahu poranění, k druhu a chování zvířete a epizootické situaci, řídí se přitom zásadami obsaženými v Konsensu představitelů infekčních pracovišť v České republice a Národní referenční laboratoře pro vzteklinu;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti antraxu
Čl. 1
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt antraxu
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

2. Vyšetření klinického materiálu při podezření na onemocnění antraxem se provádí před zahájením léčby antibiotiky.
2. Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje i nepřímý přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu antraxu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění antraxem, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí v případě výskytu antraxu či podezření na tuto nákazu hlášení v systému včasného varování Evropské unie a Světové zdravotnické organizaci.

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění antraxem Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu.

B. Další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění antraxem:

7. dezinfekce ploch a pomůcek v ohnisku nákazy sporicidními přípravky, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. izolace; při zajištění izolace nemocného, z nemoci podezřelého a jejich kontaktů se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵);

4. zvýšený zdravotnický dozor v ohnisku nákazy po dobu 60 dní u plicní formy onemocnění, po dobu 10 dní u injekční formy onemocnění, po dobu 12 dní u kožní formy a po dobu 6 dní u gastrointestinální formy antraxu;

5. profylaxe cílenými antibiotiky po dobu maximální inkubační doby u kontaktů s nemocným;

6. dekontaminace oděvů podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

8. v případě kontaminované vody provádění dezinfekce vody podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

9. spolupráce s orgány Státní veterinární správy.

C. Každý, kdo obdrží informaci o šíření antraxu nebo obdrží balíček nebo obálku s podezřelým obsahem, bezodkladně informuje prostřednictvím linek tísňového volání základní složky integrovaného záchranného systému nebo obecní policii.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti brucelózy
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt brucelózy
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění brucelózou:
Čl. 7

2. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu brucelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění brucelózou, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
5. dezinfekce ploch a pomůcek v ohnisku nákazy podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví při dodržení podmínek a požadavků stanovených v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵);

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Eviduje úmrtí na toto onemocnění. Je nutné vyloučit případ úmyslného zneužití infekčního agens nebo nevhodného zacházení s biologickým materiálem.
3. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵);

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění brucelózou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
4. aktivní vyhledávání kontaktů a lékařský dohled pro osoby v ohnisku nákazy po dobu maximální inkubační doby, která činí 150 dnů;

6. důsledné dodržování hygienických opatření v zemědělské a potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti echinokokózy
Čl. 1
Klinická kritéria nejsou podle přímo prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) definována.
Klinická kritéria
Diagnostická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Diagnostická kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt echinokokózy
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění echinokokózou:
Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
1. Hlášení případu echinokokózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o potvrzených případech onemocnění a úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění echinokokózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro tkáňové helmintózy nebo jiné akreditované vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení epidemiologické souvislosti dlouhodobý pobyt v endemické oblasti v anamnéze, zejména v jižní a východní Evropě, v severní Africe a ve střední Asii.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného;

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění.
3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

5. v případě výskytu onemocnění v rodině spolupráce s veterináři při vyšetření domácích zvířat podezřelých z nákazy, zejména psů.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti trichinelózy (trichinózy)
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt trichinelózy
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu trichinelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění trichinelózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Pozitivní sérologické nálezy se zasílají ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře pro tkáňové helmintózy.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5; pozitivní sérologické nálezy posílá ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře pro tkáňové helmintózy.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních pro děti se při ojedinělém nálezu neprovádějí; při hromadném nebo opakovaném výskytu onemocnění trichinelózou se protiepidemická opatření uplatňují.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění trichinelózou:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

4. aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly rizikovou stravu; zajištění laboratorních odběrů na detekci specifických protilátek orgánem ochrany veřejného zdraví;

5. zajištění laboratorního vyšetření rizikové stravy;

3. izolace; izolace nemocných není nutná;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti kryptosporidiózy
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 1
Klinická kritéria
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt kryptosporidiózy
Čl. 6
Čl. 7
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění kryptosporidiózou:
Protiepidemická opatření a způsob provádění

4. Při parazitologickém vyšetření stolice se provádí odběr alespoň 3 vzorků obden odebraných.
4. lékařský dohled u imunosuprimovaných osob;

3. Pozitivní průkaz antigenů kryptosporidií ve stolici se konfirmuje mikroskopicky nebo pomocí PCR.
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

2. Dále se provádí mikroskopický průkaz kryptosporidiových oocyst ze vzorků plicního traktu, zejména u imunosuprimovaných osob.
2. Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení přenosu prostřednictvím kontaminovaných předmětů.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu kryptosporidiózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění kryptosporidiózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění a bezpříznakových případů nosičství podle čl. 5;

5. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

6. při epidemickém výskytu kryptosporidiózy spolupráce s dalšími orgány státní správy, a to Státní veterinární správou, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a vodohospodářskými úřady, při zajištění vyšetření podezřelého zdroje a při dohledávání vehikula nákazy.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti pravých neštovic
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt pravých neštovic
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění pravými neštovicemi a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění pravými neštovicemi, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

2. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek; jako vysoce nebezpečné agens musí být vzorek zaslán v režimu UN 2814 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

3. Laboratorní nález podle čl. 2 hlásí laboratoř bezodkladně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit místo a zdroj nákazy a eviduje klinickou formu onemocnění. Je nutné vyloučit případ úmyslného zneužití infekčního agens nebo nevhodného zacházení s biologickým materiálem.

5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice, informuje cestou systému včasného varování Evropské unie a zároveň informuje Světovou zdravotnickou organizaci.

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o možném, pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění virem pravých neštovic Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění pravými neštovicemi:

5. karanténa osob v ohnisku nákazy po dobu maximální inkubační doby, která činí 19 dní od posledního kontaktu s nemocným;

4. cílená, rychlá a kompletní vakcinace všech neočkovaných osob v postižené lokalitě, očkování se provádí nejpozději do 7 dní po expozici;

1. okamžité hlášení onemocnění podle čl. 5, včetně mezinárodního hlášení, podle platných mezinárodních předpisů;

3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

6. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví, včetně šatstva, lůžkovin a povrchů.

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře podle čl. 2;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti Q horečky
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klinická kritéria
Čl. 1
Čl. 2
Laboratorní kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt Q horečky
Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění Q horečkou:
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

2. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném trojobalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
2. Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení přenosu infekčním aerosolem v kontaminovaném prostředí a nepřímý přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení případu Q horečky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění Q horečkou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
5. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví, dezinfekce ploch a pomůcek v ohnisku nákazy sporicidními přípravky, včetně dekontaminace oděvů;

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění Q horečkou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
4. zvýšený zdravotnický dozor v ohnisku nákazy po dobu maximální inkubační doby, která činí 3 týdny od posledního kontaktu s nemocným; zvýšená opatrnost je nutná u osob s kardiálním a cévním onemocněním, u těhotných žen a osob se sníženou imunitou;

6. důsledné dodržování hygienických opatření především u osob přicházejících do kontaktu se zvířaty nebo jejich produkty, bezpečná manipulace při potratech zvířat, s jejich placentami a plodovou vodou;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti chřipky A/H5N1 a dalších lidských onemocnění vyvolaných viry zoonotické chřipky
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) a jsou platná i pro další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky.
Klinická kritéria
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Čl. 3
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) a jsou platná i pro další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky.
Epidemiologická kritéria
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) a jsou platná i pro další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky.
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt některých ze zoonotických subtypů chřipky
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

6. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění je povinna ihned poskytnout spolupracujícímu centru Světové zdravotnické organizace klinický materiál, pokud se nepodaří jednoznačně prokázat příslušný subtyp viru.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) a jsou platná i pro další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky.
1. Hlášení případu vyvolaného některým ze zoonotických subtypů chřipky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Osoba poskytující péči, která ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná některým ze zoonotických subtypů chřipky, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Vyšetření na zoonotickou chřipku se provádí z nazofaryngeálního výtěru, bronchoalveolární laváže nebo sputa, a 5 ml srážlivé krve; odběr materiálu je konzultován s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

3. Klinický a biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit místo nákazy a eviduje klinickou formu onemocnění.

4. Laboratorní diagnostika klinického vzorku se provádí v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v bezpečnostním laboratorním režimu úrovně 3 (BSL3).
4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

5. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění provede sekvenační analýzu zaslaných izolátů.

B. V případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných některým ze zoonotických subtypů chřipky:

5. lékařský dohled u kontaktů a osob profesionálně exponovaných při výskytu onemocnění nebo záchytu viru u zvířat; dohled se provádí po dobu maximální inkubační doby, a to 17 dní od posledního kontaktu se zdrojem podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

4. aktivní vyhledávání blízkých kontaktů nemocného;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění SARS
Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 1
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt SARS
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

3. Laboratorní diagnostika klinického vzorku včetně konfirmace se provádí v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v bezpečnostním laboratorním režimu úrovně 3 (BSL3).
3. Laboratorní nález podle čl. 2 hlásí vyšetřující laboratoř bezodkladně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem zjistit zdroj a místo nákazy.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění SARS a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění SARS, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

2. Klinické vzorky se zasílají do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Odběr materiálu je vždy nutné předem konzultovat s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o možném, pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění SARS Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice a cestou systému včasného varování předání informací Evropské komisi.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění SARS:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

5. bariérová izolační opatření při ošetřování pacientů s onemocněním SARS, včetně dekontaminace povrchů a ploch, používání obličejových masek a respirátorů, pláště, rukavic a mytí rukou.

4. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich okamžitá izolace, pátrání po zdroji onemocnění;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění podle čl. 2, a podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění MERS
Klinická kritéria pro onemocnění MERS jsou vysoká teplota nad 38 stupňů Celsia, zánět plic nebo syndrom dechové tísně nebo úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest.
Klinická kritéria
Čl. 1
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí
Čl. 3
Jako případy se klasifikují
Čl. 4
Klasifikace případu
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění MERS
Čl. 6
Protiepidemická opatření a způsob provádění
Čl. 7

1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění MERS se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím metody
1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění MERS a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění MERS, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

a) detekce nukleové kyseliny MERS-CoV v biologickém materiálu, při detekci nejméně dvou specifických úseků genomu MERS-CoV,

b) izolace MERS-CoV,

c) průkazu specifické protilátkové odpovědi proti MERS-CoV.

3. V rámci diferenciální diagnostiky u suspektního biologického materiálu vyšetřuje Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění
3. Laboratorní nález podle čl. 2 hlásí vyšetřující laboratoř bezodkladně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.

a) metodou detekce nukleové kyseliny viru chřipky typu A a B, včetně dourčení aktuálně cirkulujících subtypů a linií, včetně ptačích,

b) pokud jsou všechna předchozí vyšetření negativní, provádí se vyšetření na další virové respirační patogeny.

6. Laboratorní diagnostika klinického vzorku se provádí v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v bezpečnostním laboratorním režimu úrovně 3 (BSL3).
6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

5. Klinické vzorky se zasílají do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice, cestou systému včasného varování Evropské unie a Světové zdravotnické organizaci.

4. Vyšetření na přítomnost MERS-CoV se provádí z faryngeálního výtěru, bronchoalveolární laváže nebo sputa, a 5 ml srážlivé krve. Odběr materiálu se předem konzultuje s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o možném, pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění MERS Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

2. Pravděpodobný případ onemocnění MERS je definován pozitivním výsledkem nejméně u jednoho z následujících testů
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

a) test na protilátky proti MERS-CoV,

b) detekce nukleové kyseliny MERS-CoV z klinického vzorku při záchytu pouze jednoho specifického úseku genomu MERS-CoV.

c) výkon povolání se zvýšeným rizikem expozice MERS-CoV, zejména u zaměstnanců v laboratoři zacházející s živými viry MERS-CoV nebo viry podobnými MERS-CoV nebo osob v kontaktu se zvířaty považovanými za zdroj MERS-CoV.

b) úzký kontakt s jednou nebo více osobami s potvrzeným onemocněním MERS nebo vyšetřovanými na přítomnost MERS-CoV,

a) v anamnéze cesta do oblasti nebo pobyt v oblasti, v níž dochází k přenosu MERS-CoV, v období maximálně 14 dní před objevením prvních příznaků,

C. Potvrzený případ, který splňuje laboratorní kritéria pro potvrzený případ.

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění MERS:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

4. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich karanténa;

5. bariérová izolační opatření při ošetřování pacientů s onemocněním MERS, včetně dekontaminace povrchů a ploch, používání obličejových masek, brýlí a respirátorů, pláště, rukavic a mytí rukou.

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění podle čl. 2, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ,
B. Další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti virových hemoragických horeček
Klinická kritéria
Čl. 1
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Laboratorní kritéria
Čl. 2
Epidemiologická kritéria
Čl. 3
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 4
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Klasifikace případu
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Čl. 5
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hemoragické horečky
Čl. 7
Protiepidemická opatření a způsob provádění

2. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport vysoce nebezpečných agens, v režimu UN 2814 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění virovou hemoragickou horečkou a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění virovou hemoragickou horečkou, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí bezodkladně vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit místo a zdroj nákazy.

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění virovou hemoragickou horečkou Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

B. Protiepidemická opatření při výskytu virových hemoragických horeček se provádějí v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

A. Protiepidemická opatření při výskytu virových hemoragických horeček:

7. striktní dodržování bariérových izolačních opatření a technik, včetně používání obličejových masek, brýlí, ochranného oděvu a respirátorů, rukavic, mytí rukou.

5. dezinfekce biologického materiálu nemocného a bezpečná likvidace nebo dekontaminace všech pomůcek použitých při ošetřování pacienta;

1. hlášení onemocnění podle čl. 5, včetně mezinárodního hlášení podle platných mezinárodních předpisů;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného nebo z nemoci podezřelého a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

4. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich karanténa, pátrání po zdroji onemocnění;

6. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví, včetně šatstva, lůžkovin a povrchů, dekontaminace povrchů a ploch;

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti nozokomiálních infekcí (infekcí spojených se zdravotní péčí)
Definice infekcí spojených se zdravotní péčí a jejich případů
Čl. 1
Čl. 2
Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí
Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí orgánům ochrany veřejného zdraví se provádí podle jiných právních předpisů²)^, ³).
Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí
Čl. 3

2. Definice případů infekcí spojených se zdravotní péčí vydává Národní referenční centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí, které je zveřejňuje na internetových stránkách Státního zdravotního ústavu.
2. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí se provádí na úrovni poskytovatelů zdravotních služeb a na národní úrovni metodickými postupy Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí, které vycházejí z metodických postupů a definic stanovených ECDC.

1. Definice infekcí spojených se zdravotní péčí je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
1. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí je epidemiologická metoda, spočívající v průběžném shromažďování, vyhodnocování, interpretaci a zpětné distribuci všech významných údajů, využitelných pro jejich účinnou prevenci a kontrolu.

3. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí je součástí programu prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, který musí každý poskytovatel lůžkové zdravotní péče zpracovat a zajistit jeho činnost⁸); program prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů akutní lůžkové péče je uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence
Definice klinické rezistence vůči antimikrobiálním látkám
Definice klinické rezistence je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Čl. 1
Čl. 2
Definice mikrobiologické rezistence je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
Definice mikrobiologické rezistence vůči antimikrobiálním látkám
Čl. 3
Systém epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence

2. Priority a zaměření národní epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence určuje Národní referenční laboratoř pro antibiotika po konzultaci se Subkomisí pro antibiotickou politiku České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a koordinační skupinou Národního antibiotického programu.

4. Hlášení panrezistentních izolátů z lůžkových zdravotnických zařízení orgánům ochrany veřejného zdraví se provádí podle jiných právních předpisů²)^, ³).

3. Epidemiologická bdělost antimikrobiální rezistence se provádí ve spolupráci s antibiotickými středisky v jednotlivých lokalitách České republiky.

1. Epidemiologická bdělost antimikrobiální rezistence se provádí na úrovni poskytovatelů zdravotních služeb a na národní úrovni metodickými postupy Národní referenční laboratoře pro antibiotika, které vycházejí z metodických postupů Pracovní skupiny pro monitorování rezistence při Národní referenční laboratoři pro antibiotika a ECDC.