§ 2
<var>Článek 2.</var>
Služba v legiích počíná, je-li tu písemná přihláška, kterou se kdo dobrovolně zavázal ihned a bezpodmínečně se zbraní v ruce bojovati za osvobození československého národa, datem této přihlášky; přihlášku nahražuje písemné potvrzení orgánu ku přijímání přihlášek oprávněného, že se legionář řádně u něho přihlásil. Orgány tyto byly: Československá Národní Rada v Paříži a její odbočky a kanceláře v Rusku, Italii, Americe a Anglii a jim podléhající dobrovolnické organisace. Datum pravoplatné přihlášky nebo ji nahražujícího potvrzení přijímajícího orgánu budiž ověřeno výpisem z úředních záznamů nebo archivních listin příslušné legie.
Kde nelze zjistiti den přihlášky, nebo nebyla-li tato vůbec podána, počítá se služba v legiích ode dne skutečného nastoupení služby.
Služba v legiích končí:
V případech, kde služba legionářská byla přerušena udělením trvalé nebo delší dočasné dovolené, zajetím atd., rozhoduje ministerstvo Národní obrany (kancelář Československých legií), zdaž a kolik možno započísti z této doby do služby legionářské.
a) dnem 31. prosince 1919 u těch, kteří tohoto dne byli v činné službě vojenské s výjimkou legionářů v té době ještě v Rusku meškajících;
b) dnem řádného propuštění z legie, nebo dnem přeložení do neaktivity legionáře, stalo-li se před 31. prosincem 1919;
c) dnem návratu na území Československé republiky u těch legionářů, kterým z vojensko-služebních důvodů bylo nebo bude možno vrátiti se z Ruska teprve po 31. prosinci 1919, pokud tento návrat nebyl oddálen jejich zaviněním, nebo přidělením v nějakém služebním postavení, nevyplývajícím přímo z jich poměru legionářského.