5. (1) Je-li tu více spoludědiců, ustupuje osoba určená podle čísla 1 až 3, která v době nápadu dědictví je výhradným vlastníkem rolnické usedlosti rovnající se hodnotou polovině nedílu, o který jde, nebo usedlosti ještě větší, a to nedílové nebo svobodné ostatním spoludědicům co do práva převzíti usedlost, a připadne tudíž nedíl osobě podle tohoto zákona nejbližší, leda že by se onen rozhodl odevzdati vlastní usedlost nejblíže povolanému za cenu, vyšetřenou podle zásad §u 43.

(2) Nechce-li nikdo ze spoludědiců převzíti usedlost posléze uvedenou, pomíjí jejich právo požadovati, aby dědic povolaný ku převzetí podílu jim ustoupil.

(3) Má-li osoba určená podle č. 1 až 3 k některé usedlosti jmenované v odst. 1. tohoto čísla jiné právo než výhradné právo vlastnické, rozhodne o jejím právu a právu ostatních spoludědiců na převzetí nedílu úřad pozemkový přihlížeje k tomu, aby zásada vyslovená v §u 16 byla porušena pokud možno nejméně.