4. a) Nalézají-li se československé cenné papíry německých státních příslušníků bydlících v Německu na území republiky Rakouské, stačí k výplatě splatností rakouské kontrolní označení. Převezou-li se takové cenné papíry po kontrolním označení do Německa, není potřebí místopřísežného prohlášení ani okolkování v Německu.
Jsou-li československé cenné papíry německých státních příslušníků bydlících v Německu uloženy v jiné zemi mimo Československou republiku a v takových státech, s nimiž bylo Německo ve válečném stavu, může okolkování provésti příslušný německý konsulát podle ustanovení odst. 2. č. 3. přílohy E. hospodářské dohody z 29. června 1920.

b) Byly-li pláště nebo archy v Československé republice označeny, jest i ostatní části československých cenných papírů, jež nalézají se mimo tento stát, ještě dodatečně v republice Československé označiti. Poplatek za to nesmí však býti vyměřen. Když byly dotyčné části cenných papírů označeny, buďtež podateli ihned vráceny.

c) Jsou-li pláště a archy československých cenných papírů v obvodech různých německých finančních úřadů, má německá vláda na vůli, aby okolkování částí dala provésti různými příslušnými úřady finančními podle dokladů vyžadovaných hospodářskou dohodou.

d) Ztratily-li se části československých cenných papírů, lze povoliti okolkování částí zbylých, bude-li prokázáno, že o částech ztracených zahájeno bylo úředně řízení umořovací.