5. Místopřísežné prohlášení může podati každý v Německu bydlící vlastník československých cenných papírů, jež jsou v Německu, pokud 12. března 1919 na území republiky Československé nebydlel, nebo se na něm v době od 12. března 1918 do 12. března 1919 (trvale) nezdržoval, a pokud se cenné papíry 12. března 1919 na území Československé republiky nenalézaly a dodatečně se tam nedostaly.
Říšští Němci, kteří bydlí v cizině mimo republiku Československou, mohou místopřísežné prohlášení podati u německého finančního úřadu i tehdy, když se jejich československé cenné papíry nalézají v cizině mimo Československou republiku. Tehdy mohou cenné papíry býti okolkovány také u dotyčného německého finančního úřadu.
Tato úprava nedotýká se ustanovení mírových smluv, jež byly uzavřeny po skončení světové války. Rovněž nemá tím býti předstižena úprava, jež by snad ujednána byla vládou československou s jinými státy.
Není-li jisto nebo nelze-li vyšetřiti, kdo jest vlastníkem československých cenných papírů, je-li vlastnictví jich sporné, nebo nepodá-li vlastník cenných papírů místopřísežného prohlášení nejpozději 4 neděle před uplynutím lhůty okolkovací, může řádný majitel cenných papírů, na př. schovatel, správce, zástavní věřitel, opatrovník, podati místopřísežné prohlášení za vlastníka, pokud mu jsou známy skutečnosti, jež k místopřísežnému prohlášení opravňují.