C. Ujednání ze dne 17. prosince 1920.

1. Výhrada třetího odstavce bodu 2. ujednání ze dne 13. listopadu 1920 o povinnosti Československého státu k výplatě cenných papírů týká se pouze železničních papírů, uvedených v odstavci druhém bodu 2., s nimiž, pokud jde o okolkování, nakládati jest stejně jako s papíry československými.
Souhlasí se, že seznam zmíněný v bodu 2., odst. 2., zápisu ze dne 13. listopadu 1920 obsahovati má jen železniční papíry uvedené v bodu B. zvláštního zápisu ze dne 12. listopadu 1920 o výplatě obligací a kuponů soukromých drah sestátněných vládou starého Rakouska.*)

2. Ujednání bodu 4. a), odst. 1., ujednání ze dne 13. listopadu 1920 rozšiřuje se potud, že rakouské kontrolní označení československých cenných papírů může bez ohledu na bydliště a státní příslušnost majitele papírů býti říšskoněmeckým výplatnám podkladem pro výplatu splatností a pro vydání nových kuponových archů stejně jako označení československé.
Jsou-li tudíž cenné papíry opatřeny rakouskou kontrolní značkou nebo československy označeny, není vůbec potřebí místopřísežného prohlášení ani okolkování v Německu.
Se stanoviska československé vlády není námitek proti dodatelnosti československých cenných papírů opatřených rakouskou kontrolní značkou na německých bursách.

3. Československá vláda zašle Allgemeine Deutsche Credit-Anstalt v Lipsku žádaný počet otisků československého označovacího razítka pro cenné papíry.

4. Československé cenné papíry, které byly v Československé republice podle § 2, lit. b), nařízení ze dne 12. března 1919 pouze sepsány, nikoli však označeny, mohou býti vypláceny buď podle § 15, odst. 3., tohoto nařízení, budou-li do Československé republiky dovezeny a zde označeny, nebo mohou býti okolkovány a vypláceny na místopřísežné prohlášení stejně jako cenné papíry vůbec nesepsané.
Při tom jest zásadně vyloučeno dvojí vybrání evidenčního poplatku československého.
Cenné papíry budou označené co nejdříve podateli opětně vráceny.

5. Výhoda poskytnutá v bodu 5., odst. 1., ujednání ze dne 13. listopadu 1920 majitelům československých cenných papírů bydlícím v Německu rozšiřuje se na všechny vlastníky československých cenných papírů, které se nalézají v Německu, pokud dotyčné osoby nebydlí v Československé republice.

6. Výhrada bodu 5., odst.3., ujednání ze dne 13. listopadu 1920 o vztazích mezinárodních platí o celém obsahu ujednání ze dne 13. listopadu 1920 i tohoto zápisu.

7. Bod 11. ujednání ze dne 13. listopadu 1920 o potřebných opatřeních, aby sjednání byla provedena, vztahuje se i na tento zápis.