I. Válečná půjčka.
Říšskoněmeckým příslušníkům, kteří v době upsání válečné půjčky bydlili v republice Československé a byli na žádost o naturalisování, podanou ve lhůtě šesti měsíců po schválení této úmluvy, přijati do státního svazu československého, má se dostati při nakládání s rakouskými válečnými půjčkami jimi upsanými týchž práv jako příslušníkům státu československého.
Totéž platí i pro rakouské válečné půjčky, upsané německými společnostmi, společenstvy a pod., které měly v době upsání na území Československé republiky závod, odbočku, filiální společnost anebo jinou obchodní pobočku, pokud půjčky byly upsány pro tyto odbočky atd. a jestliže společnosti atd. v době schválení této úmluvy byly již nostrifikovány, neb na žádost podanou u příslušného úřadu, do šesti měsíců od zmíněného okamžiku budou nostrifikovány.
V této propadné lhůtě může právo, příslušející dle odstavce 1. zůstaviteli, býti vykonáno i dědicem za stejných předpokladů. Obdobně mohou nabyvatelé válečných půjček zrušených společností druhu naznačeného v odstavci 2. ve lhůtě zmíněné v odstavci 1. nabýti co do válečné půjčky stejných práv jako českoslovenští příslušníci v předpokladu, že způsobem v odstavci 1. naznačeným přijati budou do československého státního svazku.
Předchozí prohlášení zahrnuje i uherské válečné půjčky za hořejších předpokladů upsané a získané.