1. Spoluvěřící evangelicko-křesťanské církve augsburského a helvetského vyznání v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, národnosti české, tvoří samostatnou českou církev.

2. Církev tato, podle vyznání dříve rozdělená na dvě, slučuje se v jednu církev a přijímá jméno „Českobratrská církev evangelická“ a vyznání České z r. 1575 a Bratrské z r. 1662 jakožto výraz historické a duchovní souvislosti s reformací českou.

3. K církvi této náležejí všecky české sbory dříve augsburského a helvetského vyznání a všichni souvěrci české národnosti, dříve vyznání a. a h.v., jakož i ty sbory jiného jazyka, které uznají zásady a zřízení Českobratrské církve evangelické.

4. Všechno jmění a fondy, které náležely církevním a školním sborům i kazatelským stanicím, seniorátům neb superintendencím augsburského a helvetského vyznání, i podíl ze jmění celé dříve rakouské církve evangelické přechází v majetek a správu těchto sborů, stanic, seniorátů a superintendencí Českobratrské církve evangelické, po případě v majetek a správu celé církve.