79/1923 Sb.

Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty o Základních ustanoveních Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Poslední dostupné znění: 1923-04-271949-10-31 · 1 znění v historii →

§ 3

Církevní a vyučovací řečí jest v mezích všeobecných zákonů a nařízení řeč německá.
§ 3.

§ 1

Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku spočívá na samojediném základě Svatého Písma. Ve svém životě přidržuje se zásad reformace a ve svém učení vyznání evang. luterského.
§ 1.

§ 2

§ 2.
K Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku patří všechny německé evangelické obce náboženské a souvěrci v Československé republice, jež se k ní připojí, vyjímaje ty, jež jsou na území Slovenska a Podkarpatské Rusi.

§ 12

Církevní zřízení, na němž usnesl se církevní sněm jako zákonodárný sbor Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a církevní řády, podle církevního zřízení vytvořené, jsou pro církevní obce a jejich členy právně závazné a výhradně směrodatné.
§ 12.

§ 4

Neněmecké evangelické obce a souvěrci mohou se připojiti, když uznají zásady a zřízení Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
§ 4.

§ 9

Činitelé, jimiž církev svá práva a povinnosti podle svého zřízení vykonává, jsou:
§ 9.
c) pro povšechnou obec: president Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, církevní správa a církevní sněm.
a) pro farní obec: farář, církevní představenstvo a zastupitelstvo obce (shromáždění obce),
b) pro krajskou obec církevní: církevní rada (senior), představenstvo církevního kraje a shromáždění církevního kraje,

§ 8

Povšechná obec dělí se v církevní kraje.
Změny v rozdělení církevních krajů potřebují státního schválení.
§ 8.

§ 7

Farní obce uznávají se za pozůstávající po právu v hranicích určených původem, nebo listinami ve svém stavu víry, jakož i ve příčině svého jmění. Spojují se v církevní kraje.
§ 7.

§ 6

Zastoupení a správa Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku rozčleňuje se stupňovitě na farní obce, na krajské církevní obce (senioráty) a na povšechnou obec.
§ 6.

§ 5

Souvěrci, kteří netvoří vlastní obce, náležejí k německé evangelické obci jejich řádnému bydlišti nejbližší.
§ 5.

§ 10

§ 10.
Každá církevní obec (farní obec, krajská obec církevní a povšechná obec) jest oprávněna nabývati vlastnictví a všech ostatních práv zákonitou cestou. Pořádá, spravuje a řídí svými ústavními činiteli církevními samostatně v mezích platných předpisů své zvláštní záležitosti církevní, vyučovací a dobročinné, své lidumilné, náboženské a sociální ústavy, své školy a jiné ústavy vychovávací, jakož i nadání k tomu určená a své kmenové jmění.

§ 11

Její duchovní i světští činovníci nebo vykonavatelé podléhají v záležitostech disciplinárních církevním soudům. O určení a použití jmění církevního, školního a nadačního, církvi náležejícího, rozhodují úřady církevní.
§ 11.
Pro příslušníky Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou při uspořádání a projednávání vlastních církevních záležitostí bezvýjimečně směrodatnými jedině a výhradně zásady vlastní církve.

§ 15

§ 15.
Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest volno v mezích platných předpisů na každém místě podle vlastního uvážení zřizovati školy, na ně povolávati učitele a profesory a určovati si rozsah i způsob náboženského vyučování (§§ 119 a 120 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n.).

§ 14

Duchovními správci mohou ustanoveni býti jenom ti, kdož prokáží státní občanství Československé a proti jejichž chování v mravním a státoobčanském ohledu není námitek.
Dokud duchovní správce nenabyl Československého státního občanství, lze ho ve službě církevní se svolením státních kultových úřadů použíti jen provisorně a přechodně.
§ 14.
Obce Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou oprávněny své duchovní správce a církevní činovníky všeho druhu svobodně si voliti.

§ 13

§ 13.
Příslušníkům Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku náleží plná svoboda jejich vyznání a právo společně, veřejně i soukromě vykonávati náboženství podle znění ústavy stejně jako všem jiným obyvatelům státního území (§ 122 zákona z 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n.).

§ 17

§ 17.
Zakládati spolky pro pěstování účelů církevních, vyučovacích a dobročinných v tuzemsku nepodléhá za šetření zákonných předpisů nijakému omezování (§ 113 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n.).

§ 16

Ustanovení v tuzemské službě církevní a školní na základě cizozemských zkoušek vázáno je státním souhlasem.
§ 16.
Příslušníkům Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest dovoleno za šetření všeobecných zákonných předpisů svobodně a bez překážky navštěvovati teologické vyučovací ústavy evangelické ciziny.

§ 20

Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku má podíl na každoročních obnosech, určených státní správou na úhradu potřeb evangelických církví.
§ 20.

§ 19

Totéž platí i pro vymáhání příjmů, náležejících osobám ve službě církevní a školní a takových dávek, které na udržování kultových, vyučovacích a dobročinných ústavů Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uloženy byly se schválením zemského politického úřadu.
Pro výkon opatření, učiněných církevními obcemi nebo církevními činiteli zákonitým způsobem, nebo rozhodnutí řádným způsobem vydaných lze se dovolávati ochrany a přispění státních úřadů.
§ 19.

§ 18

§ 18.
Příslušníci Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nemohou býti přidržováni k tomu, aby přispívali na kultové a vyučovací účely nebo na dobročinné ústavy některé jiné církve, leda že by na ně připadaly povinnosti věcného patronátu nebo že by se jednalo o dávky, které jsou buď knihovně zajištěny, nebo podle své zvláštní právní závaznosti váznou na jejich nemovitém majetku, nebo že by se takové povinnosti zakládaly na jiném veřejném nebo soukromém právním titulu.

§ 21

§ 21.
Povinnosti a práva bývalé vrchní církevní rady ve Vídni ohledně zmíněných obcí a souvěrců přecházejí na církevní správu jako na nejvyšší církevní úřad Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a upravují se blíže v církevním zřízení.
Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pokládá se ohledně spojených v ní náboženských obcí a souvěrců za právní nástupkyni staré evangelické církve a. v. a h. v. v bývalém Rakousku.

§ 22

Veškeré jmění, všechny ústavy, nadání a fondy, kteréž měly církevní obce a kazatelské stanice, senioráty a superintendence a. v. a h. v. nyní v Německou evangelickou církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku spojené, anebo na nichž měly podíl, zůstávají zcela, pokud se týče poměrně v jejich držení a správě.
§ 22.
Rovněž přísluší Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku poměrný nárok na jmění evangelické církve a. v. a h. v. v bývalém Rakousku včetně jejich ústavů a nadání i fondů, určených pro ústavy církevní, školní a dobročinné.