§ 1
<var>Článek 1.</var>
Vysoké smluvní strany prohlašují, že přijímají připojený Statut o režimu splavných cest mezinárodního významu, usnesený barcelonskou konferencí dne 19. dubna 1921.
Tento Statut bude pokládán za integrující část této úmluvy. V důsledku toho prohlašují, že berou na sebe povinnosti a závazky vyplývající z řečeného Statutu, v mezích a za podmínek v něm uvedených.
Článek 1.
Pro použití tohoto Statutu pokládají se za splavné cesty mezinárodního významu:
1. Veškeré části k moři a od moře přirozeně splavné vodní cesty, která na svém toku k moři a od moře přirozeně splavném odděluje neb protéká různé státy, jakož i každá část některé jiné vodní cesty k moři a od moře přirozeně splavné, která spojuje s mořem nějakou vodní cestu přirozeně splavnou, jež odděluje neb protéká různé státy.
Rozumí se, že:
a) slova „k moři a od moře splavné“ nenevylučují překládání z lodi neb člunu na plavidlo jiné;
b) přirozeně splavnou nazývá se každá přirozená vodní cesta neb část přirozené vodní cesty, na které se již provozuje obvyklá obchodní plavba nebo na které by se podle jejích přirozených podmínek taková plavba provozovati dala; obvyklou obchodní plavbou rozumí se taková plavba, která se dá za daných hospodářských poměrů poříčních států obchodně a běžně provozovati;
c) přítoky jest pokládati za zvláštní vodní cesty;
d) pobočné kanály zřízené za účelem odpomožení nedokonalostem některé vodní cesty, pokud spadají pod hořejší definici, kladou se vodním cestám na roveň;
e) za státy poříční pokládají se všechny státy oddělené nebo protékané touž vodní cestou mezinárodního významu, počítajíc sem její přítoky mezinárodního významu.
2. Vodní cesty neb části vodních cest přirozené neb umělé, které mají býti podřízeny režimu všeobecné úmluvy o splavných cestách dle výslovného ustanovení buď jednostranných aktů států, pod jichž svrchovaností nebo pravomocí jsou tyto vodní cesty nebo jich části, anebo dohod, obsahujících zejména souhlas těchto států.