A. K bodu 5., článku 9. úmluvy ze dne 6. dubna 1922 připojují se tato ustanovení:
Nebude-li vůbec anebo pokud nebude zrušena sekvestrace pohledávek poštovní spořitelny ve Vídni, uvalená vládou Belgie, Francie a Velké Britanie, odevzdá poštovní spořitelna ve Vídni zúčastněným státům, podle ustanovení článku II. této dohody, za příslušné pohledávky s případnými úroky dluhopisy zmíněné v § 12 rakouského spolkového zákona ze dne 16. července 1921 (spolk. zák. č. 393).
Tyto dluhopisy zmenší se o částky, kterých bylo použito k zapravení pohledávek u poštovní spořitelny, náležejících příslušníkům cizích zemí, jež byly nepřátelskými v poměru k bývalému území císařství Rakouského, a to:
Za pohledávku uvedenou pod písmenem f) odevzdá poštovní spořitelna zúčastněným státům příslušné hodnoty, které obdržela od Rakousko-uherské banky v likvidaci.
Vysoké smluvní strany uznávají, že pohledávka uvedená pod písmenem g) je zahrnuta v pohledávce uvedené pod písmenem d); není proto důvodu, aby byla uváděna v seznamu pohledávek.
Depositum uvedené pod písmenem i) je nyní u Bruselské banky.

a) o 52.563 francouzské franky (dluhy vůči příslušníkům francouzským);

b) o 5.790 liber šterlinků s úroky, které je platiti úřadu verifikačnímu a kompensačnímu (dluhy vůči příslušníkům anglickým a italským).