§ 62

<var>Článek 62.</var>

V republice Československé platná ustanovení zákona z 10. dubna 1919, čís. 187 Sb. z. a n., jímž se upravuje oběh a správa platidel v Československém státě, jakož i jiné nynější i budoucí zákony a nařízení o placení pohledávek peněžních budou platiti o příslušnících republiky Polské v celém rozsahu beze zřetele na místo jejich bydliště, a to tak, že s příslušníky republiky Polské bude nakládáno stejně jako s příslušníky republiky Československé, kteří dne 26. února 1919 anebo později měli řádné bydliště na území republiky Československé. Zákaz placení v korunách československých, vyslovený vládním nařízením z 1. dubna 1919, čís. 167 Sb. z. a n., pozbývá naproti příslušníkům republiky Polské účinnosti.
Ustanovení předchozího odstavce vztahuje se stejně na pohledávky právnických osob, jichž sídlo bylo již dne 26. února 1919 na území republiky Polské, jakož i těch, které po tomto dni na území republiky Polské vznikly, případně oněch, jejichž sídlo bylo přeneseno na území republiky Polské provedením čl. 270 mírové smlouvy St. Germainské a obdobných ustanovení jiných mírových smluv, jakož i úmluvy o Horním Slezsku ujednané v Ženevě dne 15. května 1922.
Ustanovení odstavce 3. a 4. čl. 60 platí obdobně.