(1) Přirážky svazků územní samosprávy (zemí, okresů a obcí) mohou býti vybírány k těmto daním přímým:
dani pozemkové bez 1·5% zvláštního příspěvku (§ 105, odst. 2. zákona o přímých daních),
dani domovní,
všeobecné dani výdělkové,
zvláštní dani výdělkové bez přirážky rentabilitní a likvidační,
dani rentové, pokud se vybírá přímo,
dani z vyššího služného,
a to pro léta 1928 a další s výjimkami dále uvedenými do těchto nejvýše přípustných sazeb:

(2) Přirážky k dani činžovní nesmí přesahovati polovici těchto sazeb, pokud se týče, byly-li v roce předcházejícím účinnosti tohoto zákona vybírány sazbou vyšší, tuto sazbu, pokud nepřevyšuje sazby u ostatních daní nejvýše přípustné (odst. 1.). Obecní přirážky jsou však až do sazby podle odst. 1. přípustny vždy, jestliže se pro dotyčný rok nevybírají v obci dávky z používaných místností na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) nebo na jiném, nájemné (nájemní hodnotu) nahrazujícím podkladě.

(3) Ustanovení odst. 2. má platnost pro léta 1932 a další. Pro léta 1928 až 1931 mohou přirážky k dani činžovní býti zvýšeny jen do té výše, aby byl vyrovnán úbytek, nastalý snížením přirážkové základny, vyplývající ze snížení sazeb činžovní daně podle § 156 zákona o přímých daních, nejvýše však do sazby, uvedené v odst. 1.

(4) Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, pokud se vybírají ve formě přirážek, nezapočítávají se do výměry podle předchozích odstavců.

(5) Nestačí-li úhrada, rozpočtená z obecních, pokud se týče okresních přirážek podle sazeb, uvedených v odst. 1. a 2., pokud se týče 3., ani k úplné úhradě úroků a splátek ze zápůjček, platně uzavřených obcí nebo okresem do dne platnosti tohoto zákona, buďtež vybírány přirážky nad sazby, stanovené v odst. 1. v takové výši, aby potřeba tato byla kryta, avšak nejvýše přirážky obecní do sazby 300%, přirážky okresní do sazby 150%. Při tom se nepřihlíží k potřebě na úrok a splátky ze zápůjček na stavby, podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek; jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a zařízení. Na přirážky k dani činžovní se ustanovení tohoto odstavce o přípustnosti zvýšení přirážkové sazby nevztahují.

(6) Pro města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) platí součet procent přirážek okresních a obecních podle odst. 1. jako nejvyšší přípustná výměra přirážek obecních. Ustanovení odst. 2. a 3. platí obdobně.

(7) Nehledíc k ustanovení odst. 2., 3. a 4. jest odstupňování přirážek k různým druhům přímých daní přípustno pouze u obcí pro jednotlivé osady, tvořící samostatné katastrální území, jestliže podržely vlastnictví a správu svého majetku. Odstupňování přirážek uvnitř jednoho druhu daně je nepřípustno vůbec.