§ 5
Článek 5.
Přepravní povinnost železnice.
§ 1. Každá železnice, pro kterou platí tato Úmluva, je povinna vykonati podle jejích podmínek každou přepravu zboží, které je připuštěno podle této Úmluvy, pokud:
§ 2. Železnice není povinna přijímati předměty, které mohou býti nakládány, překládány nebo vykládány jen zvláštními zařízeními leč, jsou-li ve stanicích, ve kterých tyto úkony mají býti vykonány, taková zařízení.
§ 3. Železnice není povinna přijímati leč zásilky, jejichž přeprava může býti vykonána neprodleně; předpisy platné ve stanici odesílací stanoví případy, ve kterých tato stanice jest povinna vzíti zatím na sklad zásilky, které nevyhovují této podmínce.
§ 4. Zásilky musí býti vypraveny v pořadí, v jakém byly přijaty ku přepravě, vyjma případy uvedené v následujícím paragrafu.
§ 5. Jestliže veřejný zájem nebo nutkavé potřeby provozní toho vyžadují, může příslušný úřad ustanoviti, aby
Tato opatření musí býti oznámena veřejnosti.
Každá železnice může odmítnouti zásilky, jejichž přepravě by bránila takováto omezení.
§ 6. Každé přestoupení ustanovení tohoto článku zakládá nárok na náhradu způsobené škody.
a) provoz byl zastaven úplně nebo z části;
a) odesilatel vyhoví předpisům Úmluvy;
b) určité zásilky byly vyloučeny nebo připuštěny jen za určitých podmínek;
b) přeprava je možná pravidelnými prostředky přepravními;
c) určité zásilky požívaly přednostního práva.
c) přepravě nebrání okolnosti, kterých železnice nemohla odvrátiti a které zdolati nebylo v její moci.