(1) V každém sboru musí býti zřízeno staršovstvo, jež tvoří farář nebo faráři ve sboru ustanovení a další starší, zvolení sborovým shromážděním (zastupitelstvem). Volitelni do staršovstva jsou všichni hlasovní údové sboru, kteří dokončili dvacátý šestý rok věku, jsou plnoprávnými československými státními občany a mravně a státoobčansky bezúhonní. Členy staršovstva nesmějí zároveň býti manžel a manželka, rodiče a děti, bratři a sestry, tchán a tchýně, zeť nebo snacha. Dispens od příbuzenstva může na zvláštní odůvodněnou žádost uděliti seniorátní výbor. Je-li místo farářovo uprázdněno, jest administrátor členem staršovstva. Počet starších a přiměřený počet náhradníků řídí se velikostí sboru. Starších má býti nejméně šest a nejvíce dvacet čtyři; toto číslo, jakož i počet náhradníků určuje sborové shromáždění (zastupitelstvo) se schválením seniorátního výboru. Starší se volí na šest let a mohou býti opět voleni. Sborové shromáždění se může usnésti, aby se polovice staršovstva obnovovala každý třetí rok. Volbu staršovstva řídí dosavadní jeho předseda nebo místopředseda. Zvolení staršovstva oznámiti jest zemskému úřadu, aby je vzal na vědomí.

(2) Náhradník nastupuje za staršího, když místo se uprázdnilo (smrtí či jinak), a to podle počtu hlasů, kterým náhradníci byli zvoleni. Jsou-li v některém sboru členové staršovstva voleni dle určitých obvodů či obcí, nastupuje náhradník z dotyčného obvodu. Při rovnosti hlasů rozhodne los. Úřad náhradníka trvá jen do konce období, na které byl volen člen staršovstva, na jehož místo on nastupuje, po případě jen na období, na které náhradník sám byl zvolen.

(3) Staršovstvo má právo povolati katechetu, pracujícího v jeho obvodu, za svého plnoprávného člena.