(1) Kazatelé — duchovní správcové, faráři, neb vikáři — jsou starší církevní k úřadu svému odborně vzdělaní a církví zvláště povolaní a zřízení (ordinovaní), kteří tento úřad přijali za své životní výhradní povolání. Všichni kazatelé jsou si rovni a vykonávají svůj úřad jménem a z povolání celé církve a v mezích ustanovených církevním zřízením.

(2) Ordinováni mohou býti jen ti, kteří vykonali s prospěchem bohoslovecké zkoušky předepsané zkušebním řádem, obdrželi dekret volitelnosti a byli řádně některým sborem za vikáře nebo faráře zvoleni.