(1) Církev žádá od svých kazatelů, aby pravdu Písma sv. pilně zvěstovali a tak sbor vedli ke Kristu nejen učením, nýbrž i svědectvím svého vzorného, Bohu věrného života křesťanského. Povinností jejich jest, aby se vědecky i prakticky ve svém povolání stále vzdělávali a aby se zdržovali zaměstnání, které se příčí jejich úřadu aneb je v konání jejich povinností zdržuje a ruší.

(2) Jsou také povinni před ordinací se zavázati reversem vlastnoručně podepsaným, že budou věrně konati svůj úřad. Revers bude předložen synodní radě skrze seniora, nebyl-li předložen již před tím přímo synodní radě.

(3) Jakožto starší, církví zvláště oddělení a zřízení, mají přede všemi jinými pečovati o duchovní a náboženský život ve sborech. Zejména pak jest povinností jejich říditi chrámová shromáždění podle platných církevních řádů, kázati slovo Boží, přisluhovati svátostmi a vykonávati všecky jiné služby duchovenské; pečovati o vyučování náboženství, o další duchovní vzdělání mládeže, navštěvovati členy sboru, a to zvláště v nemoci a zármutcích, k jejich duchovnímu utvrzení a potěšení.