(1) Kazatelé jsou buď faráři nebo vikáři. Farář jest duchovní správce sboru, jemuž jsou svěřeny povinnosti kazatelské k samostatnému vykonávání jako přednímu staršímu církevnímu. Nejen sám vyučuje, nýbrž i dozírá spolu se staršovstvem na vyučování náboženské i všecku náboženskou práci ve sboru, píše nebo dává psáti za své odpovědnosti církevní knihy, veřejné matriky, spravuje je a po dokončení každého roku posílá jeden stejnopis všech matrik seniorátnímu úřadu k revisi a schválení; pečuje též o sborový archiv a jest stálým členem staršovstva a seniorátního shromáždění.

(2) Vikář jest pomocník farářův, povolaný pro dočasnou jeho nemožnost plně úřad svůj vykonávati, aneb pro vzrůst práce ve sboru. Koná své práce podle návodu za dozoru a odpovědnosti farářovy neb administrátorovy v dorozumění se staršovstvem. Jest poradním členem staršovstva i seniorátního shromáždění. Se souhlasem shromáždění sborového (zastupitelstva) může se státi i plnoprávným členem staršovstva a se souhlasem seniorátního shromáždění i členem tohoto shromáždění.