1. rokovati o stavu a potřebách jednotlivých sborů a o práci v nich konané, zvláště co se týká shromáždění chrámových, cvičení mládeže, kázně a mravů, péče o chudé a práce lásky k bližnímu, a to podle zprávy, kterou senior na základě zpráv staršovstev všech sborů, různých seniorátních odborů, jakož i svých visitací shromáždění podá;

10. rozhodovati o prozatímních opatřeních seniorátního výboru a usnášeti se o opatřeních dalších;

11. voliti odbory buď dočasné nebo stálé ke zvláštním pracím a rozhodovati o zprávách a předlohách těchto odborů;

12. voliti ze sebe výbor seniorátní, totiž seniora, konseniora, seniorátního kurátora a jeho zástupce a dva náhradníky (jednoho faráře a jednoho staršího) vesměs na šest let s výjimkou doplňovacích voleb podle § 85, 6. Seniorátní kurátor a jeho zástupce, když jejich úřad jakožto starších pominul a oni nebyli znovu voleni do staršovstva, podrží přes to své mandáty až do příštího seniorátního shromáždění. Když následkem úmrtí nebo odstoupení některého člena výboru seniorátního nastoupí na jeho místo náhradník, koná funkci do příštího konventu.
Volby seniora, konseniora a seniorátního kurátora i jeho zástupce, jakož i jejich náhradníků, potřebují schválení synodní rady a ta jména zvolených oznámí ministerstvu školství a národní osvěty;

13. usnášeti se na doporučení nebo nedoporučení podniků nebo ústavů nesoucích jméno Českobratrské církve evangelické neb dožadujících se mravní i hmotné pomoci církevní veřejnosti, voliti i zástupce, kterým by byl svěřen dozor na příslušný ústav nebo podnik;

14. voliti poslance do synodu ze svých členů a jejich náhradníky;

15. usnášeti se o návrzích pro synod.

2. jednati o stavu a potřebách seniorátu podle zprávy seniorovy i o činnosti jeho vlastní i seniorátního výboru. Zprávy seniorovy mají býti pokud možno vždy vytištěny a aspoň týden před shromážděním zaslány všem jednotlivým členům;

3. rokovati a usnášeti se o návrzích staršovstev neb seniorátního výboru neb o předlohách zaslaných synodní radou, ať se týkají záležitostí seniorátních či celé církve Českobratrské;

4. jednati a usnášeti se o došlých peticích, o podnětech porad seniorátních i odborů seniorátních a o návrzích učiněných jednotlivými členy, jestliže byly podporovány aspoň čtvrtinou přítomných;

5. jednati o případných stížnostech na faráře, vikáře, starší, na seniora, nebo seniorátní výbor a předkládati usnesení o tom synodní radě. Jednání a usnášení se musí díti bez účasti těch, jichž se to týká; má-li se rokovati o stížnosti na seniorátní výbor, zvolí si seniorátní shromáždění zvláštního předsedu, který není členem seniorátního výboru;

6. rokovati, po případě usnášeti se o mravní i hmotné podpoře snah o zakládání nových sborů a kazatelských stanic, o podpoře práce misijní a vnitromisijní, činnosti dobročinné a sociální;

7. usnášeti se o sloučení a zrušení sborů (§§ 23—26);

8. usnášeti se o statutech seniorátních, o změnách ve složení seniorátů a o povolání seniorátních vikářů;

9. zkoumati i schvalovati účty seniorátní pokladny i všech fondů seniorátem spravovaných, povolovati náklad na seniorátní výdaje, jmenovitě na seniorátní vikáře (§ 94, 5.), i na podpory osobám nebo sborům, nebo důležitým církevním podnikům. K tomu cíli může seniorátní shromáždění ukládati sborům poměrné příspěvky;