B. Úřední zkoušení nádob.
81 (1) Nádoby z plávkového železa, oceli nebo mědi musí býti před užitím podrobeny odborníkem schváleným příslušnými úřady zkoušce vodním tlakem. Nádoby určené ku přepravě roztoků acetylenu musí býti mimo to před užitím přezkoušeny, pokud jde o jakost pórovité hmoty a množství přípustného rozpouštědla [viz A, c) — okrajová číslice 80 — a D, odst. (3) a) — okrajová číslice 91 —).
82 (2) Vnitřní tlak, kterému je nutné podrobiti nádoby při zkoušce vodním tlakem, musí býti:
83 (3) Zkouška tlakem se musí opakovati:
84 (4) Nádoby na přepravu rozpuštěného acetylenu musí býti podrobeny zkoušce každých 10 let. Tato zkouška musí se týkati alespoň vnějšího stavu nádob (účinek rezu, znetvoření) a stavu hmoty výplně (uvolnění, slehnutí). Mimo to musí se provésti namátkou zkouška tím, že se prořízne přiměřený počet nádob, a zkouší se pečlivě vnitřek, jak pokud jde o rez, tak pokud jde o změny na hmotě výplně a o změny na látce, ze které jsou vyrobeny.
Při přepravě nádob s rozpuštěným acetylenem musí býti nákladní list provázen osvědčením příslušného úřadu odesílací země, podle něhož jsou tyto nádoby v té zemi připuštěny ku přepravě.
85 (5) Při zkoušce vodním tlakem je třeba postupovati tak, aby zvyšování tlaku se dálo bez nárazů. Nádoby musí vydržeti zkušební tlak, aniž změní trvale svůj tvar a aniž dostanou trhliny.
85a (6) Pokud jde o nádoby kotlových vozů a veliké nádoby, které se mohou váleti, o nichž je zmínka v E, odst. (2) — okrajová číslice 95 —, musí vnitřní prohlídka býti provedena ve stejné lhůtě, jak je předepsána pro zkoušku na tlak. Tato zkouška má býti, pokud možné, provedena zároveň se zkouškou na tlak.

a) každé dva roky u nádob určených ku přepravě chloru, chlorovodíku, kysličníku dusičitého, kysličníku siřičitého, karbonylchloridu;

a) u stlačených plynů jeden a půl tlaku při plnění, který nesmí převyšovati meze ustanovené v D (viz dále). Zkušební tlak musí převyšovati tlak při plnění alespoň o 5 kg/cm²,

b) každých 5 let u nádob určených ku přepravě ostatních stlačených a zkapalněných plynů;

b) u zkapalněných plynů vyjmenovaných pod 5, 6, 7 a 8:

u kysličníku uhličitého	250	kg/cm2
u olejového plynu	250	„
u kysličníku dusného	250	„
u etylenu	225	„
u chlorovodíku a etanu	120	„
u plynu zvaného „Z“	40	„
u propylenu	35	„
u amoniaku	30	„
u karbonylchloridu (fosgenu)	15	„
u chloru a plynu zvaného „T“	30	„
u kysličníku siřičitého	12	„
u kysličníku dusičitého	22	„
u metylchloridu	16	„
u metyleteru	16	„
u metylaminu	14	„
u etylchloridu, brommetylu, etylaminu, etylenoxydu a butadienu	10	„
u vinylchloridu	11	„

c) každých 5 let u nádob na rozpuštěný amoniak pod tlakem.

c) u plynů rozpuštěných pod tlakem:

u acetylenu rozpuštěného v acetonu	60	kg/cm2
u amoniaku rozpuštěného pod tlakem ve vodě:
nad 35% až do 40% váhových podílů amoniaku	8	„
nad 40% až do 50% váhových podílů amoniaku	12	„