116/1945 Sb. — Dekret presidenta republiky o změně zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. a vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb., o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných, a o platovém přídavku k nejnižšímu ročnímu příjmu duchovenstva

Čl. I.

§ 1

Ustanovení § 1, odst. 1 zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. a § 2, odst. 1 vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb. se mění a zní:
„Nejnižší příjem (kongrua) duchovenstva kongruálních církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných, činného při správě farních úřadů, jakož i jiné veřejné duchovní správě na místech systemisovaných se souhlasem státní správy kultové, stanoví se roční částkou Kčs 15.900.–, která se zvyšuje po každých třech rocích započitatelné služební doby vždy o Kčs 1.728.–, nejvýše však celkem desetkráte.“

(1) K doplňkům kongruí duchovenstva přísluší platový přídavek, jehož výměra se stanoví:

při nejnižším příjmu (kongrua) ročních:		roční částkou:
do	20.000.– Kčs	6.000.– Kčs
přes	20.000.– Kčs
do	30.000.– Kčs	4.800.– Kčs
přes	30.000.– Kčs	3.600.– Kčs

(2) Duchovní nesmí na doplňku nejnižšího příjmu (kongruy) a platovém přídavku podle ustanovení odstavce 1 dostati méně, než duchovní s nejblíže nižším doplňkem nejnižšího příjmu (kongruou), pro nějž je stanoven nejblíže vyšší platový přídavek.

(3) Nárok na všeobecný a jednotný drahotní přídavek po případě doplňkový přídavek zaniká dnem, od kterého se ustanovení tohoto dekretu použije na toho kterého duchovního.

§ 2

Ustanovení § 5, odst. 2 zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. a § 201, odst. 2 vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb. se mění a zní:
„Tato dotace, která jest splatná ve čtvrtletních lhůtách předem, má se k souhrnu veškerých kongruových doplňků a odpočivných a zaopatřovacích platů všemu kongruálnímu duchovenstvu ze státní pokladny skutečně v předchozím správním roce vyplacených, zmenšenému o vlastní příjmy Náboženské matice, o úhrnnou sumu výchovného, jakož i vdovských a sirotčích zaopatřovacích platů tak, jako počet příslušníků jednotlivých církví a náboženských společností nekongruálních k úhrnnému počtu příslušníků všech církví a náboženských společností kongruálních dohromady, jak se příslušná čísla jeví podle výsledků posledního úředního sčítání lidu.“

Čl. II.

§ 3

(1) Dosavadní ustanovení o drahotních přídavcích pro duchovní ve výslužbě a pro pozůstalé po duchovních neplatí pro duchovní, na které se vztahuje tento dekret a kteří vstoupili do výslužby za jeho účinnosti a pro pozůstalé po těchto duchovních, jakož i po takových duchovních, kteří zemřeli v činné duchovní správě za účinnosti tohoto dekretu.

(2) Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy nesmějí však býti u duchovních, kteří byli dne 1. srpna 1945 v činné duchovní správě, a u jejich pozůstalých nižší, než které by jim příslušely, kdyby se tento dekret na duchovní nevztahoval; pro tento účel se vdovská pense sčítá s příspěvky na výchovu. Případný rozdíl přísluší jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům.

(3) Změní-li se počet oprávněných příslušníků, provede se srovnání odpočivných (zaopatřovacích) platů podle předcházejícího odstavce znovu podle změněného stavu.

(4) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně také pro příjemce darů z milosti, pensí z milosti a odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy.

Čl. III.

Čl. IV.

(1) Duchovní, kteří podle dosavadních předpisů neměli nárok na doplněk kongruy z toho důvodu, že příjmy rozhodné pro přiznání doplňku kongruy byly vyšší, než nejnižší příjem (kongrua), mohou podati přiznávku do konce roku 1945.

(2) V tomto případě jim náleží doplněk od 1. srpna 1945.

Čl. V. Tento dekret se vztahuje na duchovní, jejichž nejnižší příjem (kongrua) byl upraven zákonem ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb., a kteří byli dne 1. srpna 1945 v činné službě nebo budou později v ní ustanoveni, po případě reaktivováni.

Čl. VI.

(1) Dnem účinnosti tohoto dekretu pozbývají platnosti všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech upravených v tomto dekretu.

(2) Zejména se ruší § 201, odst. 1 vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb., použivatelnost § 2 vládního nařízení ze dne 1. dubna 1941, č. 126 Sb. a použivatelnost §§ 7 a 11 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1938, č. 380 Sb.

Čl. VII. Tento dekret nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1945 a platí v zemích České a Moravskoslezské a na území Slovenska s výjimkou ustanovení čl. IV; provede jej ministr školství a osvěty v dohodě s ministrem financí.