Ustanovení závěrečná.
§ 22
Zrušují se:
§ 23
Předpisů uvedených v oddílu I jest užíti, pokud tento dekret neustanovuje jinak, i pro soudní řízení podle oddílu II.
§ 24
Soudy dosud příslušné dokončí řízení zahájená před účinností tohoto dekretu podle ustanovení tohoto dekretu a zejména změní podle potřeby ediktální lhůty již určené.
§ 25
O návrhu pozůstalého manžela, aby manželství bylo rozloučeno, který byl podán po prohlášení jeho manžela za mrtvého, náleží rozhodnouti soudu, který v první stolici rozhodoval o prohlášení za mrtvého, a není-li tento soud v Československé republice, okresnímu soudu, u něhož má svůj obecný soud navrhovatel.
§ 26
Tento dekret nabývá účinnosti 7. dnem po vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.
1. ustanovení §§ 112 až 114 a § 277 obč. zákona,
2. ustanovení zákona ze dne 16. února 1883, č. 20 ř. z., o řízení k prohlášení za mrtvého a k vedení důkazu smrti, ve znění zákona ze dne 31. března 1918, č. 129 ř. z.,
3. ustanovení zákona ze dne 31. března 1918, č. 128 ř. z. o prohlášení za mrtvé osob pohřešovaných v přítomné válce, ve znění zákona ze dne 30. června 1921, č. 252 Sb.,
4. ustanovení §§ 732, 733, odst. 1, bodu 3, pododst. 2 a 3 a §§ 734 až 748 zák. čl. I/1911, ve znění zákona ze dne 30. června 1921, č. 252 Sb.,
5. ustanovení zákona ze dne 30. června 1921, č. 252 Sb., jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého, s výjimkou ustanovení čl. III, bodu 1, odst. 1,
6. poukaz na § 743 zák. čl. I/1911 v ustanovení § 73 písm. c) zák. čl. XXXI/1894 o právu manželském, ve znění čl. VII zákona ze dne 30. června 1921, č. 252 Sb., a ustanovení § 73, odst. 2 zák. čl. XXXI/1894.