§ 1
Dosah.
Ustanovení této vyhlášky platí:
Ustanovení této vyhlášky platí:
1. pro území Čech, Moravy a Slezska;
2. pro všechny cihelny, závody a závodní oddělení, ve kterých se zpracovává cihlářská hlína a jíl na cihly, duté zboží, kabřince (zvonivky), tašky, drenážní trubky a jiné druhy cihlářského zboží;
3. pro všechny zaměstnance podléhající zákonu č. 221/1924 Sb. z. a n. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
Vyhláška neplatí pro závodní oddělení jiných podniků, které vyrábějí cihly a ve vyhlášce uvedené výrobky toliko pro svou vlastní potřebu.
Vyhláška neplatí pro závodní oddělení jiných podniků, které vyrábějí cihly a ve vyhlášce uvedené výrobky toliko pro svou vlastní potřebu.
§ 2
Pracovní doba.
Pracovní doba se řídí zákonem ze dne 19. prosince 1918 číslo 91 Sb. z. a n. a prováděcím nařízením ze dne 11. ledna 1919 č. 11 Sb. z. a n. Rozděliti pracovní dobu a to jak denní, tak týdenní, jakož i stanoviti pevné přestávky ponechává se dohodě závodní rady se závodní správou.
Pracovní doba se řídí zákonem ze dne 19. prosince 1918 číslo 91 Sb. z. a n. a prováděcím nařízením ze dne 11. ledna 1919 č. 11 Sb. z. a n. Rozděliti pracovní dobu a to jak denní, tak týdenní, jakož i stanoviti pevné přestávky ponechává se dohodě závodní rady se závodní správou.
§ 3
Svátky.
Neděle, jakož i svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu. V tyto dny — mimo závody neb oddělení s nepřetržitým provozem — se nepracuje. Svátek a neděle se počítá od 6 hodin ráno do 6 hodin ráno příštího dne.
Neděle, jakož i svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu. V tyto dny — mimo závody neb oddělení s nepřetržitým provozem — se nepracuje. Svátek a neděle se počítá od 6 hodin ráno do 6 hodin ráno příštího dne.
§ 4
Příplatky za práci přes čas, práci v noci, o nedělích a o svátcích.
Za práci v časové i úkolové mzdě se platí tyto příplatky:
Přijde-li v úvahu více příplatků, zaplatí se pouze příplatek nejvyšší. Příplatky za práci přes čas, práci noční a nedělní se platí, jen když tato práce jest nařízena vedoucím nebo správou závodu.
Základem pro výpočet příplatků při pracích v časové mzdě jest hodinová mzda ve vyhlášce stanovená, při práci v úkolu, úkolová směrná sazba.
Na příplatky za noční práci, za práci o nedělích a svátcích nemají vrátní a hlídači nároku, avšak topiči a obsluhovači generátorů dostanou, pracují-li dvě směny o nedělích a svátcích, za druhou směnu nedělní a sváteční příplatek ad c), leč by jim byl poskytnut za druhou směnu jeden náhradní volný den v týdnu.
prací přes čas jest práce konaná přes 192 hodiny v období 4 týdnů. Paliči při práci ve třech směnách obdrží za práci od 48 hodin do 56 hodin příplatek 15%, přes 56 hodin příplatek 25%.
Za práci v časové i úkolové mzdě se platí tyto příplatky:
Přijde-li v úvahu více příplatků, zaplatí se pouze příplatek nejvyšší. Příplatky za práci přes čas, práci noční a nedělní se platí, jen když tato práce jest nařízena vedoucím nebo správou závodu.
| a) za práci přes čas | 25% |
| b) za práci nožní, pokud nejde o pravidelné směny | 50% |
| c) za práci o nedělích a svátcích podle § 3. této vyhlášky, pokud není zvláštní normou stanoveno něco jiného | 50%. |
Základem pro výpočet příplatků při pracích v časové mzdě jest hodinová mzda ve vyhlášce stanovená, při práci v úkolu, úkolová směrná sazba.
Na příplatky za noční práci, za práci o nedělích a svátcích nemají vrátní a hlídači nároku, avšak topiči a obsluhovači generátorů dostanou, pracují-li dvě směny o nedělích a svátcích, za druhou směnu nedělní a sváteční příplatek ad c), leč by jim byl poskytnut za druhou směnu jeden náhradní volný den v týdnu.
prací přes čas jest práce konaná přes 192 hodiny v období 4 týdnů. Paliči při práci ve třech směnách obdrží za práci od 48 hodin do 56 hodin příplatek 15%, přes 56 hodin příplatek 25%.
§ 5
Dovolená.
Výměra dovolené a ostatní ustanovení řídí se právě platnými, zákonnými předpisy.
Výměra dovolené a ostatní ustanovení řídí se právě platnými, zákonnými předpisy.
§ 6
Zameškání práce.
Výše náhrady při zameškání práce řídí se ustanoveními §§ 1154 b) a násl. obec. obč. zák.
Výše náhrady při zameškání práce řídí se ustanoveními §§ 1154 b) a násl. obec. obč. zák.
§ 7
Mzdový sazebník.
Pro mzdy stanovené v odstavci 1 a 2 platí toto odstupňování:
mzdy shora uvedené.
Pracovní síly při lehčí práci:
mezd shora uvedených.
Ženám přísluší mzda mužů, konají-li práce, které jinak vykonávají muži a mají-li týž výkon.
Přední a samostatní řemeslníci obdrží podle druhu své činnosti a způsobilosti mzdu zvýšenou až o 10%.
Dělníci s týdenní mzdou:
Týdenní mzdy za týdenní pracovní dobu včetně prací přes čas a pomocných prací podle § 7 zákona čís. 91/1918 Sb., t. j. u hlídačů a vrátných až do 60 hodin, jinak až do 54 hodin:
V týdenních mzdách kočí jest započítáno i krmení koní v neděli.
Dělník, který jest přechodné zaměstnán prací méně placené mzdové skupiny, obdrží po dobu 6 dnů mzdu té kategorie, do které náležel.
Jsou-li dva závody od sebe vzdáleny méně než 500 m a patří do různých mzdových oblastí, platí oba závody mzdu toho závodu, který jest zařazen do vyšší mzdové oblasti.
| Oblast | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| I. | II. | II. | |||
| Kčs | |||||
| 1. | Pomocní dělníci přes 20 let Do této kategorie náleží výpomocní dělníci při nakládání hlíny, mimo vlastní dobývání a dopravu; dělníci zaměstnaní pomocnými pracemi u rypadla (mimo seřizování kolejí), dovážením dřevěných nosných rámů a latí, skládáním uhlí, úklidem na dvoře, v provozních budovách, vyvážením strusky, odpadů a kalu, nakládáním cihel na povozy, přikrýváním na pláních, urovnáváním terénu a úklidem, výpomocí při dopravě hmot, jako posunováním vozíků s hlínou a zbožím bez další práce. | 9.80 | 9.30 | 9.— | |
| 2. | Cihlářští dělníci přes 20 let | 10.50 | 10.— | 9.60 | |
| 3. | a) | Řidiči motorových vozidel nevyučení kovodělníci | 10.80 | 10.30 | 10.— |
| b) | Paliči a práškové v prvém roce | 10.80 | 10.30 | 10.— | |
| po prvním roce | 11.20 | 10.70 | 10.40 | ||
| c) | Zkoušení topiči, obsluhovači parních kotlů a střelmistři až do dvou let po složení zkoušky | 11.— | 10.50 | 10.20 | |
| po dvou letech po složení zkoušky | 11.30 | 10.80 | 10.50 | ||
| Zaměstnanci uvedení pod bodem b) a c) mohou obdržeti podle výše své způsobilosti kvalifikační příplatek až do výše 10% své základní časové mzdy. | |||||
| 4. | Řemeslníci: | ||||
| Vyučení řemeslníci, zkoušení strojníci a řidiči motorových vozidel, kteří jsou vyučenými kovodělníky (strojníci, strojní zámečníci, a pod.) do 1 roku po vyučení | 8.80 | 8.30 | 8.— | ||
| od 1 do 3 let po vyučení | 10.— | 9.50 | 9.20 | ||
| od 3 do 5 let po vyučení | 11.— | 10.50 | 10.20 | ||
| přes 5 let po vyučení | 11.80 | 11.30 | 11.— | ||
Pro mzdy stanovené v odstavci 1 a 2 platí toto odstupňování:
| do dokončeného 16. roku | 55% |
| od 16. do 18. roku | 75% |
| od 18. do 20. roku | 90% |
| po 20. roce | 100% |
mzdy shora uvedené.
Pracovní síly při lehčí práci:
| od 16. do 18. roku | 65% |
| od 18. do 20. roku | 75% |
| po 20. roce | 80% |
mezd shora uvedených.
Ženám přísluší mzda mužů, konají-li práce, které jinak vykonávají muži a mají-li týž výkon.
Přední a samostatní řemeslníci obdrží podle druhu své činnosti a způsobilosti mzdu zvýšenou až o 10%.
Dělníci s týdenní mzdou:
Týdenní mzdy za týdenní pracovní dobu včetně prací přes čas a pomocných prací podle § 7 zákona čís. 91/1918 Sb., t. j. u hlídačů a vrátných až do 60 hodin, jinak až do 54 hodin:
| Mzdová oblast | |||
|---|---|---|---|
| I. | II. | III. | |
| Kčs | |||
| kočí a závozníci | 500.— | 475.— | 460.— |
| vrátní | 500.— | 475.— | 460.— |
| hlídači | 500.— | 475.— | 460.— |
V týdenních mzdách kočí jest započítáno i krmení koní v neděli.
Dělník, který jest přechodné zaměstnán prací méně placené mzdové skupiny, obdrží po dobu 6 dnů mzdu té kategorie, do které náležel.
Jsou-li dva závody od sebe vzdáleny méně než 500 m a patří do různých mzdových oblastí, platí oba závody mzdu toho závodu, který jest zařazen do vyšší mzdové oblasti.
§ 8
Mzdové oblasti.
Mzdová oblast I.
zahrnuje obvod působnosti magistrátu hl. města Prahy, Brna, Moravské Ostravy a Plzně, dále politické okresy Liberec, Opava, Praha-venkov jih, Praha-venkov sever, Teplice-Šanov, Český Těšín, Ústí n. Labem, Karlovy Vary, Zlín, soudní okres Slezská Ostrava z pol. okresu frýdeckého a obce Uhříněves a Chodov z pol. okresu Říčany.
Mzdová oblast II.
zahrnuje politické okresy Benešov, Beroun, Bílina, Ml. Boleslav, Brandýs n. Lab., Český Brod, České Budějovice, Duchcov, Hořovice, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Jablonec n. N., Jáchymov, Jílové, Kladno, Kolín, Kralovice, Kralupy n. Vlt., Mariánské Lázně, Česká Lípa, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Pardubice, Plzeň-venkov, Podbořany, Poděbrady, Rakovník, Říčany (vyjma obce Uhříněves a Chodov uvedené v oblasti I.), Rokycany, Roudnice n. Lab., Slaný, Stříbro, Trutnov, Žatec, Boskovice, Brno-venkov, Frýdek (vyjma soudní okres Slezská Ostrava, uvedený v mzdové oblasti I.), Hlučín, Hranice, Hodonín, Jihlava, Krnov, Olomouc-město, Olomouc-venkov, Přerov, Prostějov, Zábřeh, Znojmo a ostatní politické a soudní okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Mzdová oblast I.
zahrnuje obvod působnosti magistrátu hl. města Prahy, Brna, Moravské Ostravy a Plzně, dále politické okresy Liberec, Opava, Praha-venkov jih, Praha-venkov sever, Teplice-Šanov, Český Těšín, Ústí n. Labem, Karlovy Vary, Zlín, soudní okres Slezská Ostrava z pol. okresu frýdeckého a obce Uhříněves a Chodov z pol. okresu Říčany.
Mzdová oblast II.
zahrnuje politické okresy Benešov, Beroun, Bílina, Ml. Boleslav, Brandýs n. Lab., Český Brod, České Budějovice, Duchcov, Hořovice, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Jablonec n. N., Jáchymov, Jílové, Kladno, Kolín, Kralovice, Kralupy n. Vlt., Mariánské Lázně, Česká Lípa, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Pardubice, Plzeň-venkov, Podbořany, Poděbrady, Rakovník, Říčany (vyjma obce Uhříněves a Chodov uvedené v oblasti I.), Rokycany, Roudnice n. Lab., Slaný, Stříbro, Trutnov, Žatec, Boskovice, Brno-venkov, Frýdek (vyjma soudní okres Slezská Ostrava, uvedený v mzdové oblasti I.), Hlučín, Hranice, Hodonín, Jihlava, Krnov, Olomouc-město, Olomouc-venkov, Přerov, Prostějov, Zábřeh, Znojmo a ostatní politické a soudní okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
§ 9
Úkolová mzda.
A. Pracuje-li se v úkolu, musí býti úkolové sazby tak propočítány, aby příslušníci pracovních skupin, pracující v úkolu při průměrném výkonu a za pracovních podmínek v podniku obvyklých vydělali více než činí hodinová mzda stanovená v § 7 a 8 této vyhlášky, a to:
Sem náležejí též přivažeči k pecím se samočinným posuvem. Dělníkům pracujícím v úkolu zaručuje se jako minimální výdělek jejich příslušná hodinová mzda, jestliže z důvodů mimo jejich osobu jsoucích nedosáhnou časové mzdy. Klesne-li však výkonnost dělníka dokazatelně tak, že nevydělává ani svou časovou mzdu, ačkoliv na téže úkolové práci jiný průměrný dělník vydělává přiměřeně, má nárok jen na svůj výdělek docílený v úkolu.
| a) | zavažeči | o 40%, |
| b) | vyvažeči a rovnači | o 45%, |
| k a) a b) — pracují-li zavažeči, rovnači a vyvažeči ve společné skupině | o 43%, | |
| c) | při ostatních zde nevyjmenovaných pracích | o 20%. |
Sem náležejí též přivažeči k pecím se samočinným posuvem. Dělníkům pracujícím v úkolu zaručuje se jako minimální výdělek jejich příslušná hodinová mzda, jestliže z důvodů mimo jejich osobu jsoucích nedosáhnou časové mzdy. Klesne-li však výkonnost dělníka dokazatelně tak, že nevydělává ani svou časovou mzdu, ačkoliv na téže úkolové práci jiný průměrný dělník vydělává přiměřeně, má nárok jen na svůj výdělek docílený v úkolu.
B. Dosavadní úkolové sazby a prémie nesmí býti z důvodu této vyhlášky zvyšovány, pokud skutečné průměrné výdělky příslušné skupiny přesahují nové směrné úkolové sazby podle této vyhlášky. Výjimky mohou býti na žádost povoleny ministerstvem ochrany práce a sociální péče.
C. Pro výrobu ručních cihel formátu 29 X 14 X 6.5 a ručních tašek stanoví se úkolové sazby od 1000 kusů pro jednotlivé oblasti. Předpokladem jest. že výroba se děje z normální cihlářské hlíny překopané a na hromadách nakupené přímo u výrobních plání, že voda jest zavedena až do hliniště a že písek jest nakopán. Překopaná hlína pro výrobu ručních cihel a tašek musí býti přímo u místa výroby.
Sazby pod pol. 1 týkají se výroby na stolech přenosných, pokud maximální délka výrobní pláně nepřesahuje 40 m. Jsou-li výrobní pláně delší, připlácí se na každých 1000 cihel vyrobených na vzdálenější pláni K 6.—.
Sazby pod 2. týkají se výroby na pojízdných stolech, při čemž maximální délka výrobní pláně se stanoví na 70 m. Přes 70 m připlácí se za každých 1000 zhotovených cihel, které se vyrábějí na vzdálenější pláni K 6.—.
Délka výrobní pláně jest nejkratší vzdálenost mezi onou stranou, která hraničí na zásobu připravené hlíny se stranou protilehlou. V sazbách jsou zahrnuty odměny za přípravu hlíny, vyrážení cihel, jejich úklid do přilehlých sušáků (řetízků neb sloh) a zakrytí přikrývkami.
Při výrobě cihel metrického (normálního) formátu snižují se sazby u všech položek o K 10.—. Pro výrobu cihel stíráním (stavěček) zvyšují se sazby u všech položek o K 15.—.
Pro výrobu ručních tašek (bobrovek) stanoví se tyto úkolové sazby na 1000 ručně vyrobených tašek (bobrovek) v jednotlivých mzdových oblastech:
Kromě těchto odměn mají rodiny zaměstnané při ruční výrobě nárok na naturální byt. Nemůže-li zaměstnavatel poskytnouti naturální byt, připlatí jim K 2.— na každých 1000 jimi vyrobených cihel. Za 1000 kusů vyrobených ručních tašek připlácí se K 4.—.
Sazby pod pol. 1 týkají se výroby na stolech přenosných, pokud maximální délka výrobní pláně nepřesahuje 40 m. Jsou-li výrobní pláně delší, připlácí se na každých 1000 cihel vyrobených na vzdálenější pláni K 6.—.
Sazby pod 2. týkají se výroby na pojízdných stolech, při čemž maximální délka výrobní pláně se stanoví na 70 m. Přes 70 m připlácí se za každých 1000 zhotovených cihel, které se vyrábějí na vzdálenější pláni K 6.—.
Délka výrobní pláně jest nejkratší vzdálenost mezi onou stranou, která hraničí na zásobu připravené hlíny se stranou protilehlou. V sazbách jsou zahrnuty odměny za přípravu hlíny, vyrážení cihel, jejich úklid do přilehlých sušáků (řetízků neb sloh) a zakrytí přikrývkami.
| Mzdová oblast | |||
|---|---|---|---|
| I. | II. | III. | |
| Kčs | |||
| 1. | 175.— | 168.— | 160.— |
| 2. | 161.— | 154.— | 147.— |
| Pro výrobu ručních tašek (bobrovek) mění a stanoví se tyto úkolové sazby za 1.000 ručně vyrobených tašek (bobrovek) v jednotlivých mzdových oblastech | 308.— | 294.— | 280.— |
Při výrobě cihel metrického (normálního) formátu snižují se sazby u všech položek o K 10.—. Pro výrobu cihel stíráním (stavěček) zvyšují se sazby u všech položek o K 15.—.
Pro výrobu ručních tašek (bobrovek) stanoví se tyto úkolové sazby na 1000 ručně vyrobených tašek (bobrovek) v jednotlivých mzdových oblastech:
| Mzdová oblast | ||
|---|---|---|
| I. | II. | III. |
| K | K | K |
| 220.— | 210.— | 200.— |
Kromě těchto odměn mají rodiny zaměstnané při ruční výrobě nárok na naturální byt. Nemůže-li zaměstnavatel poskytnouti naturální byt, připlatí jim K 2.— na každých 1000 jimi vyrobených cihel. Za 1000 kusů vyrobených ručních tašek připlácí se K 4.—.
§ 10
Nářadí, úkryt při nepohodě.
Podnik propůjčí dělníkům nutné nářadí k práci, jakož i kožené rukavice. Pokud se užívá vlastního nářadí, vyplácí se dělnictvu přiměřená náhrada v závodě dohodnutá.
V jílových jamách, které jsou vzdáleny více než. 500 m od stálého pracoviště, musí se dáti dělnictvu k disposici kryt při nepohodě, který nesmí býti zároveň skladištěm nářadí.
Podnik propůjčí dělníkům nutné nářadí k práci, jakož i kožené rukavice. Pokud se užívá vlastního nářadí, vyplácí se dělnictvu přiměřená náhrada v závodě dohodnutá.
V jílových jamách, které jsou vzdáleny více než. 500 m od stálého pracoviště, musí se dáti dělnictvu k disposici kryt při nepohodě, který nesmí býti zároveň skladištěm nářadí.
§ 11
Nižší mzda.
Dělníkům, kteří jsou omezeni podstatně a ne toliko přechodně ve své výkonnosti pro stáří, duševní zaostalost, částečnou invaliditu a pod., mohou býti placeny nižší časové mzdy. Snížení mzdy řídí se stupněm snížené výkonnosti. Stanovení nižší mzdy, o kterém třeba učiniti písemné hlášení příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, je právně neúčinné, projeví-li tento do 30 dnů ode dne doručení podání nesouhlas.
Dělníkům, kteří jsou omezeni podstatně a ne toliko přechodně ve své výkonnosti pro stáří, duševní zaostalost, částečnou invaliditu a pod., mohou býti placeny nižší časové mzdy. Snížení mzdy řídí se stupněm snížené výkonnosti. Stanovení nižší mzdy, o kterém třeba učiniti písemné hlášení příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, je právně neúčinné, projeví-li tento do 30 dnů ode dne doručení podání nesouhlas.
§ 12
Výplata mzdy.
Není-li nic jiného ujednáno, vyplácí se mzda týdně. Výplata budiž prováděna v sáčcích s přesným označením srážek a konečné mzdy, případné omyly ve vyplacených částkách buďtež hlášeny ještě při výplatě. Nesprávnosti ve výpočtu mzdy nebuďtež reklamovány po dobu vyplácení mzdy. Reklamace mohou býti podávány v závodní kanceláři teprve po skončení výplaty, nejdéle však do 6 dnů po výplatě.
Není-li nic jiného ujednáno, vyplácí se mzda týdně. Výplata budiž prováděna v sáčcích s přesným označením srážek a konečné mzdy, případné omyly ve vyplacených částkách buďtež hlášeny ještě při výplatě. Nesprávnosti ve výpočtu mzdy nebuďtež reklamovány po dobu vyplácení mzdy. Reklamace mohou býti podávány v závodní kanceláři teprve po skončení výplaty, nejdéle však do 6 dnů po výplatě.
§ 13
Dělnické byty.
U dělnictva, jemuž byly poskytnuty závodní byty, činí výpovědní lhůta 14 dnů. Pro dělníky, vyrábějící ručně cihly platí toto ustanovení:
Dělníci, kteří v závodě pracovali a bydleli do konce kampaně, t. j. do 30. září běžného roku, mají nárok na bezplatný byt do konce února příštího roku. Jsou však povinni v době od 30. září do konce února příštího roku vykonávati v závodě nutné práce za mzdu, uvedenou v této vyhlášce. Odepře-li dělník tuto práci, může býti pracovní poměr zrušen a závodní byt může býti vypověděn se lhůtou 14 denní. Dělník při ruční výrobě, kterého zaměstnavatel nehodlá v příští sezóně zaměstnávati, má nárok na bezplatný byt pouze do 1. února příštího roku. Zaměstnavatel jest však povinen oznámiti dělníkovi hned po skončení kampaně, nejdéle však do konce října téhož roku, že ho nebude déle zaměstnávati.
U dělnictva, jemuž byly poskytnuty závodní byty, činí výpovědní lhůta 14 dnů. Pro dělníky, vyrábějící ručně cihly platí toto ustanovení:
Dělníci, kteří v závodě pracovali a bydleli do konce kampaně, t. j. do 30. září běžného roku, mají nárok na bezplatný byt do konce února příštího roku. Jsou však povinni v době od 30. září do konce února příštího roku vykonávati v závodě nutné práce za mzdu, uvedenou v této vyhlášce. Odepře-li dělník tuto práci, může býti pracovní poměr zrušen a závodní byt může býti vypověděn se lhůtou 14 denní. Dělník při ruční výrobě, kterého zaměstnavatel nehodlá v příští sezóně zaměstnávati, má nárok na bezplatný byt pouze do 1. února příštího roku. Zaměstnavatel jest však povinen oznámiti dělníkovi hned po skončení kampaně, nejdéle však do konce října téhož roku, že ho nebude déle zaměstnávati.
§ 14
Naturální požitky.
Pokud jsou zavedeny v jednotlivých závodech prémie z výroby, jiné druhy úplat a výhod, naturální požitky a pod., je jejich hodnota součástí mzdových sazeb, stanovených touto vyhláškou. Hodnota naturálních požitků se oceňuje podle norem, platných pro nemocenské pojištění.
Pokud jsou zavedeny v jednotlivých závodech prémie z výroby, jiné druhy úplat a výhod, naturální požitky a pod., je jejich hodnota součástí mzdových sazeb, stanovených touto vyhláškou. Hodnota naturálních požitků se oceňuje podle norem, platných pro nemocenské pojištění.
§ 16
Závěrečná ustanovení.
Tato vyhláška nabývá účinnosti počátkem mzdového období následujícího po uveřejnění v Úředním listě.
Tímto dnem pozbývá účinnosti vyhláška ministra sociální a zdravotní správy ze dne 27. května 1941 o mzdách dělnictva zaměstnaného v cihelnách. Dosavadní, pro zaměstnance příznivější úředně schválené časové mzdy se touto vyhláškou nesnižují.
Zaměstnavatel jest povinen tuto vyhlášku v podniku veřejně vyvěsiti.
Tato vyhláška nabývá účinnosti počátkem mzdového období následujícího po uveřejnění v Úředním listě.
Tímto dnem pozbývá účinnosti vyhláška ministra sociální a zdravotní správy ze dne 27. května 1941 o mzdách dělnictva zaměstnaného v cihelnách. Dosavadní, pro zaměstnance příznivější úředně schválené časové mzdy se touto vyhláškou nesnižují.
Zaměstnavatel jest povinen tuto vyhlášku v podniku veřejně vyvěsiti.