(1) Zaměstnancům přísluší v roce 1945 placená dovolená v této výměře:

(2) Výměra dovolené stanovená v odst. 1, č. 1 se zvyšuje o jeden kalendářní týden, jde-li o zaměstnance:

(3) Pracemi za podmínek zdraví zvlášť škodlivých rozumějí se práce, při nichž jsou zaměstnanci zvýšenou měrou vydáni vlivu horka, jedovatých látek (na př. olova a jeho sloučenin, fosforu, rtuti, arsenu, manganu, benzolu a jeho homologů, nitro- a amidosloučenin aromatické řady, sirouhlíku, sirovodíku, kysličníku uhelnatého, kyanovodíku a jeho derivátů, chromových sloučenin), dále vlivu prachu (Thomasovy strusky, prachu křemičitého, železitého nebo osinkového) nebo jsou pravidelně zaměstnáváni prosvěcováním roentgenovými a radiovými paprsky, s infekčním materiálem, svářením plynem a elektrickým obloukem anebo pracují s pneumatickými vrtadly, nýtovačkami a jinými takovými přístroji.

(4) V pochybnostech, jde-li o práce za podmínek zdraví zvlášť škodlivých, rozhoduje příslušný živnostenský inspektor po případě úřední lékař.

(5) Výměra dovolené podle odstavců 1 a 2 určuje se podle stavu dne 1. května 1945.

(6) Zaměstnanec může po uplynutí dvou měsíců nepřetržitého zaměstnání v témž podniku (u téhož zaměstnavatele) žádati poměrnou dovolenou (§ 4, odst. 3).

1. zaměstnancům, kteří dosáhli 18 let:

2. zaměstnancům mladším 18 let tři kalendářní týdny.

a) kteří pracují v témž oboru (v téže skupině povolání) alespoň pět let,

b) nebo kteří dosáhli 50 let.

a) tři kalendářní týdny, pracují-li v hornictví pod zemí nebo, pracují-li za podmínek zdraví zvlášť škodlivých,

b) dva kalendářní týdny, jsou-li zaměstnáni jinými než pod písm. a) uvedenými pracemi,