Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o cenách tuzemského rumu a výčepní kořalky a přípustném zvýšení cen ostatních lihovin a likérů.

(1) Při prodeji v sudech a demijonech může výrobce požadovat od obchodníka (výčepníka) nejvýše tyto ceny:

(2) Ceny podle odstavce 1 se rozumějí za hotové beze srážky při dodání zboží, za množství dodané najednou a na jedno místo, bez nádob, s daní z obratu, při zásilkách drahou franko železniční stanice nejbližší podniku příjemce, při dodávce vlastním nebo výrobcem najatým vozidlem franko podnik příjemce. Je-li dodáno zboží jednomu příjemci do několika jeho závodů v jednom místě (hlavní sklad a filiálky), pokládá se takto dodané množství za jednu dodávku.

(3) Za zapůjčené nádoby (sudy, demijony a pod.) lze účtovat zálohu ve výši pořizovací ceny. Tyto nádoby musí být vráceny do 30 dní ode dne dodávky, a to franko železniční stanice výrobce, jinak se účtuje půjčovné 10 haléřů za 1 litr obsahu a měsíc. Záloha se vrátí ihned, jakmile je nádoba řádně a včas vrácena.

(4) Ve všech nabídkách, v potvrzeních zakázek, účtech, dodacích listech a pod., jakož i v obchodních zápisech výrobce a na nádobách, v nichž nebo z nichž se prodává přímo spotřebiteli, musí být zřetelně vyznačen obsah alkoholu rumu a výčepní kořalky.

(5) Ostatní dodací podmínky z 20. června 1939 (pro pohraničí z 2. května 1939) zůstávají v platnosti, pokud neodporují ustanovením této vyhlášky.

(6) Výrobci pořídí si ceníky, v nichž musí být uveden druh výrobku, obsah alkoholu v procentech a cena za prodejní jednotku.

(1) Tuzemský rum.

(2) Výčepní kořalka.
Za výčepní kořalku prodávanou v lahvích může výrobce požadovat ceny stanovené v § 1, odst. 1, písm. d) a e). Dodávka výčepní kořalky v lahvích je však přípustná jen tehdy, dodá-li si kupující své vlastní lahve v takovém stavu, že je možno provést plnění bez zvláštního čištění.

(3) Jinak platí obdobně podmínky stanovené v § 1, odst. 2, 4 až 6.

(1) Při prodeji v drobném může obchodník (výčepník) požadovat za tuzemský rum a výčepní kořalku od spotřebitele nejvýše tyto ceny za volné zboží:

Množství v litrech	40%	35%	32%	25%	20%
	tuzemský rum			výčepní kořalka
v korunách
1 ½	69.— 34.50	61.— 30.50	56.50 28,50	44.— 22.—	36.— 18.—

(2) Při prodeji množství pod ½ litru možno účtovat k ceně, odvozené z ceny za 1 litr podle odstavce 1, přirážku 20 haléřů za každý dcl.

(3) Pro prodej ve sklenkách v samostatných výčepech lihovin, provozovaných na základě koncesí podle § 16, písm. d) živn. řádu a podle zákona z 23. června 1881, č. 62 ř. z., o prodeji lihovin v malých částkách a pro hostinské podniky [§§ 16 až 20 a) ž. ř.], náležejících k Hospodářské skupině hostinských živností Ústředního svazu pro cizinecký ruch, platí zvláštní předpisy.

(4) Obchodníci (výčepníci) pořídí si ceníky, v nichž musí být uveden druh prodávaného zboží, obsah alkoholu v procentech a spotřebitelská cena za prodejní jednotku.

(1) Při prodeji v adjustovaných lahvích po obchodnícku uzavřených může obchodník (výčepník) požadovat od spotřebitele za tuzemský rum nejvýše tyto ceny:

Množství v litrech	40%	35%	32%
	v korunách
1	74.50	66.50	62.—
½	39.—	35.—	33.—

(2) Za vrácené prázdné a neporušené lahve 1 a 0.5 litru zaplatí se náhrada nejméně 1.50 K, za ostatní lahve nejméně 1 K za kus, nejvýše však částky stanovené § 2, odst. 1, písm. b).

(3) Pro prodej výčepní kořalky ve vlastních, zákazníkem přinesených lahvích, platí ceny stanovené v § 3, odst. 1 a 2.

(4) Pro ceníky platí ustanovení § 3, odst. 4.

(1) Výrobci mohou výrobní ceny ostatních lihovin a likérů přípustné k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939) zvýšit podle obsahu alkoholu v příslušném výrobku o „přípustné zvýšení“ tak, že na každé procento obsahu alkoholu se připočte k uvedeným cenám částka nejvýše 1.05 K. Na př. cena 30% výrobku k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939) byla 32.— K. „Přípustné zvýšení“ činí 30x1.05, tedy 31.50 K, nová cena výrobku pak 32 + 31.50 = 63.50 K.

(2) Výrobci, kteří v důsledku válečných nebo revolučních událostí nemohou spolehlivě zjistit výrobní ceny k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939), zažádají si prostřednictvím Hospodářské skupiny lihovarského průmyslu, odborné skupiny výroby lihovin, o stanovení cen výrobků ze 3 nejlépe srovnatelných nejbližších podniků. Odborná skupina výroby lihovin žádost projedná a zašle k přezkoušení příslušné úřadovně cenové kontroly, která navrhne příslušnému okresnímu národnímu výboru stanovení srovnatelných cen. Opis příslušného výměru zašle okresní národní výbor nejvyššímu úřadu cenovému, příslušnému zemskému národnímu výboru a úřadovně cenové kontroly. K takto stanovené srovnatelné ceně si připočte výrobce „přípustné zvýšení“ podle odstavce 1.

(3) Pro vinný a ovocný destilát (slivovici, meruňkovici a pod.) a pro řezané zboží, vyrobené z těchto destilátů, stanoví se výrobní ceny zvláštními výměry Příslušné žádosti předkládají výrobci nejvyššímu úřadu cenovému skrze Hospodářskou skupinu průmyslu lihovarského, odborná skupina výroby lihovin. Pokud ceny uvedených výrobků byly stanoveny zvláštními výměry do 30. září 1945, mohou si výrobci připočítat až do výprodeje zboží k příslušným stanoveným výrobním cenám „přípustné zvýšení“ v částce nejvýše 65 haléřů na každé procento obsahu alkoholu. V těchto výměrech stanovený rabat pro prodej velkoobchodníkům snižuje se z 12% na 10%.

(4) Přípustné zvýšení je nutno v účtech, dodacích listech a pod. zvlášť vyznačit.

(5) Pro dodávku lihovin a likérů podle odstavců 1, 2 a 3 platí jinak ustanovení § 1, odst. 2 až 5, po případě § 2, odst 1.

(6) Výrobci upraví své ceníky tak, aby z nich byly patrny tyto údaje: druh zboží, obsah alkoholu v procentech, u výrobků podle odstavce 1 a 2 cena přípustná k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939), u výrobků podle odstavce 3 cena stanovená zvláštním výměrem a u výrobků podle odstavců 1, 2 a 3 „přípustné zvýšení“ a cena za prodejní jednotku. Opisy ceníků zašlou výrobci trojmo příslušné úřadovně cenové kontroly do 31. října 1945.

(1) Při prodeji ostatních lihovin a likérů spotřebiteli lze k ceně podle § 5, odst. 1, 2 a po případě 5 připočítat nejvyšší obchodní rozpětí ve výši 23%.

(2) Pro vinný a ovocný destilát (slivovici, meruňkovici a pod.) a pro řezané zboží, vyrobené z těchto destilátů, stanoví se spotřebitelské ceny zvláštními výměry. Pokud pro uvedené výrobky byly stanoveny spotřebitelské ceny zvláštními výměry do 30. září 1945, může se k těmto spotřebitelským cenám připočítat při prodeji spotřebiteli až do výprodeje zboží „přípustné zvýšení“ v částce nejvýše 70 haléřů za každé procento obsahu alkoholu.

(3) Kdo prodává ostatní lihoviny a likéry v drobném, pořídí si ceník, v němž musí být uveden druh prodávaného zboží, obsah alkoholu v procentech a spotřebitelská cena za prodejní jednotku vypočtená podle odstavce 1 a 2.

(4) Jinak platí pro prodej ostatních lihovin a likérů podle odstavce 1 a 2 obdobně ustanovení § 3, odst. 2 a 3 a § 4, odst. 2.

(1) Pro stanovení cen lihovin a likérů dovezených z ciziny platí zvláštní předpisy.

(2) Pokud byly ceny tohoto zboží stanoveny zvláštními výměry do 30. září 1945, lze připočítat až do vyprodání zboží „přípustné zvýšení", a to:
za každé procento obsahu alkoholu.

(3) Přípustné zvýšení je nutno v účtech, dodacích listech a pod. zvlášť vyznačit.