(1) Požitky řidičů, závozníků, nakladačů a ostatního jízdního personálu za nepřítomnost, t. j. stravné, odlučné, nocležné a pod., nejsou v sazbách stanovených touto vyhláškou zahrnuty. Dopravce smí účtovat zákazníku tyto částky jedině tehdy, je-li jejich vyplácení podle platných mzdových předpisů přípustné. Jejich výše nesmí překročit částky stanovené příslušnými mzdovými předpisy.

(2) Provádí-li dopravce během jednoho dne dopravu pro několik zákazníků a vznikne-li mu na základě platných mzdových předpisů povinnost vyplatit jízdnímu personálu požitky za nepřítomnost, smí účtovat jednotlivým zákazníkům pouze poměrnou část těchto požitků podle rozsahu provedeného dopravního úkonu.

(3) Za neděle, státem uznané svátky nebo památné dny a za dny, o nichž se vozidlo opravuje, nebo za dny, o nichž není vozidlo bez zavinění dopravce v provozu, smějí být požitky za nepřítomnost účtovány jen tehdy, spadají-li tyto dny do období trvajícího nepřetržitého zaměstnání pro jednoho a téhož zákazníka a musí-li řidič motorového vozidla nebo ostatní jízdní personál zůstat během této doby u vozidla a nemůže-li být jinak zaměstnán.

(4) Za dny, o nichž je vozidlo vyřazeno z provozu vinou dopravce, nesmějí být požitky za nepřítomnost účtovány.

(5) Ustanovení § 15, odst. 6 a 7 platí obdobně.