§ 1
1. Všichni zaměstnanci (učňové), kteří jsou dne 1. prosince 1945 v pracovním (učebním) nebo služebním poměru podléhajícím pojistné povinnosti podle předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění zaměstnanců, mají — trvá-li tento poměr aspoň 3 měsíce — vůči zaměstnavateli nárok na poskytnutí vánočního příspěvku (v dalším jen „příspěvek“).
2. Za obdobných podmínek přísluší příspěvek i domáckým dělníkům a jim na roven postaveným domáckým živnostníkům, kteří pracují zpravidla sami, nebo se svými rodinnými příslušníky nebo ne více než se 2 cizími pracovními silami.
§ 2
1. Základní výše příspěvků se rovná:
a) u zaměstnanců s měsíční mzdou (platem) čtvrtině hrubé mzdy (platu) podléhající dani ze mzdy, jíž zaměstnanec docílil v měsíci listopadu 1945,
b) u ostatních zaměstnanců [s výjimkou osob uvedených pod písm. c)] průměrnému hrubému týdennímu výdělku podrobenému dani ze mzdy, jehož zaměstnanec docílil v posledním uzavřeném mzdovém zúčtovacím období před 1. prosincem 1945,
c) u domáckých dělníků a jim na roven postavených domáckých živnostníků (§ 1, odst. 2) 6% hrubé pracovní odměny docílené podle dosavadních předpisů v období od 1. září do 30. listopadu 1945.
2. S ohledem na nové sazby mezd a platů se zvyšuje základní výše příspěvku stanovená v odst. 1 o 25%.
§ 3
1. Za podmínek uvedených v § 1 přísluší nárok na příspěvek i osobám v činné službě vojenské, pokud jejich pracovní (služební) poměr zůstává podle platných předpisů o tom vydaných zachován i po dobu této služby a mají-li členové jejich rodin nárok na státní příspěvek vyživovací.
2. Pro stanovení výše příspěvku jest v takových případech podle obdoby § 2 rozhodující poslední uzavřené mzdové zúčtovací období, poslední ukončený kalendářní měsíc, u domáckých dělníků tříměsíční období před nástupem vojenské služby.
§ 4
1. Dosavadní právní nároky na poskytnutí vánočních (novoročních) odměn, příspěvků a pod. zůstávají touto vyhláškou nedotčeny a nahrazují nárok podle této vyhlášky.
2. Měl-li zaměstnanec dosud nárok na nižší vánoční (novoroční) odměnu, příspěvek a pod., než stanoví tato vyhláška, je nutno ji zvýšiti až do výše příspěvku touto vyhláškou stanoveného.
§ 5
1. Příspěvek podle této vyhlášky třeba vyplatiti nejpozději do 20. prosince 1945; v téže lhůtě možno použiti povolení podle § 1, odst. 3.
2. Příspěvek nepodléhá srážce daně ze mzdy a nezapočítává se do základu sociálního pojištění.
3. Zprostředkovatelé domácké práce (§ 2, odst. 1, písm. c), vládního nařízení č. 261/1942 Sb.) mají vůči podnikateli domácké práce nárok na náhradu částek, které na příspěvcích vyplatili.
§ 6
Příspěvek se nesmí vyplatiti osobám, které pozbyly československého státního občanství podle dekretu presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, s výjimkou osob, na něž se vztahuje § 1, odst. 3 dekretu, a osob, které jest podle §§ 2 a 4 dekretu považovati za československé státní občany.
§ 7
1. Ustanoveni této vyhlášky se nevztahují na zaměstnance státu a svazků zájmové a územní samosprávy, jejich ústavů, podniků a fondů, jakož i ústavů, podniků a fondů jimi spravovaných, jichž platové poměry jsou upraveny zvláštními zákonnými předpisy nebo služebními řády podle § 210, odst. 1, platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., nebo podle obdoby těchto předpisů.
2. Vyhláška nabývá účinnosti dnem uveřejnění v Úředním listě Československé republiky a platí v zemích České a Moravskoslezské.