§ 4

Dny pracovního klidu.

1. Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu a nesmí být za ně provedena srážka ze mzdy.
Na Bílou sobotu, svatodušní sobotu, Štědrý den a Silvestra zkracuje se pracovní doba vždy o dvě hodiny, za něž nesmí býti provedena srážka ze mzdy.

2. Za mzdu se považuje smluvená týdenní mzda i se všemi přirážkami a příplatky.

3. Za svátek se neplatí, připadne-li na začátek prvního mzdového týdne nově začínajícího pracovního poměru. Končí-li pracovní poměr uznaným svátkem, musí býti svátek zaplacen.

4. Zmeškání práce přímo před svátkem nebo po něm, způsobené uznanou pracovní neschopností (nemocí nebo z jiné důležité příčiny), nezkracuje nárok na zaplacení svátku. Bezdůvodným zameškáním práce přímo před svátkem nebo po něm, ztrácí se nárok na jeho zaplacení.