§ 1
Působnost.
1. Tato vyhláška platí:
(1) místně: pro země Českou a Moravskoslezskou,
(2) věcně: pro všechny obilní mlýny a po živnostenská provozované šrotování a drcení obilí.
Mlýnem jest podnik, zabývající se zpracováním obilí, hrachu, sóji, pohanky, prosa a bohů na mlýnské výrobky (t. j. na mouku, kroupy, krupici, jáhly, šrot, otruby, vločky) a loupáním a mačkáním obilí.
Mlýnem jest podnik, zabývající se zpracováním obilí, hrachu, sóji, pohanky, prosa a bohů na mlýnské výrobky (t. j. na mouku, kroupy, krupici, jáhly, šrot, otruby, vločky) a loupáním a mačkáním obilí.
(3) osobně: pro všechny dělníky zaměstnané v závodech uvedených pod 2, kteří podléhají zákonu č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
2. Pro samostatné závodní oddělení platí tato vyhláška jen tehdy, když se na ně nevztahuje jiná vyhláška platná pro hlavní závod.
3. Vyhláška platí též pro smíšené závody, u kterých jest výroba uvedená v odst. 1 pod (2) výrobou hlavní.
4. Ustanovení předcházejících dvou odstavců neplatí pro vedlejší závody zemědělských hospodářství, jakož i pro zemědělské závody, které souvisejí s mlýnem, i když jest mlýn závodem hlavním.
5. V pochybných případech rozhodne ministerstvo ochrany práce a sociální péče na návrh, které vyhlášky se má pro závod nebo pro závodní oddělení použiti.
§ 2
Pracovní doba.
1. Pracovní doba se řídí zákonem č. 91/1918 Sb. o 8hodinové době pracovní a jeho prováděcím nařízením č. 11/1919 Sb.
2. Rozdělení pracovní doby a přestávek stanoví správa závodu po dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.
3. Přestávky se nezapočítávají do pracovní doby.
§ 3
Práce ve dnech pracovního klidu.
1. Neděle, zákonem uznané svátky a památné dny, jsou zásadně dny pracovního klidu.
Den pracovního klidu začíná v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin ráno příštího dne.
Den pracovního klidu začíná v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin ráno příštího dne.
2. Na Bílou sobotu, 24. a 31. prosince končí pracovní doba ve 12 hodin.
§ 4
Příplatky za práci přes čas, práci noční, a za práci ve dnech pracovního klidu.
1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí tyto příplatky:
| a) | Za práci přes čas. | 25%. |
| Tento příplatek nepřísluší za přípravné a pomocné práce (§ 7 zák. č. 91/1918 Sb.), za něž se platí normální hodinová mzda. Řidiči motorových vozidel, kočí a závozníci dostanou za pracovní dobu až do 54 hodin, vrátní a hlídači za pracovní dobu až do 60 hodin týdenní mzdu stanovenou v § 8 bez příplatku za práci přes čas | ||
| b) | Za práci noční, t. j. v době od 22 do 6 hodin následujícího dne, s výjimkou pravidelných směn | 50%. |
| c) | Za práci ve dnech pracovního klidu pokud není zvláštními předpisy stanoven příplatek vyšší. | 50%, |
2. Přijde-li v úvahu více příplatků, zaplatí se příplatek nejvyšší.
3. Vrátní a hlídači (pomocní) nemají nároku na příplatky za práci noční, nedělní a sváteční.
4. Za 24. prosinec obdrží dělníci kromě mzdy za skutečně odpracované hodiny zvláštní odměnu ve výši mzdy za 4 pracovní hodiny.
5. Za ošetřování a krmení koní, jakož i za práce ve stáji o nedělích a svátcích přísluší dělníkům náhrada Kčs 15.— za jednoho koně a den.
6. Základem pro vypočtení příplatků jest při pracích v časové mzdě hodinová mzda (§ 8), při pracích v úkolu směrná úkolová sazba (§ 9). U dělníků s týdenní mzdou vypočtenou za 54 hodin jest základem pro vypočtení příplatků ¹/₅₄, u dělníků s týdenní mzdou vypočtenou za 60 hodin ¹/₆₀ týdenní mzdy stanovené v § 8.
7. Hodiny, které odpadly pro svátek, platí pro výpočet příplatků za práci přes čas jako odpracované.
§ 5
Zameškání práce.
Nemohl-li dělník pracovati z důvodů uvedených v §§ 1154 b) a násl. všeob. obč. zákoníka, řídí se jeho nároky těmito ustanoveními.
Nemohl-li dělník pracovati z důvodů uvedených v §§ 1154 b) a násl. všeob. obč. zákoníka, řídí se jeho nároky těmito ustanoveními.
§ 6
Mzdy.
1. Dělnictvo se zařadí do mzdových skupin vzhledem k věku a ke způsobu zaměstnání správou závodu po dohodě se závodní radou po př. důvěrníkem.
2. Výplata mzdy se provádí ihned po ukončení pracovní doby.
3. Zpozdí-li se výplata mzdy o více než ½ hodiny po skončení práce, muší bytí každá započatá hodina zaplacena plnou hodinovou mzdou.
4. Připadne-li výplatní den na svátek, vyplatí se mzda předcházejícího pracovního dne.
5. Zúčtování a výplatu příplatků podle § 4 jest provésti zpravidla se zúčtováním a výplatou mzdy za mzdové období, za něž příplatky příslušejí.
6. Každému dělníku jest při výplatě mzdy vydati písemné vyúčtování, z něhož musí bytí patrna hrubá mzda a všechny srážky (daně, příspěvky sociálního pojištění a pod.).
7. Dělníkům nesmí býti srážena mzda za pracovní dobu, která odpadne pro zákonné svátky do týdne připadnuvší.
§ 7
Místní třídy.
Místní třída I:
Místní třída. II:
Místa nad 50.000 obyvatel a správní okresy Praha-venkov-sever, Praha-venkov-jih a Brno-venkov.
Všechna ostatní místa.
Místní třída I:
Místní třída. II:
Místa nad 50.000 obyvatel a správní okresy Praha-venkov-sever, Praha-venkov-jih a Brno-venkov.
Všechna ostatní místa.
§ 8
Mzdové skupiny a mzdový sazebník.
Dělníci s hodinovou mzdou.
Místní třída:
Dělníci s hodinovou mzdou.
Místní třída:
| Místní třída: | |||
|---|---|---|---|
| I. | II | ||
| Kčs | Kčs | ||
| A. | Řemeslníci s ukončenou dobou učební a s výučním průkazem, kteří konají řemeslné práce svého oboru, a zkoušení topiči: | ||
| a) Stárci, pokud nepodléhají pensijnímu pojištění a mládci s nejméně 2 podřízenými dělníky | 12.50 | 12.— | |
| b) Mládci, kterým nejsou podřízeni nejméně 2 dělníci | 11.80 | 11.30 | |
| c) Moučkaři, krupičkáři, jáhlaři, válcíři, vedoucí čistírny obilí, přední dělníci v krupámě, zkoušení strojníci, elektrotechnici, jakož i zkoušení topiči, vyučení v kovodělném oboru | 11.50 | 11.— | |
| d) Všichni ostatní řemeslníci a zkoušení topiči, nejsou-li vyučenými kovodělníky | 11.— | 10.50 | |
| B. | Zaučení dělníci, t. j. dělníci po ukončeném 20. roce věku, kteří po nejméně dvouletém zaměstnání v oboru si osvojili potřebné znalosti a zručnosti a vykonávají práce řemeslné povahy | 10.— | 9.50 |
| C. | Nevyučení (pomocní) dělníci | 9.40 | 8.90 |
| D. | Pomocní dělníci, zaměstnaní lehčími pracemi | 7.50 | 7.— |
| E. | Dělníci s týdenní mzdou do 54 hodin: | ||
| a) šoféři, vyučení kovodělnému řemeslu a provádějící udržovací práce na vozidlech jim svěřených | 570.— | 550.— | |
| b) ostatní šoféři | 540.— | 520.— | |
| e) kočí a závozníci | 500.— | 480.— | |
| F. | Dělníci s týdenní mzdou do 60 hodin: | ||
| a) vrátní | 500.— | 480.— | |
| b) hlídači | 500.— | 480.— | |
| G. | Učňové: | ||
| Vychovávací příspěvek jest upraven všeobecnými předpisy. | |||
§ 9
Úkolové sazby.
1. Je-li účelné, aby práce byla konána v úkolu (rozhodne o tom správa závodu v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem), stanoví se úkolové mzdové sazby tak, aby plně výkonný dělník vydělal při průměrném výkonu a za pracovních podmínek v závodě obvyklých o 15% více než činí časová mzda, stanovená v § 8 (směrná úkolová sazba), leč že by důvody nižšího výdělku byly v osobě dělníkově.
2. Při splnění předpokladu odstavce 1. může bytí všem při úkolové práci zúčastněným dělníkům zaplaceno jako úhrnná mzda 27% úředně stanoveného melného pro námezdní mletí po odečtení daně z obratu.
Poskytuje-li se strava, snižuje se tato úhrnná mzda na 22% melného. Použije-li se tohoto způsobu odměňování, dostane dělník při každé výplatě mzdy bez ohledu na skutečné množství semletého obilí mzdu ve výši směrné úkolové sazby (hodinová mzda zvýšená o 15%).
Skutečně docílený úkolový výdělek se vyúčtuje úhrnně jednou ročně ke konci hospodářského roku (koncem července). Je-li roční úkolový výdělek, podávající se z tohoto vyúčtování, vyšší než směrná úkolová sazba, doplatí se dělníku rozdíl ihned po vyúčtování.
Poskytuje-li se strava, snižuje se tato úhrnná mzda na 22% melného. Použije-li se tohoto způsobu odměňování, dostane dělník při každé výplatě mzdy bez ohledu na skutečné množství semletého obilí mzdu ve výši směrné úkolové sazby (hodinová mzda zvýšená o 15%).
Skutečně docílený úkolový výdělek se vyúčtuje úhrnně jednou ročně ke konci hospodářského roku (koncem července). Je-li roční úkolový výdělek, podávající se z tohoto vyúčtování, vyšší než směrná úkolová sazba, doplatí se dělníku rozdíl ihned po vyúčtování.
3. Skončí-li pracovní poměr dělníka tímto způsobem placeného v průběhu hospodářského roku, provede se vyúčtování docíleného úkolového výdělku pro tohoto dělníka ke dni jeho odchodu.
§ 10
Zvláštní mzdová ustanovení.
1. Stárek ve mlýně, kde kromě něho pracují ještě nejméně dva dělníci — z nich jeden jako mládek — dostane ke mzdě příplatek ve výši 8% mzdy mládka.
2. Dělníci, kteří převážně přenášejí těžká břemena, jakož i dopravní dělníci zaměstnaní v časové mzdě těžkými pracemi, které vyžadují velké námahy, dostanou příplatek 10% stanovené mzdy. O nároku na tento příplatek rozhodne správa závodu v dohodo se závodní radou, po př. důvěrníkem.
3. Šoféři, kočí a závozníci, kteří při většině dodávek přijímají peníze, obdrží k týdenním sazbám, uvedeným v § 8, příplatek 10%.
§ 11
Stravné.
1. Při jízdách a jiných pracích mimo sídlo závodu obdrží zaměstnanci vedle příslušejících jim příplatků za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční stravné za každý den a to trvala-li nepřítomnost v sídle závodu
| déle než 8 hodin | Kčs | 30.— |
| déle než 12 hodin bez přenocování | Kčs | 50.— |
| za nutné přenocování | Kčs | 50.— |
2. Vráti-li se zaměstnanec v době výše uvedené do sídla závodu a nemá možnost přerušiti pracovní dobu přiměřenou přestávkou k obědu, má rovněž nárok na příslušné stravné.
§ 12
Výkonnostní příplatky.
1. Dělníci pracující v časové mzdě obdrží výkonnostní příplatky jen za nadprůměrné výkony, a to až do výše 15% stanovené časové mzdy. O přiznání výkonnostního příplatku a o jeho výši rozhodne správa závodu v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.
2. Výkonnostní příplatek může bytí poskytnut nejvýše 30% všech zaměstnanců, zaměstnaných v časové mzdě.
§ 13
Věcné požitky.
Poskytují-li se dělníkům věcné požitky (byt, světlo, otop atd.), započítávají se do mezd, stanovených v § 8, a to podle sazeb, stanovených zemskými národními výbory (byv. zemskými úřady) pro sociální pojištění.
Poskytují-li se dělníkům věcné požitky (byt, světlo, otop atd.), započítávají se do mezd, stanovených v § 8, a to podle sazeb, stanovených zemskými národními výbory (byv. zemskými úřady) pro sociální pojištění.
§ 14
Ochranný oděv.
V případě potřeby opatří správa závodu pro zaměstnance zdarma ochranný oděv a obuv, jež zůstávají vlastnictvím zaměstnavatele.
V případě potřeby opatří správa závodu pro zaměstnance zdarma ochranný oděv a obuv, jež zůstávají vlastnictvím zaměstnavatele.
§ 15
Dovolená.
O dovolené platí zákonná ustanovení. O nástupu a rozdělení dovolených rozhoduje správa závodu v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.
O dovolené platí zákonná ustanovení. O nástupu a rozdělení dovolených rozhoduje správa závodu v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.
§ 16
Výpověď.
O výpovědi platí zákonná ustanovení.
O výpovědi platí zákonná ustanovení.
§ 17
Šalandy a lékárničky.
1. Ve mlýnech jest zříditi šalandy, které musí býti způsobilé k obývání a které musí býti udržovány na náklad zaměstnavatele.
2. Ve mlýnech má býti udržována v řádném stavu ha přístupném místě domácí lékárnička.
§ 18
Závěrečná ustanoveni.
1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1945.
2. Zároveň pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 29. dubna 1942, běž. č. 398 o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v mlynářství (Ú. l. č. 102/1942), a mzdové řády platné v pohraničí, jakož i jednotlivé podnikové úpravy, stanovící mzdové a pracovní podmínky v mlynářství.
3. Zaměstnavatel jest povinen výtisk této vyhlášky vyvěsiti na vhodném, zaměstnancům přístupném místě.