(1) Odlučné činí za prvních 6 dní 90 Kčs denně a 40.— Kčs denně náhrady za nocležné za podmínek § 11, odst. 4 v novém znění.
Odlučné se snižuje počínajíc sedmým dnem na 50.— Kčs pro ženaté zaměstnance a na 25.— Kčs pro svobodné zaměstnance.
Zaměstnanec má nárok na odlučné pouze tehdy, když jest pracovní místo od jeho bydliště tak vzdáleno, že se nemůže denně vraceti domů, nebo když nelze od něho spravedlivě požadovali, aby se vracel.

(2) Ženatým zaměstnancům jsou postaveni na roveň ovdovělí a rozvedení zaměstnanci, kteří mají vlastní domácnost (t. j. byt s vlastním zařízením a možností vařiti) a svobodní, kteří žijí ve společné domácnosti s příbuznými vzestupné linie, se sourozenci, pěstouny nebo schovanci, k nimž patří také nemanželské děti, a hradí výdaje s tím spojené buď zcela nebo z převážné části.
Nárok na polovinu odlučného mají ti ovdovělí nebo rozvedení zaměstnanci, kteří svou domácnost sice zrušili, avšak své manželské děti dali na vychování a musí za ně platiti výchovné.

(3) Předpoklady svého nároku na odlučné musí zaměstnanec osvědčili daňovým listem.

(4) Zaměstnanci, kteří obdrží odlučné, mají v případech, kdy není možné ubytování zdarma, nárok na poskytnutí náhrady za ubytování ve výši 20.— Kčs denně při jednotlivém ubytování a ve výši 10.— Kčs denně při společném ubytování.

(5) Je-li zaměstnanec pro nemoc převezen do nemocnice, odpadá nárok na odlučné a náhrada za ubytování po uplynutí dne, kdy byl převezen do nemocnice. Po dobu pobytu v závodní ošetřovně se vyplácí odlučné dále.

(6) Odlučné a náhrada za ubytování odpadá za dny, kdy zaměstnanec bez oprávněných důvodů zameškal práci úplně nebo částečně.

(7) Při jízdách mimo pracovní místo nevyplácejí se vedle odlučného jiné cestovní výlohy. Odlučné se však zvyšuje na 90.— Kčs, nemůže-li se zaměstnanec téhož dne vrátiti do pracovního místa a je tudíž nucen přenocovati jinde. Při přenocování přísluší náhrada ve výši 40.— Kčs denně za podmínek § 11, odst. 4 v novém znění.