Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva ve výrobě tabulového a zrcadlového litého skla.

1. pro země Českou a Moravskoslezskou,

2. pro všechny závody, vyrábějící tabulové a zrcadlové lité sklo,

3. pro všechny dělníky, podléhající zákonu č. 221/1924 Sb. o pojištění zaměstnanců pro případ nemocí, invalidity a stáří ve znění předpisů tento zákon pozměňujících a doplňujících.

1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí příplatky v těchto případech:

a)	za práci přes čas, t. j. přes zákonnou pracovní dobu	25%,
b)	za práci noční, t. j. od 22 do 5 hodin, pokud nejde o pravidelné změny	50%,
c)	za práci ve dnech pracovního klidu	50%,
d)	za placené svátky a památné dny státem uznané se platí podle všeobecných předpisů o tom vydaných.

2. Připadne-li nárok současně na několik příplatků, zaplatí se pouze nejvyšší příplatek.

3. Dělnictvo je povinno vykonávati práci přes čas, práci noční a práci ve dnech pracovního klidu, vyžaduje-li toho potřeba závodu uznaná správou závodu v dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem.

4. Základem pro výpočet příplatků jest:

5. Ošetřování koní a práce ve stáji ve dnech pracovního klidu, jakož i krmení koní v odpoledních hodinách těchto dnů nemá přesahovati 3 hodiny v jednom dnu. Jako náhradu za to dostane dělník (včetně všech příplatků) Kčs 15.— za koně a den.

1. Dělníci a dělnice se zařadí podle činnosti a věku do mzdových skupin uvedených v připojeném mzdovém sazebníku.

2. Zařaďování dělníků a dělnic provádí správa závodu v dohodě se závodní radou po případě důvěrníkem.

3. Pro zařadění dělníka do příslušné mzdové skupiny je rozhodující práce dělníkem trvale resp. převážně vykonávaná.

4. Mzda se vyplácí týdně, není-li jiného ujednání.

5. Zpozdí-li se výplata mzdy dělníka o více než ½ hodiny po skončení práce, musí mu býti každá započatá hodina zaplacena plnou hodinovou mzdou, stanovenou v připojeném mzdovém sazebníku.

6. Zúčtování a výplatu příplatků třeba prováděti současně se zúčtováním a výplatou mzdy za příslušné mzdové období.

7. Každému dělníku se vydá písemné vyúčtování mzdy, ze kterého je patrna hrubá mzda a všechny srážky (daně, příspěvky k sociálnímu pojištění a pod.).

8. Ustanovení vyhlášky ze dne 4. července 1945, běž. čís. 74 o mzdovém zrovnoprávnění žen, přichází v úvahu jen tehdy, konají-li ženy práce, jež jsou obvykle vykonávány muži a docilují-li při tom přibližně stejného výkonu a jakosti.

1. Ke mzdám stanoveným v připojeném mzdovém sazebníku lze dělníkům, kteří pracují v časové mzdě, poskytovati výkonnostní příplatky jen za nadprůměrné výkony nebo na vyrovnání rozdílné hodnoty způsobu práce uvnitř téže pracovní skupiny.

2. Výkonnostní příplatky mohou se u jednotlivých dělníků odstupňovati až do 25% jejich časové mzdy, stanovené touto vyhláškou. Úhrnná částka výkonnostních příplatků nesmí však přesahovati 15% úhrnu časových mezd v závodě.

3. Přiznání výkonnostního příplatku se oznamuje vývěskou v závodě, z níž je patrno jméno dělníka, zevrubné odůvodnění a výše poskytovaného příplatku.

1. Dělníci pracují v úkolu, žádá-li to správa závodu v zájmu výroby.

2. Základem pro výpočet úkolové sazby jest směrná úkolová sazba, t. j. vyhlášková časová mzda příslušné mzdové skupiny zvýšená o 15%. Úkolovou sazbu jest stanoviti tak, aby průměrně výkonný dělník, pracujicí v úkolu, dosáhl za obvyklých pracovních podmínek v závodě úkolového výdělku, který by odpovídal násobku jeho odpracované doby a směrné úkolové sazby, určené pro jeho mzdové zařadění. Skutečná výše výdělku jednotlivého dělníka, podložená vyšším výkonem, není tím omezena.

3. U skupinového úkolu se vyměří úkolové sazby podle mzdy skupiny onoho dělníka, který je pravidelně používán pro tuto úkolovou práci. Rozdělení úkolových výdělků zúčastněným se provede úměrně podle výše hodinové mzdy dotčených dělníků.

4. Úkolové sazby jsou tehdy správně stanoveny, když na úkolu zúčastněné skupiny dělníků vydělají při normálním výkonu za podmínek v závodě obvyklých v období 4 po sobě následujících pracovních týdnů o 15% více než stanoví hodinové (časové) mzdy.

5. Výdělek jednotlivého v úkolu pracujícího dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, nejsou-li příčiny nižšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově.

6. Změna úkolové sazby je tehdy přípustná, změní-li se pracovní postup druhem a jakostí materiálu, způsob práce, pracovní pomůcky, počet vyráběných kusů neb byla-li úkolová sazba zřejmě nesprávně stanovena.

7. Pro mladistvé dělníky pod 16 let je úkolová práce nepřípustná.

8. Úkolové sazby a podmínky se oznámí před započetím práce vývěskou v závodě nebo v závodních odděleních.

9. Dělníkům v úkole pracujícím vyplácí se záloha ve výši směrné úkolové sazby. Po ukončení úkolové práce propočtem získaná částka po odečtení vyplacených záloh se doplatí v nejbližším výplatním období.

1. Dělníkům (dělnicím) s podprůměrným výkonem mohou se po dohodě se závodní radou, případně závodním důvěrníkem platiti nižší mzdy než stanoví tato vyhláška a to podle stupně zmenšené výkonnosti.

2. Toto stanovení nižší mzdy musí se ihned písemně oznámiti příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotčenému dělníkovi (dělnici).

3. Takto stanovená nižší mzda jest právně neúčinnou, projeví-li s ní okresní úřad ochrany práce nesouhlas do 30 dnů ode dne, kdy mu oznámení došlo.

1. Vsazování loděk, kamenů, kruhů a pod. do pece se provádí v době závodní poruchy, bez nároků na zvláštní odškodné.

2. Za výměnu loděk, plaváků, věnců, čepců nebo kruhů z vanových pecí při žáru platí se odškodné podle dohody závodní rady se správou podniku. Sjednané sazby jest oznámiti ministerstvu ochrany práce a sociální péče.

1. Správa závodu musí dáti dělnictvu bezplatně k disposici ochranný oděv a prostředky. Jako ochranný oděv se poskytuje:

2. Každý dělník jest povinen jemu svěřené ochranné prostředky a obleky pečlivě ochraňovati a nastalé závady na nich ihned oznámiti. Ručí za hrubé a úmyslné jich poškození. Jinak hradí jejich opravu závod.

3. Po dobu vázaného hospodářství může správa závodu v dohodě se závodní radou poskytnouti dělníku místo ochranného oděvu, náhradu v penězích ve výši, odpovídající nákupní ceně pro podnik.

1. Dělníkům se poskytují věcné požitky (byt a otop).

2. Na volný byt a bezplatný přiděl paliva (uhlí nebo dřeva) mají nárok:

3. Pod pojmem „volný byt“ se rozumí byt, jehož držiteli nesráží zaměstnavatel ze mzdy ani nájemné ani jiné dávky.

4. O přídělu bytu (nejméně jednoho pokoje a kuchyně s příslušenstvím), rozhodne správa závodu v dohodě se závodní radou.

5. Pokud správa závodu neposkytne svým dělníkům, uvedeným v odst. 2, pod písmenou a) až d) přiměřený volný byt, má dělník nárok na činžovní příspěvek ve výši 50% rozdílu mezi nájemným, účetně stanoveným pro závodní byty a nájemným, placeným podle místních poměrů ze soukromých bytů téže velikosti. Příspěvek na byt se vyplácí vždy za uplynulý měsíc při nejbližší výplatě. Za kratší dobu než měsíc tento činžovní příspěvek nepřísluší. Nárok na činžovní příspěvek ztrácí, kdo bezdůvodně odmítne bydleti v přiděleném závodním bytě. Odmítnutí závodního bytu proto, že dělník bydlí ve svém vlastním domě, v domě neb bytě svých příbuzných neb příslušníků rodiny, považuje se za odůvodněné.

6. Dělníci, uvedení v odst. 2, pod písmenou a) až d) dostanou bezplatný příděl paliva v ročním množství:
36 q hnědého uhlí, neb
24 q kamenného uhlí, neb
12 pr. m tvrdého palivového dříví, neb
24 pr. m měkkého palivového dříví.
Dělníci, pracující v nepřetržité výrobě dostanou 50 q hnědého uhlí ročně.

7. Správa závodu dodá palivo bezplatně až před dům v okruhu 2 km od místa podniku. Při větší vzdálenosti stanoví správa závodu v dohodě se závodní radou výši náhrady za dovozné podle místních poměrů.

8. Po dobu vázaného hospodářství palivem obdrží zaměstnanec za nedodané palivo peněžitou náhradu ve výši nákupní ceny paliva pro podnik.

9. Bydlí-li více členů rodiny, kteří mají nárok na byt a bezplatný příděl paliva (uhlí neb dřeva), ve společné domácnosti, přísluší tento nárok jen jednomu členu rodiny.

10. Nárok na volný byt a bezplatný příděl paliva nezaniká, jestliže dělník byl povolán na vojenské cvičení ve zbrani a nejpozději do 7 dnů po odbytí vojenského cvičení vstoupí u téhož zaměstnavatele opět do zaměstnání. Nárok na volný byt nezaniká u dělníků, kteří onemocněli (i v případě úrazu v podniku), po dobu trvání nemoci, nejdéle však jeden rok.

1. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.

2. Tímto dnem pozbývají účinnosti veškeré hromadné smlouvy, ujednání a vyhlášky pro závody na výrobu tabulového a zrcadlového litého skla.

3. Dosavadní úkolové sazby musí býti v rámci této mzdové úpravy znovu propočteny a stanoveny a to tak, že zvýšení úkolových sazeb jest provésti, jen když skutečný úkolový výdělek dělníka nedosahuje výše směrné úkolové sazby, vyplývající z ustanovení této vyhlášky.

4. Časové mzdy stanovené touto vyhláškou mohou býti překročeny mimo rámec možností daných touto vyhláškou jen po předchozím souhlasu ministerstva ochrany práce a sociální péče.

5. Zaměstnavatel jest povinen vyvěsiti výtisk této vyhlášky na vhodném, zaměstnancům přístupném místě.