(1) Za práci přes čas ve smyslu této vyhlášky se považují ty pracovní hodiny, jež v případě potřeby jest třeba konati, které přesahují 48 hodin týdně a nejsou vyrovnány poskytnutím náhradního volna.

(2) Je-li zavedena pravidelná pracovní doba kratší, platí, pokud jde o počítání hodin práce přes čas, ustanovení odst. 1.

(3) Stanoví-li služební řád nebo pracovní smlouva podle vydaného úředního nařízení nestejné rozdělení pravidelné pracovní doby podle ročních období, považují se za práci přes čas ty pracovní hodiny, jež v případě potřeby jest třeba konati, které přesahují pravidelnou pracovní výměru stanovenou podle ročního období.

(4) Při počítání hodin práce přes čas jest třeba za každý den dovolené, den nemoci, svátek, jakož i za každý den, kdy dělník byl z jiných důvodů od výkonu služby osvobozen, připočítati hodiny, které by byl dělník při pravidelném průběhu služby odpracoval, kdyby pro uvedené důvody nebyly odpadly. Jestliže se neodpracované hodiny (věta 1) napracovávají, nepočítají se po druhé.