(1) Nejsou-li sazby za některé kominické práce v této vyhlášce stanoveny nebo netvoří-li se podle ustanovení odstavců 2 až 4, smějí být požadovány, účtovány a placeny nejvýše sazby přípustné ke dni 20. června 1939, zvýšené o 55%.

(2) Pro výpočet nejvýše přípustných sazeb za různé speciální nebo mimořádné práce je nutno vzít za podklad nezbytně nutnou a skutečně vynaloženou pracovní dobu a hodinové mzdy osob zaměstnaných při této práci. Hodinové mzdy pomocníků, po případě hodinová mzda náměstka (vykonává-li příslušnou práci náměstek), smějí být zakalkulovány jen částkou skutečně vyplacenou, avšak jen ve výši přípustné podle platných mzdových ustanovení. Provádí-li tyto práce sám kominický mistr, smí zakalkulovat jen nejvýše přípustnou mzdu náměstka. Výkonnostní příplatky smějí být započteny jen tehdy, jsou-li podle mzdové vyhlášky přípustné.

(3) K úhradě všeobecné režie a podnikatelského zisku kominického mistra se může připočítat k částce vypočtené podle odstavce 2 nejvýše přirážka 50%.

(4) Za veškeré práce prováděné z bezpečnostních nebo provozních důvodů v době od 18 do 6 hodin smí být k sazbám podle této vyhlášky připočítávána přirážka nejvýše 50%. Za práce prováděné z týchž důvodů v neděli, ve sváteční a památné dny smí být připočítávána přirážka nejvýše 100%.

(5) Za vymetání komínů od topných těles zařízených na topení plynem se účtují sazby stanovené v § 3, pod A a B.

(6) Za komíny, do nichž nejsou zaústěna topeniště. nelze sazby podle této vyhlášky účtovat. Za komíny, do nichž jsou zaústěna topeniště používaná jen v určitém časovém období, se smí účtovat sazba jen za toto období.

(7) Jsou-li smluveny paušální odměny, nesmějí být vyšší než sazby přípustné podle této vyhlášky.