§ 3

Cestující je povinen míti jízdenku po celou dobu jízdy; musí ji na požádání zaměstnance k tomu oprávněného kdykoli předložiti a odevzdati při ukončení jízdy nebo - je-li tak nařízeno - před jejím ukončením.
§ 3.
§ 3.
Železnice vyvěsí ve stanicích seznam tarifního jízdného tištěných jízdenek, které tam vydává.
Osobám, uvedeným v čl. 24, může býti zapověděno prodlévati v čekárnách.
§ 3.
§ 3.
Železnice určí, u kterých vlaků a za jakých podmínek je možné nebo nutné místo si objednati.
§ 3.
Cestujícímu je zakázáno odmykati nebo zamykati klíčem nebo jiným předmětem vozy nebo oddíly. Kdo přestoupí tento zákaz, je povinen zaplatiti železnici 10 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku.
§ 3.
V nekuřáckých vozech a oddílech není dovoleno vůbec kouřiti. Železnice může též zakázati kouřiti v chodbách vozů, v kterých jsou nekuřácké oddíly.
§ 3.
Nemohou-li se cestující dohodnouti o otevření nebo zavření oken, dveří nebo větracích otvorů, o zaclonění oken, o zaclonění, stlumení nebo zhasnutí světla, o řízení vytápěcích těles nebo jiných podobných opatřeních, rozhodne průvodčí.
Též pro užití vozů určitého druhu může stanoviti železnice tarifem, jízdním řádem nebo vývěskem zvláštní podmínky.
§ 3.
Železniční zaměstnanci mají právo přesvědčiti se v přítomnosti cestujícího nebo svědka o povaze předmětů, které cestující vzal s sebou, jsou-li závažné důvody k podezření, že byla porušena ustanovení §§ 1 anebo 2.
Železnice přepraví nemocné asijskou cholerou, neštovicemi nebo skvrnivkou nebo podezřelé z takových nemocí ve zvláštním voze uzavřeném, a to jen na průkaz, že a za jakých zdravotně policejních podmínek přeprava jich je přípustná. Takovým průkazem je písemné potvrzení vydané úředním lékařem politického úřadu I. stolice, příslušného prováděti zdravotní opatření v místě posledního pobytu nemocného. S nemocným musí jeti v témž voze odpovědný průvodce. Železnice přepraví nemocné nebo podezřelé z ostatních nakažlivých nemocí všeobecně podrobených povinnému ohlašování, třebas i s odpovědným průvodcem, ve zvláštním uzavřeném oddílu, je-li přeprava dovolena písemným potvrzením lékaře ustanoveného ve veřejné službě zdravotní (úředního lékaře politického úřadu I. stolice, lékaře obecního, městského, obvodního), příslušného pro místo posledního pobytu nemocného. Potvrzení obsahuje též zdravotně policejní podmínky přepravy. Vznikne-li podezření, že cestující je stižen takovou nemocí, je železnice oprávněna žádati, aby předložil lékařské vysvědčení, z kterého lze poznati druh nemoci.
§ 3.
Ruční zavazadlo, které nevyhovuje ustanovením §§ 1 nebo 2, je cestující povinen odstraniti z vozu.
§ 3.
Tarif určuje, za která zvířata má cestující zaplatiti přepravné (dovozné a vedlejší poplatky). Přepravné je nutno zaplatiti při podeji, pokud tarif neustanovuje jinak. O zaplacení přepravného vydá železnice cestujícímu průkaz. O průkazu platí obdobně čl. 9, § 3 a čl. 12.
Jízdenka neoprávněně měněná je neplatná a železnice ji odejme; poškozenou nebo pošpiněnou jízdenku uzná jen tehdy, lze-li z ní zjistiti obsah.
§ 3.
§ 3.
§ 3.
Vzdá-li se cestující další jízdy a vrátí se nejbližším vhodným vlakem do nástupní stanice, aniž přerušil jízdu, vrátí mu železnice jízdné (viz čl. 38, § 5) a přepraví ho zdarma zpět. Aby cestující nepozbyl svého nároku na vrácení jízdného, musí jej ohlásiti dozorčímu úředníku hned po příjezdu vlaku do stanice, v které se vzdal další jízdy, jakož i při návratu do nástupní stanice, při čemž třeba zároveň předložiti jízdenku. Obě stanice vydají cestujícímu osvědčení, že ohlásil svůj nárok.
§ 3.