§ 2
§ 2.
Nákladní listy musí býti tištěny na papíru, jehož jakost ustanoví dozorčí úřad.
§ 2.
Odesilatel je povinen zapsati do nákladního listu:
§ 2.
K přezkoumání obsahu, nekoná-li se z důvodů správních opatření, ke kterým je stát oprávněn v zájmu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, musí býti pozván v odesílací stanici odesilatel, ve stanici určení příjemce. Nedostaví-li se nebo koná-li se přezkoumání na cestě, je nutné provésti přezkoumání v přítomnosti alespoň jednoho svědka, cizího železnici; není-li takového svědka, je přibrati alespoň jednoho železničního zaměstnance. Přezkoumání obsahu zásilky na cestě však smí železnice provésti jen tehdy, vyžadují-li to provozní poměry nebo předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních.
Přirážka jest ustanovena takto:
§ 2.
§ 2.
Bylo-li zjištěno přetížení vozu v odesílací stanici, může železnice žádati, aby odesilatel přetěž z vozu vyložil. Neučiní-li tak odesilatel ihned nebo bylo-li přetížení vozu zjištěno v některé stanici na cestě, železnice přetěž na odesilatelovo nebezpečí vyloží. Zároveň vyzve odesilatele - podle své volby - buď přímo nebo prostřednictvím odesílací stanice, aby navrhl, jak jednati s přetěží. Výdaje železnice váznou na zásilce. Neučiní-li odesilatel proveditelný návrh ve lhůtě stanovené tarifem, je železnice oprávněna jednati podle čl. 74, §§ 6, 7 a 11. Za vykládání, uložení a třebas i přikládání přetěže a za zdržení vozu může železnice vybrati poplatky podle tarifu. Za přetěž se počítá přepravné podle ustanovení tarifu z odesílací stanice až do stanice, kde byla přetěž vyložena. Přirážka vázne na zásilce, která zůstala ve voze. Navrhl-li odesilatel, aby byla přetěž vrácena do odesílací stanice nebo zaslána dále, jedná se s ní jako se samostatnou zásilkou. Za provádění návrhů může železnice vybírati poplatek podle tarifu.
§ 2.
Důkazem o přepravní smlouvě je nákladní list označený datovým razítkem.
Odesilatel může zapsati v nákladním listu tarify, kterých má býti užito; železnice počítá dovozné podle zapsaných tarifů (viz však §§ 4 a 6).
§ 2.
Přepravní lhůta se počítá podle úhrnné vzdálenosti mezi odesílací stanicí a stanicí určení, výpravní lhůta se počítá pouze jednou i tehdy, je-li při přepravě zúčastněno několik železnic.
§ 2.
§ 2.
Vyžaduje-li povaha zboží obalu, jest odesilatel povinen je baliti tak řádně, aby bylo za přepravy chráněno od úplné a částečné ztráty a poškození, jakož i aby nemohlo způsobiti škodu, a to osobám, provozním prostředkům nebo jiným předmětům.
§ 2.
Železnice není povinna zkoumati, jsou-li připojené listiny průvodní správné, přesné nebo úplné.
a) stanici nebo pobočnou výpravnu, až do které má býti zásilka přepravena (stanici určení);
a) byly-li nesprávně označeny předměty vyloučené z přepravy podle čl. 45, § 1 B nebo předměty přílohy A, anebo nebylo-li dbáno bezpečnostních předpisů této přílohy, činí přirážka za každý kilogram hrubé váhy toho kusu, v kterém byl takový předmět:
| 1. u předmětů vyloučených z přepravy podle čl. 45, § 1 B | 100 Kčs; |
| 2. u předmětů přílohy A, třída Ia a Ib | 60 Kčs; |
| 3. u předmětů přílohy A, třída Ic a Id | 40 Kčs; |
| 4. u předmětů přílohy A, třídy Ie, II a III | 20 Kčs; |
| 5. u předmětů přílohy A, třídy IV, V a VI | 5 Kčs. |
Byla-li by přirážka vypočtená podle zásad uvedených v odst. b) větší, musí býti zaplacena tato přirážka.
b) přesnou adresu příjemcovu. Jako příjemce smí býti zapsána pouze jediná osoba fysická nebo právnická, jediná firma neb orgán veřejné služby. Zapsati stanici nebo přednostu stanice určení jako příjemce je přípustné jen tehdy, dovoluje-li to tarif železnice určení nebo prokáže-li odesilatel, že smí takové adresy užíti. Pokud tarif neustanovuje jinak, není přípustné zapsati adresu, která neudává jména příjemcova, jako »na řad .....« nebo »držiteli druhopisu nákladního listu«;
b) bylo-li nesprávně označeno jiné zboží, než které je v odst. a), rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným z odesílací stanice až do stanice určení, počítaným podle zapsaného označení, a dovozným, které by se vybralo podle správného označení. Skládá-li se zásilka z různých druhů zboží, za které se počítá různé dovozné, a lze-li váhu jednotlivých druhů zboží snadno zjistiti, vyměří se přirážka, je-li takto menší, dvojnásobnou částkou rozdílu mezi dovozným, vypočítaným podle zapsaného označení a dovozným, které by se vybralo za různé druhy zboží podle správného označení;
c) označení zboží, které zásilka obsahuje, u kusových zásilek též znamení (značku a číslo) nebo místo znamení poznamenati, že kusy jsou označeny adresou příjemcovou, pak počet kusů a druh obalu. Železnice může i u vozových zásilek žádati označení druhu obalu, a dovoluje-li to povaha zboží, i údaj počtu kusů. Pro označení předmětů přílohy A platí ustanovení této přílohy nebo tarifu; pro označení ostatního zboží platí ustanovení tarifu;
c) byla-li zapsána menší váha než skutečná, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným za zapsanou váhu a dovozným za zjištěnou váhu z odesílací stanice až do stanice určení;
d) svou přesnou adresu a podepsati se. Jako odesilatel smí býti označena pouze jediná osoba fysická nebo právnická, jediná firma nebo orgán veřejné služby.
d) byl-li přetížen vůz, který nakládal odesilatel, rovná se přirážka šestinásobnému dovoznému z odesílací stanice až do stanice určení za váhu, která přesahuje zatížení, stanovené v čl. 52, § 1;
e) přirážky ustanovené v odst. a) až d) se vybírají na sobě nezávisle. Bylo-li však nesprávně označeno zboží uvedené v odst. b) a zároveň zapsána menší váha než skutečná, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným za zapsané označení a za zapsanou váhu a dovozným za správné označení a za zjištěnou váhu. Druhá věta odst. b) platí obdobně.