§ 1

Zdali má zboží nakládati železnice či odesilatel, určuje tarif, pokud nemá tento řád o tom ustanovení nebo nebyla-li sjednána a do nákladního listu pojata zvláštní dohoda mezi odesilatelem a železnicí.
§ 1.
§ 1.
Pokud tento řád nemá zvláštních předpisů, ustanovuje tarif, zdali se přepravuje zboží ve vozech krytých nebo otevřených - podle potřeby přikryté plachtou - nebo ve vozech zvlášť zařízených a za jakých podmínek.
Železnice přijímá zásilky jako nákladní nebo jako rychlé zboží. Srovnej čl. 47, § 1. V tarifu může býti stanoveno, které zboží nepřijímá železnice jako rychlé, a zda a za jakých podmínek přijímá rychlé zboží k uspíšené přepravě (uspíšené zboží rychlé). Viz i přílohu A.
§ 1.
Mají-li býti splněny předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních v odesílací stanici, jest odesilatel povinen, pokud není stanoveno jinak, splniti je před přijetím zásilky k přepravě, ledaže je na odesilatelův návrh splní železnice.
§ 1.
Železnice je povinna ve stanici určení označené odesilatelem odevzdati příjemci nákladní list a vydati mu zásilku na potvrzení a po zaplacení pohledávek vyplývajících z nákladního listu.
§ 1.
§ 1.
Dováží-li železnice zboží do domu v místě stanice určení nebo do okolních míst sama nebo povozníky (čl. 63, § 7), vyhlásí to, jakož i poplatky, za které dováží, vývěskem ve stanici. Osoby, kterých při tom užije, pokládají se za zaměstnance železnice podle čl. 101. Tyto osoby jsou povinny na požádání předložiti poplatkový tarif. Stanice, kde železnice obstarává dovoz, určuje tarif.
Navrhl-li odesilatel v nákladním listu nebo žádá-li příjemce při dodání, aby na nádraží ve stanici určení byla zjištěna váha nebo počet kusů zásilky, je železnice povinna provésti odesilatelem navržené nebo příjemcem žádané zjištění váhy nebo počtu kusů, leda by zjištění váhy nebo počtu kusů nedovolovaly povaha zboží nebo provozní poměry, nebo by zjištění váhy nebylo možné proto, že váhy ve stanici určení nedostačují. Na příjemcovu žádost provede železnice zjištění váhy nebo počtu kusů v jeho přítomnosti; čl. 50, § 7, poslední věta platí obdobně.
§ 1.
Zboží, které má vykládati železnice, jakož i železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech má příjemce odebrati ve stanici určení na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného), pokud pro některé zboží nebo pro některá železniční vozidla tento řád anebo tarif neustanovuje jinak (viz i § 9).
§ 1.
Podává-li železnice příjemci zprávu o příchodu zásilky (čl. 63, § 7), učiní tak podle vlastní volby poštou, telegraficky, telefonicky nebo poslem; podává-li zprávu poštou nebo poslem, oznámí zároveň lhůtu, v které třeba zásilku odebrati. K písemnému návrhu příjemcovu může výpravna zboží ujednati s ním zvláštní způsob podávání zpráv.
§ 1.
Odesilatel má na vůli, zdali chce zaplatiti pohledávky železnice (dovozné, vedlejší poplatky a ostatní za přepravy vzniklé výdaje) při podeji nebo zdali chce tyto poukázati k zaplacení příjemci. Pohledávky železnice, jichž placení odesilatel podle nákladního listu nepřevzal (viz § 2), zaplatí železnici příjemce. Tarif může ustanoviti, že odesilatel má právo při podeji zboží zaplatiti též výdaje vzniklé mimo přepravní smlouvu.
Bylo-li užito tarifu nesprávně nebo bylo-li užito nesprávného tarifu (čítajíc v to i opominutí čl. 54, § 6) anebo stala-li se chyba při výpočtu přepravného, přirážek k dovoznému nebo výdajů, musí býti doplaceno, oč bylo vybráno méně, a vráceno, oč bylo přeplaceno. Přeplatky zjištěné železnicí, přesahují-li 5 Kčs u nákladního listu, musí železnice z vlastního podnětu co nejdříve oprávněnému oznámiti a co nejdříve vrátiti.
§ 1.
§ 1.
§ 1.
Odesilatel může, pokud tento řád neustanovuje jinak, uložiti na zásilku dobírku až do její hodnoty [čl. 48, § 3 h)]. Na zásilku, obsahující popel z mrtvol, není dovoleno uložiti dobírku.