DÍL V.
Odpovědnost železnic z přepravní smlouvy. Reklamace. Žaloby.
ČÁST I.
Odpovědnost.
§ 88
Čl. 88.
Společná odpovědnost železnic.
§ 89
Čl. 89.
Rozsah odpovědnosti.
§ 90
Čl. 90.
Obmezená odpovědnost za škody, které mohou vzniknouti ze zvláštních příčin.
§ 91
Čl. 91.
Velikost náhrady při úplné nebo částečné ztrátě.
§ 92
Čl. 92.
Domněnka o ztrátě. Nalezení.
§ 93
Čl. 93.
Obmezená odpovědnost při ztrátě váhy u spěšniny nebo zboží.
§ 94
Čl. 94.
Velikost náhrady při poškození.
§ 95
Čl. 95.
Velikost nároku nebo náhrady při zpožděném výdeji nebo při překročení dodací lhůty.
§ 96
Čl. 96.
Obmezení nároku při zvláštních tarifech u spěšnin nebo zboží.
§ 97
Čl. 97.
Opověď zájmu na dodání.
§ 98
Čl. 98.
Velikost náhrady při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti železnice.
Kdykoli způsobila železnice úplnou nebo částečnou ztrátu, poškození nebo zpožděný výdej nebo překročení dodací lhůty zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí, je povinna dáti plné zadostiučinění až do dvojnásobných nejzazších částek uvedených v čl. 91, 94, 95, 96 a 97.
§ 99
Čl. 99.
Zúrokování.
Oprávněný může žádati 5% úroky z částky přiznané podle této části, pokud je tato částka z jedné přepravní smlouvy větší než 150 Kčs. Úroky se počítají ode dne reklamace (čl. 102) anebo, nebylo-li reklamace, ode dne podání žaloby (čl. 104).
§ 100
Čl. 100.
Vrácení částky přijaté neprávem.
Částka přijatá neprávem musí býti vrácena. Při podvodu má železnice mimo to nárok na zaplacení částky, rovnající se částce vyplacené neprávem, nehledíc ke stíhání podle trestních předpisů.
§ 101
Čl. 101.
Odpovědnost železnice za její zaměstnance.
ČÁST II.
Reklamace. Žaloby. Zánik a promlčení nároků z přepravní smlouvy.
§ 102
Čl. 102.
Reklamace.
§ 103
Čl. 103.
Osoby oprávněné k žalobě na železnici.
§ 104
Čl. 104.
Železnice, na které lze podati žalobu.
§ 105
Čl. 105.
Zjištění ztráty nebo poškození.
§ 106
Čl. 106.
Zánik nároků proti železnici z přepravní smlouvy.
§ 107
Čl. 107.
Promlčení nároků z přepravní smlouvy.
§ 108
Čl. 108.
Nepřípustnost uplatňovati zaniklé nebo promlčené nároky.
Nároky zaniklé (čl. 38, § 11 a čl. 106) nebo promlčené nemohou býti uplatňovány ani žalobou navzájem ani námitkami.