(1) Titul odborného lékaře (očního, ženského a pod.) naznačuje:

a) že lékař tohoto titulu užívající prokázal zvláštní způsobilost v oboru lékařské prakse v titulu vyjádřeném,

b) že ve své soukromé praksi tomuto oboru se výhradně věnuje a

c) že se v něm dále vzdělává podle pokroku lékařské vědy a lékařského umění.

(2) Profesoři a docenti lékařských fakult československých jsou oprávněni vykonávati odbornou praksi lékařskou a užívati titulu odborného lékaře pro obor, z něhož se habilitovali (§ 9, odst. 3 zákona). Hodlají-li získati ještě titul odborného lékaře pro jiný obor než ten, z něhož se habilitovali, jsou povinni podle ustanovení tohoto nařízení prokázati zvláštní způsobilost pro tento další obor a nejsou oprávněni při užívání titulu odborného lékaře používati svého titulu profesora nebo docenta pro obor, z něhož se nehabilitovali.