§ 1
Jarní práce při pěstování řepy cukrovky konají dělníci na denní mzdu a sezonní dělníci zásadně v úkolu. Úkolové sazby za všechny tři práce (t. j. první okopávku, jednocení, druhou okopávku) stanoví se
Stanovení úkolových mzdových sazeb pro podzimní sklizeň bramborů se může státi podle ustanovení § 11 vyhlášky ze dne 17. ledna 1941, běž. č. 44 (Ú. l. č. 16/ 1941) v platném znění.
Nedojde-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě o výši úkolových sazeb, jest dělníkům na denní mzdu v každém případě poskytovati za hodinu k základní hodinové mzdě tyto přídavky:
Ujednání úkolových sazeb za žňové práce ponechává se vzájemné dohodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v jednotlivých zemědělských závodech podle zásad stanovených v § 11 vyhlášky ze 17. ledna 1941 v platném znění o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva.
Nedojde-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě o výši úkolových sazeb, jest dělníkům na denní mzdu v každém případě poskytovati za hodinu k základní hodinové mzdě tyto přídavky:
Ujednání úkolových sazeb za žňové práce ponechává se vzájemné dohodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v jednotlivých zemědělských závodech podle zásad stanovených v § 11 vyhlášky ze 17. ledna 1941 v platném znění o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva.
| za 1 míru | Kčs 384.—, | |
| za 1 korec | Kčs 576.—, | |
| za 1 hektar | Kčs 2000.—. | |
| a) | dělnictvu nad 16 let | 0.62 Kčs, |
| b) | hochům a děvčatům mladším 16 let | 0.50 Kčs. |
§ 2
Jsou-li jarní práce v řepě podle stavu polí větší měrou ztíženy nebo usnadněny, lze stanovené úkolové sazby přiměřeně zvýšiti, po př. snížiti, nejvýše však o 20%.
Tyto přídavky jest poskytovati také zemědělskému sezonnímu dělnictvu v pracovním období trvajícím podle smlouvy nejvýše 3 měsíce.
Tyto přídavky jest poskytovati také zemědělskému sezonnímu dělnictvu v pracovním období trvajícím podle smlouvy nejvýše 3 měsíce.
1. Kde nedojde ke sjednání úkolových sazeb podle § 1 tohoto článku, obdrží
a) deputátníci a samostatné deputátnice zúčastnění na žňových pracích, deputátníci a deputátnice zaměstnaní ve stáji a čeleď od 18 let a za stejných podmínek i dělníci na denní mzdu od 18 let, pokud svým výkonem plně nahrazují uvedené deputátníky, jednorázový žňový přídavek v částce Kčs 375.—,
b) dělnictvo kategorií uvedených pod písm. a) mladší 18 let jednorázový žňový přídavek v částce Kčs 315.—,
c) statkoví řemeslníci a zahradníci jednorázový žňový přídavek v částce Kčs 400.—, jsou-li mladší 18 let, Kčs 330.—,
Salašníci (vyučení dojiči) jsou povinni podle potřeby zemědělského závodu se zúčastniti žňových prací za mzdy a žňové přídavky stanovené pro dělníky na denní mzdu příslušné kategorie.
d) dělnictvo na denní mzdu, pokud nemá nárok na žňový přídavek podle písm. a) nebo b), při výkonu žňových prací tyto přídavky k hodinové mzdě jim příslušející:
Také statkoví řemeslníci a zahradníci jsou povinni se zúčastniti podle potřeby žňových prací. Vedle žňového přídavku uvedeného pod písm. c) obdrží za práci přes čas při výkonu žňových prací mzdu dělníků na denní mzdu s příslušným příplatkem za práci přes čas, pokud nekonají při těchto žňových pracích práce odborné, podle nichž jsou mzdově zařaděni.
Rozdělení na mzdové oblasti se řídí vyhláškou ze 17. ledna 1941 o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva, po případě vyhláškou z 22. června 1945, běž. č. 48 o nové úpravě mezd zemědělského dělnictva, salašníků, ovčáků a ošetřovatelů plemenných koní.
d) dělnictvo na denní mzdu, pokud nemá nárok na žňový přídavek podle písm. a) nebo b), při výkonu žňových prací tyto přídavky k hodinové mzdě jim příslušející:
Také statkoví řemeslníci a zahradníci jsou povinni se zúčastniti podle potřeby žňových prací. Vedle žňového přídavku uvedeného pod písm. c) obdrží za práci přes čas při výkonu žňových prací mzdu dělníků na denní mzdu s příslušným příplatkem za práci přes čas, pokud nekonají při těchto žňových pracích práce odborné, podle nichž jsou mzdově zařaděni.
| Mzdová oblast: | |||
|---|---|---|---|
| Muži ve věku | I. | II. | III. |
| Kčs | Kčs | Kčs | |
| 22 let a výše | 1.13 | 1.05 | 0.98, |
| 18 let až 21 let | 1.03 | 0.98 | 0.90, |
| 16 a 17 let | 0.83 | 0.75 | 0.68, |
| pod 16 let | 0.65 | 0.58 | 0.53. |
| Ženy ve věku | |||
| 20 let a výše | 0.83 | 0.80 | 0.73, |
| 18 a 19 let | 0.80 | 0.75 | 0.68, |
| 16 a 17 let | 0.75 | 0.73 | 0.65, |
| pod 16 let | 0.65 | 0.58 | 0.53. |
Rozdělení na mzdové oblasti se řídí vyhláškou ze 17. ledna 1941 o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva, po případě vyhláškou z 22. června 1945, běž. č. 48 o nové úpravě mezd zemědělského dělnictva, salašníků, ovčáků a ošetřovatelů plemenných koní.
2. Mezi práce honorované žňovým přídavkem se čítá sečení, pak všechny práce na poli souvisící se sklizní obilí (počítajíc v to svážení obilí), mlácení však jen tehdy, mlátí-li se obilí z běžných žní v době svážení.
4. Jednorázový žňový přídavek jest splatný po skončení sklizně. Přídavky k hodinovým mzdám se vyúčtují a vyplatí současně se mzdou. Tato úprava neplatí pro sezonní zemědělské dělnictvo se zřetelem k ustanovení § 8 A vyhlášky z 19. února 1946, běž. č. 681 o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského sezonního dělnictva.
§ 3
Byly-li jen některé z jarních prací vykonány v úkolu, platí se za první okopávku 20%, za jednocení 45%, za druhou okopávku 35% z celkové sazby, t. j.
Neprovádí-li se první okopávka ani plečkování bude za jednocení proplacena vedle sazby za jednocení též sazba stanovená za první okopávku.
Provede-li se plečkování přímo před jednocením, takže nahrazuje první okopávku, platí se za jednocení jen sazba za tuto práci.
Provede-li se plečkování v delším časovém odstupu před jednocením, takže nahrazuje první okopávku jen zčásti, platí se vedle sazby za jednocení poměrná část sazby za první okopávku, odpovídající stupni ztížení práce při jednocení tím, že se neprovedla první okopávka.
Přídavky pro podzimní sklizeň bramborů mohou býti na žádost zaměstnance nahrazeny poskytováním přídavků v naturálních požitcích stejné hodnoty.
Neprovádí-li se první okopávka ani plečkování bude za jednocení proplacena vedle sazby za jednocení též sazba stanovená za první okopávku.
Provede-li se plečkování přímo před jednocením, takže nahrazuje první okopávku, platí se za jednocení jen sazba za tuto práci.
Provede-li se plečkování v delším časovém odstupu před jednocením, takže nahrazuje první okopávku jen zčásti, platí se vedle sazby za jednocení poměrná část sazby za první okopávku, odpovídající stupni ztížení práce při jednocení tím, že se neprovedla první okopávka.
Přídavky pro podzimní sklizeň bramborů mohou býti na žádost zaměstnance nahrazeny poskytováním přídavků v naturálních požitcích stejné hodnoty.
| za | |||
|---|---|---|---|
| 1 míru | 1 korec | 1 hektar | |
| Kčs | Kčs | Kčs | |
| za první okopávku | 76.80 | 115.20 | 400.—, |
| za jednocení | 172.80 | 259.20 | 900.—, |
| za druhou okopávku | 134.40 | 201.60 | 700.—. |
§ 4
Pokud se podle místních zvyklostí před vlastním jednocením provádí odděleně prosekávání řádků, dělí se mzda připadající na jednocení tak, že za pouhé prosekávání se platí
Za vlastní jednocení prosekané řepy se platí
Za práci přes čas a práci nedělní poskytuje se odměna podle §§ 3 a 5 vyhlášky ze 17. ledna 1941, běž. č. 44 (Ú. l. č. 16/1941) v platném znění vedle shora zmíněných přídavků. Odměna za práci přes čas a práci nedělní se vypočítává v těchto případech ze základních hodinových mezd stanovených v cit. vyhlášce ze 17. ledna 1941 v platném znění.
Dělníkům, kteří v zemědělském závodě v běžném roce pracovali a nezískali nárok na přídavek v bramborách podle § 9, F II, č. 1 vyhlášky ze 17. ledna 1941 v platném znění, odprodá se — pokud spolupracují též při sklizni bramborů — potřebné, po př. podle předpisů o zásobování povolené množství bramborů za cenu úředně stanovenou pro výrobce.
Za práci přes čas a práci nedělní poskytuje se odměna podle §§ 3 a 5 vyhlášky ze 17. ledna 1941, běž. č. 44 (Ú. l. č. 16/1941) v platném znění vedle shora zmíněných přídavků. Odměna za práci přes čas a práci nedělní se vypočítává v těchto případech ze základních hodinových mezd stanovených v cit. vyhlášce ze 17. ledna 1941 v platném znění.
Dělníkům, kteří v zemědělském závodě v běžném roce pracovali a nezískali nárok na přídavek v bramborách podle § 9, F II, č. 1 vyhlášky ze 17. ledna 1941 v platném znění, odprodá se — pokud spolupracují též při sklizni bramborů — potřebné, po př. podle předpisů o zásobování povolené množství bramborů za cenu úředně stanovenou pro výrobce.
| na měřici | Kčs 66.40, | |
| na korec | Kčs 98.90, | |
| na hektar | Kčs 346.20. | |
| na měřici | Kčs 106.40, | |
| na korec | Kčs 160.30, | |
| na hektar | Kčs 553.80. | |
§ 5
Práce spojené se sklizní řepy cukrovky konají dělníci na denní mzdu a sezonní dělníci zásadně v úkolu.
Úkolové sazby za dobývání řepy (vytahování, na hromádky a přikrytí kleštění, čištění, naházení chrástem) se stanoví
Úkolové sazby za dobývání řepy (vytahování, na hromádky a přikrytí kleštění, čištění, naházení chrástem) se stanoví
| za | |||
|---|---|---|---|
| 1 míru | 1 korec | 1 hektar | |
| Kčs | Kčs | Kčs | |
| u řepy vyorané | 274.— | 411.50 | 1428.50, |
| u řepy nevyorané | 384.— | 576.— | 2000.—. |
§ 6
Při obzvláště obtížných pracovních poměrech (ve sněhu, za trvalého deště nebo při abnormálním stavu půdy, obzvláště při přílišné tvrdosti půdy) mohou býti stanoveny za práce spojené se sklizní řepy cukrovky vyšší úkolové sazby, nejvýše však o 10% nad úkolové sazby uvedené v § 5.
V půdách, které umožňují snadnější dobývání řepy, dále při špatném stavu řepy nebo při poskytnutí zvláštních úlev mohou býti úkolové sazby sníženy, nikoli však více než o 10% stanovených sazeb.
Použije-li se tohoto práva stanovití vyšší nebo nižší úkoly, třeba učiniti o tom oznámení příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce. Stanovení odchylných úkolů pozbude účinnosti, jestliže okresní úřad ochrany práce vysloví nesouhlas s odchylným stanovením úkolových sazeb.
V půdách, které umožňují snadnější dobývání řepy, dále při špatném stavu řepy nebo při poskytnutí zvláštních úlev mohou býti úkolové sazby sníženy, nikoli však více než o 10% stanovených sazeb.
Použije-li se tohoto práva stanovití vyšší nebo nižší úkoly, třeba učiniti o tom oznámení příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce. Stanovení odchylných úkolů pozbude účinnosti, jestliže okresní úřad ochrany práce vysloví nesouhlas s odchylným stanovením úkolových sazeb.
§ 7
Úkolové sazby uvedené v předchozích paragrafech se platí i za práce konané mimo pravidelnou pracovní dobu, pokud nebylo zaměstnavatelem výslovně nařízeno, aby byly konány mimo pravidelnou pracovní dobu.
Za práce přes čas takto nařízené zaměstnavatelem jest poskytnouti příplatek ve výši 25% normální hodinové mzdy, náležející dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie.
Za práce přes čas takto nařízené zaměstnavatelem jest poskytnouti příplatek ve výši 25% normální hodinové mzdy, náležející dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie.
§ 8
Za hrobkování (krechtování) nebo pokrývání řepy zemi sjednají se sazby zvláštní.
§ 9
V dohodě s dělníkem může se do úkolových výdělků při dobývání řepy započítati poskytnutí chrástu nebo jiných naturálních plnění.
§ 10
Osoby zaměstnané u potahů obdrží při odvážení řepy ke své hodinové, denní, týdenní nebo měsíční mzdě tyto příplatky za nakládání a odvážení 1 q řepy
| do vzdálenosti 3 km | 0.45 Kčs, |
| za každý další km o | 0.08 Kčs |
| více. |
§ 11
§ 12
Dělníci jmenovaní v § 10 dostanou při vyorávání řepy přídavek
| za 1 míru | Kčs 14.—, |
| za 1 korec | Kčs 21.—, |
| za 1 hektar | Kčs 73.—. |
§ 13
Dělníci jsou povinni po dobu sklizně řepy pracovati ve dnech pracovního klidu, jestliže to zaměstnavatel nařídí z podnětu cukrovaru po dohodě se závodní radou (důvěrníkem) svého zemědělského závodu.
V tom případě jest dělníkům za práce v řepě, konané ve dnech pracovního klidu, poskytnouti příplatek ve výši poloviny normální hodinové mzdy, náležející dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie.
V tom případě jest dělníkům za práce v řepě, konané ve dnech pracovního klidu, poskytnouti příplatek ve výši poloviny normální hodinové mzdy, náležející dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie.
§ 14
Vykonávají-li sezonní dělníci práce v řepě cukrovce v úkolu, srazí jim zaměstnavatel ze mzdy hodnotu té poměrné části naturálních požitků, která odpovídá době trvání úkolové práce u toho kterého sezonního dělníka. Naturální požitky jest oceniti podle příslušných předpisů pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.
§ 15
Poskytne-li cukrovar pro osoby zaměstnané při sklizni a odvozu řepy cukr, jest zaměstnavatel povinen všechen tento cukr vydati za vlastní kupní cenu a spravedlivě jej rozděliti. Osobám, které se v závodě stravují, se cukr nevydává.