1125/1946 Sb. — Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úkolových sazbách pro řepné práce, o přídavcích pro podzimní sklizeň bramborů, o zvláštním žňovém přídavku, o prémiových odměnách a o příplatcích za obtížné práce v zemědělství.

Čl. I. Práce v řepě cukrovce.

§ 1

Stanovení úkolových mzdových sazeb pro podzimní sklizeň bramborů se může státi podle ustanovení § 11 vyhlášky ze dne 17. ledna 1941, běž. č. 44 (Ú. l. č. 16/ 1941) v platném znění.
Nedojde-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě o výši úkolových sazeb, jest dělníkům na denní mzdu v každém případě poskytovati za hodinu k základní hodinové mzdě tyto přídavky:

a)	dělnictvu nad 16 let	0.62 Kčs,
b)	hochům a děvčatům mladším 16 let	0.50 Kčs.

§ 2

Jsou-li jarní práce v řepě podle stavu polí větší měrou ztíženy nebo usnadněny, lze stanovené úkolové sazby přiměřeně zvýšiti, po př. snížiti, nejvýše však o 20%.

1. Kde nedojde ke sjednání úkolových sazeb podle § 1 tohoto článku, obdrží

a) deputátníci a samostatné deputátnice zúčastnění na žňových pracích, deputátníci a deputátnice zaměstnaní ve stáji a čeleď od 18 let a za stejných podmínek i dělníci na denní mzdu od 18 let, pokud svým výkonem plně nahrazují uvedené deputátníky, jednorázový žňový přídavek v částce Kčs 375.—,

b) dělnictvo kategorií uvedených pod písm. a) mladší 18 let jednorázový žňový přídavek v částce Kčs 315.—,

c) statkoví řemeslníci a zahradníci jednorázový žňový přídavek v částce Kčs 400.—, jsou-li mladší 18 let, Kčs 330.—,

d) dělnictvo na denní mzdu, pokud nemá nárok na žňový přídavek podle písm. a) nebo b), při výkonu žňových prací tyto přídavky k hodinové mzdě jim příslušející:

	Mzdová oblast:
Muži ve věku	I.	II.	III.
	Kčs	Kčs	Kčs
22 let a výše	1.13	1.05	0.98,
18 let až 21 let	1.03	0.98	0.90,
16 a 17 let	0.83	0.75	0.68,
pod 16 let	0.65	0.58	0.53.
Ženy ve věku
20 let a výše	0.83	0.80	0.73,
18 a 19 let	0.80	0.75	0.68,
16 a 17 let	0.75	0.73	0.65,
pod 16 let	0.65	0.58	0.53.

Salašníci (vyučení dojiči) jsou povinni podle potřeby zemědělského závodu se zúčastniti žňových prací za mzdy a žňové přídavky stanovené pro dělníky na denní mzdu příslušné kategorie.
Také statkoví řemeslníci a zahradníci jsou povinni se zúčastniti podle potřeby žňových prací. Vedle žňového přídavku uvedeného pod písm. c) obdrží za práci přes čas při výkonu žňových prací mzdu dělníků na denní mzdu s příslušným příplatkem za práci přes čas, pokud nekonají při těchto žňových pracích práce odborné, podle nichž jsou mzdově zařaděni.
Rozdělení na mzdové oblasti se řídí vyhláškou ze 17. ledna 1941 o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva, po případě vyhláškou z 22. června 1945, běž. č. 48 o nové úpravě mezd zemědělského dělnictva, salašníků, ovčáků a ošetřovatelů plemenných koní.

2. Mezi práce honorované žňovým přídavkem se čítá sečení, pak všechny práce na poli souvisící se sklizní obilí (počítajíc v to svážení obilí), mlácení však jen tehdy, mlátí-li se obilí z běžných žní v době svážení.

3. Výplatou žňového přídavku neodpadá nárok na odměnu za práci přes čas nebo v neděli a ve svátek podle §§ 3 až 5 cit. vyhlášky ze 17. ledna 1941. Tato náhrada se počítá ze základní hodinové sazby.

4. Jednorázový žňový přídavek jest splatný po skončení sklizně. Přídavky k hodinovým mzdám se vyúčtují a vyplatí současně se mzdou. Tato úprava neplatí pro sezonní zemědělské dělnictvo se zřetelem k ustanovení § 8 A vyhlášky z 19. února 1946, běž. č. 681 o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského sezonního dělnictva.

§ 3

Byly-li jen některé z jarních prací vykonány v úkolu, platí se za první okopávku 20%, za jednocení 45%, za druhou okopávku 35% z celkové sazby, t. j.

	za
	1 míru	1 korec	1 hektar
	Kčs	Kčs	Kčs
za první okopávku	76.80	115.20	400.—,
za jednocení	172.80	259.20	900.—,
za druhou okopávku	134.40	201.60	700.—.

Neprovádí-li se první okopávka ani plečkování bude za jednocení proplacena vedle sazby za jednocení též sazba stanovená za první okopávku.
Provede-li se plečkování přímo před jednocením, takže nahrazuje první okopávku, platí se za jednocení jen sazba za tuto práci.
Provede-li se plečkování v delším časovém odstupu před jednocením, takže nahrazuje první okopávku jen zčásti, platí se vedle sazby za jednocení poměrná část sazby za první okopávku, odpovídající stupni ztížení práce při jednocení tím, že se neprovedla první okopávka.

§ 4

Pokud se podle místních zvyklostí před vlastním jednocením provádí odděleně prosekávání řádků, dělí se mzda připadající na jednocení tak, že za pouhé prosekávání se platí

na měřici	Kčs 66.40,
na korec	Kčs 98.90,
na hektar	Kčs 346.20.

Za vlastní jednocení prosekané řepy se platí

na měřici	Kčs 106.40,
na korec	Kčs 160.30,
na hektar	Kčs 553.80.

§ 5

Práce spojené se sklizní řepy cukrovky konají dělníci na denní mzdu a sezonní dělníci zásadně v úkolu.
Úkolové sazby za dobývání řepy (vytahování, na hromádky a přikrytí kleštění, čištění, naházení chrástem) se stanoví

	za
	1 míru	1 korec	1 hektar
	Kčs	Kčs	Kčs
u řepy vyorané	274.—	411.50	1428.50,
u řepy nevyorané	384.—	576.—	2000.—.

§ 6

Při obzvláště obtížných pracovních poměrech (ve sněhu, za trvalého deště nebo při abnormálním stavu půdy, obzvláště při přílišné tvrdosti půdy) mohou býti stanoveny za práce spojené se sklizní řepy cukrovky vyšší úkolové sazby, nejvýše však o 10% nad úkolové sazby uvedené v § 5.
V půdách, které umožňují snadnější dobývání řepy, dále při špatném stavu řepy nebo při poskytnutí zvláštních úlev mohou býti úkolové sazby sníženy, nikoli však více než o 10% stanovených sazeb.
Použije-li se tohoto práva stanovití vyšší nebo nižší úkoly, třeba učiniti o tom oznámení příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce. Stanovení odchylných úkolů pozbude účinnosti, jestliže okresní úřad ochrany práce vysloví nesouhlas s odchylným stanovením úkolových sazeb.

§ 7

Úkolové sazby uvedené v předchozích paragrafech se platí i za práce konané mimo pravidelnou pracovní dobu, pokud nebylo zaměstnavatelem výslovně nařízeno, aby byly konány mimo pravidelnou pracovní dobu.
Za práce přes čas takto nařízené zaměstnavatelem jest poskytnouti příplatek ve výši 25% normální hodinové mzdy, náležející dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie.

§ 8

Za hrobkování (krechtování) nebo pokrývání řepy zemi sjednají se sazby zvláštní.

§ 9

V dohodě s dělníkem může se do úkolových výdělků při dobývání řepy započítati poskytnutí chrástu nebo jiných naturálních plnění.

§ 10

Osoby zaměstnané u potahů obdrží při odvážení řepy ke své hodinové, denní, týdenní nebo měsíční mzdě tyto příplatky za nakládání a odvážení 1 q řepy

do vzdálenosti 3 km	0.45 Kčs,
za každý další km o	0.08 Kčs
více.

§ 11

Za odvoz řepy cukrovky bez nakládání poskytuje se polovina příplatků uvedených v § 10. Za nakládání a odvážení řepných řízků nebo kalu platí se rovněž polovina příplatků uvedených v § 10.

§ 12

Dělníci jmenovaní v § 10 dostanou při vyorávání řepy přídavek

za 1 míru	Kčs 14.—,
za 1 korec	Kčs 21.—,
za 1 hektar	Kčs 73.—.

§ 13

Dělníci jsou povinni po dobu sklizně řepy pracovati ve dnech pracovního klidu, jestliže to zaměstnavatel nařídí z podnětu cukrovaru po dohodě se závodní radou (důvěrníkem) svého zemědělského závodu.
V tom případě jest dělníkům za práce v řepě, konané ve dnech pracovního klidu, poskytnouti příplatek ve výši poloviny normální hodinové mzdy, náležející dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie.

§ 14

Vykonávají-li sezonní dělníci práce v řepě cukrovce v úkolu, srazí jim zaměstnavatel ze mzdy hodnotu té poměrné části naturálních požitků, která odpovídá době trvání úkolové práce u toho kterého sezonního dělníka. Naturální požitky jest oceniti podle příslušných předpisů pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

§ 15

Poskytne-li cukrovar pro osoby zaměstnané při sklizni a odvozu řepy cukr, jest zaměstnavatel povinen všechen tento cukr vydati za vlastní kupní cenu a spravedlivě jej rozděliti. Osobám, které se v závodě stravují, se cukr nevydává.

Čl. II. Práce v krmné řepě.
Konají-li se jarní práce i při pěstování řepy krmné v úkolu, platí pro ně tytéž úkolové sazby jako pro práce v řepě cukrovce, je-li krmná řepa naseta v řádcích, ne více než 43 cm od sebe vzdálených, a je-li jednocena v řádku ve vzdálenosti ne větší než 30 cm. Při větších vzdálenostech snižují se stanovené úkolové sazby o 20%.
Vykonávají-li sezonní dělníci jarní práce v řepě krmné v úkolu, platí pro tento případ obdobně ustanovení čl. I, § 14.

Čl. III. Přídavky pro podzimní sklizeň bramborů.

Čl. IV. Zvláštní žňový přídavek.

Čl. V. Prémiové úkolové odměny.
Prémiové úkolové odměny příslušejí zaměstnancům za práci v časové mzdě, která přesahuje výkon, předpokládaný v 8 hodinách, s podmínkou, že tohoto předpokládaného výkonu bylo skutečně v 8 hodinách docíleno.
Nárokem na prémiovou úkolovou odměnu není dotčen nárok na příplatek za práci přes čas.
Prémiové úkolové odměny přísluší zaměstnancům za tyto práce:

		Předpokládaný výkon za 8 hod. v hektarech:	Za každých dalších ukončených hektarů:	Odměna Kčs:
A. Orba potahem:
a)	mělká (podmítka)
	koňským potahem	0.60	0.05	1.25
	volským potahem	0.50	0.05	1.50
	kravským potahem	0.30	0.05	1.75
b)	hluboká
	koňským potahem	0.30	0.05	2.—
	volským potahem	0.25	0.05	2.50
	kravským potahem	0.15	0.05	3.—
B. Orba traktorem
mělká (podmítka)		4.5	0.2	4.—
hluboká		3	0.2	8.—
C. Orba parní
trojradličným pluhem		4.5	0.2	30.—
víceradličným pluhem		6	0.2	24.—
D. Setí strojem		4.5	0.2	6.—
v kopcovité poloze		3
E. Veškeré plečkování
potažní plečkou		1.2	0.05	1.25
F. Oborávání bramboru
oborávačem jednořádkovým		0.6	0.05	2.50
oborávačem víceřádkovým		1.5	0.2	5.—
G. zaorávání bramborů při sadbě víceřádkovým oborávačem		1.5	0.2	5.—
H. Sečení potahem
sečení píce travní sekačkou		2	0.2	5.—
sečení obilí hrsťovačkou		2	0.2	8.—
sečení samovazačem		2	0.2	20.—
Ch. Sečení traktorem (samovazačem)		4	0.2	10.—

ČI. VI. Prémie.
Zaměstnanci mají nárok na tyto prémie:
Při prodeji telete dostane zaměstnanec, který je ošetřoval, od zaměstnavatele odměnu Kčs 10.—; při odstavení telete po 6 nedělích obdrží odměnu Kčs 20.—.
Kočí za péči při odchovu hříběte dostane až do odstavu hříběte Kčs 30.— měsíčně.
Při svážení obilí obdrží pracovní skupiny zaměstnané rovnáním, nakládáním neb skládáním každého normálně naloženého vozu obilí za každý z těchto úkonů Kčs 1.—; za naložení a složení normálně naloženého vozu nevázaných plodů (luskoviny a pícniny) dostanou všichni při nakládání a skládání zúčastnění dělníci dohromady Kčs 6.—.
Za odnášení pytlů obilí a plodů k sýpce a od sýpky při vzdálenosti do 20 m obdrží dělníci za 1 pytel o váze do 52 kg brutto.

do	přízemí nebo z přízemí		Kčs 0.20,
do	I. patra nebo z	I. patra	Kčs 0.30,
do	II. patra nebo z	II. patra	Kčs 0.40,
do	III. patra nebo z	III. patra	Kčs 0.50.

Při vzdálenosti sýpky přes 20 m a váze 1 pytle do 52 kg brutto zvyšují se uvedené sazby o Kčs 0.30.
Do vzdálenosti 20 m k sýpce anebo od sýpky za 1 pytel o váze do 76 kg brutto zvyšují se sazby o Kčs 0.10; při vzdálenosti přes 20 m od sýpky nebo k sýpce a váze 1 pytle do 76 kg brutto zvyšují se sazby o Kčs 0.40.

Čl. VII. Příplatky za obtížnou práci.
Za rozhazování umělých hnojiv ručně obdrží dělníci na denní mzdu touto prací zaměstnaní 50% příplatek ke své hodinové mzdě. Dělníci, kteří nepracují za denní mzdu a sezonní dělníci dostanou příplatek ve výši 50% hodinové mzdy dělníka na denní mzdu příslušné kategorie. Za rozhazování umělých hnojiv rozmetadlem přísluší dělníkům příplatek 10%.
Za ruční obsekávání rohů a točáků dostanou dělníci hodinový příplatek Kčs 2.50.
Stelači při mlácení obdrží za svou práci 50% příplatek ke své hodinové mzdě, jde-li o dělníky na denní mzdu, jinak příplatek ve výši 50% hodinové mzdy dělníka na denní mzdu příslušné kategorie.

Čl. VIII. Tato vyhláška se vztahuje na země Českou a Moravskoslezskou a nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení, která se vztahují na jarní řepné práce, nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1946.
Zároveň pozbývají použivatelnosti tyto vyhlášky: vyhláška z 30. září 1941, běž. č. 795 o úkolových sazbách pro sklizeň bramborů (Ú. l. č. 231/1941), vyhláška z 6. května 1942, běž. č. 427 o úkolových sazbách pro jarní řepné práce (Ú. l. č. 107/1942) a vyhláška z 31. července 1942, běž. č. 699 o zvláštním žňovém přídavku (Ú. l. č. 179/1942).