§ 1

<var>Čl. I.</var>

Práce v řepě cukrovce.

§ 1

Stanovení úkolových mzdových sazeb pro podzimní sklizeň bramborů se může státi podle ustanovení § 11 vyhlášky ze dne 17. ledna 1941, běž. č. 44 (Ú. l. č. 16/ 1941) v platném znění.
Nedojde-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě o výši úkolových sazeb, jest dělníkům na denní mzdu v každém případě poskytovati za hodinu k základní hodinové mzdě tyto přídavky:

a)dělnictvu nad 16 let0.62 Kčs,
b)hochům a děvčatům mladším 16 let0.50 Kčs.

§ 2

Jsou-li jarní práce v řepě podle stavu polí větší měrou ztíženy nebo usnadněny, lze stanovené úkolové sazby přiměřeně zvýšiti, po př. snížiti, nejvýše však o 20%.

§ 3

Byly-li jen některé z jarních prací vykonány v úkolu, platí se za první okopávku 20%, za jednocení 45%, za druhou okopávku 35% z celkové sazby, t. j.

za
1 míru1 korec1 hektar
KčsKčsKčs
za první okopávku76.80115.20400.—,
za jednocení172.80259.20900.—,
za druhou okopávku134.40201.60700.—.

Neprovádí-li se první okopávka ani plečkování bude za jednocení proplacena vedle sazby za jednocení též sazba stanovená za první okopávku.
Provede-li se plečkování přímo před jednocením, takže nahrazuje první okopávku, platí se za jednocení jen sazba za tuto práci.
Provede-li se plečkování v delším časovém odstupu před jednocením, takže nahrazuje první okopávku jen zčásti, platí se vedle sazby za jednocení poměrná část sazby za první okopávku, odpovídající stupni ztížení práce při jednocení tím, že se neprovedla první okopávka.

§ 4

Pokud se podle místních zvyklostí před vlastním jednocením provádí odděleně prosekávání řádků, dělí se mzda připadající na jednocení tak, že za pouhé prosekávání se platí

na měřiciKčs 66.40,
na korecKčs 98.90,
na hektarKčs 346.20.

Za vlastní jednocení prosekané řepy se platí
na měřiciKčs 106.40,
na korecKčs 160.30,
na hektarKčs 553.80.

§ 5

Práce spojené se sklizní řepy cukrovky konají dělníci na denní mzdu a sezonní dělníci zásadně v úkolu.
Úkolové sazby za dobývání řepy (vytahování, na hromádky a přikrytí kleštění, čištění, naházení chrástem) se stanoví

za
1 míru1 korec1 hektar
KčsKčsKčs
u řepy vyorané274.—411.501428.50,
u řepy nevyorané384.—576.—2000.—.

§ 6

Při obzvláště obtížných pracovních poměrech (ve sněhu, za trvalého deště nebo při abnormálním stavu půdy, obzvláště při přílišné tvrdosti půdy) mohou býti stanoveny za práce spojené se sklizní řepy cukrovky vyšší úkolové sazby, nejvýše však o 10% nad úkolové sazby uvedené v § 5.
V půdách, které umožňují snadnější dobývání řepy, dále při špatném stavu řepy nebo při poskytnutí zvláštních úlev mohou býti úkolové sazby sníženy, nikoli však více než o 10% stanovených sazeb.
Použije-li se tohoto práva stanovití vyšší nebo nižší úkoly, třeba učiniti o tom oznámení příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce. Stanovení odchylných úkolů pozbude účinnosti, jestliže okresní úřad ochrany práce vysloví nesouhlas s odchylným stanovením úkolových sazeb.

§ 7

Úkolové sazby uvedené v předchozích paragrafech se platí i za práce konané mimo pravidelnou pracovní dobu, pokud nebylo zaměstnavatelem výslovně nařízeno, aby byly konány mimo pravidelnou pracovní dobu.
Za práce přes čas takto nařízené zaměstnavatelem jest poskytnouti příplatek ve výši 25% normální hodinové mzdy, náležející dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie.

§ 8

Za hrobkování (krechtování) nebo pokrývání řepy zemi sjednají se sazby zvláštní.

§ 9

V dohodě s dělníkem může se do úkolových výdělků při dobývání řepy započítati poskytnutí chrástu nebo jiných naturálních plnění.

§ 10

Osoby zaměstnané u potahů obdrží při odvážení řepy ke své hodinové, denní, týdenní nebo měsíční mzdě tyto příplatky za nakládání a odvážení 1 q řepy

do vzdálenosti 3 km0.45 Kčs,
za každý další km o0.08 Kčs
více.

§ 11

Za odvoz řepy cukrovky bez nakládání poskytuje se polovina příplatků uvedených v § 10. Za nakládání a odvážení řepných řízků nebo kalu platí se rovněž polovina příplatků uvedených v § 10.

§ 12

Dělníci jmenovaní v § 10 dostanou při vyorávání řepy přídavek

za 1 míruKčs 14.—,
za 1 korecKčs 21.—,
za 1 hektarKčs 73.—.

§ 13

Dělníci jsou povinni po dobu sklizně řepy pracovati ve dnech pracovního klidu, jestliže to zaměstnavatel nařídí z podnětu cukrovaru po dohodě se závodní radou (důvěrníkem) svého zemědělského závodu.
V tom případě jest dělníkům za práce v řepě, konané ve dnech pracovního klidu, poskytnouti příplatek ve výši poloviny normální hodinové mzdy, náležející dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie.

§ 14

Vykonávají-li sezonní dělníci práce v řepě cukrovce v úkolu, srazí jim zaměstnavatel ze mzdy hodnotu té poměrné části naturálních požitků, která odpovídá době trvání úkolové práce u toho kterého sezonního dělníka. Naturální požitky jest oceniti podle příslušných předpisů pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

§ 15

Poskytne-li cukrovar pro osoby zaměstnané při sklizni a odvozu řepy cukr, jest zaměstnavatel povinen všechen tento cukr vydati za vlastní kupní cenu a spravedlivě jej rozděliti. Osobám, které se v závodě stravují, se cukr nevydává.