(1) Zkouška zručnosti spočívá zpravidla ve zhotovení zkušebního kusu. Zhotovení zkušebního kusu může býti doplněno dodatkovou zkusnou prací.

(2) Zkušební kusy se určí podle směrnic, které vydá ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

(3) Pro učební obory, jejichž povaha to připouští, určí se jednotný zkušební kus a pracovní doba. Podklady pro jednotné zkušební kusy vypracují komory a přezkoumá Ústav lidské práce. Pro učební obory, jejichž povaha nepřipouští zhotovení jednotného zkušebního kusu, určí zkušební kus a pracovní dobu komora nebo jí pověřený předseda zkušební komise.

(4) Učební pán je povinen dáti učni pro zhotovení kusu k volnému použití potřebné nástroje. Musí dodati též potřebný materiál, pokud nebyl opatřen zkoušeným nebo komorou.

(5) Po skončení zkoušky přechází zkušební kus do vlastnictví osoby, jež opatřila materiál.

(6) Nepřipouští-li povaha učebního oboru zhotovení zkušebního kusu, provede se jiná praktická zkušební práce. Nemůže-li býti v určitém učebním oboru ani zhotoven zkušební kus ani provedena jiná praktická zkušební práce, přizpůsobí se zkouška zručnosti povaze oboru.

(7) Místo zkoušky zručnosti určí komora. Komora může pověřiti tímto úkolem předsedu zkušební komise. Místem zkoušky mohou býti dílny k tomu způsobilých učilišť, ústavů pro zvelebování živností a způsobilých závodů.

(8) Dozorem nad zkoušeným při zkoušce zručnosti pověří komora nejméně jednoho člena komise. Předseda komise stanoví bližší podrobnosti o provádění dozoru v jednotlivém případě. Osoby pověřené dozorem nesmí býti se zkoušeným ani spřízněny ani sešvakřeny, nesmí býti jeho poručníkem ani býti zaměstnány v učebním závodě zkoušeného.

(9) Pokládá-li to předseda zkušební komise za žádoucí, může určiti zkusnou práci, aby se odstranily pochybnosti o výsledku zkoušky zručnosti. Předseda zkušební komise musí při tom dbáti pokynů, vydaných komorou.