Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče, kterou se vydávají směrnice pro provádění závěrečných zkoušek učňovských (zkušební řád).

(1) Na konci učební doby musí se učňové podrobiti závěrečné zkoušce učňovské, která se provede podle tohoto zkušebního řádu.

(2) Závěrečná zkouška učňovská koná se zpravidla před zkušební komisí obchodní a živnostenské komory (v dalším jen komora), příslušné podle sídla učebního závodu.

(3) Učňové mohou býti příslušnou komorou přiděleni zkušební komisi jiné komory po oboustranné dohodě obou komor. Případné zvýšené výdaje (jízdné a pod.) nahradí těmto učňům příslušná komora.

(4) Neobstojí-li zkoušenec při závěrečné zkoušce učňovské před ukončením učebního poměru, je k provedení opravné zkoušky podle volby zkoušencovy příslušná zkušební komise komory, která byla příslušná při ukončení učebního poměru nebo zkušební komise komory, v jejímž obvodu byl zkoušenec naposledy výdělečně činný.

(1) Pro každý učební obor zřídí příslušná komora zvláštní zkušební komise.

(2) Pro více příbuzných učebních oborů mohou býti sestaveny i společné zkušební komise, a odůvodňují-li to počet zkoušenců nebo jiné důvody, mohou býti výjimečně dohodou zúčastněných komor zřízeny zkušební komise pro obvody několika komor.

(3) Předseda komory, po případě jím jmenovaní zmocněnci vykonávají dozor nad prováděním zkoušek. Jsou oprávněni zúčastniti se kdykoliv zkoušek a spolupůsobiti při nich.

(1) Zkušební komise se skládá z:

(2) Předsedou nebo místopředsedou může býti jmenován jen odborný znalec příslušného povolání, jenž splňuje potřebné osobní a odborné předpoklady a má potřebné národohospodářské a sociálně-politické vědomosti.

(3) Přísedícím z řad učebních pánů nebo náměstků učebních pánů (§ 98, odst. 1 ž. ř.) může býti jmenován, kdo alespoň 3 léta sám školí nebo školil učně.

(4) Přísedícím z řad zaměstnanců může býti jmenován, kdo se sám podrobil řádnému výcviku v příslušném nebo příbuzném povolání a po vyučení alespoň pět roků byl v onom oboru prakticky činný. Není-li vůbec způsobilých osob nebo není-li jich dosti, postačí, jestliže zaměstnanci jmenovaní přísedícími byli alespoň deset let prakticky činní v příslušném pracovním oboru.

(5) Zkušební komise může zkoušku zahájiti nebo v ní pokračovati, dostaví-li se alespoň 3 členové komise. Jeden z nich musí být zástupcem učebních pánů, jeden zástupcem zaměstnanců.

(1) Předsedu zkušební komise, místopředsedy a přísedící jmenuje předseda komory na návrh činitelů k tomu příslušných. Předsedu zkušební komise a místopředsedy, jakož i přísedící z řad učebních pánů jmenuje předseda komory na návrh příslušné odborné složky organisace živnostenského hospodářství. Tato složka podá návrh na jmenování předsedy a místopředsedů v dohodě s příslušnou krajskou odborovou radou. Návrh na jmenování přísedících z řad zaměstnanců podává Ústřední rada odborů, po případě příslušná krajská odborová rada. Členové komise z řad učitelů odborných nebo učňovských škol jmenují se na návrh příslušných dozorčích školských úřadů. Činitelé oprávnění k podávání návrhů jsou vázáni lhůtou, kterou určí komora. Tato lhůta nesmí býti kratší než čtyři týdny. Nebudou-li návrhy podány včas, může předseda komory provésti jmenování podle volného uvážení.

(2) Příslušná ředitelství státních drah, po případě Poštovní technická ústředna oznámí komorám jména zástupců československých státních drah a československých pošt, a to předsedů, místopředsedů a jednoho přísedícího, určených za členy zkušebních komisí pro závěrečné zkoušky učňů, kteří byli u jmenovaných podniků školeni v živnostenských učebních oborech. Přísedící těchto zkušebních komisí z řad zaměstnanců musí býti zaměstnanci československých státních drah po případě československých pošt.

(3) Předsedové, místopředsedové a přísedící zkušebních komisí jsou povinni svůj úřad převzíti a řádně jej vykonávati.

(4) Předsedové, místopředsedové a přísedící zkušebních komisí jsou povinni vykonávati svůj úřad nestranně. Podáním ruky slibují před komorou nebo jejím zmocněncem (§ 2, odst. 3), že budou řádně a nestranně vykonávati své povinnosti.

(5) Funkční období členů komise trvá zpravidla tři roky. Předseda komory může před uplynutím funkčního období po slyšení činitelů jmenovaných v odstavci 1 odvolati člena komise, který přestal vykonávati činnost v povolání, vzhledem k níž byl jmenován, nebo se stal nehodným svého úřadu, nebo svůj úřad nevykonává řádně, nebo z jiných závažných důvodů. Předseda komory může prodloužiti funkční období celé komise, po případě jednotlivých členů nejvýše o tři léta.

(6) Komora povolává předsedy (místopředsedy) a přísedící do zkušební komise případ od případu podle seznamu členů zkušebních komisí.

(7) Blízcí příbuzní nebo sešvakření se zkoušeným, jakož i osoby, o jejichž úplné nepodjatosti jest možno pochybovati, zejména majitel a zaměstnanci učebního závodu zkoušeného, jsou vyloučeni z účasti na zkoušce. O podjatosti přísedícího rozhoduje předseda komise, o podjatosti předsedy (místopředsedy) komise rozhoduje předseda komory, po případě jeho zmocněnec přítomný při zkoušce. Tato rozhodnutí jsou konečná. Námitky proti složení komise je nutno uplatniti nejpozději na začátku zkoušky.

(1) Funkce členů zkušebních komisí je čestná.

(2) Na úhradu ušlého výdělku a jiných výdajů, které vzniknou členům komise při výkonu jejich funkce, obdrží členové komise od komory náhrady, jež stanoví ministr ochrany práce a sociální péče. Tyto náhrady se zaplatí z výnosu poplatků za zkoušku.

(1) K jarní nebo podzimní zkoušce musí se učeň písemně přihlásiti u příslušné komory ve lhůtě, komorou stanovené, která nesmí býti kratší než 14 dní. Pro přihlášku použije se zvláštního tiskopisu. Komory zamítnou přihlášky, které dojdou po stanovené lhůtě. Výjimečně může býti vzat zřetel na pozdě došlé přihlášky, jestliže se prokáže, že zmeškání nastalo z důležitých důvodů a bez zavinění učně. Přihláška obsahuje:

(2) Komora vyzve včas učně pojaté do seznamu učňů, jejichž učební doba končí, aby se řádně přihlásili ke zkoušce. Učňové, kteří neobstáli při zkoušce, musí se přihlásiti ke zkoušce v nejbližším řádném zkušebním termínu.

(1) O připuštění k závěrečné zkoušce učňovské rozhoduje příslušná komora (§ 1).

(2) Komora musí především zkoumati, zda přihláška obsahuje všechny náležitosti předepsané v § 7. Komora vyzve učně k doplnění neúplné přihlášky. Nevrátí-li učeň do 14 dnů doplněnou přihlášku, nebo nepožádá-li v této lhůtě o prodloužení lhůty, má se za to, že přihláška nebyla podána.

(3) K závěrečné zkoušce učňovské mohou býti připuštěni jen učňové:

(4) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může v případech hodných zřetele povoliti předseda komory.

(5) K závěrečné zkoušce učňovské nemohou býti připuštěni učňové, proti nimž je zavedeno řízení podle § 99b, odst. 5 ž. ř.

(1) Výši poplatku za zkoušku stanoví výnosem ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s předsedou nejvyššího úřadu cenového.

(2) Odstoupí-li učeň od zkoušky a zašle-li prohlášení o tom komoře alespoň tři dny před písemnou zkouškou nebo nedostaví-li se ke zkoušce bez vlastního zavinění, může mu být poplatek za zkoušku na jeho náklad vrácen. Ve všech ostatních případech se poplatek za zkoušku nevrací. Při opakování zkoušky musí býti poplatek za zkoušku znovu zaplacen.

(3) V odůvodněných případech může předseda komory na žádost učně poplatek za zkoušku snížiti nebo prominouti.

(1) Komora určí místo a dobu zkoušky. Musí pečovati o to, aby se zkouška konala na vhodném místě.

(2) Komora musí pozvati členy zkušební komise a učně nejméně deset dní před zkouškou. V případech hodných zvláštního zřetele jsou přípustny výjimky.

(1) Jsou dvě řádná zkušební období, a to jarní a podzimní.

(2) Vyžaduje-li to veřejný zájem, určí komora mimořádné zkušební termíny pro učně, kteří vyhovují předepsaným podmínkám.

(1) Závěrečná zkouška učňovská se skládá ze zkoušky znalostí (theoretická zkouška) a zkoušky zručnosti (praktická zkouška).

(2) Zkouška znalostí zahrnuje písemnou a ústní zkoušku.

(3) Zkouška začíná zpravidla písemnou částí. Pak následuje zkouška zručnosti a ústní zkouška.

(4) Jako základ se při zkoušce použijí požadavky pro zkoušku a učební podklady (popis učebního oboru, osnova odborného výcviku atd.), vydané pro jednotlivé učební obory podle § 5 a § 7, odst. 3, vl. nař. č. 200/1943 Sb.

(5) Nedostaví-li se učeň bez důvodu ke zkoušce, nebo dostaví-li se pozdě k některé části zkoušky, má se za to, že od zkoušky odstoupil.

(1) Zkouška je neveřejná.

(2) Zkoušky mohou se jako hosté zúčastniti zástupci Ústřední rady odborů, organisací živnostenského hospodářství a Svazu české mládeže. Tyto osoby mohou býti přítomny též při závěrečné poradě. Zkušební komise nebo komora může připustiti ke zkoušce i jiné hosty, kteří však nemají přístup k závěrečné poradě.

(3) Členové komise a hosté jsou povinni zachovávati mlčení o průběhu zkoušky.

(4) Započatou již zkoušku lze odročiti jen z důležitých důvodů. Rozhoduje o tom předseda zkušební komise. Odročení je třeba odůvodniti v zápisu o zkoušce.

(5) Otázky, které by mohly vésti k porušení závodního tajemství, nesmějí býti kladeny.

(1) Komory vypracují pro písemnou zkoušku jednotné úkoly pro obvody všech komor. Přihlédnou při tom k případným návrhům příslušných organisací živnostenského hospodářství. Úkoly vypracované komorami přezkoumává Ústav lidské práce. Písemné zkoušky se konají zpravidla v učňovských nebo odborných školách. Písemná zkouška učňů z učebních oborů, pro které byly stanoveny stejné zkušební úkoly, musí býti provedena v jeden den.

(2) Písemná zkouška se vztahuje na tyto obory: a) odborné znalosti, b) hospodářské a politické znalosti. Pro vypracování jednotlivých úkolů se určí přiměřená doba. Celková pracovní doba nesmí překročiti šest hodin.

(3) Opravu písemných zkušebních prací provedou učitelé školy, v níž se zkouška koná. Práce se zhodnotí podle předpisů pro zhodnocení, které se vypracují ke zkušebním úkolům.

(1) Zkouška zručnosti spočívá zpravidla ve zhotovení zkušebního kusu. Zhotovení zkušebního kusu může býti doplněno dodatkovou zkusnou prací.

(2) Zkušební kusy se určí podle směrnic, které vydá ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

(3) Pro učební obory, jejichž povaha to připouští, určí se jednotný zkušební kus a pracovní doba. Podklady pro jednotné zkušební kusy vypracují komory a přezkoumá Ústav lidské práce. Pro učební obory, jejichž povaha nepřipouští zhotovení jednotného zkušebního kusu, určí zkušební kus a pracovní dobu komora nebo jí pověřený předseda zkušební komise.

(4) Učební pán je povinen dáti učni pro zhotovení kusu k volnému použití potřebné nástroje. Musí dodati též potřebný materiál, pokud nebyl opatřen zkoušeným nebo komorou.

(5) Po skončení zkoušky přechází zkušební kus do vlastnictví osoby, jež opatřila materiál.

(6) Nepřipouští-li povaha učebního oboru zhotovení zkušebního kusu, provede se jiná praktická zkušební práce. Nemůže-li býti v určitém učebním oboru ani zhotoven zkušební kus ani provedena jiná praktická zkušební práce, přizpůsobí se zkouška zručnosti povaze oboru.

(7) Místo zkoušky zručnosti určí komora. Komora může pověřiti tímto úkolem předsedu zkušební komise. Místem zkoušky mohou býti dílny k tomu způsobilých učilišť, ústavů pro zvelebování živností a způsobilých závodů.

(8) Dozorem nad zkoušeným při zkoušce zručnosti pověří komora nejméně jednoho člena komise. Předseda komise stanoví bližší podrobnosti o provádění dozoru v jednotlivém případě. Osoby pověřené dozorem nesmí býti se zkoušeným ani spřízněny ani sešvakřeny, nesmí býti jeho poručníkem ani býti zaměstnány v učebním závodě zkoušeného.

(9) Pokládá-li to předseda zkušební komise za žádoucí, může určiti zkusnou práci, aby se odstranily pochybnosti o výsledku zkoušky zručnosti. Předseda zkušební komise musí při tom dbáti pokynů, vydaných komorou.

(1) Při ústní zkoušce zkouší se znalosti z těchto oborů jako při písemné zkoušce a dále základní právní znalosti z oboru sociální politiky. Každý zkoušenec má býti zkoušen nejméně 20, nejvýše 30 minut. Tuto zkušební dobu lze výjimečně prodloužiti, jestliže ve stanovené zkušební době a se zřetelem k výsledkům písemné zkoušky není možno bezpečně posouditi výsledek zkoušky znalostí.

(2) Při ústní zkoušce má býti zkoušenému poskytnuta příležitost, aby vyrovnal slabiny, které ukázala písemná zkouška.

(3) Při ústní zkoušce má komise přihlédnouti k výsledkům písemné zkoušky znalostí a zkoušky zručnosti a k ostatním zkušebním podkladům a dokladům.

(1) Výsledky zkoušky zhodnotí komise v tajné závěrečné poradě.

(2) Pro posouzení jednotlivých výsledků theoretické zkoušky znalostí a zkoušky zručnosti jakož i pro celkové posouzení použije se této stupnice známek:

známka 1		—	velmi dobře (vynikající výkony),
známka 2		—	dobře (podstatně nadprůměrné výkony),
známka 3		—	uspokojivě (plně hodnotné normální výkony bez omezení),
známka 4		—	dostatečně (postačující výkony, i když ne zcela bez slabin),
známka 5		—	nedostatečně (nedostatečné výkony bezpečných základů, vyrovnání možné teprve po delší době).

(3) Známka z jednotlivých oborů ústní zkoušky nebo z části zkoušky zručnosti jest průměrem všech známek přiznaných všemi členy komise, kteří zkušební obor zkoušeli nebo práci zhodnotili.

(4) Průměr známek z jednotlivých oborů ústní zkoušky jest výsledkem ústní zkoušky. Průměr výsledků ústní a písemné zkoušky jest výsledkem zkoušky znalostí. Zhodnotí-li se však písemná i ústní zkouška z téhož zkušebního oboru jako nedostatečná (zkoušenci se při ústní zkoušce nepodařilo vyrovnati výsledek písemné zkoušky), označí se výsledek zkoušky znalostí za nedostatečný.

(5) Průměr známek ze zkoušky zručnosti (zhotovení zkušebního kusu) je výsledkem této části zkoušky. Byla-li kromě zkušebního kusu nařízena ještě zkusná práce, zjistí se výsledek zkoušky zručnosti tak, že součet dvojnásobku za zkušební kus a známky za zkusnou práci se dělí třemi.

(6) Průměr známek ze zkoušky znalostí a zkoušky zručnosti je celkovým výsledkem zkoušky. Vyjádří se podle stupnice známek uvedené v odstavci 2. Dosáhne-li zkoušenec ve všech zkušebních oborech theoretické a ve všech částech praktické zkoušky známky „velmi dobře“, označí se celkový výsledek zkoušky známkou „velmi dobře s vyznamenáním“.

(7) Na rozdíl od ustanovení předchozího odstavce zhodnotí se zkouška známkou „nedostatečně“ a považuje se za nesloženou, jestliže

(8) Všechny známky (z jednotlivých zkušebních oborů a celkové známky) vypočítají se průměrem na jedno desetinné místo. Při převádění na slovní známku zaokrouhlí se zlomky do 0,4 dolů, od 0,6 nahoru. Při zlomku 0,5 rozhoduje předseda komise.

(9) Komise se usnáší většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(10) Pro zhodnocení výsledku zkoušky a jejích jednotlivých částí lze použíti bodovacího systému. V takovém případě komory stanoví, podle kterých pravidel se počet bodů, získaný zkoušeným, převede na slovní známku. Zavedením bodovacího systému nejsou dotčeny zásady uvedené v odstavci 7.

(11) Výsledek zkoušky oznámí učňům předseda na konci zkoušky.

(12) Komise může před vyhlášením výsledku zkoušky opraviti zhodnocení zkoušky nebo jejích části, zjistí-li se dodatečně, že byl porušen některý z předpisů zkušebního řádu, nebo došlo-li při zhodnocení k zřejmému omylu.

(1) Neobstojí-li učeň při zkoušce, může ji opakovati nejdříve v nejbližším řádném zkušebním období.

(2) Zkoušku lze opakovati zpravidla jen dvakrát. Další výjimečné opakování zkoušky může povoliti předseda komory.

(1) O výsledku a průběhu zkoušky sepíše se zápis. Zápis podepíše předseda a všichni přísedící zkušební komise. Zápis obsahuje alespoň:

(2) Komora vydá k tomuto účelu zvláštní tiskopisy. Za jejich řádné vyplnění ručí předseda (místopředseda) zkušební komise.

(3) O zkoušce se vydá vysvědčení. Vysvědčení obsahuje výsledky zkoušky znalostí a zkoušky zručnosti a celkový výsledek zkoušky. Toto vysvědčení podepíše předseda a alespoň dva přísedící. Vysvědčení se vydá učni po skončení poslední části zkoušky.

(1) Zkoušku a vysvědčení o závěrečné zkoušce učňovské může komora po slyšení předsedy zkušební komise prohlásiti za neplatné, zjistí-li se, že zkoušený při zkoušce se dopustil činu směřujícího k oklamání komise nebo že použil cizí pomoci.

(2) Neplatnost lze vysloviti i tehdy, jestliže zkoušený jiným způsobem se provinil proti předpisům zkušebního řádu nebo jiným předpisům o zkoušce.

(3) Konečně lze vysloviti neplatnost zkoušky i tehdy, zjistí-li se dodatečně, že komise porušila některý z předpisů tohoto zkušebního řádu.

(4) Komora je oprávněna změniti zhodnocení celé zkoušky nebo jejích jednotlivých částí a opraviti vydané již vysvědčení o závěrečné zkoušce učňovské, vyjde-li dodatečně najevo, že byl porušen některý z předpisů těchto směrnic.

(5) Prohlášení neplatnosti nebo změnu zhodnocení a opravu výsledku zkoušky lze vysloviti do tří let po vyhlášení výsledku zkoušky.

(6) Prohlášení neplatnosti podle odstavců 2 a 3 jakož i změnu zhodnocení a opravu výsledku zkoušky lze vysloviti jen tehdy, jestliže činy nebo opominutí zkoušeného nebo zkušební komise měly podstatný vliv na výsledek zkoušky.