Dávka z majetkového přírůstku.
Předmět dávky.
Podmět dávky.
Vyměřovací základ.
Sazba dávky.
Přiznání.
Splatnost dávky a poplatek z prodlení.

(1) Dávce z majetkového přírůstku podléhají majetkové přírůstky, zjištěné podle ustanovení části prvé, snížené o majetkové úbytky, zjištěné podle týchž ustanovení, a o majetková nabytí, uvedená v § 35.

(2) Od dávky z majetkového přírůstku jest osvobozen majetek, uvedený v § 15, odst. 1 a 3. Vláda může rozšířiti toto osvobození též na jiný majetek.

(3) Ministerstvo financí, na Slovensku na návrh pověřence financí, osvobodí od dávky z majetkového přírůstku majetek, který slouží bezprostředně, trvale a výlučně účelům obecně užitečným nebo dobročinným, zejména pokud takovým účelům slouží majetek nevýdělečných veřejnoprávních korporací a institucí, které plní úkoly vědecké, náboženské, umělecké, vzdělávací a tělovýchovné.

(1) Majetkovým nabytím podle ustanovení § 34, odst. 1 jest majetek (§§ 3 až 10), jehož bylo v rozhodné době nabyto:

(2) Dluhy a břemena, které v době nabytí souvisely s majetkem uvedeným v odstavci 1 a v rozhodný den konečný dosud trvají, nemohou býti odečteny u nabyvatele od celkového majetkového přírůstku podle ustanovení § 29, odst. 2.

(3) Na majetek, uvedený v odstavci 1, písm. a) až e), se hledí pro výpočet dávky z majetkového přírůstku tak, jako by rozhodného dne konečného byl dosud ve vlastnictví zůstavitelově nebo dárcově.

(1) Dávkou z majetkového přírůstku jest povinen, bez újmy ustanovení § 83, odst. 1, věty třetí, vlastník majetku nebo osoba, která majetek drží jako by jí patřil (§ 16, odst. 5). Orgán, pověřený správou majetku (§ 16, odst. 1), musí pečovati o to, aby dávka mohla býti řádně uložena.

(2) Povinnost k dávce z majetkového přírůstku podle ustanovení odstavce 1 postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické. U fysických osob se zdaní společně s hlavou rodiny též příslušníci rodiny (§ 16, odst. 6). Za právnické osoby se považují též těžířstva, pravovárečná měšťanstva a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

(3) U majetkových nabytí, podrobených dávce z majetkového přírůstku podle ustanovení § 35, odst. 3, jest dávkou povinen:

(4) V případech uvedených v § 8, č. 12 jest dávkou z majetkového přírůstku povinen zaměstnavatel, který příslušnou částku zaplatil.

(1) Základem pro vyměření dávky z majetkového přírůstku jest celková hodnota majetkových přírůstků, snížená o hodnotu majetkových úbytků a majetkových nabytí. Majetková nabytí, vyjmenovaná v § 35, odst. 1, písm. a) až e), se při tom ocení stejnou částkou, jakou byla oceněna jako majetkový přírůstek, majetková nabytí uvedená v § 35, odst. 1, písm. f) až ch) pak částkou, která byla před rozhodným dnem konečným vyplacena jako pojistný kapitál nebo jako náhrada za utrpěné škody nebo jako odbytné.

(2) Vyměřovací základ podle ustanovení odstavce 1 se sníží u fysických osob, které jsou československými státními občany, jakož i u osob, jež se za ně považují, nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, o tyto částky:

(3) U zletilého poplatníka, který v rozhodný den konečný nemá nároku na veřejnoprávní pojištění nebo starobní důchod podle platných předpisů pro soukromé nebo veřejné zaměstnance, anebo podle zvláštních služebních smluv, sníží se vyměřovací základ, uvedený v odstavci 1, o další částku Kčs 20.000. U osob, které byly část rozhodné doby povinně pojištěny, po případě v povinném pojištění důchodovém dobrovolně pokračovaly, snižuje se tato částka o dvojnásobek pojistného, odvedeného v rozhodné době za tyto osoby na veřejnoprávní důchodové pojištění. Ustanovení předchozích vět však neplatí tehdy, byly-li majetkové přírůstky sníženy o odbytné podle ustanovení § 35, odst. 1, písm. ch).

(4) Vyměřovací základ se zaokrouhlí, není-li dělitelný tisícem, na celých tisíc korun dolů.

(1) Dávka z majetkového přírůstku činí:

(2) Je-li majetkový přírůstek nepřiměřený hospodářským poměrům a slušným výdělkovým možnostem poplatníka, buď vyzván, aby prokázal původ tohoto majetkového přírůstku. Majetkové přírůstky, které nejsou těmto okolnostem přiměřené, buďtež postiženy dávkou ve výši 100% vyměřovacího základu. Za nepřiměřené majetkové přírůstky se považují zejména:

(3) Ministerstvo financí se zmocňuje snížiti na žádost dávku z majetkového přírůstku poplatníkům výdělku neschopným, jakož i poplatníkům, jejichž schopnost výdělku jest pro stáří, nemoc nebo invaliditu trvale snížena, jsou-li poplatníci nebo osoby, o jejichž výživu pečují, zcela nebo převážně odkázáni na výnos poplatníkova majetku, a klesla-li by hodnota tohoto majetku po zapravení dávky z majetkového přírůstku pod částku Kčs 300.000.–. Ministerstvo financí se dále zmocňuje ze sociálních důvodů snížiti nebo prominouti na žádost dávku z majetkového přírůstku výtvarným umělcům, pokud majetkový přírůstek u nich nastal prodejem vlastních uměleckých děl. Tato zmocnění mohou býti zcela nebo zčásti přenesena na podřízené úřady.

(1) Poplatník jest povinen si vypočítati dávku z majetkového přírůstku podle své přihlášky (§ 39) ještě před jejím vyměřením a zaplatiti ji převodem z vázaného vkladu nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů od konce lhůty k podání přihlášky (§ 18). Den doručení platebního rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky rozhodný.

(2) Pokud poplatník nemůže zcela a včas zapraviti dávku z majetkového přírůstku vlastními majetkovými hodnotami podle ustanovení § 68, odst. 1, č. 1 až 4, může mu vyměřovací úřad povoliti placení ve splátkách tak, aby nejméně polovina dávky z majetkového přírůstku byla zapravena nejdéle do 6 měsíců, zbytek pak nejdéle do 1 roku po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

(3) Dávka vyměřená dodatečným platebním rozkazem jest splatna do 30 dnů po doručení tohoto platebního rozkazu.

(4) Nebyla-li dávka zaplacena včas (odstavec 1 až 3), jest dlužník povinen zaplatiti ¹/₂% poplatek z prodlení z nedoplatku dávky k poslednímu dni lhůty splatnosti a z nedoplatku dávky s příslušenstvím k poslednímu dni každého dalšího měsíce.

(5) Byla-li vyměřená dávka zčásti nebo úplně odepsána v důsledku rozhodnutí o odvolání proti platebnímu rozkazu, neopraví se poplatek z prodlení, ale přizná se poplatníkovi náhradní dobropis sazbou, stanovenou pro poplatek z prodlení, ke dnům rozhodným pro předpis tohoto poplatku, a to z částky odepsané dávky od její splatnosti až do vyrozumění poplatníka o odpisu, podléhal-li poplatník v této době zásadně poplatku z prodlení.

a) nápadem dědictví nebo odkazů včetně nápadů na podkladě povinného dílu;

b) darováním, mají-li dary, věnované týmž dárcem témuž obdarovanému v rozhodné době, dohromady hodnotu vyšší než Kčs 10.000.–; darováním se tu rozumí také věno, výbava, odbytné spočívající na zákonné alimentační povinnosti a všechna jiná věnování, jež se mají při dědickém nápadu po tom, kdo je dal, započítati do povinného dílu;

c) svatebními smlouvami, nastal-li převod po smrti manželově;

d) plněním, které bylo nabyvateli uloženo ve prospěch třetích osob pro případ smrti, nebo které nabyvatel poskytl třetím osobám podle posledního přání zůstavitelova;

e) částečně bezplatným převodem, t.j. převodem, při němž obecná cena převedeného majetku převyšovala v době převodu hodnotu plnění, k němuž se nabyvatel zavázal. Za účelem zjištění, zda jde o částečně bezplatný převod, se ocení předmět plnění obecnou cenou (§ 28). Je-li plněním právo užívací, požívací nebo právo na jiné opětující se plnění, ocení se právo způsobem uvedeným v §§ 56 až 58;

f) výplatou pojistného kapitálu nebo důchodů při úrazovém nebo nemocenském pojištění nebo výplatou odškodného za úraz nebo nemoc;

g) výplatou pojistného kapitálu, odkupní částky nebo důchodu při všech druzích životního pojištění po odečtení prémií zaplacených v rozhodné době;

h) věnováním jako náhrada, podpora (výtěžek sbírky) či zadržený plat, jež od veřejných úřadů, institucí, fondů a veřejných i soukromých zaměstnavatelů obdržely v hotovosti, věcných hodnotách nebo pohledávkách osoby, vyjmenované v § 7, odst. 3 dekretu č. 108/1945 Sb.;

ch) výplatou odbytného osobám při ukončení služebního poměru, jde-li o náhradu za nabyté pensijní nároky.

a) u darování a částečně bezplatných převodů [§ 35, odst. 1, písm. b) a e)] dárce (převodce), je-li na živu, jinak neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost, nebo obdarovaný (nabyvatel), byla-li pozůstalost již projednána. Je-li obdarovaných (nabyvatelů) více, jsou povinni zapraviti dávku poměrně podle celkové výše darů;

b) v ostatních případech osoba, která nabytím byla obohacena. Ustanovení písmene a), druhé věty platí obdobně.

1. Kčs 20.000.– pro poplatníka,

2. Kčs 20.000.– pro manželku (manžela, družku) a

3. Kčs 5.000.– pro každého dalšího rodinného příslušníka (§ 16, odst. 6).

a) majetkové přírůstky, které vznikly z prodejů za ceny vyšší než úředně stanovené;

b) majetkové přírůstky, jichž bylo dosaženo využitím poměrů vyvolaných okupací nebo národní, rasovou nebo politickou persekucí, podporou válečného úsilí okupantů nebo neoprávněným využitím tísně druhého.