Dávka z majetku.
Předmět dávky.
Podmět dávky.
Rozhodný den.
Ocenění majetku.
Ocenění pozemkového a domovního majetku.
Ocenění jinakého majetku.
Cenné papíry a podíly.
Požívací a užívací práva.
Vyměřovací základ.
Sazba dávky.
Přiznání.
Splatnost dávky.

(1) Dávkou z majetku jest povinen, bez újmy ustanovení § 83, odst. 1, věty třetí, vlastník majetku nebo osoba, která majetek drží jako by jí patřil (§ 16, odst. 5). Orgán, pověřený správou majetku (§ 16, odst. 1), musí pečovati o to, aby dávka mohla býti řádně uložena.

(2) Povinnost k dávce z majetku podle ustanovení odstavce 1 postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické. U fysických osob zdaní se společně s hlavou rodiny též příslušníci rodiny (§ 16, odst. 6). Za právnické osoby se považují též těžířstva, pravovárečná měšťanstva a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

(1) Pokud zákon jinak neustanovuje, ocení se dávce podrobený majetek obecnou cenou (§ 28).

(2) Ustanovení § 25, odst. 4 platí obdobně.

(1) Při zjišťování obecné ceny nemovitého majetku jest přihlédnouti též k právům spojeným s držbou nemovitosti a k příslušenství (§ 5, odst. 3).

(2) Právo stavby a jiná práva, jež podle zákonných ustanovení jsou postavena na roveň nemovitým věcem, ocení se samostatně.

(1) Obecná cena zastavěného pozemku nesmí býti nižší než obecná cena, kterou by bylo pozemek oceniti jako nezastavěný.

(2) Obecnou cenou pozemku se započatou stavbou, která nebyla v rozhodný den (§ 43) dokončena, jest obecná cena pozemkové plochy s připočtením nákladů, které byly vynaloženy na stavbu až do této doby. Při tom se přihlédne k znehodnocení, které nastalo tím, že stavba nemohla býti dokončena.

(3) Byly-li na budově prováděny stavební změny (na př. přístavby nebo nástavby), připočtou se k její obecné ceně náklady, které byly vynaloženy na tyto stavební změny až do rozhodného dne (§ 43). Ustanovení druhé věty předchozího odstavce platí obdobně.

(4) Při oceňování pozemkového a domovního majetku nutno přihlédnouti též k znehodnocení, vzniklému válečnými událostmi nebo jinou vyšší mocí.

(1) Má-li býti určena obecná cena práva stavby nebo pozemku zavazeného tímto právem, zjistí se nejprve obecná cena pozemku včetně stavby tak, jako by nebyl tímto právem zatížen.

(2) Obecná cena práva stavby, počítajíc v to stavby nabyté nebo zřízené z práva stavby (§ 6 zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., o právu stavby, na Slovensku ustanovení zvykového práva o superedifikátu), se určí tolika setinami obecné ceny pozemku včetně stavby podle odstavce 1, kolik let čítá období mezi rozhodným dnem (§ 43) a dnem zániku práva stavby. Při tom se zlomky roku, přesahují-li šest měsíců, počítají za celý rok; ke kratším zlomkům se nehledí.

(3) Obecnou cenou pozemku zavazeného právem stavby jest částka, která vychází, odečte-li se od obecné ceny pozemku včetně stavby, zjištěné podle odstavce 1, obecná cena práva stavby, zjištěná podle odstavce 2.

(4) Není-li určitá doba trvání práva stavby ve smlouvě stanovena, nebo je-li tato doba závislá na výmince, která se v rozhodný den dosud nesplnila, určí se obecná cena způsobem, uvedeným v odstavcích 2 a 3, podle nejdelší doby, která jest podle smlouvy možná, nebo se použije, nebyla-li smluvena taková nejdelší doba, doby možné podle ustanovení § 3, odst. 1 zák. č. 86/1912 ř. z. nebo na Slovensku podle ustanovení zvykového práva o superedifikátu.

(1) Pro stanovení obecné ceny výdělečného majetku jest zásadně rozhodná cena, které by se dosáhlo za celý podnik, kdyby se prodával za účelem dalšího provozování, nikoliv cena, které by se dosáhlo při prodeji jednotlivých majetkových předmětů a práv.

(2) Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil, na Slovensku na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním listě jiný způsob oceňování výdělečného majetku pro případy, ve kterých nelze použíti ocenění podle předchozího odstavce.

(1) Peněžité pohledávky se ocení cenou jmenovitou, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší. Pohledávky, které znějí na jiný předmět než peníze, se ocení obecnou cenou předmětu (§ 28). O přepočtení na československé koruny u pohledávek znějících na cizí měnu platí obdobně ustanovení § 52.

(2) Bezúročné a doložkou času obmezené peněžité pohledávky se ocení částkou, která zůstane z jistiny po srážce 3 % ročních úroků až do dne splatnosti.

(3) Nedobytné pohledávky se neoceňují.

(1) Požívací a užívací práva, jakož i práva na jiná opětující se plnění (dále zkráceně pouze užitky a plnění) se ocení kapitálovou cenou.

(2) Podkladem pro výpočet kapitálové ceny jest obecná cena (§ 28) užitku nebo plnění za jeden rok (roční cena). Roční cenou užitku z peněžité částky jsou, není-li jinak stanoveno, 3 % jistiny.

(3) Kapitálová cena se vypočte násobkem roční ceny užitku nebo plnění, zjištěným podle doby jejich trvání.

(1) Kapitálovou cenou užitků a plnění vyhrazených na dobu určitou jest úhrn jejich ročních cen, nejvýše však 25násobek.

(2) Kapitálovou cenou trvalých užitků a plnění jest 25násobek, kapitálovou cenou užitků a plnění vyhrazených na dobu neurčitou pak 12násobek roční ceny užitků nebo plnění, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Při výpočtu kapitálové ceny užitků a plnění, jejichž trvání závisí na více skutečnostech, se přihlédne pouze k té skutečnosti, pro niž v daném případě platí násobek nejvyšší. Je-li jednou z rozhodujících skutečností věk jedné nebo více osob, nesmí býti překročena hranice uvedená v § 58.

(1) Kapitálová cena užitků a plnění, obmezených na dobu života jedné osoby, se určí podle stáří této osoby násobkem roční ceny užitků nebo plnění, a to

(2) Závisí-li doba užitků nebo plnění na životě více osob tak, že užitky a plnění zanikají smrtí první osoby, jest rozhodným pro výpočet kapitálové ceny věk osoby nejstarší; trvají-li užitky a plnění až do smrti osoby poslední, jest rozhodným věk osoby nejmladší.

(1) Dluhy a břemena se ocení týmž způsobem jako pohledávky (§ 55). Je-li dluhem nebo břemenem právo požívací, užívací nebo právo na jiná opětující se plnění, ocení se dluh nebo břemeno způsobem uvedeným v §§ 56 až 58.

(2) Dluhy a břemena, jež nelze oceniti žádným ze způsobů uvedených v odstavci 1, se ocení obecnou cenou (§ 28).

(1) Základem pro vyměření dávky z majetku je celková hodnota veškerého majetku (§ 41) po srážce dluhů a břemen (§§ 11 až 14) a případné dávky z majetkového přírůstku podle části druhé tohoto zákona.

(2) Dluhy a břemena lze odečísti jen, pokud nesouvisejí s majetkem, který dávce z majetku není podroben. U fysických osob, které v tuzemsku v rozhodný den (§ 43) nebydlely nebo tu nepobývaly déle jednoho roku, a u právnických osob, které neměly k uvedenému dni v tuzemsku sídlo (obchodní vedení), lze odečísti dluhy a břemena jen, pokud souvisejí s tuzemským majetkem.

(3) Vyměřovací základ podle ustanovení odstavce 1 se sníží u fysických osob, které jsou československými státními občany, jakož i u osob, jež se za ně považují, nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, o tyto částky:

3. Kčs 50.000.– pro každého dalšího rodinného příslušníka (§ 16, odst. 6).

1. Kčs 150.000.– pro poplatníka,

2. Kčs 150.000.– pro jeho manželku (manžela, družku),

(4) U poplatníků, uvedených v § 37, odst. 3, se sníží vyměřovací základ podle odstavce 1 za každý rok, o který věk poplatníka v rozhodný den konečný přesahuje 30 let, o další částku Kčs 10.000.–, nejvýše však o částku Kčs 300.000.–.

(5) Vyměřovací základ se zaokrouhlí, není-li dělitelný tisícem, na celých tisíc korun dolů.

(1) Dávka z majetku se vyměří na podkladě přihlášky (§ 19) a zvláštního přiznání, jehož vzor vydá ministerstvo financí. Přiznání jest podati u berní správy, příslušné podle ustanovení § 32 do 60 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona. Berní správa může tuto lhůtu výjimečně prodloužiti, ne však o více než o jeden měsíc. Delší lhůtu může povoliti jen finanční úřad II. stolice. První žádost o prodloužení lhůty jest kolku prosta.

(2) Přiznání k dávce z majetku jsou povinny podati osoby, které jsou podrobeny dávce (§§ 42 a 61), jakož i osoby, které byly k tomu vyměřovacím úřadem zvlášť vyzvány.

(1) Poplatník jest povinen si vypočítati dávku z majetku připadající na přiznaný majetek ještě před jejím vyměřením a zaplatiti ji převodem z vázaného vkladu nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů od konce lhůty k podání přiznání (§ 63, odst. 1). Den doručení platebního rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky rozhodný.

(2) Ustanovení § 40, odst. 2 až 5 platí tu obdobně.